Medamud: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | * M3dw - Madu= staroegyptsky[[File:Medmoud vue générale.JPG|thumb|200x200px]] | |
| − | * M3dw - Madu= staroegyptsky | + | * lokalita v jižním Egyptě na východním břehu Nilu, asi 5 km od Karnaku<ref name=":0">VERNER - BAREŠ - VACHALA, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Univerzita Karlova</ref>[[File:Montu-medamud.png|thumb|174x174px]] |
| − | * lokalita v jižním Egyptě na východním břehu Nilu, asi 5 km od Karnaku<ref name=":0">VERNER - BAREŠ - VACHALA, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Univerzita Karlova</ref> | ||
* kultovní centrum sokolího boha Moncua - později Medamudskou triádu tvořil spolu s Rattauej a Harpareem | * kultovní centrum sokolího boha Moncua - později Medamudskou triádu tvořil spolu s Rattauej a Harpareem | ||
| Řádek 26: | Řádek 25: | ||
=== Římská doba === | === Římská doba === | ||
Za císaře Augusta byla přistavěna nová ohradní zeď. V období vlády jeho nástupce, císaře Tiberia, byla dodělána brána, s jejíž stavbou začal nejspíše již asi [[Ptolemaios IV.]] Další přestavby je složité datovat, jelikož není jasné, který panovník je dal postavit. Zdá se, že se další přestavby probíhaly za vlády Vespasiana.<ref name=":1" /> | Za císaře Augusta byla přistavěna nová ohradní zeď. V období vlády jeho nástupce, císaře Tiberia, byla dodělána brána, s jejíž stavbou začal nejspíše již asi [[Ptolemaios IV.]] Další přestavby je složité datovat, jelikož není jasné, který panovník je dal postavit. Zdá se, že se další přestavby probíhaly za vlády Vespasiana.<ref name=":1" /> | ||
| + | <references /> | ||
| + | [[Kategorie:Lokality (Egypt)]] | ||
Aktuální verze z 21. 1. 2015, 15:35
- M3dw - Madu= staroegyptsky
- lokalita v jižním Egyptě na východním břehu Nilu, asi 5 km od Karnaku[1]
- kultovní centrum sokolího boha Moncua - později Medamudskou triádu tvořil spolu s Rattauej a Harpareem
- prozkoumán byl pouze chrám
- kult Moncua probíhající v tomto chrámu je popsán v papyru Boulaq 18
Obsah
Stará říše
Je zde předpokládán nejstarší fáze chrámu[2] jiného půdorysu než pozdější fáze, skládal se z:
- polygonální ohradní zdi
- malého chrámku z nepálených cihel
- dvě chodby vedoucí do komor v náspu[3]
První přechodná doba
Doložena svatyně z nepálených cihel.
Střední říše
Ve 12. dynastii již doložen pravoúhlý chrám zasvěcený Moncuovi, severojižní orientace s mohutnou obvodní zdí [1] Byl nalezen zakládací deposit a dveře z červené žuly období vlády Senusreta III. a znovupoužité bloky se zobrazením svátku sed téhož panovníka. Byly nalezeny dioritové sochy panovníků Senusreta II. a Senusreta III.[4]
Nová říše
Nejstarší fáze z Nové říše je datovaná do vlády Thutmose III. díky nálezu zakládacího depozitu.Nalezena byla také brána Amenhotepa II. stavební fáze těchto dvou panovníků tvoří jádro na něž navazovali stavitelé v Ptolemaiovské době. Byly zde nalezeny také talatáty,nicméně pocházely původně z Karnaku. Stavební činnost Achnatona zde tedy archeologicky doložena nebyla. [4]
Ptolemaiovská doba
Bránu k chrámu z Nové říše přidal Ptolemaios II., menší chrámek dostavěl Ptolemaios III., jehož zakládací deposit byl nalezen. Představba hlavního chrámu probíhala během vlády Ptolemaia V. - Ptolemaia XII., peristyl nechal přistavět Ptolemaios VIII., tři další kiosky byly přistavěny za Ptolemaia XII.
Římská doba
Za císaře Augusta byla přistavěna nová ohradní zeď. V období vlády jeho nástupce, císaře Tiberia, byla dodělána brána, s jejíž stavbou začal nejspíše již asi Ptolemaios IV. Další přestavby je složité datovat, jelikož není jasné, který panovník je dal postavit. Zdá se, že se další přestavby probíhaly za vlády Vespasiana.[4]
- ↑ 1,0 1,1 VERNER - BAREŠ - VACHALA, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Univerzita Karlova
- ↑ KEMP B., 2004: Ancient Egypt. Anatomy of Civilisation, New York: Routledge.
- ↑ WILKINSON T., 2005: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt, London: The Thames & Hudson.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 BARD K., 1999: The Encyclopedia of of the Archaeology of Ancient Egypt, Taylor & Francis
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
