Hapi: Porovnání verzí

 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
 
Hapi představoval životodárné vodstvo a každoroční nilské záplavy, byl tedy jak udržovatelem života a poskytovatelem hojnosti, tak také jednou ze sil, která udržovala chod, řád a rovnováhu světa.  
 
Hapi představoval životodárné vodstvo a každoroční nilské záplavy, byl tedy jak udržovatelem života a poskytovatelem hojnosti, tak také jednou ze sil, která udržovala chod, řád a rovnováhu světa.  
  
Obvykle je zobrazován v lidské podobě jako obtloustlý muž s modrou kůží a dlouhými vlasy, tyto prvky měly pouzkazovat právě na symboliku hojnosti a úrody, kterou přinášely každoroční záplavy. Oděn bývá ve zvláštní suknici z látkových pruhů. Na jeho hlavě je často zozbrazena rostlina papyru nebo lotos, a v rukou mívá obětiny. Na  některých zobrazeních Hapi objevuje dvakrát, a symbolizuje tak Horní a Dolní Egypta a jednotu obou zemí. <ref name=":0">Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, s. 60 - 61. </ref>
+
Obvykle je zobrazován v lidské podobě jako obtloustlý muž s modrou kůží a dlouhými vlasy, tyto prvky měly pouzkazovat právě na symboliku hojnosti a úrody, kterou přinášely každoroční záplavy. Oděn bývá ve zvláštní suknici z látkových pruhů. Na jeho hlavě je často zozbrazena rostlina papyru nebo lotos, a v rukou mívá obětiny. Na  některých zobrazeních Hapi objevuje dvakrát, a symbolizuje tak Horní a Dolní Egypta a jednotu obou zemí. <ref name=":0">Janák 2005: 60 - 61. </ref>
  
Jeho družinu mohou tvořit různá vodní božstva, např. bohové v podobě krokodýlů nebo různé žabí bohyně.<ref name=":1">Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson, s.106 - 108.</ref>  
+
Jeho družinu mohou tvořit různá vodní božstva, např. bohové v podobě krokodýlů nebo různé žabí bohyně.<ref name=":1">Wilkinson 2003 :106 - 108.</ref>  
  
 
==Mýty a funkce==
 
==Mýty a funkce==
Řádek 18: Řádek 18:
  
 
==Kult==
 
==Kult==
Ve známém [[Hymny na Nil|Hymnu na Hapiho]], pocházejícím z doby [[Střední říše]], je zmiňováno, že Hapi nemá žádné zvláštní svatyně ani kult, ale všichni jej oslavují jako životodárnou záplavu. <ref>Hymnus na Nil (Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden).</ref>Hapi skutečně nebyl objektem nějakého zvláštního či konrétního kultu, ale často byl ucítávn ve svatyních jiných bohů. Zváštní úcta mu byla prokazována v oblasti nebezpečných vod a také prvního kataraktu, kde se mělo nacházet jeho sídlo.<ref name=":1" />  
+
Ve známém [[Hymny na Nil|Hymnu na Hapiho]], pocházejícím z doby [[Střední říše]], je zmiňováno, že Hapi nemá žádné zvláštní svatyně ani kult, ale všichni jej oslavují jako životodárnou záplavu. <ref> Viz. Hymnus na Nil.</ref>Hapi skutečně nebyl objektem nějakého zvláštního či konrétního kultu, ale často byl ucítávn ve svatyních jiných bohů. Zváštní úcta mu byla prokazována v oblasti nebezpečných vod a také prvního kataraktu, kde se mělo nacházet jeho sídlo.<ref name=":1" />  
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
Řádek 26: Řádek 26:
  
 
Bonneau, D. 1964 : La Crue du Nil: Divinité égyptienne, à travers mille ans d'histoire 332 av.–641 ap. J.–C., d'après les auteurs grecs et latins.
 
Bonneau, D. 1964 : La Crue du Nil: Divinité égyptienne, à travers mille ans d'histoire 332 av.–641 ap. J.–C., d'après les auteurs grecs et latins.
 +
 +
Claus, Benoît 2005. Osiris et Hapi: crue et régénération en Égypte ancienne. In Amenta, Alessia, Maria Michela Luiselli, and Maria Novella Sordi (eds), L'acqua nell'antico Egitto: vita, rigenerazione, incantesimo, medicamento; proceedings of the first International conference for young Egyptologists, Italy, Chianciano Terme, October 15-18, 2003, 201-210. Roma: "L'Erma" di Bretschneider.
 +
 +
Forbes, D. 1999. The Egyptian pantheon, third of a series: Hapi, essence of the Nile. KMT 10 (3), 52-55.
  
 
Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden
 
Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden
 +
 +
Hymnus na Nil (Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden).
  
 
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Aktuální verze z 23. 2. 2015, 12:57

Jméno

Bůh Hapi představuje personifikovaný Nil nebo nilské záplavy, a takový je také význam jeho jména.

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení Hapiho

Hapi představoval životodárné vodstvo a každoroční nilské záplavy, byl tedy jak udržovatelem života a poskytovatelem hojnosti, tak také jednou ze sil, která udržovala chod, řád a rovnováhu světa.

Obvykle je zobrazován v lidské podobě jako obtloustlý muž s modrou kůží a dlouhými vlasy, tyto prvky měly pouzkazovat právě na symboliku hojnosti a úrody, kterou přinášely každoroční záplavy. Oděn bývá ve zvláštní suknici z látkových pruhů. Na jeho hlavě je často zozbrazena rostlina papyru nebo lotos, a v rukou mívá obětiny. Na některých zobrazeních Hapi objevuje dvakrát, a symbolizuje tak Horní a Dolní Egypta a jednotu obou zemí. [1]

Jeho družinu mohou tvořit různá vodní božstva, např. bohové v podobě krokodýlů nebo různé žabí bohyně.[2]

Mýty a funkce

Podle některých textů, např. tzv. Stély hladu z Pozdní doby, sídlil Hapi v jeskyních, které se nacházely v oblasti prvního nilského kataraktu.

Hapi měl mnoho titulů, vztahujících se právě k záplavám a hojnosti, jako např. Pán ryb a ptáků.

Bývá uváděn do souvisloti s bohem Chnumem, který byl zmiňován jako tvůrce záplavy/Hapiho a měl vládnout území kolem Asuánu a prvního kataraktu.[1]

Kult

Ve známém Hymnu na Hapiho, pocházejícím z doby Střední říše, je zmiňováno, že Hapi nemá žádné zvláštní svatyně ani kult, ale všichni jej oslavují jako životodárnou záplavu. [3]Hapi skutečně nebyl objektem nějakého zvláštního či konrétního kultu, ale často byl ucítávn ve svatyních jiných bohů. Zváštní úcta mu byla prokazována v oblasti nebezpečných vod a také prvního kataraktu, kde se mělo nacházet jeho sídlo.[2]

Reference

  1. 1,0 1,1 Janák 2005: 60 - 61.
  2. 2,0 2,1 Wilkinson 2003 :106 - 108.
  3. Viz. Hymnus na Nil.

Literatura

Bonneau, D. 1964 : La Crue du Nil: Divinité égyptienne, à travers mille ans d'histoire 332 av.–641 ap. J.–C., d'après les auteurs grecs et latins.

Claus, Benoît 2005. Osiris et Hapi: crue et régénération en Égypte ancienne. In Amenta, Alessia, Maria Michela Luiselli, and Maria Novella Sordi (eds), L'acqua nell'antico Egitto: vita, rigenerazione, incantesimo, medicamento; proceedings of the first International conference for young Egyptologists, Italy, Chianciano Terme, October 15-18, 2003, 201-210. Roma: "L'Erma" di Bretschneider.

Forbes, D. 1999. The Egyptian pantheon, third of a series: Hapi, essence of the Nile. KMT 10 (3), 52-55.

Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden

Hymnus na Nil (Helck W. : 1972 : Der Text des "Nilhymnus". Kleine Ägyptische Texte Publisher. Wiesbaden).

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.