Informační chování: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 47 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Informační chování ==
+
'''Informačním chováním''' označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“<ref>Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/</ref>
  
−
* chování uživatelů při vyhledávání informací
+
[[Informační chování]] je jednou ze základních kategorií v [[informační věda]] a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.  
−
* jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci
 
−
* chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení  či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba
 
  
 +
Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je [[informační potřeba]], která se ale s časem mění.
 +
Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.
  
−
== T.D.Wilson ==
 
  
−
* profesor Sheffieldské univerzity 
+
==Historie průzkumu informačního chování==
−
* jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování: 
 
  
 +
'''Mechanické a systematické stadium''' – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.
  
−
=== 1. Information Behaviour ===
+
'''Sociálně psychologické stadium''' – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány.  V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům
  
−
* informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití
+
'''Stadium elektronického prostředí''' – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání [[informace]]. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."<ref>STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach</ref> Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.
−
* obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace
 
  
 +
==Výzkumné metody==
 +
Klasické dělení [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování můžeme rozdělit na '''kvantitativní''' a '''kvalitativní'''.
  
−
=== 2. Information Seeking Behaviour ===
+
Do ''kvantitavního'' výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.  
  
−
* informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu v průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web)
+
Při ''kvalitativním'' výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.
  
 +
==Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování==
 +
Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. [[Tom Wilson]], [[Robert Taylor]], [[Carol Kuhlthau]], [[Nicholas Belkin]]. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.
 +
==Odkazy==
  
−
=== 3. Information Searching Behaviour ===
+
===Reference===
 +
<references/>
 +
<references/>
  
−
* "mikro-úroveň" informačního chování využívaná hledajícím v interakci
+
===Použitá literatura===
−
* s informačními systémy všeho druhu
+
* Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
−
* skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni
+
* DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost: klíčové pojmy informační výchovy. In: Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. ISBN ISBN 978-80-7220-301-7. Dostupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
−
* interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, který ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je nejužitečnější
+
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189 s. ISBN 80-851-6590-2.
−
* což bude zahrnovat i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací
+
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach
  
 +
===Související články===
 +
* [[Informační potřeba]]
 +
* [[Informační gramotnost]]
 +
* [[Informační vzdělávání]]
 +
* [[Informace]]
 +
* [[Výzkumné metody]]
  
−
=== 4. Information Behaviour Use ===
+
===Klíčová slova===
 +
Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring
  
−
* informace chování při využívání získaných informací
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
−
* skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu
+
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
−
* to může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi
+
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
−
 
+
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]
−
 
 
−
 
 
−
[[Soubor:Wilsons Nested Model of Conceptual Areas.png|náhled]]
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
== Vybrané modely a pojmy informačního chování ==
 
−
 
 
−
=== Robert Taylor ===
 
−
 
 
−
* jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně na přepážce
 
−
* jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků
 
−
* popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:
 
−
# identifikace vnitřní  potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
 
−
# formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
 
−
# vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě, a konečně
 
−
# vytvoření  kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)
 
−
 
 
−
=== Nicholas Belkin ===
 
−
 
 
−
* stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK)
 
−
* uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují
 
−
* chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy
 
−
* v takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelský anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému
 
−
 
 
−
=== Brenda Dervin ===
 
−
 
 
−
* jedna z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování
 
−
* její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání
 
−
* tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu
 
−
* cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci
 
−
 
 
−
 
 
−
[[Soubor:Dervin's sense-making model re-drawn.gif|náhled]]
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
=== Carol Kuhlthau ===
 
−
 
 
−
* jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho
 
−
* Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí
 
−
* Kuhlthau  na Kellyho teorii postavil a vyvinout model s názvem Information Search Process(ISP)
 
−
* odobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy
 
−
* nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy
 
−
* úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni, zahájení
 
−
* dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)
 
−
 
 
−
=== David Ellis ===
 
−
 
 
−
* Ellisovo rozpracování různých chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází
 
−
* používá pojem '''rysy''', spíše než fáze
 
−
* tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:
 
−
 
 
−
* '''spuštění''': použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
 
−
* '''řetězení''': poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
 
−
* '''procházení''': "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
 
−
* '''rozlišení''': pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
 
−
* '''monitoring''': udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání.
 
−
* '''extrakce''': selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
 
−
* '''ověření''': kontrola správnosti informací
 
−
* '''ukončení''': což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání
 
−
 
 
−
'''Zdroje:'''
 
−
 
 
−
http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories
 
−
 
 
−
http://www.informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
 
−
 
 
−
http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking_behavior
 
−
 
 
−
http://en.wikipedia.org/wiki/Information_behavior
 
−
 
 
−
http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf
 
−
 
 
−
http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
 
−
 
 
−
http://wiki.knihovna.cz/
 

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 07:12

Informačním chováním označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“[1]

Informační chování je jednou ze základních kategorií v informační věda a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.

Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.


Historie průzkumu informačního chování

Mechanické a systematické stadium – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.

Sociálně psychologické stadium – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány. V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům

Stadium elektronického prostředí – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání informace. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."[2] Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.

Výzkumné metody

Klasické dělení výzkumu informačního chování můžeme rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

Do kvantitavního výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.

Při kvalitativním výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.

Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování

Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. Tom Wilson, Robert Taylor, Carol Kuhlthau, Nicholas Belkin. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
  2. ↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach


Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_chování&oldid=48932“