Důsledky informačního zahlcení: Porovnání verzí

(Přeformulování pár vět a oprava úřeklepů)
m
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 4: Řádek 4:
  
 
==Informační exploze – od vzniku písma do současnosti==
 
==Informační exploze – od vzniku písma do současnosti==
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:<br />
+
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanál|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:<br />
 
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
 
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
 
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
 
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
 
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.
 
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.<ref name="Alvin Toffler">TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler</ref><ref name="SoučIV" />
+
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín jako první použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.<ref name="Alvin Toffler">TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler</ref><ref name="SoučIV" />
  
 
==Informační exploze a její předpoklady==
 
==Informační exploze a její předpoklady==
Řádek 23: Řádek 23:
 
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.<br />  
 
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.<br />  
  
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.<br />  
+
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více specialistů na informace.<br />  
  
 
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -> znalosti'''.<ref name="SoučIV" /><br />
 
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -> znalosti'''.<ref name="SoučIV" /><br />
Řádek 36: Řádek 36:
 
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===
 
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===
 
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače ([[Povrchový a hluboký web|povrchový web]]).
 
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače ([[Povrchový a hluboký web|povrchový web]]).
#'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].
+
#'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikipedie|Wikipedie]].
 
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.<ref name="SoučIV" />
 
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.<ref name="SoučIV" />
  
Řádek 67: Řádek 67:
 
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, počítač, Moorův zákon, internet, data, search engines
 
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, počítač, Moorův zákon, internet, data, search engines
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 23. 4. 2017, 09:54

Důsledky informačního zahlcení souvisejí s informační explozí, která přišla s rozvojem informačních technologií v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.

  • Informační zahlcení charakterizuje (podle Tofflera) databáze Národní knihovny ČR takto: "Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“.[1]

Informační exploze – od vzniku písma do současnosti

Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a komunikačních kanálů v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:

  1. Vznik písma ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
  2. Vynález knihtisku (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
  3. Vývoj informačních technologií s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem počítačů v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl internet, který zásadně změnil práci s informacemi.

Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – informační zahlcení. Termín jako první použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog Alvin Toffler (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.[2][3]

Informační exploze a její předpoklady

Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.

Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, znalostech a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).

Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat 3 hlavními faktory:

  1. Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě (digitalizace – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).
  2. Dostupnost k těmto informacím a dokumentům díky lepšímu síťovému připojení (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).
  3. Platnost Moorova zákona o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).[3]


Důsledky a problémy informační exploze

  • Data vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více informací než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.
  • Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více specialistů na informace.
  • Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje. Tím se tak narušuje proces: informace -> znalosti.[3]

Přístup k problematice a možnosti řešení

Vyhledávání informací

Vyhledávání skrze 2 přístupy, můžeme vytvářet metadata a tím zpracovávat a vyhledávat informace:

  1. Ruční přístup – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).
  2. Strojové zpracování – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v kyberprostoru. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.

Trojí přístup řešení informačního zahlcení

  1. Search engines - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí googlovského vyhledávače (povrchový web).
  2. Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu – např. Wikipedie.
  3. Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.[3]

Odkazy

Reference

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.

Použitá literatura

Doporučená literatura

  • GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.

Grafická příloha

Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229

Související články

Klíčová slova

Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, počítač, Moorův zákon, internet, data, search engines