Chápání informační politiky/old

Teoretické přístupy k pojmu informační politika. Různé teoretické školy. Významná díla a osobnosti. Chápání pojmu na různých společensko-organizačních úrovních. Vliv velkých uskupení jako je G8 nebo OECD. Průlomové výzkumy a vliv výzkumu na politiku (vztah vědy a politiky).

Obsah

Teoretické přístupy k pojmu informační politika - informační politika (IP) – pojem zevšedněl v polovině 90. let, myšlenky na vytvoření informační společnosti ze 70. let 20. století (Marc Porat - telekomunikační síti propojující počítače, jež významně pomáhají lidské produkci a zapojení informačních technologií do tržních i mimotržních událostí), nutné prosadit IP vertikálně (technologičtí nadšenci) i horizontálně (politici) - právo na informace – Mezinárodní listina lidských práv a svobod (1948) - svoboda informací – od r. 1766 ve švédské ústavě - IP je součást státní politiky; implementace informační vzdělanosti mezi obyvatelstvo a zajištění rovného přístupu k informacím (případně k internetu) všem s cílem vytvoření informační společnosti. - IP zahrnuje sociologii, psychologii, ekonomii i politologii, filozofii, nelze pominout právo a technologický výzkum, příp. futurologii - Duff navrhuje informační politiku vnímat jako normativní teorii informační společnosti, která zahrnuje tyto oblasti: svobodu informací, soukromí, ochrana dat, státní tajemství, knihovny a archivy, vědecká, technická a zdravotnická dokumentace, ekonomie vládních publikací, copyright a intelektuální vlastnictví, národní informační infrastruktura a mezinárodní tok informací (Duff, 2004, s. 77). - Směrnice EU považují informační politiku za soubor informačních a komunikačních aktivit jako soubor vládních rozhodnutích (Brüggemann, 2010, s. 6).

Charakteristika informační společnosti - IS = informační technologie prorůstají do všech oblastí jejího života. Potenciál informační společnosti má zvýšit kvalitu života obyvatel a posílit jejich sociální soudržnost i ekonomický blahobyt. - Rysy: Využívání digitálního zpracování, uchovávání a přenosu informací. Tyto informace jsou univerzálně použitelné, duplikovatelné a transformovatelné. Vytvoření dostatečného technického zázemí: broadband, telekomunikace, Internet. Dalším rysem je změna profesní struktury obyvatel a posun od oblasti zemědělství a průmyslu do oblasti služeb. S tím souvisí i stav národních ekonomik: investice se přesouvají do těch zemí, kde funguje telekomunikační a informační infrastruktura a které vykazují rychlé tempo sociální adaptace. Země, které se opozdí s informační přípravou, se ve svém růstu zpomalí. Lidé, kteří se opozdí, pocítí tzv. „digital divide“ efekt. Tj. lidé se rozdělí na informačně gramotné a informačně negramotné. Bude s tím souviset i jejich hmotné bohatství. Celkově lze mluvit o posunu mezi zeměmi chudými a bohatými k zemím informačně bohatým a informačně chudým. - Rizika: přechod na nové informační technologie, nezaměstnanost některých skupin obyvatelstva, změna v chápání vědy a výzkumu, změna pozice knihoven ve společnosti a role dokumentů, zrychlení životního cyklu informací. Informační chudoba a bohatství mezi lidmi, mezi státy, preferování inteligentních lidí, problém handicapovaných - Budování IS není ani tak záležitostí technickou, ale je to otázka formování veřejné politiky zemí a jejich vlád. Vzhledem k nejistotě predikování vývoje, budou cíle této společnosti měněny a posunovány. Iniciování těchto změn přichází zezdola.

Teorie informační společnosti (TIS): - tvorba, manipulace a šíření informací jako společenská aktivita. Bohatství vzniká z lidského kapitálu (myšlenek a schopností jedince). - 60. léta ekonom Fritz Machlup. Na základě třicetiletého zkoumání efektů patentů na výzkum, statistik zaměstnanosti a podílů příjmů jednotlivých odvětví na HDP USA napsal průlomové dílo The production and distribution of knowledge in the United States (1962), ve kterém tvrdí, že lidské činy a objevy vždy přesahují do jiného znalostního pole a právě lidé z druhé oblasti nám mohou velmi pomoci. Spoléháme se na ně velmi často, aniž víme, zda-li skutečně existují. Znalosti jedinců, jež přesahují do různých polí, tvoří celkovou znalost společnosti (Machlup, 1962, s. 3, dostupné z Google Books ). - Machlup vnímá znalost jako produkt, s kterým lze hýbat, obchodovat, který lze přetvářet a distribuovat, a představuje světu znalostní průmysl, který zasahuje do školství, výzkumu a vývoje, masových médií, informačních technologií a služeb. Produktem tohoto průmyslu však není nic hmatatelného, často ani prodejného za peníze, z tohoto důvodu ani nelze přesně určit procentuální podíl znalostního průmyslu na HDP USA. (Machlup, 1962, kap. 3: Knowledge producing industries and occupations, s. 44). - 60. léta, Japonsko: joho shakai = informační společnost, a johoka shakai = informatizovaná společnost, na základě telekomunikačního výzkumu, který ukázal masivní tok informací ve společnosti (Duff, 2004, s. 71). - 1972: Japonský úřad pro vývoj užívání počítačů (The Japan Computer Usage Development Institute, JACUDI) národní plán: „Ve vyspělých zemích probíhá momentálně deindustrializace a svět obecně a jistě směřuje od industrializované společnosti k informační společnosti. Proto navrhujeme vytvořit nový národní cíl: realizaci informační společnosti,“ (cit. JACUDI, 1974, s. 175 in Duff, 2004, s. 72). - TIS ovlivnil nástup počítačů a vznik internetu, pomalu se uskutečnivší předpovědi a fantastické nápady z vědeckofantastické literatury a kyberpunkových románů a přijetí díla McLuhana akademickým světem na přelomu 80. a 90. let. - snahy o systematizaci (TIS): - Frank Webster: Theories of Information Society - snaha o redukci TIS na empiricky zakotvené a argumentačně pevné jádro - snaha o spojení TIS s obecnou teorií spol. - neomarxistická pozice - Alistair Duff: Information Society Studies - snaha o syntézu výzkumných tradic TIS - legitimizace nového oboru - 3 verze TIS (IT, inf. sektor, inf. toky)

- z monitoringu Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (European Group on Ethics in Science and New Technologies, EGE) a Skupiny UNESCO pro pozorování informační společnosti (UNESCO Observatory on the Information Society) vyplývá, že informační revoluce probíhá již od 50. let a nevratně mění celý svět dechberoucím tempem, ale zároveň jej uvedla i do značných problémů (Floridi, 2009, s. 154). S příchodem počítačů a stále se zvětšujícím důrazem na informace se svět pro mnoho lidí stal nepochopitelný, staré pořádky přestaly platit a nové se nešlo naučit zavedenými postupy. Informační revoluce se promítá do všech oblastí života – kulturní, ekonomické, sociální, technologické a dalších. - 80. léta, sociolog Daniel Bell: proměna společností související se stále větším zapojováním technologie do běžného života a proměnou ekonomiky. O obživu obyvatel se nestará především zemědělství a průmysl, ale znalosti a informace, tj. postindustriální společnost (viz Porat) „Členy G7 lze kvalifikovat jako informační společnosti, protože v každé zemi závisí nejméně 70 % HDP na nehmotných věcech odvozených od informací,“ tvrdí Floridi (2009, s. 153 – 154). - Marc Porat, jehož metodologii určení podílu informační ekonomiky na HDP země převzalo OECD již v roce 1981, definoval informační společnost jako takovou společnost, kde alespoň polovina lidí pracuje v informační ekonomice (ať už při produkci a distribuci informací, nebo při tvorbě informačních služeb pro vládu a nevládní organizace). - 2000: sociolog síťových společností Manuel Castells většinu současných společností jako síťové (sítě mají nejlepší organizační strukturu, jež souvisí s vlivem internetu na běžný život jedince), IS mění vztahy mezi jedinci a znovudefinuje sociální vztahy, zesíťováním vztahů - Jan Van Dijk (profesor sociologie a komunikačních věd): síťové společnosti takové, kdy se nová média stanou běžnými médii. To si vytyčila za cíl EU, domnívá se, že „zvýšená dostupnost veřejných informací zvýší spoluúčast a demokracii v evropské společnosti a občané i podniky z toho budou jen profitovat,“ (Blakemore, Craglia, 2006, s. 15).

Definice informační politiky - ke vzniku informační společnosti výrazně přispěl vznik a rozvoj používání počítačů a teorie informace a informační společnosti (např. Peter Drucker, Marc Porat ). - 60. léta – změna definice pojmu informační politika (USA) – ochrana osobních dat občanů a přístup veřejnosti k vládním informacím - od 70. let – základy moderního pojetí infopol., užší pojetí – realizace s informační společností - co vlády říkají za účelem dosažení působnosti svých cílů - ochrana dat a osobních informací - problematika sběru statistických dat pro účely vytváření konkrétních politických opatření - využití informačních komunikačních technologií pro managment - problém aplikace univerzálního přístupu na informační technologie – problémy při realizaci, EU se proto snaží nápady korigovat už při vymýšlení - realizace národních informačních politik – problém využívání výsledků pro efektivní využití a prosazení v konkrétních rozhodnutích - informace vysoce dynamické a inovativní, tj. obtížně je byrokraticky podchytit - mocenská dimenze informační politiky – základ Infopol: information is free for everyone, v reálu dost silný odpor proti realizaci a definici - tržní orientace vs. veřejný zájem (hl. evropské politiky vyžadují harmonii) – rozvíjení informatizace s ohledem na ekonomický růst - důraz na materiální technologie vs. důraz na vlastní povahu informací

Prosazování informační politiky ve světě (G8 a OECD) - 2003, Ženeva: Světový summit o informační společnosti (World Summit on the Information Society) – světové organizace (především Světové znalostní partnerství (Global Knowledge Partnership) a Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union), poslední slovo však mají jednotlivé státy důležitost): informační politiky pro svět a nutnost jejího vyvinutí a prosazení v jednotlivých státech - 1. střet: zjištění americké vlády o vypuštění ruského Sputniku do vesmíru - Weinbergova zpráva , tj. vznik Kanceláře pro strategii vědy a technologie (Office of Science and Technology Policy, OSTP) a Komise vědeckých a technických informací (Committee on Scientific and Technical Information, COSATI) v presidentské kanceláři a odtud se začaly šířit impulzy k informační politice po celé západní Evropě a byla zahájena implementace nových technologií do běžného života. - G8: - nemá jednotné velitelství, rozpočet ani stálé zaměstnance, je to neformální sdružení 8 nejvyspělejších států světa (Francie, Německo, Itálie, VB, Japonsko, USA, Kanada, Rusko), založeno 1975 jako fórum pro ekonomické a byznys události později aktuální politické problémy, schází se jednou ročně, mohou se dohodnout na směru politiky a jednotlivých opatřeních, ale jejich dodržení je dobrovolné – k informační politice se nevyjadřují - OECD: Komise pro informace, počítače a komunikační politiku (The Committee for Information, Computer and Communications Policy (ICCP,www.oecd.org/sti/ict) – vývoj politik pro maximalizaci výhod internetové ekonomiky - ekonomika + e-komerce - spam - broadband a telekom - je toho hodně, nejlepší je mrknout na web a něco si vybrat: http://www.oecd.org/department/0,3355,en_2649_34223_1_1_1_1_1,00.html

Chápání pojmu na různých společensko-organizačních úrovních - politické rozhodnutí (viz ostatní otázky IP jednotlivých států) - Galperin: z pohledu zájmových skupin (v dlouhodobém horizontu informační politiku přetvářejí a prosazují její normy ve společnosti) - Strassmann a spol. (američtí vědci): IP jako politika informací - které informace v jaký čas a jakým způsobem zveřejnit. To vychyluje směr informační politiky směrem k politice vládnutí. - přístup k informacím veřejného sektoru (Blakemore a Craglia, výzkum v 25 členských zemích EU, 2006): právo občanů na přístup k informacím x povinnost veřejných institucí informace zveřejňovat a obě strany spolu interagují na poli globální politiky, kterým hýbou ekonomická rozhodnutí. Autoři nabízejí několik úhlů pohledu: - organizační teorie – vlastníci veřejných informací (zpravidla vláda) zůstávají hierarchickou organizací, která ví, co veřejnost chce vědět, a umí jí to poskytnout tradičním způsobem (zpravidla ve formě licencí, přímých kontraktů apod.) - teorie aktéra a sítě – vztahy mezi vlastníky informací mají podobu sítě ve společnosti, informace je zboží, na které mají její výrobci i příjemci stejné právo - postmoderní teorie – vychází z Foucaulta a zaměřuje se na sílu vazeb a vývoj diskursu jakožto způsobu podpory existující struktury síly (podle této teorie lze na informační politiku EU nahlížet jako na snahu o zapojení všech do evropské integrace) - ekonomická teorie – zkoumá vazby mezi potencionálními uživateli informací, jejich producenty a aktéry, kteří informacím přidávají hodnotu, při vzniku internetu byl jeho obsah zadarmo, lidé si zvykli a předpokládají, že z peněz daňových poplatníků budou informace běžně zdarma, ale vlastníci informací si to nemyslí a požadují poplatky; svět internetu prošel vývojem a platí se za přidanou hodnotu, nikoliv za informaci (Blakemore a Craglia, 2006, s. 13) - Ulrich Beck – subpolitika (1993) - politika zespodu, ne apriori pozitivní, vede ke zpomalení celého procesu (neustálá jednání a připomínkování); ztráta kreativních a utopických kvalit politických stran, byrokratizace politiky; není omezené na formální struktury, aktéry a procedury

Významná díla a osobnosti - viz Beniger (1986) 1950 – Riesman: Lonely Crowd 1961 – Aron: Industrial society 1964 – McLuhan: Global Village a Dahrendorf: Service class society 1967 – Richta, Daglish (Češi!): Scientific-technological revolution 1970 – Martin and Norman: Computerized Society a Brzezinski: Technetronic Era 1971 – Tourain: Postindustrial society a Toffler: Superindustrial society 1977 – Porat: Information economy 1978 – Nora and Minc, Martin: Telematic Society 1980 – Toffler: Third wave 1981 – Martin and Butler: Information society

Klíčové zdrojové texty (50. léta –pol. 70. let) Fritz Machlup –„Production and distribution of knowledge“ (1956) (Alain Touraine –„La Société post-industrielle“ (1969)) Daniel Bell –„The Comingof Post-industrialSociety“ (1973) - Centralita teoretického vědění - Tvorba „intelektuálních technologií“ - Růst významu „knowledge class“ - Přechod od zboží ke službám - Vláda meritokracie, systémové řízení - Ekonomika informací - Orientace na budoucnost - IS je atributem PIS, protože informace má v PIS centrální význam

- Argumenty (70.-80. léta): - Technologický (Toffler, Evans, mcLuhanisté, Negroponte) - Ekonomický (Machlup, Porat) - Změnami ve struktuře zaměstnanosti (Drucker, Bell, Reich) - Prostorový (Giddens, Sassen, Castells) - Symbolický/kulturní (McLuhan(?), Poster, Baudrillard)

Manuel Castells –The Information Age (1996-1998)

Průlomové výzkumy a vliv výzkumu na politiku (vztah vědy a politiky)

Věda a výzkum Do roku 2002: http://www.ikaros.cz/ramcove-i-neramcove-programy-aneb-jak-se-dela-veda-a-vyzkum-na-evropske-urovni

Novější: Významné hodnotící zprávy v oblasti eInclusion (digitální propasti) v EU Zdroj Klíčová slova eInclusion, Digital Literacy and Competences, e2010, Digital Divide, Typ dokumentu Annual reports, Parlamentary reports, Independent reports, Official reports

i2010 e-Inclusion Subgroup National Reports 2007, 189 s. Zpráva byla vydána ke konferenci The Vienna Ministerial Event na konci roku 2008 a je souborem národních strategií pro eInclusion v Evropské Unii. Obsahuje různé přístupy a řešení jednotlivých bodů této problematiky. V dokumentu se nachází profil státu, který informuje o aktuálním stavu informační společnosti, historie přístupu k ICT, cíle státu, místní právní předpisy, které se tématu věnují, osoby a organizace zodpovědné za plnění, vzdělávání a kompetence pro ICT, zapojené instituce, zhodnocení digitální propasti podle několika faktorů, zhodnocení dosavadního plnění plánu a návrhy na zlepšení.

Europe's Digital Competitiveness Report 2010 - Vol. I - chapter 4 - eInclusion 2010, 65-76 s. Zpráva analyzuje vývoj informační společnosti v jednotlivých státech EU a vymezuje možné další působení v této oblasti pro Evropu 2020. Rozvoj komunikačních a informačních technologií je zde zmiňován jako nezbytný nástroj pro zažehnání krize a pro další růst. Součástí je srovnání s mimoevropskými státy (Japonsko, USA, Korea). Oblast eInclusion je hodnocena pozitivně. Počet přístupu k internetu vzrostl, ne však, tak jak se předpokládalo a jak bylo stanoveno. Podle zprávy se hospodářský rozvoj zdá být spojen s používání internetu. Jako hlavní si do budoucna stanovuje podporu gramotnosti.

SVEA Summary of the Regional Needs Analysis 2010, 59 s. Vyhodnocení projektu SVEA, který probíhal od března do června roku 2010 v pěti evropských regionech (Německo, Itálie, Španělsko, Belgie, Velká Británie) a v 60 různých soukromých i státních vzdělávácích institucích. Projekt se věnoval použití webu 2.0 a jeho vlivu na vzdělávání dospělých. Výzkum probíhal formou rozhovorů. Cílem bylo zjistit, jaké jsou možnosti webu 2.0 v této oblasti a jak je v budoucnu efektivně využít. Součástí jsou výsledky zúčastněných institucí. Na základě výstupů byly definovány obecné výhody aplikací 2.0 a možné překážky při jejich využití, které SVEA využije pro vytvoření platformy, která bude využívat web 2.0 aplikace a bude přizpůsobitelná potřebám školitelů a vyučujících. Show parent | Reply

	Study on eGovernment Scenarios for 2020 and the Preparation of the 2015 Action Plan

V listopadu 2009 formulovali evropští ministři v Malmö vizi a politické priority evropského eGovernmentu v roce 2015. Evropská komise začala s odborníky vytvářet tzv. eGovernment 2015 Action Plan, jehož cílem je vytvořit podmínky pro zavedení plošných aktivit na zajištění eGovernmentu ve všech členských zemích a přijetí konkrétních opatření. Předložená studie popisuje a analyzuje různé náměty, příspěvky a návrhy k této diskusi. Studie včetně konkrétních dat je dostupná z http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/research/fp7/docs/consultation_report_feb2010.pdf. Future technology needs for future eGovernment Services Deliverable D.7 Závěrečná zpráva vztahující se k studii “Future technology needs for future eGovernment services” (Contract Number 30-CE-0161857/00-95), prováděnou od prosince 2007 do ledna 2009. Cílem studie bylo identifikovat trendy v technologii a praktické využití zavedení služeb eGovernmentu s detailním pohledem na vliv operací uživatele i správce a snahou o zvýšení zájmu uživatelů o služby eGovernmentu. Dostupné z http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/studies/completed_studies/docs/smart_2007_0050.pdf Bringing Together and Accelerating eGovernment Research in the EU (FP6 projekt) Studie zadaná oddělením ICT pro vládu a jednotku veřejných služeb vznikla v červnu 2009 a navazuje na dvě studie na stejné téma (prezentaci vlastností a výhod používání eGovernmentu). Navíc obsahuje poznatky o modelech procesů eGovernmentu, vývoji softwaru, ochraně soukromí, aplikacích řízených hlasem, demokratické účasti aj. Předkládá výzkumy opírající se o silnou metodologii a širokou datovou základnu. Shrnutí a nejdůležitější výsledky dostupné zde: http://ec.europa.eu/information_society/activities/egovernment/studies/completed_studies/docs/analysis_of_egov_research_projects.pdf. Show parent | Reply

Pavel Farkaš: 

Řešení: Ze zadaných témat jsem si vybral jsem si 6. pilíř: Enhancing e-skills. Z podtémat mne nejvíce oslovily body 57: "Make digital literacy and competences a priority for the ESF" a 66: "Member States to promote long-term e-skills and digital literacy policies". Pochopil jsem, že rozhodující je téma evropské politiky, nikoliv regionální omezení samotných studií, proto jsem zařadil i jednu australskou. Zkoušel jsem najít nejvlivnější studie, tj. zřejmě nejvíce citované, ale mezi stářím/mládím a impakt faktorem se zdá býti logická nepřímá úměra, která mi u nových článků vysoká čísla neukázala. Proto jsem zvolil pouze možnost nejnovějších studií, stanovil jsem si období ne delší než jeden rok. Oproti děvčatům se mi do Moodlu stále nedaří vložit hyperlinky a formátování, proto tento text přidávám i jako přílohu. Moodle mi buď nezformátuje nic, anebo všechno hodí do hyperlinku; linky v citačních špičatých závorkách mi maže kompletně. Asi na něj ještě nejsem dostatečné digitálně gramotný. Zdraví Pavel.

BURMEISTER, Oliver. Websites for Seniors : Cognitive Accessibility. International Journal of Emerging : iJETS Technologies and Society [online]. 2010, 8, 2, [cit. 2010-12-28]. Dostupný z WWW: http://www.swinburne.edu.au/hosting/ijets/journal/V8N2/pdf/Article%203%20Burmeister.PDF

Studie největší australské on-line komunity seniorů zkoumající kognitivní problémy, se kterými se setkávají starší uživatelé během užívání webových stránek. Ukazuje, že problémem není ani tak komplexnost kognitivního procesu, jako spíše nutnost přizpůsobit se komplexním změnám náhle. Studie vyzývá designéry webových stránek k většímu důrazu na tzv. mechanickou kognici, tj. procesy spojené se zpracováním informace a učením (dále také např. uvažováním, orientací v prostoru nebo rychlostí vnímání), namísto kognice pragmatické, jež zahrnuje sociální interakci a komunikaci (percepční přístupnost = zrak, sluch...). Tento trend se podle autora vyskytuje i v počtu uskutečněných odborných studií (přílišná zatíženost na jeden typ kognitivního vnímání).

Text seznamuje se teoriemi relevantními k tématu kognitivních schopností seniorů. Jednou ze zmíněných implikací je dobrá schopnost mentálních schopností do 70 let věku, a znatelné snížení schopností učení po 85. roce. Dobrý design by měl s touto biologickou degradací počítat a snažit se ji vyrovnávat.

VAN DEURSEN, Alexander; VAN DIJK, Jan. Internet Skills and the Digital Divide. [online]. 6. 12. 2010, 12, [cit. 2011-01-01]. Dostupný z WWW:http://nms.sagepub.com/content/early/2010/11/11/1461444810386774

Z důvodu zvyšujícího se počtu informací uveřejněných na internetu a zároveň zvyšující se závislosti lidí na informacích, se nabízí myšlenka, že se informační gramotnost řadí mezi zásadní lidské kvality. Je zřejmé, že pokud jsou tyto kvality ve společnosti rozloženy nerovnoměrně, může dojít ke zhoršení stávajících sociálních nerovností. Předložená studie hovoří o digitálních dovednostech nizozemské populace. K tomuto účelu jsou ustaveny čtyři kategorie dovedností: Operační (základní, technologické), formální (navigační a orientační), informační (naplňující informační potřeby) a strategické (zlepšující sociální postavení). Každé z těchto dovedností studie definuje konkrétními výkony a zároveň se ptá, které faktory rozhodují o digitálních (internetových) dovednostech. Rovněž stanovuje devět hypotéz vymezující vztah digitální propasti k pohlaví, věku, vzdělání, času strávenému na internetu či sociálním vazbám jako zásadním prekurzorům. Pro čtenáře mohou být zajímavé použité zkušební otázky, které jsou k nahlédnutí na adresehttp://www.alexandervandeursen.nl/nms.

Studie přináší několik překvapivých výsledků a v závěru potvrzuje, že věk hraje velkou roli v rozvoji pouze operačních a formálních digitálních schopností, zatímco dosažené vzdělání je rozhodujícím faktorem ve všech čtyřech kategoriích. Dále zdůraznila, že samotné operační a formální dovednosti k efektivnímu užívání internetu nestačí.

MISURACA, Gianluca, et al. . Seville : European Commission, Joint Research Centre Institute for Prospective Technological Studies, 2010. 82 s. Dostupné z WWW: http://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC61593.pdfISBN 978-92-79-18499-4.

Zpráva projektu Crossroad, na kterém se podílí několik evropských univerzit (a mj. také agentura EPMA z České republiky), je souborem čtyř vizí e-Governmentu EU v roce 2030 a klade si za cíl pomoci evropským činitelům v implementaci iniciativy „Digital Agenda for Europe“. Všechny vize představují společnost budoucnosti, která se díky rychlému rozvoji ICT velmi liší od společnosti, jak ji známe dnes. Při modelování byly brány v potaz jevy sociodemografické (celoživotní vzdělávání, změna klimatu, migrace atd.), technologické (miniaturizace, ambient intelligence, přechod na broadband...), či ekonomické (finanční krize, snižováni HDP apod.) a dále mnoho dalších, ať už zřetelných či nezřetelných trendů ve společnosti (jako třeba kulturní diverzita).

První z předestřených scénářů (1 - Open Governance) předpokládá vysokou otevřenost a transparentnost v přístupu k informacím, zvýšení kognitivních schopností a posílení kolektivní inteligence. Lidé ponechají paměťovou a výpočetní kapacitu na strojích a soustředí se na kritické myšlení. Druhý (2 - Leviathan Governance) se zabývá myšlenkou „osvícené oligarchie“. Úsudek a rozhodovací procesy budou v rukou několika lidí, kteří budou jednat ve prospěch všech. Lidé nebudou působit žádné problémy, emoce a myšlenky budou využity pro veřejné dobro. Občané budou pasivními příjemci rozhodnutí, aktivita se nebude ani očekávat. Tento scénář hovoří o chaosu vzniklém po informačním přetížení (!) nebo zhroucení informačních systémů. Třetím scénářem je 3 - Privatized Governance: lidé jsou pěšáky ovládaní korporacemi. Obvyklými praktikami budou sociální simulace, které budou umět např. předpovídat útoky proti systému. Kritickým bude užívání ICT soukromými společnostmi v oblasti zdraví, vzdělávání, energií, ochraně ŽP a přírodních katastrof. Posledním scénářem je 4 - Self-service Governance, kdy se politickou silou stávají expertní komunity občanů. To společnosti umožňuje rychleji reagovat na vzniklé problémy. Na druhou stranu se budou prohlubovat existující propasti (divides) mezi občany, nejmenší sociální kohezi budou vykazovat migranti a etnické minority. Díky technologiím však může vzniknout multikulturální a vícejazyčná společnost.

Anotovaná bibliografie

Bell, Daniel. The Coming of Post-Industrial Society. New York: Basic Books, 1976, 507 stran, ISBN 0-465-01281-7

Berry, Craig; Berry, Richard. Ideas, interests and information. Public Policy Research; červen 2006, ročník 13, číslo 2, str. 119 – 125, 7 stran

Blakemore, Michael; Craglia, Max. Access to Public-Sector Information in Europe: Policy, Rights, and Obligations. Information Society; leden - březen 2006, ročník 22, číslo 1, str. 13 – 24, 12 stran

Brüggemann, Michael. Information policy in public sphere, Javnost-The Public; 2010, ročník 17, číslo 1, str. 5 – 22, 18 stran Castells, Manuel. The Rise of the Network Society. The Information Age: Economy, Society and Culture, Vol. 1., Cambridge, MA, 1996, 656 stran, ISBN 978-0631221401

Dijk, Jan Van. The Network Society: Social Aspects of New Media, 1999, 304 stran, ISBN 1-4129-0868-X

Duff, Alistair S.. The Past, Present, and Future of Information Policy. Information, Communication & Society; březen 2004, ročník 7, číslo 1, str. 69 – 87, 19 stran

Floridi, Luciano. The Information Society and Its Philosophy: Introduction to the Special Issue on „The Philosophy of Information, Its Nature, and Future Developments.“ Information Society; květen/červen 2009, ročník 25, číslo 3, str. 153 – 158, 6 stran

Galperin, Hernan. Beyond Interests, Ideas, and Technology: An Institutional Approach to Communication and Information Policy. Information Society; červenec/srpen 2004, ročník 20, číslo 3, str. 159 – 168, 10 stran

Machlup, Fritz. The Production and Distribution of Knowledge in the United States. USA: Princeton University Press, 1962, 416 stran, ISBN 069-100-35-64

Norberg, Patricia A., Horne, David A.; Horne, Daniel R.. Standing in the Footprint: Including the Self in the Privacy Debate and Policy Development. Journal of Consumer Affairs; podzim 2009, ročník 43, číslo 3, str. 495 – 515, 21 stran

Paterson, Moria. The Media and Access to Government-held Information in a Democracy. Oxford University Commonwealth Law Journal; léto 2008, ročník 8, číslo 1, str. 3 – 23, 21 stran

http://www.joomla.slamow.com/informace-a-spolecnost/prednasky/83-informace-a-spolecnost-i-uvod.html

a úkoly na Moodle v rámci Informační politiky