Porucha barvocitu: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Porucha barvocitu ''' | + | '''Porucha barvocitu '''(barvoslepost)''' '''je zapříčiněna špatně fungujícím orgáném zraku (lidským okem), který není schopný vnímat jednu ze 3 charakteristik světla. Odborně se porucha barvocitu nazývá achromatopsie. |
| − | |||
== Základní dělení == | == Základní dělení == | ||
| + | [[File:Color_blindness.png|thumb|240x240px|Existují různé druhy poruchy barvocitu]] | ||
| + | Porucha barvocitu se dělí na: | ||
| + | |||
*Úplnou barvoslepost (achromázie) | *Úplnou barvoslepost (achromázie) | ||
*Částečnou barvoslepost | *Částečnou barvoslepost | ||
| + | |||
| + | ''Částečná barvoslepost'' se dále dělí do mnoha kategorií, viz obrázek vpravo. | ||
| + | |||
== Vznik == | == Vznik == | ||
| − | + | Normální oko rozeznává u barevných světel 3 charakteristiky: | |
| − | Normální | ||
*barevný tón | *barevný tón | ||
*sytost | *sytost | ||
| Řádek 17: | Řádek 21: | ||
Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, | Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, | ||
a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.<ref>Syka, J., Voldřich, L. (1981). Fyziologie a patofyziologie zraku a sluchu. Praha: Avicenum.</ref> | a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.<ref>Syka, J., Voldřich, L. (1981). Fyziologie a patofyziologie zraku a sluchu. Praha: Avicenum.</ref> | ||
| + | |||
| + | S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec [[Neil Harbisson]], který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy. | ||
| + | |||
| + | ==Reference== | ||
<references /> | <references /> | ||
Aktuální verze z 21. 6. 2015, 15:09
Porucha barvocitu (barvoslepost) je zapříčiněna špatně fungujícím orgáném zraku (lidským okem), který není schopný vnímat jednu ze 3 charakteristik světla. Odborně se porucha barvocitu nazývá achromatopsie.
Základní dělení
Porucha barvocitu se dělí na:
- Úplnou barvoslepost (achromázie)
- Částečnou barvoslepost
Částečná barvoslepost se dále dělí do mnoha kategorií, viz obrázek vpravo.
Vznik
Normální oko rozeznává u barevných světel 3 charakteristiky:
- barevný tón
- sytost
- jas.
Při částečné barvosleposti (tzv. dichromázii) registruje oko pouze 2 ze zmíněných 3 charakteristik. V tomto případě oko nemůže odlišit určitou spektrální barvu od bílé (šedé) barvy (neutrální bod). Dle polohy tohoto bodu se rozeznávají různé typy částečné barvosleposti, které se projevují tím, že postižený určité barvy zaměňuje. Nejčastěji to bývá červená a zelená (tzv. daltonismus), vzácněji žlutá a modrá. Plná barvoslepost se vyskytuje výjimečně. Při tomto druhu barvosleposti oko registruje pouze jednu charakteristiku barevného světla. Oko pak nerozlišije barevné odstíny a vnímá jen rozdíly intenzity - vidí svět černobíle (odstíny šedi).[1]
Výskyt
Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.[2]
S poruchou barvocitu se zajímavě vyrovnal konceptuální umělec Neil Harbisson, který pomocí implantované antény dokáže slyšet barvy.
Reference
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
