Systémy pořádání informací a znalostí: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. <ref>HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm</ref> | + | '''Systémy pořádání informací a znalostí''' v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. <ref>HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm</ref> |
Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.</ref> | Potřebu pořádku si za cíl klade '''pořádání informací a znalostí''', čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.</ref> | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Selekční jazyk == | == Selekční jazyk == | ||
| − | Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá | + | Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají '''selekční jazyk'''. [[Selekční jazyky|Selekční jazyk]] používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy|indexování]]. <ref name="kovar" /> Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.<ref>KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd</ref> |
==== Identifikační selekční jazyk ==== | ==== Identifikační selekční jazyk ==== | ||
| Řádek 61: | Řádek 61: | ||
==== Faktografické selekční jazyky ==== | ==== Faktografické selekční jazyky ==== | ||
Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.<ref name="kovar" /> | Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.<ref name="kovar" /> | ||
| − | |||
| − | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
| Řádek 80: | Řádek 77: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
| + | * [[Systémy organizace informací a znalostí]] | ||
* [[Selekční jazyky]] | * [[Selekční jazyky]] | ||
* [[Mezinárodní desetinné třídění]] | * [[Mezinárodní desetinné třídění]] | ||
* [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]] | * [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]] | ||
* [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]] | * [[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]] | ||
| + | * [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| Řádek 90: | Řádek 89: | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]] | ||
| + | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | ||
Aktuální verze z 5. 6. 2018, 07:41
Systémy pořádání informací a znalostí v sobě zrcadlí stav lidského vědění a poznání. Ke globálnímu sdílení informací slouží v dnešní informační společnosti celosvětová síť internetu, což také vede k proměně tradičního nosiče informací – dokumentu. Tyto změny s sebou přináší potřebu sjednocovat a harmonizovat informace a znalosti. [1] Potřebu pořádku si za cíl klade pořádání informací a znalostí, čímž rozumíme organizaci a reprezentaci jednotek znalostí, které zajišťují efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích.[2]
Pořádáním informací rozumíme proces vstupního zpracování informací v informačním systému a je závislé na výsledcích informační analýzy dokumentu. Patří sem jak pořádání jednotek fondu samého, tak pořádání záznamů o dokumentech, jejich částech a v nich obsažených informací. Pořádání informací můžeme v literatuře nalézt také pod pojmy zpracování fondů, popis, katalogizace nebo pořádací systémy. Již zmíněný informační systém je dle normy ČSN ISO 5127-2003 definován jako „komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování informací.“ Pro potřeby pořádání informací ho chápeme spíše jakou souhrn prvků, který slouží k získávání, zpracování, ukládání, vyhledávání a distribuci informací. Informační systém zahrnuje procesy z toho vyplývající a to zjišťování a akvizice informací, vstupní zpracování, uložení informací a výstupní zpracování.[3]
Druhy pořádání informací
- Identifikační pořádání informací
- Věcné pořádání informací [3]
Obsah
- 1 Identifikační pořádání informací
- 2 Věcné pořádání informací
- 3 Selekční jazyk
- 3.1 Identifikační selekční jazyk
- 3.2 Věcný selekční jazyk
- 3.3 Systematický selekční jazyk
- 3.4 Předmětový selekční jazyk
- 3.5 Prekoordinované selekční jazyky
- 3.6 Postkoordinované selekční jazyky
- 3.7 Univerzální selekční jazyky
- 3.8 Speciální selekční jazyky
- 3.9 Dokumentografické selekční jazyky
- 3.10 Faktografické selekční jazyky
- 4 Odkazy
Identifikační pořádání informací
Základem pro identifikační pořádání informací je identifikační analýza. Informace jsou zde pořádány podle identifikačních údajů získaných informační analýzou. Patří sem například autor, korporace nebo název dokumentu. Jako terminologické ekvivalenty jsou používány také pojmy identifikační popis, jmenný popis, jmenné zpracování nebo jmenná katalogizace.[3]
Identifikační pořádání informací definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy jako „tvorbu bibliografického popisu, záhlaví a s tím souvisejících jmenných a názvových autorit. Původně se tyto záznamy vytvářely pro jmenný katalog.“[4]
Tyto činnosti jsou tedy spojené převážně s knihovnictvím, kde jsou základním procesem při zpracování dokumentů a spadají jmenným zpracováním pod knižní katalogizaci.
Věcné pořádání informací
Věcné pořádání informací vychází z obsahové analýzy, která představuje proces vstupního zpracování informací. Výsledkem této analýzy je sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku nebo jeho jednotlivých částí.[5] Pro věcné pořádání informací jsou používány terminologické ekvivalenty jako klasifikace, indexování, věcné zpracování informací, věcná katalogizace nebo věcný popis.
Druhy věcného pořádání informací
- Systematické pořádání informací
- Předmětové pořádání informací [3]
Systematické pořádání informací
Při systematickém pořádání informací se vřazují jednotlivé dokumenty a záznamy o dokumentech na příslušné místo systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání a činností. Verbální formulace obsahu dokumentu je většinou nahrazena znaky umělého jazyka. [3]
Předmětové pořádání informací
Při předmětovém pořádání informací se slovně vyjádřený obsah, téma nebo předmět dokumentu převádí do více či méně normalizovaných a formalizovaných hesel, která jsou pak v katalozích, rejstřících apod. abecedně uspořádána.[3]
Selekční jazyk
Proces pořádání informací potřebuje ke svému praktickému využití výrazové a vyjadřovací prostředky. Tyto prostředky se nazývají selekční jazyk. Selekční jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů slouží k pořádání, ukládání, vyhledávání a distribuci informací a to nejen v soustavě Vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), ale i v soustavě knihoven. Selekční jazyk tedy chápeme jako výrazový a vyjadřovací prostředek procesů pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Postup přidělování znaků selekčního jazyka dokumentům a uživatelským dotazům se nazývá indexování. [3] Selekční jazyky je možné dělit podle typu zpřístupňovaných údajů na dokumentační a faktografické selekční jazyky, podle charakteru zpřístupňovaných údajů na identifikační a věcné selekční jazyky, podle povahy komplexních pořádacích znaků na prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky.[6]
Identifikační selekční jazyk
Identifikační selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu identifikačního pořádání informací. Příkladem je selekční jazyk jmenného katalogu.[3]
Věcný selekční jazyk
Věcný selekční jazyk se používá jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu věcného pořádání informací.[3]
Systematický selekční jazyk
Systematický selekční jazyk je používán jako výrazový a vyjadřovací prostředek při procesu systematického pořádání informací. Mezi ně patří například Mezinárodní desetinné třídění nebo Deweyho desetinné třídění.[3]
Předmětový selekční jazyk
Předmětový selekční jazyk se využívá při procesu předmětového pořádání informací. Příkladem tohoto selekčního jazyka je jazyk předmětových hesel.[3] Vyjadřují obsah dokumentu pomocí slovních výrazů přirozeného jazyka.[7]
Prekoordinované selekční jazyky
Prekoordinované selekční jazyky se od ostatních liší slovníkem, používá nejen jednotlivá slova, ale i sousloví a věty. Jsou vhodné pro pořádání složených témat dokumentů a pro ukládání soupisných údajů těchto témat.[3]
Postkoordinované selekční jazyky
Při používání postkoordinovaných selekčních jazyků se využívá izolovaných slov nebo znaků. Jsou proto vhodné při vyhledávání dokumentů a informací na základě různě formulovaného dotazu uživatele.[3]
Univerzální selekční jazyky
Univerzální selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání informací. Příkladem může být opět Mezinárodní desetinné třídění.[3]
Speciální selekční jazyky
Speciální selekční jazyky také slouží jako univerzální selekční jazyky k pořádání, ukládání a vyhledávání informací, ale pouze z vymezeného úseku lidského poznání.[3]
Dokumentografické selekční jazyky
Dokumentografické selekční jazyky jsou určené pro pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentografických informací.[3]
Faktografické selekční jazyky
Faktografické selekční jazyky slouží k pořádání, ukládání a vyhledávání faktografických informací.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm
- ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.
- ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s
- ↑ VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001267&local_base=KTD
- ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.
- ↑ KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd
- ↑ Dagmar Smékalová. In: Věcný popis dokumentů [online]. 2014 [cit. 2015-07-11]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/vecny-popis-dokumentu.pdf
Literatura
- KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.
- KOVÁŘ, Blahoslav. Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků. Praha : Univerzita Karlova, 1976. 165 s.
- BALÍKOVÁ, Marie. Pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.
- MAŘÍK, Vladimír, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ a Jiří LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. Vyd. 1. Praha: Academia, 1993, 264 s. ISBN 8020005021.
- HROTKOVÁ, Zuzana. Významné mezníky vývoje teorie pořádání informací a znalostí v druhé polovině dvacátého století [online]. 2002 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://insk.wz.cz/esej.htm
- KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd
- VODIČKoVÁ, Hana. Jmenná katalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-07-02].Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001267&local_base=KTD
- Dagmar Smékalová. In: Věcný popis dokumentů [online]. 2014 [cit. 2015-07-11]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/vecny-popis-dokumentu.pdf
Související články
- Systémy organizace informací a znalostí
- Selekční jazyky
- Mezinárodní desetinné třídění
- Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví
- Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software
- Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy
Klíčová slova
identifikační pořádání informací, věcné pořádání informací, selekční jazyk
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
