RGB: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:
 
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px|princip aditivního míchání barev]]
 
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px|princip aditivního míchání barev]]
  
−
===== Číselná zobrazení barev =====
+
==Číselná zobrazení barev==
 
Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, <0;1>), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.
 
Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, <0;1>), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.
 
[[File:RGB krychle.svg|thumb|185x185px|RGB krychle
 
[[File:RGB krychle.svg|thumb|185x185px|RGB krychle
Řádek 8: Řádek 8:
 
]]
 
]]
  
−
=== Použití ===
+
==Použití==
 
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej.  
 
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej.  
−
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.
+
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu. Barevné zobrazení RGB se využívá zejména pro účely digitální grafiky, programy nebo aplikace. Pokud je potřeba grafiku vytvořenou v RBG tisknout je potřeba převézt tuto grafiku do modulu CMYK, jinak barvy na tisku nebudou ostré.<ref>Rozdíl mezi RGB a CMYK, Dostupné z https://www.originalnitonery.cz/blog/vite-proc-je-dobre-znat-rozdil-mezi-rgb-a-cmyk</ref>
 
[[File:LCD pixels RGB.jpg|thumb|244x244px|LCD display]]
 
[[File:LCD pixels RGB.jpg|thumb|244x244px|LCD display]]
  
−
=== Varianty modelu RGB ===
+
==Varianty modelu RGB==
 
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref>, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref> model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.
 
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref>, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref> model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.
 +
==Odkazy==
 +
===Reference===
 +
<references />
  
−
===Reference===
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
−
<references/>
+
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 7. 8. 2024, 16:26

Barevný model RGB[1] obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombinací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká aditivní způsob míchání barev. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyzařována žádná barva.

princip aditivního míchání barev

Číselná zobrazení barev

Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, <0;1>), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.

RGB krychle

Použití

Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu. Barevné zobrazení RGB se využívá zejména pro účely digitální grafiky, programy nebo aplikace. Pokud je potřeba grafiku vytvořenou v RBG tisknout je potřeba převézt tuto grafiku do modulu CMYK, jinak barvy na tisku nebudou ostré.[2]

LCD display

Varianty modelu RGB

Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB[3], který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB[4] model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.

Odkazy

Reference

  1. ↑ NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.
  2. ↑ Rozdíl mezi RGB a CMYK, Dostupné z https://www.originalnitonery.cz/blog/vite-proc-je-dobre-znat-rozdil-mezi-rgb-a-cmyk
  3. ↑ HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.
  4. ↑ HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=RGB&oldid=71352“