Informační chování: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Informační chování ==
+
'''Informačním chováním''' označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“<ref>Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/</ref>
  
−
* Je chování uživatelů při vyhledávání informací.
+
[[Informační chování]] je jednou ze základních kategorií v [[informační věda]] a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.  
−
Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení  či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba. Informační chování je také charakterizováno jako účelové vyhledávání informací v důsledku nutnosti uspokojit určité cíle.
 
−
Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují.
 
  
−
== T.D.Wilson ==
+
Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je [[informační potřeba]], která se ale s časem mění.
 +
Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.
  
−
* profesor Sheffieldské univerzity 
 
−
* Jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování: 
 
  
 +
==Historie průzkumu informačního chování==
  
−
=== 1. Information Behaviour ===
+
'''Mechanické a systematické stadium''' – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.
  
−
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití. Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.
+
'''Sociálně psychologické stadium''' – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány.  V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům
  
−
=== 2. Information Seeking Behaviour ===
+
'''Stadium elektronického prostředí''' – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání [[informace]]. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."<ref>STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach</ref> Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.  
  
−
Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).
+
==Výzkumné metody==
 +
Klasické dělení [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování můžeme rozdělit na '''kvantitativní''' a '''kvalitativní'''.  
  
−
=== 3. Information Searching Behaviour ===
+
Do ''kvantitavního'' výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.  
  
−
Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější). Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.
+
Při ''kvalitativním'' výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.
  
−
=== 4. Information Behaviour Use ===
+
==Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování==
 +
Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. [[Tom Wilson]], [[Robert Taylor]], [[Carol Kuhlthau]], [[Nicholas Belkin]]. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.  
 +
==Odkazy==
  
−
Informační chování při využívání získaných informací. Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
+
===Reference===
 +
<references/>
 +
<references/>
  
−
[[Soubor:Wilsons Nested Model of Conceptual Areas.png|náhled]]
+
===Použitá literatura===
 +
* Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
 +
* DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost: klíčové pojmy informační výchovy. In: Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. ISBN ISBN 978-80-7220-301-7. Dostupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
 +
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189 s. ISBN 80-851-6590-2.
 +
* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach
  
 +
===Související články===
 +
* [[Informační potřeba]]
 +
* [[Informační gramotnost]]
 +
* [[Informační vzdělávání]]
 +
* [[Informace]]
 +
* [[Výzkumné metody]]
  
 +
===Klíčová slova===
 +
Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring
  
−
 
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
−
 
+
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
−
 
+
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
−
== Vybrané modely a pojmy informačního chování ==
+
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]
−
 
 
−
=== Robert Taylor ===
 
−
 
 
−
Jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně za referenční přepážkou. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:
 
−
# identifikace vnitřní  potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
 
−
# formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
 
−
# vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě
 
−
# vytvoření  kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)
 
−
 
 
−
=== Nicholas Belkin ===
 
−
 
 
−
Je stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK). Uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují. Chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy. V takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelsky anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému.
 
−
 
 
−
=== Brenda Dervin ===
 
−
 
 
−
Je jednou z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování. Její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání. Tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu. Cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci.
 
−
 
 
−
[[Soubor:Dervin's sense-making model re-drawn.gif|náhled]]
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
=== Carol Kuhlthau ===
 
−
 
 
−
Jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho.  Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí. Kuhlthau  na Kellyho teorii postavil a vyvinul model s názvem Information Search Process(ISP). Obdobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy. Nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy.
 
−
(1)Úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni -  zahájení.
 
−
Následuje dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)
 
−
 
 
−
 
 
−
[[Soubor:Kuhlthau's and Ellis's model.gif|náhled]]
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
=== David Ellis ===
 
−
 
 
−
Ellisovo rozpracování různých typů chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází. Používá pojem '''rysy''', spíše než fáze. Tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:
 
−
 
 
−
* '''spuštění''': použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
 
−
* '''řetězení''': poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
 
−
* '''procházení''': "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
 
−
* '''rozlišení''': pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
 
−
* '''monitoring''': udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
 
−
* '''extrakce''': selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
 
−
* '''ověření''': kontrola správnosti informací
 
−
* '''ukončení''': což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání
 
−
 
 
−
'''Zdroje:'''
 
−
 
 
−
http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories
 
−
 
 
−
http://www.informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
 
−
 
 
−
http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking_behavior
 
−
 
 
−
http://en.wikipedia.org/wiki/Information_behavior
 
−
 
 
−
http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf
 
−
 
 
−
http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
 
−
 
 
−
http://wiki.knihovna.cz/
 

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 07:12

Informačním chováním označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“[1]

Informační chování je jednou ze základních kategorií v informační věda a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.

Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.


Historie průzkumu informačního chování

Mechanické a systematické stadium – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.

Sociálně psychologické stadium – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány. V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům

Stadium elektronického prostředí – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání informace. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."[2] Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.

Výzkumné metody

Klasické dělení výzkumu informačního chování můžeme rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

Do kvantitavního výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.

Při kvalitativním výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.

Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování

Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. Tom Wilson, Robert Taylor, Carol Kuhlthau, Nicholas Belkin. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
  2. ↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach


Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informační_chování&oldid=48932“