Thomas J. Watson: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== '''Thomas J. Watson''' == === ''(17.2. 1874 - 19.6. 1956)'' === Thomas J. Watson byl americký obchodník a generální ředitel společnosti Interna…“) |
|||
| (Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | |||
| − | Thomas J | + | [[File:Thomas J Watson Sr.jpg|thumb| Thomas J. Watson]] |
| − | + | ||
| − | Thomas J Watson se narodil do rodiny irských přistěhovalců, jako jediný syn. Vyrůstal spolu se svými čtyřmi sestrami na farmě v East Cambell, ve státě New York. Jeho otec vlastnil malou firmu na zpracování dřeva. | + | '''Thomas J. Watson''' (17.2. 1874 - 19.6. 1956) byl americký obchodník a generální ředitel společnosti [[International Business Machines|International Business Machines (IBM)]], která se zabývá výpočetní technikou. Dokázal během svého vedení udělat z této organizace jednu z nejbohatších a efektivně prodávajících firem. Byl označen jako nejbohatší a největší obchodník v 50. letech minulého století. |
| − | + | ||
| + | == Dětství == | ||
| + | Thomas J Watson se narodil do rodiny irských přistěhovalců, jako jediný syn. Vyrůstal spolu se svými čtyřmi sestrami na farmě v East Cambell, ve státě New York. Jeho otec vlastnil malou firmu na zpracování dřeva. <ref name="Milionar">ALBERT, Poissant. ''Jak myslí milionáři''. Vyd. 1. Praha: Alternativa, 1985, s. 235-240.</ref> | ||
| − | == | + | V deseti letech začal navštěvovat akademie v Addison. Na toto studium navázal plynule ročním kurzem ve finančním sektoru, který dokončil v roce 1891. <ref name="IBM"> Thomas J. Watson. IBM [online].[cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/chairmen/chairmen_3.html.</ref> |
| − | Nechal se ihned zaměstnat jako obchodní manažer pro malou firmu, která prodávala šicí stroje. Jeho práce spočívala | + | |
| − | Bohužel jeho společník zmizel spolu se všemi vydělanými penězi, což znamenalo krach firmy Building and Loan Association. Krátce poté byl donucen zavřít i své řeznictví. Propustil své zaměstnance a prodal všechno zařízení, kromě kontrolní pokladny. Tuto pokladnu došel osobně vrátit do společnosti National Cash Register (NCR) a při této příležitosti se zeptal na možnost, pracovat pro tuto společnost, jako obchodník. | + | == Kariéra == |
| − | V prvopočátku byl odmítnut, ale Watson se nenechal zastrašit a po určitý čas se pravidelně objevoval ve společnosti NCR. Jeho houževnatost zaujala pracovníky NCR a nechali ho zaměstnat na zkušební dobu. Využil svých zkušeností z minulosti a během třech měsíců se stal nejúspěšnějším prodejcem kontrolních pokladen z celé firmy. Toto zapříčinilo, že se během třech měsíců v roce 1899 stal generálním manažerem prodeje. Jeho kariéra vzrůstala a během třech let se stal hlavním obchodím ředitelem. Jeho rychlý kariérní postup nebyl příjemný generálnímu řediteli Johnu H. Patteresonovi a tak byl Thomas Watson donucen ze společnosti NCR odejít. Při odchodu si slíbil, že vybuduje větší a lepší společnost, než je NCR. | + | Nechal se ihned zaměstnat jako obchodní manažer pro malou firmu, která prodávala šicí stroje. Jeho práce spočívala vpřemlouvání chudých farmářů, aby si zakoupili šicí stroje. Tuto práci vykonával velmi krátce. Po podání výpovědi byl dlouho nezaměstnaný. V této době se seznámil v C.B. Barronem, který ho zaměstnal v Building and Loan Association, kde bylo jeho cílem uzavírat obchody a prodávat akcie této firmy. V této době nastal pro Watsona profesionální růst. Stal se společníkem C. B. Barrona a otevřel si malé řeznictví v Buffalu, kde zaměstnával kvalifikované pracovníky. Měl v úmyslu otevřít celou síť řeznictví v okolí města Buffal. <ref name="Wikipedia"> Thomas J. Watson. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_J._Watson.</ref> |
| − | + | ||
| − | == | + | Bohužel jeho společník zmizel spolu se všemi vydělanými penězi, což znamenalo krach firmy Building and Loan Association. Krátce poté byl donucen zavřít i své řeznictví. Propustil své zaměstnance a prodal všechno zařízení, kromě kontrolní pokladny. Tuto pokladnu došel osobně vrátit do společnosti [[National Cash Register]] (NCR) a při této příležitosti se zeptal na možnost, pracovat pro tuto společnost, jako obchodník.<ref name="Milionar"/> |
| − | O Watsona projevila ihned zájem firma Computing-Tabulating-Recording Company (CTR), která se specifikovala na | + | |
| − | Během druhé světové války úzce spolupracovat s Německem, pro které společnost IMB vymyslela přístroj na sčítání lidu. Ale později se Watson od Německa distancoval a raději podpořil americkou armádu s počítači na zpracovaní dat. | + | V prvopočátku byl odmítnut, ale Watson se nenechal zastrašit a po určitý čas se pravidelně objevoval ve společnosti NCR. Jeho houževnatost zaujala pracovníky NCR a nechali ho zaměstnat na zkušební dobu. Využil svých zkušeností z minulosti a během třech měsíců se stal nejúspěšnějším prodejcem kontrolních pokladen z celé firmy. Toto zapříčinilo, že se během třech měsíců v roce 1899 stal generálním manažerem prodeje. Jeho kariéra vzrůstala a během třech let se stal hlavním obchodím ředitelem. Jeho rychlý kariérní postup nebyl příjemný generálnímu řediteli Johnu H. Patteresonovi a tak byl Thomas Watson donucen ze společnosti NCR odejít. Při odchodu si slíbil, že vybuduje větší a lepší společnost, než je NCR.<ref name="Britanica"> Thomas J. Watson. ''Encyclopedia Britannica'' [online]. 2014 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Thomas-J-Watson-Sr.</ref> |
| + | |||
| + | == IBM == | ||
| + | O Watsona projevila ihned zájem firma Computing-Tabulating-Recording Company (CTR), která se specifikovala na psací stroje. Zde se stal generálním ředitelem. Společnost CTR tvořilo několik odvětví. Watson se zaměřil na odvětví společnosti Tabulating Machine, která se snažila prosadit na trhu s [[psací stroj|psacími stroji]] a [[Počítač|počítači]]. <ref name="Wikipedia"/> | ||
| + | |||
| + | [[File:IBM Yorktown.jpg|thumb|vlevo|IBM Yorktown]] | ||
| + | |||
| + | Zřídil výzkumnou laboratoř, která se zabývala vývojem těchto strojů. Po první světové válce se začal zabývat stroji na zpracování dat. V roce 1924 se stal předsedou představenstva společnosti CTR a při této příležitosti změnil kompletně název celé firmy na International Bussines Machines (IBM). | ||
| + | |||
| + | Během druhé světové války úzce spolupracovat s Německem, pro které společnost IMB vymyslela přístroj na sčítání lidu. Ale později se Watson od Německa distancoval a raději podpořil americkou armádu s počítači na zpracovaní dat. <ref name="Milionar"/> | ||
| + | |||
Po druhé světové válce rozšířil působnost IBM do 80 zemí, kde celkově bylo 888 středisek a 340 000 zaměstnanců. | Po druhé světové válce rozšířil působnost IBM do 80 zemí, kde celkově bylo 888 středisek a 340 000 zaměstnanců. | ||
| − | V roce 1956 těsně před svou smrtí předal firmu svému synovi Thomasovi Watsonovi Jr., který pokračoval ve vedení stejně jako jeho otec. | + | V roce 1956 těsně před svou smrtí předal firmu svému synovi Thomasovi Watsonovi Jr., který pokračoval ve vedení stejně jako jeho otec. <ref name="IBM"/> |
| + | |||
| + | == Život == | ||
| + | [[File:Thomas J. Watson, Sr. Gravesite.JPG|thumb|vpravo|hřbitov Sleepy Hollow v New Yorku]] | ||
| + | Thomas J. Watson měl spolu se svou manželkou Jeanette Kittredge dva syny a dvě dcery. Synové se aktivně podíleli na činnosti firmy IBM a dcery se staly velvyslankyněmi. <ref name="Britanica"/> | ||
| + | |||
| + | Thomas J. Watson zemřel dne 19.6.1956 a je pohřben na hřbitově Sleepy Hollow v New Yorku. <ref name="Britanica"/> | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | |||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | === Literatura === | ||
| + | |||
| + | * ALBERT, Poissant. ''Jak myslí milionáři''. Vyd. 1. Praha: Alternativa, 1985, s. 235-240. | ||
| + | |||
| + | === Externí odkazy === | ||
| + | * [https://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/chairmen/chairmen_3.html Thomas J. Watson na IBM] | ||
| + | * [https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_J._Watson Thomas J. Watson na Wikipedii] | ||
| + | |||
| + | === Souvisejíci články === | ||
| + | * [https://wikisofia.cz/index.php/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač] | ||
| + | * [https://wikisofia.cz/index.php/Hardware Hardware] | ||
| − | == | + | === Zdroje obrázků === |
| − | + | * [https://commons.wikimedia.org Wikimedia Commons] | |
| − | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | IBM, počítač | ||
| − | + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | |
| − | + | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | |
| − | + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | |
| − | |||
Aktuální verze z 3. 4. 2017, 14:09
Thomas J. Watson (17.2. 1874 - 19.6. 1956) byl americký obchodník a generální ředitel společnosti International Business Machines (IBM), která se zabývá výpočetní technikou. Dokázal během svého vedení udělat z této organizace jednu z nejbohatších a efektivně prodávajících firem. Byl označen jako nejbohatší a největší obchodník v 50. letech minulého století.
Obsah
Dětství
Thomas J Watson se narodil do rodiny irských přistěhovalců, jako jediný syn. Vyrůstal spolu se svými čtyřmi sestrami na farmě v East Cambell, ve státě New York. Jeho otec vlastnil malou firmu na zpracování dřeva. [1]
V deseti letech začal navštěvovat akademie v Addison. Na toto studium navázal plynule ročním kurzem ve finančním sektoru, který dokončil v roce 1891. [2]
Kariéra
Nechal se ihned zaměstnat jako obchodní manažer pro malou firmu, která prodávala šicí stroje. Jeho práce spočívala vpřemlouvání chudých farmářů, aby si zakoupili šicí stroje. Tuto práci vykonával velmi krátce. Po podání výpovědi byl dlouho nezaměstnaný. V této době se seznámil v C.B. Barronem, který ho zaměstnal v Building and Loan Association, kde bylo jeho cílem uzavírat obchody a prodávat akcie této firmy. V této době nastal pro Watsona profesionální růst. Stal se společníkem C. B. Barrona a otevřel si malé řeznictví v Buffalu, kde zaměstnával kvalifikované pracovníky. Měl v úmyslu otevřít celou síť řeznictví v okolí města Buffal. [3]
Bohužel jeho společník zmizel spolu se všemi vydělanými penězi, což znamenalo krach firmy Building and Loan Association. Krátce poté byl donucen zavřít i své řeznictví. Propustil své zaměstnance a prodal všechno zařízení, kromě kontrolní pokladny. Tuto pokladnu došel osobně vrátit do společnosti National Cash Register (NCR) a při této příležitosti se zeptal na možnost, pracovat pro tuto společnost, jako obchodník.[1]
V prvopočátku byl odmítnut, ale Watson se nenechal zastrašit a po určitý čas se pravidelně objevoval ve společnosti NCR. Jeho houževnatost zaujala pracovníky NCR a nechali ho zaměstnat na zkušební dobu. Využil svých zkušeností z minulosti a během třech měsíců se stal nejúspěšnějším prodejcem kontrolních pokladen z celé firmy. Toto zapříčinilo, že se během třech měsíců v roce 1899 stal generálním manažerem prodeje. Jeho kariéra vzrůstala a během třech let se stal hlavním obchodím ředitelem. Jeho rychlý kariérní postup nebyl příjemný generálnímu řediteli Johnu H. Patteresonovi a tak byl Thomas Watson donucen ze společnosti NCR odejít. Při odchodu si slíbil, že vybuduje větší a lepší společnost, než je NCR.[4]
IBM
O Watsona projevila ihned zájem firma Computing-Tabulating-Recording Company (CTR), která se specifikovala na psací stroje. Zde se stal generálním ředitelem. Společnost CTR tvořilo několik odvětví. Watson se zaměřil na odvětví společnosti Tabulating Machine, která se snažila prosadit na trhu s psacími stroji a počítači. [3]
Zřídil výzkumnou laboratoř, která se zabývala vývojem těchto strojů. Po první světové válce se začal zabývat stroji na zpracování dat. V roce 1924 se stal předsedou představenstva společnosti CTR a při této příležitosti změnil kompletně název celé firmy na International Bussines Machines (IBM).
Během druhé světové války úzce spolupracovat s Německem, pro které společnost IMB vymyslela přístroj na sčítání lidu. Ale později se Watson od Německa distancoval a raději podpořil americkou armádu s počítači na zpracovaní dat. [1]
Po druhé světové válce rozšířil působnost IBM do 80 zemí, kde celkově bylo 888 středisek a 340 000 zaměstnanců. V roce 1956 těsně před svou smrtí předal firmu svému synovi Thomasovi Watsonovi Jr., který pokračoval ve vedení stejně jako jeho otec. [2]
Život
Thomas J. Watson měl spolu se svou manželkou Jeanette Kittredge dva syny a dvě dcery. Synové se aktivně podíleli na činnosti firmy IBM a dcery se staly velvyslankyněmi. [4]
Thomas J. Watson zemřel dne 19.6.1956 a je pohřben na hřbitově Sleepy Hollow v New Yorku. [4]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 ALBERT, Poissant. Jak myslí milionáři. Vyd. 1. Praha: Alternativa, 1985, s. 235-240.
- ↑ 2,0 2,1 Thomas J. Watson. IBM [online].[cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://www-03.ibm.com/ibm/history/exhibits/chairmen/chairmen_3.html.
- ↑ 3,0 3,1 Thomas J. Watson. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_J._Watson.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Thomas J. Watson. Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Thomas-J-Watson-Sr.
Literatura
- ALBERT, Poissant. Jak myslí milionáři. Vyd. 1. Praha: Alternativa, 1985, s. 235-240.
Externí odkazy
Souvisejíci články
Zdroje obrázků
Klíčová slova
IBM, počítač
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
