Samuel Clement Bradford: Porovnání verzí

 
Řádek 12: Řádek 12:
 
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)<ref name="modernism"/> a o dva roky později i předsedou jejího výboru.<ref name="encyklopedie"/>
 
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)<ref name="modernism"/> a o dva roky později i předsedou jejího výboru.<ref name="encyklopedie"/>
  
 +
==Význam Bradfordovy práce==
 +
 +
Hlavním cílem Bradfordovy práce bylo zcela zdokumentovat a zorganizovat veškerou vědeckou literaturu a tím i umožnit její širší dostupnost a přesvědčit veřejnost o její důležitosti.<ref name="encyklopedie"/>
 +
Jeho největším odkazem je mimo samotný Bradfordův zákon také podíl na vytváření nové disciplíny - [[Informační věda|Informační vědy]], která má za úkol řešit publikaci, organizaci, připisování a šíření informační (vědecké) literatury, s jejímž rozvojem opět souvisí i zaměření na šíření mezinárodního desetinného systému.<ref name="modernism"/>
 +
 +
==Odkazy==
 +
 +
===Reference===
 +
 +
<references/>
 +
 +
===Použitá literatura===
  
 
<references/>
 
<references/>
 +
STEFAN, Hauff. <i>Bradfords Gesetz“: Bradfordsches Gesetz, Bradford ́s Law, Bradford ́s Law of Scattering</i>. 1999, 7 s.
 +
 +
===Doporučená literatura===
 +
 +
Bradford SC. Documentation. London: Crosby Lockwood, 1948
  
 
===Související články===
 
===Související články===
Řádek 21: Řádek 38:
 
[[British Society of International Bibliography]]<br />
 
[[British Society of International Bibliography]]<br />
 
[[FID]]
 
[[FID]]
 +
 +
===Klíčová slova===
 +
 +
[[Bradfordův zákon]]
 +
[[Bibliometrie]]
 +
[[Mezinárodní desetinné třídění]]

Aktuální verze z 11. 2. 2016, 14:30

Samuel Clement Bradford

S.C. Bradford (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování Bradfordova zákona rozptylu.

Biografie

Narodil se a studoval v Londýně, na noční škole na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem.
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.[1]

Kariéra

Do svého důchodu v roce 1938 výrazně pozvedl význam Science Museum Library (z malé vědecké knihovny na knihovnu národního významu) a podstatně rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval[2] a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.[3]
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. mezinárodní desetinné třídění, které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.[4]
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem a Ernestem Lancaster-Jonesem British Society of International Bibliography (BSIB) s cílem podnítit vylepšování bibliografických metod a klasifikace informací. Zároveň se tímto krokem snažili dojít k mezinárodnímu sjednocení těchto metod.
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou FID (Federation for Information and Documentation)[3] a o dva roky později i předsedou jejího výboru.[2]

Význam Bradfordovy práce

Hlavním cílem Bradfordovy práce bylo zcela zdokumentovat a zorganizovat veškerou vědeckou literaturu a tím i umožnit její širší dostupnost a přesvědčit veřejnost o její důležitosti.[2] Jeho největším odkazem je mimo samotný Bradfordův zákon také podíl na vytváření nové disciplíny - Informační vědy, která má za úkol řešit publikaci, organizaci, připisování a šíření informační (vědecké) literatury, s jejímž rozvojem opět souvisí i zaměření na šíření mezinárodního desetinného systému.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Samuel C. Bradford [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 WEDGEWORTH, Robert. World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 [EDITED], by W. Boyd Rayward. European modernism and the information society: informing the present, understanding the past. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.
  4. ↑ EDITED, by John Feather and Paul Sturges. International encyclopedia of information and library science. 2nd ed. London: Routledge, 2003.

Použitá literatura

STEFAN, Hauff. Bradfords Gesetz“: Bradfordsches Gesetz, Bradford ́s Law, Bradford ́s Law of Scattering. 1999, 7 s.

Doporučená literatura

Bradford SC. Documentation. London: Crosby Lockwood, 1948

Související články

Bradfordův zákon
Science Museum Library
mezinárodní desetinné třídění
British Society of International Bibliography
FID

Klíčová slova

Bradfordův zákon Bibliometrie Mezinárodní desetinné třídění

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&oldid=32083“