Zdraví: Porovnání verzí
(přesun textu do odděleného článku) |
|||
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Zdraví''' není jen absence nemoci, nýbrž '''stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody'''<ref><i>http://www.who.int/about/definition/en/print.html</i>.</ref>'''Illness''' (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda | |
| − | + | <div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;"> | |
| − | + | * Zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí | |
| − | * | ||
* opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů) | * opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů) | ||
| − | |||
* kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná | * kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná | ||
| + | </div> | ||
== Různá pojetí zdraví == | == Různá pojetí zdraví == | ||
| − | + | # zdroj psychické a životní síly, energie, vitality | |
| − | + | # metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů | |
| − | + | #zájem o patogeny x salutogenetický přístup | |
| − | + | #adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí) | |
| − | + | #dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů | |
| − | + | #zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka | |
| − | + | #systémové pojetí zdraví | |
| − | + | #člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými | |
| − | + | #holistické pojetí | |
| − | + | #integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit | |
| − | + | #procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj | |
| − | + | #sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví) | |
| − | + | #hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura) | |
== Hodnocení zdravotního stavu == | == Hodnocení zdravotního stavu == | ||
* z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře | * z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře | ||
| Řádek 26: | Řádek 25: | ||
* možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce | * možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce | ||
=== Fanshelova klasifikace === | === Fanshelova klasifikace === | ||
| + | Fanshel klasifikuje podle následující škály:<ref>Jack Sidnell, T. (n.d.) <i>The Handbook of Conversation Analysis</i>. Wiley Blackwell.</ref> | ||
* '''S0''' – stav naprostého zdraví | * '''S0''' – stav naprostého zdraví | ||
* '''S1''' – stav mírné odchylky, počátek poruchy | * '''S1''' – stav mírné odchylky, počátek poruchy | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
* '''S8''' – intenzivní ústavní péče na lůžku | * '''S8''' – intenzivní ústavní péče na lůžku | ||
* '''S9''' – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení | * '''S9''' – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení | ||
| + | |||
=== Kvantifikace činnosti === | === Kvantifikace činnosti === | ||
* způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako | * způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako | ||
* sociální jev) u jednotlivých činností | * sociální jev) u jednotlivých činností | ||
| − | * '''Barthelův Index''' - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.) | + | * '''Barthelův Index''' - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)[http://www.strokecenter.org/wp-content/uploads/2011/08/barthel.pdf Test na Barthelův index] |
| + | |||
=== Hodnocení duševního zdraví === | === Hodnocení duševního zdraví === | ||
* redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou | * redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou | ||
| Řádek 53: | Řádek 55: | ||
* statistické metody | * statistické metody | ||
* další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index | * další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index | ||
| − | == | + | |
| − | + | == Odkazy == | |
| − | + | === Zdroje === | |
| − | + | Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK. | |
| − | + | === Reference === | |
| − | + | <references /> | |
| − | * | + | === Externí odkazy === |
| − | * | + | [http://www.strokecenter.org/wp-content/uploads/2011/08/barthel.pdf Test na Barthelův index] |
| − | * | + | === Doporučená literatura === |
| − | + | *Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing | |
| − | + | *Kebza, V. (2005)Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia | |
| − | + | *Křivohlavý, J.(2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál | |
| − | * | + | *Provazník, K. et al.(1998) Manuál prevence v lékařské praxi. I. - V. díl. Praha: Státní zdravotní ústav |
| − | + | *Struk, P. a kol.(1993) Vybrané kapitoly ze sociální medicíny. Praha: UK | |
| − | + | *Vymětal, J. (2003)Lékařská psychologie. Praha: Portál | |
| − | + | [[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Aktuální verze z 26. 8. 2017, 23:17
Zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody[1]Illness (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda
- Zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
- opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
- kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná
Obsah
Různá pojetí zdraví
- zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
- metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
- zájem o patogeny x salutogenetický přístup
- adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
- dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
- zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
- systémové pojetí zdraví
- člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
- holistické pojetí
- integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
- procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
- sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
- hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)
Hodnocení zdravotního stavu
- z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
- rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
- je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
- možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce
Fanshelova klasifikace
Fanshel klasifikuje podle následující škály:[2]
- S0 – stav naprostého zdraví
- S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
- S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
- S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
- S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
- S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
- S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
- S7 – upoutání na lůžko
- S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
- S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení
Kvantifikace činnosti
- způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
- sociální jev) u jednotlivých činností
- Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)Test na Barthelův index
Hodnocení duševního zdraví
- redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
- např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru
Dotazníkové metody
- prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
- ratingové škály (ne dichotomické)
- Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
- příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky
- z těchto metod plynou tzv. měkká data
- většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
- statistické metody
- další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index
Odkazy
Zdroje
Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK.
Reference
- ↑ http://www.who.int/about/definition/en/print.html.
- ↑ Jack Sidnell, T. (n.d.) The Handbook of Conversation Analysis. Wiley Blackwell.
Externí odkazy
Doporučená literatura
- Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing
- Kebza, V. (2005)Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia
- Křivohlavý, J.(2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál
- Provazník, K. et al.(1998) Manuál prevence v lékařské praxi. I. - V. díl. Praha: Státní zdravotní ústav
- Struk, P. a kol.(1993) Vybrané kapitoly ze sociální medicíny. Praha: UK
- Vymětal, J. (2003)Lékařská psychologie. Praha: Portál
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
