Zdraví

Zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody[1]Illness (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda

  • Zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
  • opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
  • kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná

Různá pojetí zdraví

  1. zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
  2. metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
  3. zájem o patogeny x salutogenetický přístup
  4. adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
  5. dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
  6. zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
  7. systémové pojetí zdraví
  8. člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
  9. holistické pojetí
  10. integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
  11. procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
  12. sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
  13. hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)

Hodnocení zdravotního stavu

  • z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
  • rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
  • je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
  • možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce

Fanshelova klasifikace

Fanshel klasifikuje podle následující škály:[2]

  • S0 – stav naprostého zdraví
  • S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
  • S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
  • S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
  • S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
  • S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
  • S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
  • S7 – upoutání na lůžko
  • S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
  • S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení

Kvantifikace činnosti

  • způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
  • sociální jev) u jednotlivých činností
  • Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)Test na Barthelův index

Hodnocení duševního zdraví

  • redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
  • např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru

Dotazníkové metody

  • prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
  • ratingové škály (ne dichotomické)
  • Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
  • příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky
  • z těchto metod plynou tzv. měkká data
  • většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
  • statistické metody
  • další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index

Odkazy

Zdroje

Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK.

Reference

  1. http://www.who.int/about/definition/en/print.html.
  2. Jack Sidnell, T. (n.d.) The Handbook of Conversation Analysis. Wiley Blackwell.

Externí odkazy

Test na Barthelův index

Doporučená literatura

  • Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing
  • Kebza, V. (2005)Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia
  • Křivohlavý, J.(2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál
  • Provazník, K. et al.(1998) Manuál prevence v lékařské praxi. I. - V. díl. Praha: Státní zdravotní ústav
  • Struk, P. a kol.(1993) Vybrané kapitoly ze sociální medicíny. Praha: UK
  • Vymětal, J. (2003)Lékařská psychologie. Praha: Portál