Deweyho desetinné třídění: Porovnání verzí

(Rozdělení článku)
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
DDT je systém na třídění knih, řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění vynalezl [[Melvil Dewey]] při práci v knihovně při Amhers College.
+
'''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných [[selekční jazyk|selekčních jazyků]]. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].<ref><i>Wikiknihova.cz</i>. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT</ref>
 +
==Základní informace==
 +
* Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.
 +
* Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).
 +
* Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.
 +
* Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.
 +
==Využití==
 +
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.
  
−
Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT).
+
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy.  
−
 
+
Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.
−
Třídění poprvé vyšlo v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Třídění prodělává posledních 23 vždy po sedmi letech velkou revizi, poslední proběhla v roce 2011.
 
−
 
 
−
DDT se v dnešní době používá asi ve 100 zemích světa ve 25 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.
 
−
 
 
−
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnosti. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.
 
  
 
== Hlavní třídy ==
 
== Hlavní třídy ==
 +
[[File:Motýli.PNG|thumb|right|200px|Příklad desetinného třídění]]
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
|-
 
|-
Řádek 32: Řádek 35:
 
| 900 || Dějiny a zeměpis<ref name=souk>SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38</ref> <br />
 
| 900 || Dějiny a zeměpis<ref name=souk>SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38</ref> <br />
 
|}
 
|}
 +
 +
 +
'''První číslice''' představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. (např. 500 představuje vědu.)
 +
 +
'''Druhá číslice''' v každém třímístném čísle označuje podtřídu. (např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.)
 +
 +
'''Třetí číslice''' v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.)
 +
 +
Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu.
 +
Například 595.789 jsou motýli.  <ref>ČERNÁ, Lenka. <i>Melwil Dewey - DDC</i>. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc</ref>
 +
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
Řádek 51: Řádek 65:
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 25. 1. 2019, 21:14

Deweyho desetinné třídění, neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl Melvil Dewey (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů American Library Association.[1]

Základní informace

  • Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.
  • Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik Mezinárodní desetinného třídění (MDT).
  • Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.
  • Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.

Využití

DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.

Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.

Hlavní třídy

Příklad desetinného třídění
000 Počítače, informace a všeobecnosti
100 Filozofie a psychologie
200 Náboženství
300 Sociální věda
400 Jazyky
500 Věda
600 Technologie
700 Umění a zábava
800 Literatura
900 Dějiny a zeměpis[2]


První číslice představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. (např. 500 představuje vědu.)

Druhá číslice v každém třímístném čísle označuje podtřídu. (např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.)

Třetí číslice v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.)

Po každé třetí číslici následuje desetinná tečka, po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. Například 595.789 jsou motýli. [3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Wikiknihova.cz. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT
  2. ↑ SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38
  3. ↑ ČERNÁ, Lenka. Melwil Dewey - DDC. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deweyho_desetinné_třídění&oldid=57011“