Spinoza – přínos pro psychologii: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Baruch de Spinoza (1632-1677) == * holandský filozof židovského původu<br /> * Pokusil se překonat karteziánský dualismus svým '''filozofickým …“) |
m (Petr.Kosik přesunul stránku Spinoza a Hobbes – přínos pro psychologii na Spinoza – přínos pro psychologii: jde o dva filozofy ze zcela odlišných filozofických škol; není na místě je spojovat v jeden článek) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== Thomas Hobbes (1588 - 1679) == | == Thomas Hobbes (1588 - 1679) == | ||
− | |||
* Nejvýznamnějším spisem je '''''Leviatan''''' (1651) | * Nejvýznamnějším spisem je '''''Leviatan''''' (1651) | ||
− | |||
* T. Hobbes <ref>Hobbes, T. (1900). Leviathan: Or the Matter, Forme and Power of a Commonwealth, Ecclesiasticall and Civil (Vol. 21). Yale University Press.</ref> k fantazii: '',,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''''. | * T. Hobbes <ref>Hobbes, T. (1900). Leviathan: Or the Matter, Forme and Power of a Commonwealth, Ecclesiasticall and Civil (Vol. 21). Yale University Press.</ref> k fantazii: '',,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''''. |
Aktuální verze z 25. 4. 2017, 08:50
Obsah
Baruch de Spinoza (1632-1677)
- holandský filozof židovského původu
- Pokusil se překonat karteziánský dualismus svým filozofickým monismem.
- Podle Spinozy jsou duch a hmota dvě stránky téže podstaty (substance), která se někdy jeví jako duchovní a jindy jako hmotná.
- Spinozovou hlavní filozofickou tezí je „Bůh čili příroda čili podstata“.
- Nekonečná substance neboli Bůh má dvě vlastnosti a tyto dvě vlastnosti si uvědomujeme — myšlení a rozlehlost. Také každou jednotlivou lidskou bytost můžeme pozorovat z těchto dvou hledisek.
- Podle Spinozy tedy duše a tělo nejsou dvě odděleně substance, ale dvě stránky jedné a téže podstaty. Provázanost tělesných a duševních jevů je zvlášť patrná u afektů, což jsou psychické zážitky provázené výraznými fyziologickými změnami.
- Ve spise Etika vyložená na geometrický způsob věnoval Spinoza velkou pozornost popisu a analýze lidských citů. * Rozlišil tři základní city: radost, smutek a touhu. Všechny ostatní city lze podle jeho názoru vyložit z těchto tří citů základních; liší se pouze představami, které se k nim pojí[1].
- Spinoza se v Etice zabývá také problémem svobodné volby, na jedné straně považuje člověka za součást Boha (přírody), současně však připouští, že člověk je schopen své vášně a city ovládat rozumem[2].
Thomas Hobbes (1588 - 1679)
- Nejvýznamnějším spisem je Leviatan (1651)
- T. Hobbes [3] k fantazii: ,,Všechny představy jsou pohyby uvnitř nás, zbytkové relikty těch, které byly učiněny při vnímání. A tyto pohyby, které na sebe bezprostředně navazovaly jeden za druhým při vnímání, pokračují také po vnímání''.
- Hobbes rozlišoval mezi a) představami prostými – vzpomínkami a b) představami složenými – kombinacemi mezi již uloženými představami prostými, a právě tyto představy považoval za výtvory fantazie jakožto specifické lidské schopnosti, funkce.
- Myšlení považuje Hobbes za sousednost představ, která vychází z předchozí zkušenosti.
- Toto řazení myšlenek může být buď neúmyslné, nebo úmyslné, rozlišuje tedy volné a řízené asociace[4].
- Duše je pro Hobbese prázdný pojem - smysl mají jen jevy vědomí a jejich pohyb by měl být vyjadřován zákony matematicko-mechanistiké povahy[5].
Odkazy
Reference
- ↑ Hyhlík, F. (1973). Malá encyklopedie současné psychologie. Praha: SPN.
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
- ↑ Hobbes, T. (1900). Leviathan: Or the Matter, Forme and Power of a Commonwealth, Ecclesiasticall and Civil (Vol. 21). Yale University Press.
- ↑ Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
- ↑ Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.