Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 60 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | == Informační společnost == | |
| − | + | Proces vzniku informační společnosti by měla provázet '''tranformace systému vzdělávání''' (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat? | |
| − | + | Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí. | |
| + | '''Informační společnost''' je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to '''obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.''' | ||
| − | + | '''Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev''', který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je '''potřeba''' nějak '''reflektovat význam''' informačních procesů '''ve společnosti''' a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.<ref><i>Informacni spolecnost</i>. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_společnost</ref> | |
| − | + | Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na: | |
| + | * technologickém pohledu | ||
| + | * ekonomickém pohledu | ||
| + | * profesním pohledu | ||
| + | * prostorovém pohledu | ||
| + | * kulturním pohledu | ||
| − | + | Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující: | |
| + | * dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast) | ||
| + | * pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii) | ||
| + | * bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti) | ||
| − | + | === Dostupnost === | |
| − | + | Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti. | |
| − | + | === Informační věda a digitální propast === | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.<ref><i>Digitalni propast</i>. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Digitální_propast</ref> | |
| + | * zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu | ||
| + | * předvídá budoucí vývoj | ||
| + | * identifikuje modely dobrých řešení | ||
| − | + | === Kultura open source === | |
| − | + | Charakteristické body kultury open source: | |
| − | * | + | * determinuje technologický vývoj |
| − | * | + | * dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel) |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | === | + | === Knihovna jako open source === |
| − | + | Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností. | |
| − | + | Knihovny jako open source ve zkratce: | |
| − | * | + | * knihovny jako síť |
| − | * | + | * modernizace stávajících služeb knihoven |
| − | |||
| − | |||
| − | === | + | === Pojem surveillance === |
| − | -- | + | Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).<ref><i>Surveillance</i>. 2014. Dostupné také z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Surveillance</ref> |
| − | + | == Technologický pohled == | |
| − | + | Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s '''prudkým rozvojem technologií'''. Klíčovým prvkem je '''vznik a rozvoj internetu'''. | |
| − | + | Zástupcem je např. Manuel Castells. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | == Ekonomický pohled == |
| − | -- | + | Zakladatelem je [http://en.wikipedia.org/wiki/Fritz_Machlup Fritz Machlup]. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - '''znalosti jsou základem moderní ekonomiky''' a právě '''znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti'''. |
| − | + | == Profesní pohled == | |
| − | |||
| − | ==== | ||
| − | |||
| − | + | Vznik informační společnosti je spojován se '''změnami na trhu práce''' v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky. | |
| − | + | Tři kategorie profesí: | |
| + | * vytvářející informace | ||
| + | * posunující informace | ||
| + | * obsluhující informační stroje | ||
| + | == Prostorový pohled == | ||
| − | + | Informační společnost jako '''prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností'''. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Kulturní pohled == | ||
| + | [[File:Bookshelf Prunksaal OeNB Vienna AT matl00786ch.jpg|thumb|Knihy ]] | ||
| + | Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná. | ||
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou. | Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou. | ||
| + | |||
| + | == Informační politika == | ||
| + | [[File:Flag of the Czech Republic.svg|thumb|Vlajka ČR]] | ||
| + | [[File:Flag of Europe.svg|thumb|Vlajka EU]] | ||
| + | [[File:Flag of the United States.svg|thumb|Vlajka USA]] | ||
| + | '''Informační politika''' je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou '''stakeholders''' (zainteresované osoby) - '''vize''' - '''rozvrstvení na sektory''' (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti. | ||
| + | |||
| + | === Informační politika v České republice === | ||
| + | |||
| + | Dva hlavní milníky informační politiky v ČR: | ||
| + | * Státní informační politika - usnesení z roku 1999 | ||
| + | * Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000 | ||
| + | |||
| + | === Informační politika v Evropě === | ||
| + | |||
| + | Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku. | ||
| + | |||
| + | === Speciální E-learningu a druhy gramotností === | ||
| + | * Lifelong learning | ||
| + | * E-learning | ||
| + | |||
| + | === Rozdíly v informační politice mezi EU a USA === | ||
| + | |||
| + | Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy. | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | /<references> | ||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]] |
| − | |||
Aktuální verze z 7. 10. 2018, 15:35
Obsah
Informační společnost
Proces vzniku informační společnosti by měla provázet tranformace systému vzdělávání (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?
Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.
Informační společnost je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.
Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev, který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je potřeba nějak reflektovat význam informačních procesů ve společnosti a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.[1]
Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:
- technologickém pohledu
- ekonomickém pohledu
- profesním pohledu
- prostorovém pohledu
- kulturním pohledu
Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:
- dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)
- pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)
- bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)
Dostupnost
Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z pohledu motivace mluvíme o minimu schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, musíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.
Informační věda a digitální propast
Digitální prospast se vyznačuje tzv. propastí mezi lidmi, jenž mají přístup k internetu a k těm, kteří přístup z nějakého důvodu nemají. Většinou se jedná o sociální nerovnost lidí v populaci.[2]
- zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu
- předvídá budoucí vývoj
- identifikuje modely dobrých řešení
Kultura open source
Charakteristické body kultury open source:
- determinuje technologický vývoj
- dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)
Knihovna jako open source
Knihovny jako opec source chápeme jako knihovní systém, založený na otevřeném zdrojovém kódu. Knihovní software je soubor programů, jenž jsou schopny zpracovávat bibliografické záznamy o dokumentech, sdílet je s jinými knihovnami a vytvářet administativní záznamy o výpůjčkách či čtenářích. Zajišťuje ještě další škálu možností.
Knihovny jako open source ve zkratce:
- knihovny jako síť
- modernizace stávajících služeb knihoven
Pojem surveillance
Surveillance z tradičního pojetí (dohled - zda udělá někdo někdo něco, co jsme mu zakázali) a z pohledu nové informační vědy (dohled - máme na mysli ochranu, která by předešla, aby se někomu stalo něco zlého).[3]
Technologický pohled
Technologický pohled je nejstarší a nejrozšířenější. Vznik informační společnosti souvisí s prudkým rozvojem technologií. Klíčovým prvkem je vznik a rozvoj internetu. Zástupcem je např. Manuel Castells.
Ekonomický pohled
Zakladatelem je Fritz Machlup. Jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika). Hlavní argument tohoto přístupu - znalosti jsou základem moderní ekonomiky a právě znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti.
Profesní pohled
Vznik informační společnosti je spojován se změnami na trhu práce v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky.
Tři kategorie profesí:
- vytvářející informace
- posunující informace
- obsluhující informační stroje
Prostorový pohled
Informační společnost jako prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností. Sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni.
Kulturní pohled
Poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie). Žijeme nikoli s médii, ale v nich. Média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit. Tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná.
Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.
Informační politika
Informační politika je soubor pravidel, které napomáhají k využívání informací a tvorbě přístupů (i správy). Nástroje informační politiky ukazují, jak se má s informacemi nakládat. Typickými nástroji josu zákony, regulace či směrnice. Mezi typické oblasti informační politiky patří například zajištění svobodného přístupu k informacím, informační gramotnost nebo také práva duševního vlastnictví.Obecným modelem pro změnu informační politiky jsou stakeholders (zainteresované osoby) - vize - rozvrstvení na sektory (úspěšná implementace a evaluace). Důležitá je zmínka o realizaci informační politiky, která se dělí na dvě etapy - podporu škol řadíme na první etapu, druhou je informační gramotnost veřejnosti.
Informační politika v České republice
Dva hlavní milníky informační politiky v ČR:
- Státní informační politika - usnesení z roku 1999
- Koncepce státní informační politiky - usnesení z roku 2000
Informační politika v Evropě
Důležitým bodem je Summit Evropské Unie v Lisabonu roku 2000, s cílem vytvořit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku.
Speciální E-learningu a druhy gramotností
- Lifelong learning
- E-learning
Rozdíly v informační politice mezi EU a USA
Jaké mohou být rozdíly v politice? Spojené státy jsou více zameřené na oblast státní správy.
Odkazy
Reference
/<references>
Klíčová slova
Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace, transformace, knihovnictví, Fritz Machlup, Manuel Castells
- ↑ Informacni spolecnost. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_společnost
- ↑ Digitalni propast. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Digitální_propast
- ↑ Surveillance. 2014. Dostupné také z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Surveillance
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
