|
|
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Podmínky práce ==
| + | {{NER}} |
| − | === Práce a životní prostředí ===
| + | == Práce a životní prostředí == |
| | * '''prostředí''' – soubor podmínek, za kterých se uskutečňuje práce, měly by být v souladu s fyziologickými, hygienickými, psychologickými i estetickými požadavky pracovníků | | * '''prostředí''' – soubor podmínek, za kterých se uskutečňuje práce, měly by být v souladu s fyziologickými, hygienickými, psychologickými i estetickými požadavky pracovníků |
| | * potřeba zjišťovat člověku nejpříjemnější pracovní podmínky – produktivita a pohoda | | * potřeba zjišťovat člověku nejpříjemnější pracovní podmínky – produktivita a pohoda |
| Řádek 9: |
Řádek 9: |
| | * '''organizační podmínky''' (pravidla) | | * '''organizační podmínky''' (pravidla) |
| | * '''subjektivní činitelé''' (znalosti a schopnosti, hygienické návyky) | | * '''subjektivní činitelé''' (znalosti a schopnosti, hygienické návyky) |
| − | === Fyzikálně chemické podmínky ===
| + | == Fyzikálně chemické podmínky == |
| | * obtěžující, rušivé, škodlivé | | * obtěžující, rušivé, škodlivé |
| | * '''hluk, vibrace, osvětlení, teplota, prach, chemické škodliviny''' | | * '''hluk, vibrace, osvětlení, teplota, prach, chemické škodliviny''' |
| Řádek 36: |
Řádek 36: |
| | * časová zátěž | | * časová zátěž |
| | * alkohol, drogy | | * alkohol, drogy |
| − | == Analýza práce ==
| |
| − | === Východiska a cíl analýzy práce ===
| |
| − | * popisuje důležité aspekty určité práce, které ji odlišují od jiných
| |
| − | * hodnocení výkonosti
| |
| − | * diferencuje mezi pracovníky
| |
| − | '''k analýze práce lze použít:'''
| |
| − | # '''rozhovory s pracovníky'''
| |
| − | # '''pozorování'''
| |
| − | # '''vlastní pracovní zkušenost'''
| |
| − | # '''dotazníky'''
| |
| − | '''analýza zahrnuje:'''
| |
| − | # '''vývoj popisu práce'''
| |
| − | # '''klasifikace pracovních činností'''
| |
| − | # '''hodnocení pracovní činností'''
| |
| − | # '''hodnocení výkonu'''
| |
| − | # '''požadavky na pracovníky'''
| |
| − | # '''mobilita pracovníků'''
| |
| − | # '''výcvik pracovníků'''
| |
| − | * '''operace''' – složka činnosti, jejímž vykonáním je splněn určitý cíl činnosti
| |
| − | * '''úkon''' – nejmenší úsek činnosti, skládají se z nich operace
| |
| − | === Analýza se zaměřením na činnosti informační, rozhodovací a pohybové ===
| |
| − | * člověk vykonává informační, rozhodovací a pohybové činnosti
| |
| − | '''Informační činnost'''
| |
| − | * příjem a zpracování informací, musíme umět identifikovat ty významné signály
| |
| − | * percepce, diskriminace, interpretace
| |
| − | * rozhodovací činnost - výběr jedné z více alternativ dalšího postupu řízení nebo řešení situace
| |
| − | * rozhodování jednoduché x složité
| |
| − | '''Pohybová činnost'''
| |
| − | * vykonávání pohybů celého těla x končetin
| |
| − | '''Analýza práce a profesiografie'''
| |
| − | * '''profesiografie''' = metoda sloužící k sbírání údajů o pracovníkovi a jeho práci (výsledek je profesiogram)
| |
| − | * slouží k profesionálnímu poradenství, k výcviku zaměstnanců, pro organizační změny
| |
| − | * zaměstnanecká služba USA - údaje o jednotlivých profesích
| |
| − | == Pracovní výkonnost ==
| |
| − | === Determinace a posuzování pracovní výkonnosti ===
| |
| − | * výkon pracovníka – výsledek práce člověka v daném čase
| |
| − | * výkonnost pracovníka ovlivňují:
| |
| − | # '''technické a organizační podmínky''' - technické vybavení, hygiena, bezpečnost práce, pracovní doba, směnnost, mzda
| |
| − | # '''společenské podmínky''' - úroveň a kvalita vedení lidí, vztahy, osobní a rodinný život, celospolečenské podmínky, způsob práce s lidmi
| |
| − | # '''osobní determinanty pracovníka''' - tělesné a duševní předpoklady, osobní, morální vlastnosti, odborná připravenost, motivace
| |
| − | # '''situační podmínky''' - celospolečensky významné události, mimořádné osobní události
| |
| − | === Kritéria pracovní výkonnosti ===
| |
| − | * je problém definovat kritéria pracovní výkonnosti
| |
| − | * 2 odlišné způsoby měření pracovního chování:
| |
| − | # '''objektivní údaje''' – informace o produktivitě (plat, kvantita práce, nehody a úrazy, absence, míra postupu)
| |
| − | # '''údaje z posuzování''' – posuzují nadřízení, spolupracovníci, sebeposouzení, podřízení, výkonnost v assessment centru
| |
| − | '''Sledování výsledků práce'''
| |
| − | * poměrně jednoduché tam, kde máme např. výkonové normy
| |
| − | * těžší u řídících pracovníků a mimo výrobu
| |
| − | * větší pozornost se tedy věnuje předpokladům pro práci, způsobilosti k práci (ale svádí to k posuzování osobnosti spíše než činnosti pracovníka)
| |
| − | '''Hodnocení pracovní výkonnosti'''
| |
| − | * hodnotitelé se často dopouštějí chyb, každý myslíme jinak
| |
| − | * chyby hodnotitelů:
| |
| − | '''chyba mírnosti''' (hodnotitel hodnotí lépe než odpovídá skutečnosti)
| |
| − | '''chyba favoritismu''' (vyzdvihování pracovníka)
| |
| − | '''chyba kontrastu''' (pracovník není oceňován dle určitého kritéria, ale hodnotitel jej srovnává se sebou samým)
| |
| − | '''chyba „haló efekt“''' (hodnotitel se nechává ovlivnit celkovým dojmem pracovníka)
| |
| − | '''chyba centrální tendence''' (hodnotitel váhá s používáním výrazně kladných nebo záporných hodnocení – vede k nivelizaci)chyba časového sledu
| |
| − | '''logická chyba'''
| |
| − | === Pracovní výcvik ===
| |
| − | ==== Východiska pro výcvik ====
| |
| − | * výcvik má posílit motivaci a důvěru v sebe sama
| |
| − | * výcvik je soubor aktivit, jehož cílem je zvýšení pracovních znalostí a dovedností nebo k modifikaci postojů a sociálního jednání pracovníkůod výcviku se očekává, že vede k učení, resp. zvyšuje pravděpodobnost učení a učení zvyšuje pravděpodobnost lepší výkonnosti
| |
| − | * chceme-li zjistit, je-li potřeba výcviku musíme zhodnotit 3 komponenty:
| |
| − | # '''organizační analýza''' (cíle organizace, zdroje, prostředí, včasnost, image)
| |
| − | # '''úkolová analýza''' (činnosti, úkoly, operace, úkony)
| |
| − | # '''analýza pracovníků''' (kdo má být cvičen? – ten kdo má horší výkonnost nebo ten, co to dělá prvně)
| |
| − | '''možné aktivity psychologa v souvislosti s výcvikem pracovníků:'''
| |
| − | * stanovení obsahu výcviku
| |
| − | * přehled vhodných výcvikových metod
| |
| − | * návrh metod
| |
| − | * projekt hodnocení výcviku
| |
| − | * provedení výcviku
| |
| − | * měření výsledků výcviku
| |
| − | ==== Hodnocení efektivity výcviku ====
| |
| − | * '''kritérium reakce''' – dojem cvičených (užitečnost, zajímavost)
| |
| − | * '''kritérium učení''' – co se účastníci naučili
| |
| − | * '''kritérium chování či jednání''' – uvedení poznatků do praxe
| |
| − | * '''kritérium výsledku''' – zisky organizace
| |
| − | * '''validita výcviku''' – zda cvičený stačí na kritéria programu
| |
| − | * '''validita transferová''' – zda cvičený dosáhl v práci úspěchu
| |
| − | * '''validita interorganizační''' – zda je výcvik stejně efektivní pro všechny zaměstnance
| |
| − | * '''validita intraorganizační''' – zda je stejně efektivní u různých organizací
| |
| − | === Pracovní zátěž ===
| |
| − | * koncepce zátěže:
| |
| − | # zátěž je možno chápat jako porušení rovnováhy mezi vnitřním stavem systému a prostředím
| |
| − | # zátěž je proces psychického zpracování a vyrovnávání se s vlivy životního a pracovního prostředí
| |
| − | * 3 formy psychické zátěže:
| |
| − | # '''senzorická zátěž'''
| |
| − | # '''mentální zátěž''' (vyplývá z požadavků na zpracování informací – pozornost, paměť, myšlení, rozhodování)
| |
| − | # '''emoční zátěž''' (požadavky vyvolávající afektivní odezvu) – též „psychosociální stres“
| |
| − | ==== Teorie a modely zátěže ====
| |
| − | '''LCU (life change unit)''' = '''Teorie životních událostí''' (vytvořili
| |
| − | * Holmes a Rahe)
| |
| − | * je to pořadí událostí, které vyžadují sociální znovupřizpůsobení
| |
| − | * řada událostí podle toho, jak stresují člověka - od nejlehčích až po nejtěžší (např. rozvod, smrt člena rodiny, úraz...)
| |
| − | * LCU se dá použít i na pracovní události (zrušení projektu, nový šéf, změna pracoviště...)
| |
| − | * sociální interakce mohou hrát ve stresu hlavní roli
| |
| − | '''Model shody člověk''' – prostředí (J.R.P. French)
| |
| − | * liší se od LCU tím, že události v prostředí nejsou univerzálními stresory, ale stresová hodnota závisí na percepci jednotlivce
| |
| − | * (každý stres vnímá jinak – co je pro někoho stresující, pro jiného není)
| |
| − | * ochrana proti stresu – regrese, represe (ignorace požadavků), projekce
| |
| − | '''Model stresové zranitelnosti''' (Friedman, Rosenman)
| |
| − | * vztahuje se k osobnostním typům A a B (typy chování a srdeční choroby)
| |
| − | * A – netrpělivost, pocit časové tísně, soutěživost, agresivní úsilí
| |
| − | * B – trpělivost, nedostatek agresivního úsilí... (opak A)
| |
| − | * kromě toho byl popsán typ X – přechod mezi A a B
| |
| − | '''Karáskův model'''
| |
| − | * vychází z teorií kontroly jednání = možnost kontroly nad situací snižuje míru stresu
| |
| − | * s vyššími požadavky by měla být větší volnost v rozhodování
| |
| − | * dimenze pracovní požadavky a volnost v rozhodování
| |
| − | === Stresory a prostředí ===
| |
| − | * činitelé, které přispívají ke vzniku zátěže = stresory:
| |
| − | ==== Proces práce (množství, čas) ====
| |
| − | * pracovní úkoly (množství, čas, charakteristiky práce)
| |
| − | * např.. činnosti spojené s velkými nároky na pozornost
| |
| − | * rozhodování se ve složitých a nepřehledných situacích
| |
| − | * činnosti tvořivé, dlouhé a nepravidelné přestávky
| |
| − | * Podmínky fyzikálního a biologického charakteru
| |
| − | * chemické látky v provozech
| |
| − | * mikroklimatické podmínky
| |
| − | * rizika úrazů, nemocí
| |
| − | * páry a dýmy
| |
| − | ==== Sociálně psychologické podmínky ====
| |
| − | * činnosti se zvýšenou odpovědností
| |
| − | * práce s minimem sociálních kontaktů
| |
| − | * konflikty, přelidnění
| |
| | == Zdroje == | | == Zdroje == |
| | [[Kategorie: Psychologie práce a organizace|*]] | | [[Kategorie: Psychologie práce a organizace|*]] |
