Katalogy: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
* ''' Bibliografická funkce'''– informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují. Tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.
 
* ''' Bibliografická funkce'''– informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují. Tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.
  
−
=== Druhy katalogů ===
+
== Druhy katalogů ==
  
 
V současné době je aktuální členit katalogy '''podle způsobu zpracování.'''  
 
V současné době je aktuální členit katalogy '''podle způsobu zpracování.'''  
Řádek 11: Řádek 11:
 
(též  klasické)
 
(též  klasické)
  
 +
[[File:Katalog Museum Speyer t 01.jpg|thumb|Katalog Museum Speyer t 01]]
  
 
Lístkové katalogy členíme podle následujících hledisek:  
 
Lístkové katalogy členíme podle následujících hledisek:  
Řádek 36: Řádek 37:
 
Pokud knihovna nemá zpracovaný fond v počítači, pak je nucena vytvořit v knihovně systém katalogů, aby čtenáři byli schopni vyhledat dokument podle různých kritérií.
 
Pokud knihovna nemá zpracovaný fond v počítači, pak je nucena vytvořit v knihovně systém katalogů, aby čtenáři byli schopni vyhledat dokument podle různých kritérií.
 
   
 
   
−
=== Vývoj formy a funkce knihovního katalogu ===
+
== Vývoj formy a funkce knihovního katalogu ==
 
   
 
   
 
Definice předních cílů katalogů definoval Charles Cutter (1872)  
 
Definice předních cílů katalogů definoval Charles Cutter (1872)  
Řádek 61: Řádek 62:
 
* '''Navigační funkce''': On-line katalog by měl podporovat navigaci v databázi pomocí logického uspořádání bibliografických informací a prezentace jasných metod přechodu mezi souvisejícími záznamy<ref>4. IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st Frankfurt, Germany, 2003, Statement of International Cataloguing Principles; schválený návrh. Dostupné: http://www2.bibliothek.uni-augsburg.de/kfe/mat/statement_draft.pdf Dnešní katalogy plní funkce efektivně </ref>
 
* '''Navigační funkce''': On-line katalog by měl podporovat navigaci v databázi pomocí logického uspořádání bibliografických informací a prezentace jasných metod přechodu mezi souvisejícími záznamy<ref>4. IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st Frankfurt, Germany, 2003, Statement of International Cataloguing Principles; schválený návrh. Dostupné: http://www2.bibliothek.uni-augsburg.de/kfe/mat/statement_draft.pdf Dnešní katalogy plní funkce efektivně </ref>
  
−
=== Odkazy ===
+
== Odkazy ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
Řádek 81: Řádek 82:
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
−
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]
+
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 22. 4. 2017, 11:42

Katalog je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech. Katalog je selekčním nástrojem - nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů. Plní lokační a bibliografickou funkci.

  • Lokační funkce– poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.
  • Bibliografická funkce– informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují. Tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.

Druhy katalogů

V současné době je aktuální členit katalogy podle způsobu zpracování.

katalogy lístkové

(též klasické)

Katalog Museum Speyer t 01

Lístkové katalogy členíme podle následujících hledisek:

Podle druhů dotazů

  • Katalog jmenný– abecední řazení podle autora nebo názvu či korporace
  • Katalog systematický– řazený podle klasifikace (MDT, DDT)
  • Katalog předmětový– řazení abecední podle předmětových hesel

Podle čtenářského určení

  • Katalog čtenářský - určený pouze čtenářům. Neobsahuje všechny dokumenty
  • Katalog služební - generální – obsahuje všechny dokumenty, je určen pro služební účely (zjišťování duplicity atd.)

Podle rozsahu

  • Katalog dílčí – jednoho fondu (dětský katalog, katalog pobočky)
  • Katalog souhrnný – všechny fondy dané knihovny
  • Katalog souborný – katalog více institucí.
  • Katalog ústřední – katalog ústřední knihovny a všech poboček

katalogy eletronické

(v počítači)

V elektronických katalozích je záznam o dokumentu pouze jedenkrát a záleží na zobrazení, zda je k dispozici pro knihovníky či čtenáře. Pro čtenářský katalog se užívá vžitá zkratka OPAC – Online public access catalogue. Počítačový katalog umožňuje vícehlediskové vyhledávání. Knihovny, které používají automatizovaný knihovnický systém, mohou zveřejnit svůj katalog na webové stránce. Pro tento druh se vžilo buďto označení iPAC nebo webPAC.

Pokud knihovna nemá zpracovaný fond v počítači, pak je nucena vytvořit v knihovně systém katalogů, aby čtenáři byli schopni vyhledat dokument podle různých kritérií.

Vývoj formy a funkce knihovního katalogu

Definice předních cílů katalogů definoval Charles Cutter (1872)

  • Umožnit zájemci najít knihu, u níž je znám její autor, název nebo předmět.
  • Ukázat, co je v knihovně od daného autora, k danému předmětu a v dané oblasti literatury.
  • Pomoci při výběru dokumentu z hlediska jeho vydání (bibliograficky) a povahy (literární či tematické). [1]

Pohled Cuttera byl přijat při tvorbě katalogizačních pravidel. Přetrvával po 100 let.

V změně nese velký význam informační technologie, která přispěla k přeměně lískového katalogu na veřejně přístupný online katalog – jádro dnešního automatizovaného knihovního systému (AKS).[2]Dnešní online katalogy rozšířili seznam o další funkce.

"...tyto cíle a funkce jsou určitě neadekvátní pro nové prostředí. Vedle základních vyhledávacích a lokačních funkcí poskytuje on-line katalog další informace prostřednictvím různých datových polí, jako např. intelektuální úroveň, typ dokumentu, žánr, kód jazyka, kód geografické oblasti, další poznámky. Podrobnější popis dokumentu obdobně umožňuje použít on-line katalog jako pomůcku při výběru… Další funkcí katalogu je lokalizace dokumentu, a v tomto ohledu jsou on-line katalogy daleko účinnější při zobrazení lokace a statusu hledaných dokumentů."[3]

Zájem o formulování nových funkcí katalogů stoupal. A během pár let se začalo usilovat o Stanovení principů katalogizace, což mělo poskytnou základ pro Mezinárodní katalogizační pravidla. Z prvotní konference, která se konala v roce 2003 vznikly definice pěti funkcí.

  • Vyhledávací funkce: Uživatel by měl pomocí katalogu být schopen získat bibliografické zdroje jako výsledek vyhledávání podle atributů nebo relací těchto zdrojů.
  • Identifikační funkce: Uživatel by se měl pomocí katalogu přesvědčit, že entita v záznamu popsaná odpovídá entitě, kterou hledá, nebo rozlišit mezi dvěma čí více entitami s podobnými charakteristikami.
  • Výběrová funkce: On-line katalog by měl uživatelům usnadnit výběr materiálů, které odpovídají jejich potřebám co do obsahu a fyzického formátu (a obdobně umožnit odmítnutí materiálů, které jejich potřebám nevyhovují).
  • Zpřístupňovací funkce: Katalog by měl umožnit přístup k popisovaným zdrojům (např. prostřednictvím koupě, výpůjčky nebo v případě elektronických zdrojů prostřednictvím on-line připojení ke vzdálenému zdroji).
  • Navigační funkce: On-line katalog by měl podporovat navigaci v databázi pomocí logického uspořádání bibliografických informací a prezentace jasných metod přechodu mezi souvisejícími záznamy[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CUTTER, Charles A. Rules for a Printed Dictionary Catalog. 4th ed. Washington, D. C. : Government Printing Office, 1904. 12.
  2. ↑ Definován jako systém složený z několika funkčních modulů, například z akvizice, výpůjčního protokolu, katalogizace, seriálů a OPACu (Online Public Access Catalog). Viz Cynthia L.Lopata, "Integrated Library Systems", ERIC Digests (April 1995). Dostupné: http://www.ericdigests.org/1996-1/library.htm
  3. ↑ The Principles and Future of AACR: Proceedings of the International Conference on the Principles and Future Development of AACR. Toronto, Ontario, Canada, Oct. 23-25, 1997; Jean Weihs, editor (Ottawa: Canadian Library Association, 1998), 18. 4. IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st Frankfurt, Germany, 2003, Statement of International Cataloguing Principles; schválený návrh. Dostupné: http://www2.bibliothek.uni-augsburg.de/kfe/mat/statement_draft.pdf
  4. ↑ 4. IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st Frankfurt, Germany, 2003, Statement of International Cataloguing Principles; schválený návrh. Dostupné: http://www2.bibliothek.uni-augsburg.de/kfe/mat/statement_draft.pdf Dnešní katalogy plní funkce efektivně

Externí odkazy

Wikipedia Knihovna

Související články

OPAC Katalogizace Vyhledávače, vyhledávací nástroje

Klíčová slova

Katalog, vyhledávání, katalogizace, elektronické vyhledávače

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Katalogy&oldid=47447“