Vzdělávací služby knihoven: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 52 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
{{Pracuje se|čtyř dnů}}
+
Dnešní knihovny se neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání dětí a studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a v neposlední řadě vzdělávání seniorů. Tím se knihovny, vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. <ref>LANGEROVÁ, Monika. Vzdělávání v knihovnách. <i>WikiKnihovna</i>. [online]. 2015. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Vzdělávání_v_knihovnách</ref>
  
−
Proměna  knihoven z pouhých  půjčoven  knih  na  živá  vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem. Vzdělávání můžeme rozdělit na vzdělávání veřejnosti a knihovníků.  
+
'''Formální vzdělávání''' – podpora informační, studijní, u specializovaných knihoven včetně akademických též výzkumná atd. (poskytování studijní literatury v klasické i elektronické podobě, přístup do databází, referenční služby, faktografické služby, bibliografické služby…)<br />
 +
'''Neformální vzdělávání''' – vlastní vzdělávací aktivity knihoven, kurzy [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], přednášky. Jsou málo propagované a medializované, a tudíž veřejností u knihoven v obecné rovině málo reflektované. Jde o získávání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou zlepšit společenské a pracovní uplatnění občanů. Nevede k získání dalšího stupně vzdělání. <ref>HOUŠKOVÁ, Zlata. Jsou knihovny vzdělávací instituce? <i>Masarykova veřejná knihovna Vsetín</i>. [online]. Vsetín, 2012. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: www.mvk.cz/archiv/stazeni/MVK-101687-knihovny_vzdelavani_vsetin_tisk.ppt</ref>
  
−
Pojem informační vzdělávání je velmi široký. Spadá pod něj celá řada konceptů, jako je informační gramotnost, práce s informačními prameny, informační výchova, počítačová gramotnost atd. Knihovny nabízejí svým čtenářům informační hodiny, připravují lekce informační výchovy pro děti.Informační vzdělávání v knihovnách se orientuje především na práci s knihou, využívání služeb konkrétní knihovny, práci s katalogy knihovny
+
Proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem. Tento trend sledují i české knihovny, ale proces proměny je velmi pomalý a naráží na celou řadu limitů. Knihovny mají značný potenciál rozvoje v oblasti neformálního a občanského vzdělávání a současně roste jejich význam při podpoře čtenářské, [[Informační gramotnost|informační]] a digitální gramotnosti jak u dětí a mládeže, tak i u dospělé populace. Značný potenciál má dále rozvoj aktivit orientovaných na specifické skupiny uživatelů, zejména příslušníků menšin a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Knihovny jsou tradičním a přirozeným centrem sociální inkluze.<ref>KAMANOVÁ, Lenka, PEVNÁ, Kateřina a Milada RABUŠICOVÁ. O mezigeneračním učení a mezigeneračních programech v knihovnách. <i>Proinflow</i>. [online]. 2016 [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/viewFile/1530/1800</ref><br />
−
 
 
−
'''Formy vzdělávání v knihovnách:'''
 
−
*kurzů
 
−
*přednášek
 
−
*besed
 
−
*seminářů
 
−
*workshopů
 
−
*e-learningu
 
  
 +
'''Metody vzdělávání v knihovnách:'''
 +
* přednášky
 +
* semináře
 +
* workshopy
 +
* besedy
 +
* dílny
 +
* aktivity f2f
 +
* [[E-learning|e-learningové kurzy]] <ref name="ziku">ZIKUŠKA, Jan. <i>E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry</i>. [online]. Brno, 2011. [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/145847/ff_m/Diplomova_prace_-_Zikuska_Jan.pdf</ref>
  
−
'''Formální vzdělávání''' – podpora informační, studijní, u specializovaných knihoven včetně akademických též výzkumná ad. (poskytování studijní literatury v klasické i elektronické podobě, přístup do databází, referenční služby, faktografické služby (Ptejte se knihovny…), bibliografické služby…)<br />
+
'''[[Informační vzdělávání]]''' je velmi široký pojem. Spadá pod něj celá řada konceptů, jako je informační gramotnost, práce s informačními prameny, informační výchova, počítačová gramotnost atd. Knihovny nabízejí svým čtenářům informační hodiny, připravují lekce informační výchovy pro děti. Informační vzdělávání v knihovnách se orientuje především na práci s knihou, využívání služeb konkrétní knihovny, práci s katalogy knihovny. <ref>ROZSYPALOVÁ, Klára. Informační vzdělávání dětí v knihovnách. <i>Časopis Čtenář</i>. [online]. 2012, roč. 64, č. 9 [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/9-2012/informacni-vzdelavani-deti-v-knihovnach-101-1276.htm</ref>
−
'''Neformální vzdělávání''' – vlastní vzdělávací aktivity knihoven, partnerské aktivity; málo propagované a medializované, a tudíž veřejností u knihoven v obecné rovině málo reflektované
 
  
−
== Vzdělávání pro děti a studenty ==
+
Technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard. I přesto, že smartboard jako relativně nákladné zařízení vlastní více dotazovaných knihoven, nejsou tyto příliš využívány. <ref name="ziku">ZIKUŠKA, Jan. <i>E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry</i>. [online]. Brno, 2011. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/145847/ff_m/Diplomova_prace_-_Zikuska_Jan.pdf</ref>
−
Důležitou funkcí, kterou by měly veřejné knihovny (oddělení pro děti) plnit, je vzdělávání dětí a mládeže v oblasti informačnígramotnosti. Další oblastí, ve které by knihovníci měli děti vzdělávat, je internetová bezpečnost.
 
  
−
Knihovnya jejich zaměstnanci si systematicky buují cestu k dětskému čtenáři prostřednictvím návštěv knihoven, besed se spisovateli, tématicých informačních lekcí.
+
== Vzdělávání pro knihovníky ==
 +
Požadavky kladené na knihovny narůstají a zahrnují široké spektrum specializací. Jedná se např. o oblast digitalizace informačních zdrojů a poskytování elektronických služeb současné společnosti, komunitní role, vzdělávací role. Pracovníci knihoven musí být kvalifikovanými specialisty, kteří jsou schopni podporovat své uživatele. <ref>Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. <i>Knihovna plus</i>. [online]. 2017 [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2017-01/informace-a-konference/koncepce-rozvoje-knihoven-v-ceske-republice-na-leta-201720132020</ref> Zvyšování profesionální úrovně pracovníků knihoven se projeví ve zvyšování úrovně poskytovaných služeb a v konečném důsledku ve zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. <br />
 +
Knihovníci a další pracovníci knihoven by měli využívat všech možností, jak získávat poznatky a zkušenosti.
 +
Jsou to například i aktivity, které umožňují setkávání knihovníků, jejich vzájemnou komunikaci a výměnu zkušeností:
 +
*kontakty – konzultace,  
 +
*porady,
 +
*výměnné stáže a praxe v jiných knihovnách.<ref name="sou">SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úrovně knihoven.<i>Sdružení knihoven ČR</i> [online] Hradec Králové. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf</ref>
  
−
Příklady knihoven a služeb
+
'''[[Veřejné informační služby knihoven|VISK 2]] (Mimoškolní vzdělávání knihovníků)''' - cílem programu je vyškolení knihovníků v dovednostech pro práci s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Dále jim poskytnout různé formy rekvalifikačního studia a celoživotního vzdělávání. Vyškolit minimálně 1 pracovníka každé veřejné knihovny v dovednostech práce s ICT na úrovni evropského standardu European Computer Driving Licence (ECDL) atd. <ref><i>VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků</i>. [online]. 2017. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://visk.nkp.cz/visk-2</ref>
−
*'''Knihovna FM''' připravuje pro děti a studenty širokou nabídku lekcí informačního vzdělávání, knihovnických lekcí a besed, jejichž cílem je poutavou formou obohatit školní výuku a doplnit informace získané ve škole. Snahou je naučit děti a mládež pracovat s knihou a textem, orientovat se v knihovně, vyhledávat informace, rozvíjet fantazii a jejich čtenářskou gramotnost. Studentům středních škol pomoci v přípravě k maturitní zkoušce a v psaní seminárních a závěrečných prací.
 
  
 
== Vzdělávání pro dospělé ==
 
== Vzdělávání pro dospělé ==
−
* čtenářské besedy
+
Knihovny propagují jak vzdělávací formy zaměřené na vnitřní svět osobnosti (sebepoznání, jóga, terapie atd.), ale také na vzdělávání dospělých v oblasti informační techniky a různých oblastí lidského poznání. <br />
−
* propagační besedy (jedná se o seznámení s určitou knihou, knihami určité tematiky)
+
Vzdělávání dospělých v knihovnách má charakter zájmového vzdělávání, pro které je charakteristická dobrovolnost a neformálnost. Uživatel knihovny si volí edukační aktivity, metody, dobu a cíle individuálním způsobem. Činnost knihoven ve vzdělávání dospělých je zaměřena na podporu potřeb jednotlivých vzdělávajících se osob. Poskytuje jim výběr (knižního fondu, periodik, počítačových databází, zpracování rešeršních dotazů) a flexibilitu. Knihovna pomáhá lidem pokračovat ve vzdělávání a vracet se k němu. Podporou individuálních vzdělávacích aktivit umožňuje dospělým získat práci, kvalifikaci nebo dovednost. Přínos knihoven pro celoživotní vzdělávání spočívá v boji proti digitální negramotnosti a sociálnímu vyloučení, se zvláštním ohledem na pozitiva dosažená díky využití informačních a komunikačních technologií.
−
* diskuzní besedy
+
 
−
* přednášky
+
=== Příklady problémů při vzdělávání dospělých ===
 +
* nedostatečná profesní příprava knihovníků
 +
* nízké financování knihovnických a vzdělávacích služeb
 +
* mnohé knihovníky odrazuje i náročnost práce s rizikovými skupinami <ref>PIKHARTOVÁ, Marcela. <i>Úloha veřejných knihoven v neformálním vzdělávání dospělých se zaměřením na Krajskou knihovnu Františka Bartoše ve Zlíně</i>. [online] Zlín, 2014. [cit. 2017-03-11] Dostupné také z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/28766/pikhartová_2014_dp.pdf?sequence=1</ref>
  
 
== Vzdělávání pro seniory ==
 
== Vzdělávání pro seniory ==
−
'''Univerzita třetího věku (U3V)''' je koncepce celoživotního vzdělávání pro zájemce v každém věku. Speciální vzdělávací program pro seniory má původ ve Francii. V současnosti tuto možnost nabízí většina českých veřejných vysokých škol. Na každý kraj vychází minimálně jedna univerzita třetího věku, takže možnost studovat i v pozdějším věku mají skutečně všichni. Další univerzity navíc vznikají i v rámci vyšších odborných škol a fakult, které jsou pobočkami velkých vysokých škol v menších městech.
+
Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nejpočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití. V současné době většina lidí končí svůj aktivní pracovní věk v mnohem lepším fyzickém a psychickém stavu, než tomu bylo dříve. Proto je pochopitelné, že tito lidé mají zájem pokračovat v aktivní činnosti, zachovat své spojení se společenským životem a pokračovat ve vzdělávání. <ref name="novo">NOVOTNÁ, Iveta. Děti a senioři. <i>Duha</i>. [online]. 2013, roč. 27, č. 1 [cit. 2017-03-14]. Dostupné také z: https://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori</ref>
  
−
=== Podstata ===  
+
=== Formy vzdělávání pro lidí v postproduktivním věku ===
 +
<br />
 +
'''Univerzita třetího věku (U3V):''' koncepce celoživotního vzdělávání pro zájemce v každém věku. Speciální vzdělávací program pro seniory má původ ve Francii. V současnosti tuto možnost nabízí většina českých veřejných vysokých škol. Na každý kraj vychází minimálně jedna univerzita třetího věku, takže možnost studovat i v pozdějším věku mají skutečně všichni. Další univerzity navíc vznikají i v rámci vyšších odborných škol a fakult, které jsou pobočkami velkých vysokých škol v menších městech.
 +
 
 +
==== Podstata ====  
 
*přihlásit se může každý (přednost mají ti, kterým byl přiznán nárok na starobní důchod)
 
*přihlásit se může každý (přednost mají ti, kterým byl přiznán nárok na starobní důchod)
 
*platí se zápisné (řádově stovky korun za semestr)
 
*platí se zápisné (řádově stovky korun za semestr)
 
*požadavkem je dokončené středoškolské vzdělání (v některých případech stačí základní škola)
 
*požadavkem je dokončené středoškolské vzdělání (v některých případech stačí základní škola)
−
*absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu
+
*absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu <ref>Univerzita třetího věku. <i>Wikipedia</i> [online]. 2016. [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_třetího_věku</ref>
  
−
'''Virtuální Univerzita třetího věku''' je dlouhodobá společenská aktivita univerzit podílejících se na seniorské výuce, jejíž cílem je zpřístupňovat vzdělávání označované jako Univerzita třetího věku těm zájemcům, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia U3V na vysokých školách či univerzitách. Využitelnost se předpokládá zejména pro seniory, kterým ve studiu brání vzdálenost od sídla vysoké školy, či zdravotní problémy.
+
'''Virtuální Univerzita třetího věku:''' dlouhodobá společenská aktivita univerzit podílejících se na seniorské výuce, jejíž cílem je zpřístupňovat vzdělávání označované jako Univerzita třetího věku těm zájemcům, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia U3V na vysokých školách či univerzitách. Využitelnost se předpokládá zejména pro seniory, kterým ve studiu brání vzdálenost od sídla vysoké školy, či zdravotní problémy. Zahrnuje skupinové přednášky, samostatnou práci, komunikaci s lektorem a další aktivity, kdekoliv kde je dostupný internet – v knihovnách, školách, informačních střediscích, klubech seniorů a podobně.
  
−
Virtuální výuka Univerzity třetího věku (VU3V) zahrnuje skupinové přednášky, samostatnou práci, komunikaci s lektorem a další aktivity, kdekoliv kde je dostupný internet – v knihovnách, školách, informačních střediscích, klubech seniorů a podobně.
+
==== Cíl projektu: ====
 +
*zvýšit možnosti seniorů v rámci aktivního trávení volného času
 +
*podporovat aktivní sdružování občanů
 +
*zvýšit vědomostí úroveň seniorů v rámci udržování duševní svěžesti
 +
*zvýšení aktivnosti obyvatel a možnost využití jejich nabytých zkušeností v rámci široké činnosti regionu v oblasti udržitelného rozvoje venkova <ref>Projekt Virtuální Univerzita třetího věku. <i>Týnec nad Sázavou</i>.[online]. [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: http://www.mestotynec.cz/download/letak-univerzita3veku.pdf</ref>
  
−
Cíl projektu:
+
'''Akademie třetího věku (A3V):''' středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky. Potvrzení o studijním programu se vydává na základě prezence.
−
*Zvýšit možnosti seniorů v rámci aktivního trávení volného času.
 
−
*Podporovat aktivní sdružování občanů.
 
−
*Zvýšit vědomostí úroveň seniorů v rámci udržování duševní svěžesti.
 
−
*Zvýšení aktivnosti obyvatel a možnost využití jejich nabytých zkušeností v rámci široké činnosti regionu v oblasti udržitelného rozvoje venkova.
 
  
−
'''Akademie třetího věku (A3V)''' je středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky. Potvrzení o studijním programu se vydává na základě prezence.
+
'''Kluby aktivního stárnutí (KlAS):''' pracují jako dlouhodobější dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Tyto kluby mohou mít různé zaměření i aktivity, často jde rovněž o jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a A3V se odlišují intenzivnějšími neformálními vztahy mezi účastníky.<ref name="novo">NOVOTNÁ, Iveta. Děti a senioři. <i>Duha</i>. [online]. 2013, roč. 27, č. 1 [cit. 2017-03-14]. Dostupné také z: https://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori</ref>
  
−
'''Kluby aktivního stárnutí (KlAS)''' pracují jako dlouhodobější dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Tyto kluby mohou mít různé zaměření i aktivity, často jde rovněž o jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a A3V se odlišují intenzivnějšími neformálními vztahy mezi účastníky.<ref>NOVOTNÁ, Iveta. <i>Děti a senioři. <i>Duha</i>. [online]. 2013, roč. 27, č. 1 [cit. 2017-03-14]. Dostupné také z: https://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori</ref>
+
== Vzdělávání pro děti a studenty ==
 +
Knihovny a jejich zaměstnanci si systematicky budují cestu k dětskému čtenáři prostřednictvím návštěv knihoven, besed se spisovateli, tématických informačních lekcí. Tématické lekce bývají přizpůsobovány školním osnovám, věku posluchačů, případně zájmům a koníčkům dětí. Výhodou práce s dětmi v knihovnách je, že nevyžaduje žádná striktní pravidla. Některé knihovny zařazují do svých nabídek také různá divadelní pásma nebo besedy doplněné použitím maňásků. Výjimku netvoří ani zřizování čtenářských kroužků při knihovnách, kde jsou děti seznamovány s novými knihami prostřednictvím her spojených s četbou ukázek. <ref name="DUND">DUNDÁČKOVÁ, Jana. Moderní metody práce s dětmi v knihovnách. <i>Masarykova univerzita</i> [online] Znojmo, 2006. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/110755/ff_b/Bakalarka.pdf</ref>
  
 +
=== Příklady knihoven a služeb ===
 +
*'''Knihovna FM:''' připravuje pro děti a studenty širokou nabídku lekcí informačního vzdělávání, knihovnických lekcí a besed. Snahou je naučit děti a mládež pracovat s knihou a textem, orientovat se v knihovně, vyhledávat informace, rozvíjet fantazii a jejich čtenářskou gramotnost. Studentům středních škol pomoci v přípravě k maturitní zkoušce a v psaní seminárních a závěrečných prací. <ref>Vzdělávací služby. <i>Knihovna FM</i> [online] 2015. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: http://www.mkmistek.cz/index.php/vzdelavaci-sluzby</ref>
 +
*'''Knihovny města Ostravy:''' děti se učí čtení s pochopením, psaní referátů, seminárních prací, citování použitých zdrojů, práce s některými informačními zdroji a informačními a komunikačními technologiemi. Besedy jsou pak navrženy především jako podpora a doplnění předmětu český jazyk, literatura a podpora budoucího čtenářství. <ref>Vzdělávací akce pro školy. <i>Knihovna města Ostravy</i> [online] 2016. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: http://cms.kmo.cz/www/cl-900/650-pravidelne-vzdelavani-pro-skoly-deti/</ref>
 +
 +
=== Projekty a akce podporující vzdělávání dětí v knihovnách: ===
 +
*'''Velké říjnové společné čtení:'''  podstatou je nepřerušené „non stop“ čtení po libovolnou dobu, nejméně však tři hodiny. Číst může kdokoliv (děti, knihovníci, pedagogové). Předčítáno bývá z knih českých autorů. Celá akce probíhá jako vzdělávací pořad.
 +
*'''Projekt Lukášek:''' projekt, zaměřený na výtvarnou činnost v knihovnách.
 +
*'''Kde končí svět:''' tato akce má sloužit k rozvoji, podpoře a propagaci dětského čtenářství, k propagaci činnosti knihoven, zejména dětských oddělení. <ref name="DUND">DUNDÁČKOVÁ, Jana. Moderní metody práce s dětmi v knihovnách. <i>Masarykova univerzita</i> [online] Znojmo, 2006. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/110755/ff_b/Bakalarka.pdf</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 62: Řádek 82:
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
  
−
[[Služby knihoven]]
+
[[Služby veřejných knihoven]]
 
<br />
 
<br />
 
[[Informační vzdělávání]]
 
[[Informační vzdělávání]]
 +
<br />
 +
[[Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty.]]
 +
<br />
 +
[[Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty.]]
  
 +
=== Klíčová slova ===
 +
služby knihoven, vzdělávání, vzdělávací programy, veřejné knihovny
  
−
=== Klíčová slova ===
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
−
služby knihoven, vzdělávání
+
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Landová]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 12:32

Dnešní knihovny se neomezují pouze na půjčování knih, ale zajišťují také mnoho dalších služeb, ke kterým patří i vzdělávání. Velké knihovny a také mnoho menších dnes nabízí zázemí pro vzdělávání dětí a studentů, celoživotní vzdělávání dospělých a v neposlední řadě vzdělávání seniorů. Tím se knihovny, vedle školních institucí, stávají ideálním prostorem k získávání nových informací a zároveň umožňují rychlý přístup k potřebných materiálům. [1]

Formální vzdělávání – podpora informační, studijní, u specializovaných knihoven včetně akademických též výzkumná atd. (poskytování studijní literatury v klasické i elektronické podobě, přístup do databází, referenční služby, faktografické služby, bibliografické služby…)
Neformální vzdělávání – vlastní vzdělávací aktivity knihoven, kurzy počítačové gramotnosti, přednášky. Jsou málo propagované a medializované, a tudíž veřejností u knihoven v obecné rovině málo reflektované. Jde o získávání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou zlepšit společenské a pracovní uplatnění občanů. Nevede k získání dalšího stupně vzdělání. [2]

Proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem. Tento trend sledují i české knihovny, ale proces proměny je velmi pomalý a naráží na celou řadu limitů. Knihovny mají značný potenciál rozvoje v oblasti neformálního a občanského vzdělávání a současně roste jejich význam při podpoře čtenářské, informační a digitální gramotnosti jak u dětí a mládeže, tak i u dospělé populace. Značný potenciál má dále rozvoj aktivit orientovaných na specifické skupiny uživatelů, zejména příslušníků menšin a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Knihovny jsou tradičním a přirozeným centrem sociální inkluze.[3]

Metody vzdělávání v knihovnách:

Informační vzdělávání je velmi široký pojem. Spadá pod něj celá řada konceptů, jako je informační gramotnost, práce s informačními prameny, informační výchova, počítačová gramotnost atd. Knihovny nabízejí svým čtenářům informační hodiny, připravují lekce informační výchovy pro děti. Informační vzdělávání v knihovnách se orientuje především na práci s knihou, využívání služeb konkrétní knihovny, práci s katalogy knihovny. [5]

Technologicky orientované aktivity probíhají v počítačových učebnách se základním vybavení – PC, dataprojekor, flipchart a v některých případech video a webkamery, mikrofony, sluchátka nebo smartboard. I přesto, že smartboard jako relativně nákladné zařízení vlastní více dotazovaných knihoven, nejsou tyto příliš využívány. [4]

Vzdělávání pro knihovníky

Požadavky kladené na knihovny narůstají a zahrnují široké spektrum specializací. Jedná se např. o oblast digitalizace informačních zdrojů a poskytování elektronických služeb současné společnosti, komunitní role, vzdělávací role. Pracovníci knihoven musí být kvalifikovanými specialisty, kteří jsou schopni podporovat své uživatele. [6] Zvyšování profesionální úrovně pracovníků knihoven se projeví ve zvyšování úrovně poskytovaných služeb a v konečném důsledku ve zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva.
Knihovníci a další pracovníci knihoven by měli využívat všech možností, jak získávat poznatky a zkušenosti. Jsou to například i aktivity, které umožňují setkávání knihovníků, jejich vzájemnou komunikaci a výměnu zkušeností:

  • kontakty – konzultace,
  • porady,
  • výměnné stáže a praxe v jiných knihovnách.[7]

VISK 2 (Mimoškolní vzdělávání knihovníků) - cílem programu je vyškolení knihovníků v dovednostech pro práci s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Dále jim poskytnout různé formy rekvalifikačního studia a celoživotního vzdělávání. Vyškolit minimálně 1 pracovníka každé veřejné knihovny v dovednostech práce s ICT na úrovni evropského standardu European Computer Driving Licence (ECDL) atd. [8]

Vzdělávání pro dospělé

Knihovny propagují jak vzdělávací formy zaměřené na vnitřní svět osobnosti (sebepoznání, jóga, terapie atd.), ale také na vzdělávání dospělých v oblasti informační techniky a různých oblastí lidského poznání.
Vzdělávání dospělých v knihovnách má charakter zájmového vzdělávání, pro které je charakteristická dobrovolnost a neformálnost. Uživatel knihovny si volí edukační aktivity, metody, dobu a cíle individuálním způsobem. Činnost knihoven ve vzdělávání dospělých je zaměřena na podporu potřeb jednotlivých vzdělávajících se osob. Poskytuje jim výběr (knižního fondu, periodik, počítačových databází, zpracování rešeršních dotazů) a flexibilitu. Knihovna pomáhá lidem pokračovat ve vzdělávání a vracet se k němu. Podporou individuálních vzdělávacích aktivit umožňuje dospělým získat práci, kvalifikaci nebo dovednost. Přínos knihoven pro celoživotní vzdělávání spočívá v boji proti digitální negramotnosti a sociálnímu vyloučení, se zvláštním ohledem na pozitiva dosažená díky využití informačních a komunikačních technologií.

Příklady problémů při vzdělávání dospělých

  • nedostatečná profesní příprava knihovníků
  • nízké financování knihovnických a vzdělávacích služeb
  • mnohé knihovníky odrazuje i náročnost práce s rizikovými skupinami [9]

Vzdělávání pro seniory

Trend širší a intenzivnější práce s/pro seniory vychází v knihovnách ze společenské podpory umožňující starším lidem plně se zapojit do společenského života. Podle statistik tvoří dvě nejpočetnější skupiny uživatelů knihoven děti a senioři, a právě proto se vytvářejí v knihovnách programy pro aktivní stárnutí a mezigenerační soužití. V současné době většina lidí končí svůj aktivní pracovní věk v mnohem lepším fyzickém a psychickém stavu, než tomu bylo dříve. Proto je pochopitelné, že tito lidé mají zájem pokračovat v aktivní činnosti, zachovat své spojení se společenským životem a pokračovat ve vzdělávání. [10]

Formy vzdělávání pro lidí v postproduktivním věku


Univerzita třetího věku (U3V): koncepce celoživotního vzdělávání pro zájemce v každém věku. Speciální vzdělávací program pro seniory má původ ve Francii. V současnosti tuto možnost nabízí většina českých veřejných vysokých škol. Na každý kraj vychází minimálně jedna univerzita třetího věku, takže možnost studovat i v pozdějším věku mají skutečně všichni. Další univerzity navíc vznikají i v rámci vyšších odborných škol a fakult, které jsou pobočkami velkých vysokých škol v menších městech.

Podstata

  • přihlásit se může každý (přednost mají ti, kterým byl přiznán nárok na starobní důchod)
  • platí se zápisné (řádově stovky korun za semestr)
  • požadavkem je dokončené středoškolské vzdělání (v některých případech stačí základní škola)
  • absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu [11]

Virtuální Univerzita třetího věku: dlouhodobá společenská aktivita univerzit podílejících se na seniorské výuce, jejíž cílem je zpřístupňovat vzdělávání označované jako Univerzita třetího věku těm zájemcům, kteří se z různých důvodů nemohou účastnit prezenčního studia U3V na vysokých školách či univerzitách. Využitelnost se předpokládá zejména pro seniory, kterým ve studiu brání vzdálenost od sídla vysoké školy, či zdravotní problémy. Zahrnuje skupinové přednášky, samostatnou práci, komunikaci s lektorem a další aktivity, kdekoliv kde je dostupný internet – v knihovnách, školách, informačních střediscích, klubech seniorů a podobně.

Cíl projektu:

  • zvýšit možnosti seniorů v rámci aktivního trávení volného času
  • podporovat aktivní sdružování občanů
  • zvýšit vědomostí úroveň seniorů v rámci udržování duševní svěžesti
  • zvýšení aktivnosti obyvatel a možnost využití jejich nabytých zkušeností v rámci široké činnosti regionu v oblasti udržitelného rozvoje venkova [12]

Akademie třetího věku (A3V): středně těžká forma vzdělávání, kromě přednášek a diskusí se pořádají i různé aktivity osvětového a zájmového charakteru. Například exkurze, práce v zájmových kroužcích a tematické vycházky. Potvrzení o studijním programu se vydává na základě prezence.

Kluby aktivního stárnutí (KlAS): pracují jako dlouhodobější dobrovolná seskupení starších občanů s cílem trávení volného času. Tyto kluby mohou mít různé zaměření i aktivity, často jde rovněž o jednorázové vzdělávací akce. Od U3V a A3V se odlišují intenzivnějšími neformálními vztahy mezi účastníky.[10]

Vzdělávání pro děti a studenty

Knihovny a jejich zaměstnanci si systematicky budují cestu k dětskému čtenáři prostřednictvím návštěv knihoven, besed se spisovateli, tématických informačních lekcí. Tématické lekce bývají přizpůsobovány školním osnovám, věku posluchačů, případně zájmům a koníčkům dětí. Výhodou práce s dětmi v knihovnách je, že nevyžaduje žádná striktní pravidla. Některé knihovny zařazují do svých nabídek také různá divadelní pásma nebo besedy doplněné použitím maňásků. Výjimku netvoří ani zřizování čtenářských kroužků při knihovnách, kde jsou děti seznamovány s novými knihami prostřednictvím her spojených s četbou ukázek. [13]

Příklady knihoven a služeb

  • Knihovna FM: připravuje pro děti a studenty širokou nabídku lekcí informačního vzdělávání, knihovnických lekcí a besed. Snahou je naučit děti a mládež pracovat s knihou a textem, orientovat se v knihovně, vyhledávat informace, rozvíjet fantazii a jejich čtenářskou gramotnost. Studentům středních škol pomoci v přípravě k maturitní zkoušce a v psaní seminárních a závěrečných prací. [14]
  • Knihovny města Ostravy: děti se učí čtení s pochopením, psaní referátů, seminárních prací, citování použitých zdrojů, práce s některými informačními zdroji a informačními a komunikačními technologiemi. Besedy jsou pak navrženy především jako podpora a doplnění předmětu český jazyk, literatura a podpora budoucího čtenářství. [15]

Projekty a akce podporující vzdělávání dětí v knihovnách:

  • Velké říjnové společné čtení: podstatou je nepřerušené „non stop“ čtení po libovolnou dobu, nejméně však tři hodiny. Číst může kdokoliv (děti, knihovníci, pedagogové). Předčítáno bývá z knih českých autorů. Celá akce probíhá jako vzdělávací pořad.
  • Projekt Lukášek: projekt, zaměřený na výtvarnou činnost v knihovnách.
  • Kde končí svět: tato akce má sloužit k rozvoji, podpoře a propagaci dětského čtenářství, k propagaci činnosti knihoven, zejména dětských oddělení. [13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ LANGEROVÁ, Monika. Vzdělávání v knihovnách. WikiKnihovna. [online]. 2015. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Vzdělávání_v_knihovnách
  2. ↑ HOUŠKOVÁ, Zlata. Jsou knihovny vzdělávací instituce? Masarykova veřejná knihovna Vsetín. [online]. Vsetín, 2012. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: www.mvk.cz/archiv/stazeni/MVK-101687-knihovny_vzdelavani_vsetin_tisk.ppt
  3. ↑ KAMANOVÁ, Lenka, PEVNÁ, Kateřina a Milada RABUŠICOVÁ. O mezigeneračním učení a mezigeneračních programech v knihovnách. Proinflow. [online]. 2016 [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/viewFile/1530/1800
  4. ↑ 4,0 4,1 ZIKUŠKA, Jan. E-learning ve vzdělávání zaměstnanců knihoven v ČR – současnost, trendy a bariéry. [online]. Brno, 2011. [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/145847/ff_m/Diplomova_prace_-_Zikuska_Jan.pdf Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „ziku“ použit vícekrát s různým obsahem
  5. ↑ ROZSYPALOVÁ, Klára. Informační vzdělávání dětí v knihovnách. Časopis Čtenář. [online]. 2012, roč. 64, č. 9 [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/9-2012/informacni-vzdelavani-deti-v-knihovnach-101-1276.htm
  6. ↑ Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. Knihovna plus. [online]. 2017 [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2017-01/informace-a-konference/koncepce-rozvoje-knihoven-v-ceske-republice-na-leta-201720132020
  7. ↑ SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úrovně knihoven.Sdružení knihoven ČR [online] Hradec Králové. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-1-129.pdf
  8. ↑ VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. [online]. 2017. [cit. 2017-03-15]. Dostupné také z: http://visk.nkp.cz/visk-2
  9. ↑ PIKHARTOVÁ, Marcela. Úloha veřejných knihoven v neformálním vzdělávání dospělých se zaměřením na Krajskou knihovnu Františka Bartoše ve Zlíně. [online] Zlín, 2014. [cit. 2017-03-11] Dostupné také z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/28766/pikhartová_2014_dp.pdf?sequence=1
  10. ↑ 10,0 10,1 NOVOTNÁ, Iveta. Děti a senioři. Duha. [online]. 2013, roč. 27, č. 1 [cit. 2017-03-14]. Dostupné také z: https://duha.mzk.cz/clanky/deti-seniori
  11. ↑ Univerzita třetího věku. Wikipedia [online]. 2016. [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_třetího_věku
  12. ↑ Projekt Virtuální Univerzita třetího věku. Týnec nad Sázavou.[online]. [cit. 2017-03-18]. Dostupné také z: http://www.mestotynec.cz/download/letak-univerzita3veku.pdf
  13. ↑ 13,0 13,1 DUNDÁČKOVÁ, Jana. Moderní metody práce s dětmi v knihovnách. Masarykova univerzita [online] Znojmo, 2006. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/110755/ff_b/Bakalarka.pdf
  14. ↑ Vzdělávací služby. Knihovna FM [online] 2015. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: http://www.mkmistek.cz/index.php/vzdelavaci-sluzby
  15. ↑ Vzdělávací akce pro školy. Knihovna města Ostravy [online] 2016. [cit. 2017-03-18] Dostupné také z: http://cms.kmo.cz/www/cl-900/650-pravidelne-vzdelavani-pro-skoly-deti/

Související články

Služby veřejných knihoven
Informační vzdělávání
Služby knihoven pro seniory, typologie a projekty.
Služby knihoven pro dětské čtenáře, typologie a projekty.

Klíčová slova

služby knihoven, vzdělávání, vzdělávací programy, veřejné knihovny

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vzdělávací_služby_knihoven&oldid=46892“