IP adresa: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 56 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
'''IP adresa''' slouží jako primární identifikátor každého počítače, který je připojen v [[Počítačová síť - internet|počítačové síti]]. <ref>IP adresa.  <i>Správa sítě - slovník pojmů</i>. [online] [cit. 2017-03-20]. Dostupné také z: http://www.sprava-site.eu/ip-adresa/</ref>
 +
==Charakteristika ==
 +
Zkratka IP znamená Internet Protocol, což je protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v internetu.
 +
IP adresa je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky [[Počítač|počítače]]) v prostředí [[Internet|internetu]]. Veškerá [[Data|data]] (ve formě paketů), která jsou z/na dané zařízení počítačovou sítí posílána, obsahují adresu odesilatele i příjemce právě jako IP adresy.<ref name="wi">IP. <i>IP - PVwiki</i>. [online] 2011 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://wiki.pvfree.net/index.php/IP</ref> Dá se tedy téměř přesně určit, na jaké zeměpisné pozici se zařízení s určitou IP adresou nachází. Jestliže používáte počítač, tablet nebo mobilní telefon připojený do Internetu, máte přidělenou vlastní IP adresu a datové pakety každé komunikace tuto adresu obsahují. Snadno je tak možné dohledat odkud k Vám byl odeslán email, odkud přichází návštěvník www stránek nebo z jakého místa na světě je návštěvník chatovací místnosti.<ref>Lokalizace IP, zjištění polohy zařízení na mapě. <i>Connection Meter</i>. [online] [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: http://conmet.cz/lokalizace-ip-zjisteni-polohy-zarizeni-na-mape.html</ref>
  
−
Je unikátní číslo, které označuje a identifikuje počítačové zařízení v internetové a lokální síti. V angličtině Internet protocol adress (IPA).
+
Adresa IP se skládá ze dvou částí:
 +
*'''net - ID''' (adresa sítě)
 +
*'''host - ID''' (adresa počítače)<br />
 +
Podle toho, jak jsou jednotlivé sítě rozlehlé (kolik mají hostů) rozlišujeme tři hlavní třídy IP adres - '''A''', '''B''' a '''C'''.
 +
*'''IP adresu třídy A''' v České republice nikdo nemá. Mají ji hlavně nadnárodní společnosti, vládní organizace USA atp. Dovoluje adresování jen 126 sítí, ale v každé z nich může být až 16 miliónů počítačů. Rozsah hodnot IP adres je: 0.0.0.0 až 127.255.255.255.
 +
*'''IP adresa třídy B''' umožňuje adresovat už 16 tisíc sítí a 65 tisíc počítačů v každé síti. První dva [[Byte – jednotka informace|byte]] je adresa sítě a další dva adresa počítače. V Čechách ji mají významné organizace. Rozsah hodnot ve třídě B je: 128.0.0.0 až do 191.255.255.255.
 +
*'''IP adresou třídy C''' dokážeme adresovat až 2 milióny sítí. V každé síti může být 254 počítačů. IP adresa třídy C je v Čechách nejpoužívanější. První tři byte jsou adresou sítě a jeden byte adresou počítače. Rozsah je: 192.0.0.0. až 223.255.255.255 <ref>Počítačové sítě - IP adresa. <i>Počítačové sítě</i>. [online] [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: http://site.the.cz/?id=2</ref>
  
−
=== '''Charakteristika''' ===
+
V současné době je nejrozšířenější IPv4, která používá 32bitové IP adresy, které jsou zapisovány dekadicky po jednotlivých oktetech (tj. po osmicích bitů), například 192.168.0.2. Z důvodu nedostatku adres je IPv4 postupně nahrazován protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1. <ref name="ipip">IP adresa. <i>Wikipedie</i>. [online]. 2017 [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa</ref>
  
−
Teoreticky je na světě v protokolu IPv4 4 miliardy IP adres. Novější protokol IPv6 obstará 3,4 * 1038 adres. Mezi hlavní spravovatele IP adres patří IANA – Internet Assigned Numbers Authority (rok založení 1988), později ICANN – Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (rok založení 1998).
+
=== Protokol IPv4 ===
 +
Internet Protocol version 4 (IPv4) je v informatice čtvrtá revize IP a zároveň jeho první verze, která se masivně rozšířila. IPv4 je datově orientovaný protokol, který je používán v sítích s přepojováním [[Paket|paketů]]. <ref>IPv4. <i>Wikipedie</i>. [online]. 2017. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IPv4</ref> Slouží k vytvoření komunikačního rámce na internetu, v sítích, které využívají přepojování paketů. Data ovšem transportuje bez záruk, tedy nevylučuje například duplicity nebo správné odeslání všech dat na místo určení. O to se stará nadřazená vrstva, protokol TCP. Bloky adres IPV4 byly vyčerpány již roku 2011, kdy došlo k jejich finálnímu přerozdělení na konferenci v americkém Miami. <ref>IPv4. <i>IT Slovník</i>. [online] [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://it-slovnik.cz/pojem/ipv4</ref>
  
−
==== Vyjadřování IP adresy v číselných soustavách: ====
+
==== Adresa se v IPv4 dělí na tři základní části: ====
 +
* číslo sítě
 +
* číslo podsítě
 +
* číslo síťového rozhraní
  
−
• Dvojková (binární) – pracuje s dvěma číslicemi 0 a 1
+
Tyto tři části umožňují, aby bylo snadné určit umístění IP adresy na světě. Jedná se o obdobu poštovní adresy (stát, ulice, jméno adresáta). Hranici mezi adresou síťového rozhraní a počítače určuje maska sítě, která v binárním tvaru obsahuje jedničky tam, kde se v adrese nachází číslo sítě a podsítě, a nuly tam, kde je číslo síťového rozhraní (počítače). <ref name="ipip">IP adresa. <i>Wikipedie</i>. [online]. 2017 [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa</ref>
  
−
• Šestnáctková (hexadecimální) – pracuje s šestnácti znaky (0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,A,B,C,D,E,F)
+
=== Protokol IPv6 ===
 +
Trvalejším řešením problémů s nedostatkem adres by měla být nová verze protokolu, označovaná IPv6. <ref name="wi">IP. <i>IP - PVwiki</i>. [online] 2011 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://wiki.pvfree.net/index.php/IP</ref>  Přináší především velké rozšíření adresního prostoru (jeden z hlavních důvodů jeho
 +
vzniku), což znamená, že v podstatě každé síťové zařízení může mít svoji unikátní IPv6 adresu, která je jednoznačně identifikovatelná v rámci celosvětové sítě Internet. Dále reaguje na vzrůstající přenosové rychlosti a moderní komunikační technologie, kterým protokol IPv4 již ne zcela vyhovuje.
 +
==== Při návrhu protokolu IPv6 byly stanoveny cíle: ====
 +
*dostatečně bohatý adresní prostor – pokud možno by již nikdy neměla nastat nouze o adresy
 +
*design odpovídající vysokorychlostním sítím
 +
*bezpečnostní mechanismy přímo v IP
 +
*podpora mobilních zařízení
 +
*automatický konfigurace
 +
*kooperace s IPv4 a co nejhladší přechod ze stávajícího protokolu na nový <ref>HOTSKÝ, Ondřej. Protokol IPv6 a jeho praktické využití. [online] Nové Strašecí, 2013. [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: https://is.bivs.cz/th/21517/bivs_m/DP_Protokol_IPv6_a_jeho_prakticke_vyuziti_Ondrej_Hotsky.pdf</ref>
  
−
• Desítková (dekadická) – pracuje s čtyřmi osmicifernými dvojkovými čísly (např: 195.113.132.25)
+
==== IPv6 adresy rozdělujeme na tyto skupiny: ====
 +
*'''individuální (unicast):''' označují jedno rozhraní připojeného počítače či zařízení.
 +
*'''skupinové (multicast):''' představují adresu skupiny síťových rozhraní. Paket se skupinovou cílovou adresou bude dopraven všem členům skupiny. Tyto adresy se používají nejčastěji pro šíření zvukového či obrazového signálu, videokonference a podobně.
 +
*'''výběrové (anycast):''' také označují skupinu síťových rozhraní, ale datagram bude dopraven jen na jedno z nich (zpravidla to nejbližší). Výběrové adresy umožňují například realizovat některé speciální služby - klient odešle datagram s obecnou adresou a některý z dostupných serverů se jej ujme.<ref>Adresy. <i>IPv6.cz</i>. [online] 2012. [cit. 2017-03-21] Dostupné také z: https://www.ipv6.cz/Adresy</ref>
  
−
==== Dělení IP adres podle skupin ====
+
== Vyjadřování IP adresy v číselných soustavách: ==
  
−
• Veřejné – jde o adresu, kterou mají poskytovatelé veřejných serverů (www.seznam.cz) a některé počítačové zařízení. Je unikátní a lze použít jen jednou. Přístupy zvenčí nejsou blokovány, ale mohou trpět hackerskými útoky.
+
=== Skupiny IP adres: ===
 +
*Dvojková (binární) – pracuje s dvěma číslicemi 0 a 1
 +
*Šestnáctková (hexadecimální) – pracuje s šestnácti znaky (0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,A,B,C,D,E,F)
 +
*Desítková (dekadická) – pracuje s čtyřmi osmicifernými dvojkovými čísly (např: 195.113.132.25)
  
−
• Neveřejné – nelze s nimi zakládat veřejné servery, ale normálně fungují v síti internetu. Jsou schované za veřejnými IP adresami.
+
== Dělení IP adres podle skupin ==
 +
*'''veřejné:''' jde o takové zařízení, které „veřejku“ dostane přidělenou, je v celé síti internet viditelné a zjistitelné. Je tedy možné se na PC s veřejnou IP adresou odkudkoliv na světě přihlásit a pracovat, jako by u něj uživatel seděl doma. Díky její viditelnosti a dohledatelnosti ztrácí člověk na Internetu anonymitu, je snázeji napadnutelný malware a pokud např. využívá P2P sítě, je takový člověk velmi lehce dohledatelný například při sdílení a stahování nelegálního nebo autorsky chráněného materiálu. Tato rizika samozřejmě platí i u neveřejných IP adres, vše je ovšem několikanásobně hůře dohádatelné nebo napadnutelné.
 +
*'''neveřejné:''' takovou adresu poskytuje naprostá většina ISP svým klientům. S neveřejnou IP adresou můžete tedy na internetu dělat to samé, co s veřejnou, pouze jste omezeni v přístupu na vaší IP adresu pouze z intranetu, případně části intranetu, kterou vám váš ISP vyhradil. Neveřejná IP adresa je na internetu prakticky „neviditelná“. <ref>HAVLÍK, Jiří. Veřejná a neveřejná IP adresa. <i>VHV Speed</i>. [online]. 2012. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.vhvspeed.cz/verejna-a-neverejna-ip-adresa</ref>
 +
*'''dynamické:''' je přidělována automaticky poskytovatelem prostřednictvím DHCP serveru a routerem. Tato IP adresa je pouze dočasná a při každém novém připojení se může teoreticky změnit. V praxi je doba platnosti dynamické IP adresy různá, přes jednotky dnů až po měsíce. Nikdy tedy nemáte jistotu, kdy se Vám dynamická adresa změní
 +
*'''statické:''' neboli pevná IP adresa. Pevnou IP adresu můžeme od poskytovatele připojení získat většinou za příplatek, ale dostáváme tím garanci, že IP adresa koncového zařízení, které se připojuje do internetu zůstane stále stejná. <ref>MAREK, Jiří. Statická, dynamická, veřejná IP adresa. <i>NAS servery a chytrá domácí úložiště dat</i>. [online]. 2014. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.nasservery.cz/staticka-dynamicka-verejna-ip-adresa/</ref>
  
−
• Dynamické – speciálně přidělené IP adresy, které se právě nepoužívají a jsou náhodně přidělovány. Při každém novém přístupu do sítě se náhodně přidělí nová.
+
== Přidělování a správa IP adres ==
 +
Přidělování a správu IP adres mají celosvětově na starosti organizace ICANN a IANA, které provádí registraci generických domén a také zastřešují regionální organizace, které mají na starosti přidělování IP adres na jednotlivých kontinentech.
 +
Kromě toho agentura IANA spravuje kořenové DNS servery a vytváří pravidla pro ICANN. Regionální organizace dále přidělené bloky adres rozdělují jednotlivým oblastním providerům a dalším organizacím. V České republice je to sdružení CZ.NIC, které má na starosti provozování registru doménových jmen, zabezpečení provozu domény nejvyšší úrovně .cz a další úkoly. <ref>IP adresy. <i>SPSBrno Moodle</i>. [online] 2012. [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: https://moodle.sspbrno.cz/pluginfile.php/6391/mod_resource/content/1/ip_adresy1.pdf</ref>
  
−
• Statické – jedna pevná IP adresa, nijak se nemění
+
== Domain Name Server (DNS) ==
 +
Jelikož by pro běžné uživatele počítačových sítí bylo velice obtížné pamatovat si číselné adresy, existuje systém specializovaných počítačů, které převádějí zapamatovatelná doménová jména na IP adresy a opačně. Tomuto systému se říká [[DNS]] (Domain Name System).<ref name="wi">IP. <i>IP - PVwiki</i>. [online] 2011 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://wiki.pvfree.net/index.php/IP</ref> <br />
 +
Obdobným způsobem jako telefonní seznam funguje systém DNS (Domain Name System) pro IP adresy. Umožňuje přiřadit k číselné IP adrese určité symbolické jméno, tzv. doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují a dokážou jej i intuitivně napsat např. do webového prohlížeče (vím, že česká firma se jmenuje XY, do vyhledávače zadám www.XY.cz). Prohlížeč se podobně jako telefon podívá do "seznamu", najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu, odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí. <ref>O doménách a DNS. <i>CZ.NIC</i>. [online] 2017 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: https://www.nic.cz/page/312/o-domenach-a-dns/</ref>
 +
Servery DNS jsou organizovány hierarchicky, stejně jako jsou hierarchicky tvořeny názvy [[Doména|domén]].
  
−
• Privátní – skupina adres, které se nepoužívají na veřejné síti. Jsou skryté za směrovačem (router)
+
=== Vrcholová doména (top level domain) odpovídá umístění v rámci země, například: ===
 +
'''.cz''' – doména pro Českou republiku<br />
 +
'''.de''' – doména pro Německo<br />
 +
'''.uk''' – doména pro Velkou Británii<br />
 +
'''.sk''' – doména pro Slovensko
  
−
=== '''Domain Name Server (DNS)''' ===
+
=== V USA se místo zeměpisné vrcholové domény používá dělení do sfér: ===
 +
'''.com''' – typická doména pro komerční organizace<br />
 +
'''.edu''' – doména pro vysokoškolské instituce USA<br />
 +
'''.gov''' – doména pro státní správu USA<br />
 +
'''.mil''' – doména pro armádu USA<br />
  
−
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.<ref>PALOVSKÝ RADOMÍR. <i>Informační a komunikační sítě</i>. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.</ref>
+
Doména druhé úrovně bývá přidělena určitému subjektu (Univerzita Pardubice – upce). Počítač se jmennou adresou student.upce.cz je tedy umístěn v České republice v síti Univerzity Pardubice. <ref>Architektura Internetu. <i>Úvod do informačních technologií</i>. [online] [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf</ref>
−
 
 
−
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -> www.seznam.cz.  
 
−
 
 
−
==== Ukázky některých domén: ====
 
−
 
 
−
• Státní domény
 
−
 
 
−
.cz – doména pro Českou republiku
 
−
 
 
−
.de – doména pro Německo
 
−
 
 
−
.uk – doména pro Velkou Británii
 
−
 
 
−
• Generické domény
 
−
 
 
−
.gov – doména pro státní správu USA
 
−
 
 
−
.mil – doména pro armádu USA
 
−
 
 
−
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA
 
−
 
 
−
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com
 
−
 
 
−
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena
 
−
 
 
−
.com – typická doména pro komerční organizace
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 61: Řádek 81:
 
<references/>
 
<references/>
  
−
=== Použitá literatura ===
+
=== Doporučená literatura ===
 
*SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.
 
*SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.
 
*SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.
 
*SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.
 
*ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
 
*ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
 
*HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.
 
*HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.
−
*PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno & rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.
 
 
*PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.
 
*PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.
 
*KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.
 
*KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.
 +
*PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno & rychle. ISBN 978-80-247-3255-8. Dostupné také z: https://knihy.abz.cz/imgs/teaser_pdf/4449788024732558.pdf
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
−
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa]  
+
[[Digitální stopa]]
 +
<br />
 +
[[DNS]]
 +
<br />
 +
[[Popište architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou adresovány.]]
 +
<br />
 +
[[Internet]]
 +
<br />
 +
[[Počítačová síť - internet]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
−
identifikace, doména, IPv4, IPv6
+
identifikace, doména, IPv4, IPv6, internet, IP protokol, DNS
  
−
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 19. 6. 2017, 07:56

IP adresa slouží jako primární identifikátor každého počítače, který je připojen v počítačové síti. [1]

Charakteristika

Zkratka IP znamená Internet Protocol, což je protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v internetu. IP adresa je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky počítače) v prostředí internetu. Veškerá data (ve formě paketů), která jsou z/na dané zařízení počítačovou sítí posílána, obsahují adresu odesilatele i příjemce právě jako IP adresy.[2] Dá se tedy téměř přesně určit, na jaké zeměpisné pozici se zařízení s určitou IP adresou nachází. Jestliže používáte počítač, tablet nebo mobilní telefon připojený do Internetu, máte přidělenou vlastní IP adresu a datové pakety každé komunikace tuto adresu obsahují. Snadno je tak možné dohledat odkud k Vám byl odeslán email, odkud přichází návštěvník www stránek nebo z jakého místa na světě je návštěvník chatovací místnosti.[3]

Adresa IP se skládá ze dvou částí:

  • net - ID (adresa sítě)
  • host - ID (adresa počítače)

Podle toho, jak jsou jednotlivé sítě rozlehlé (kolik mají hostů) rozlišujeme tři hlavní třídy IP adres - A, B a C.

  • IP adresu třídy A v České republice nikdo nemá. Mají ji hlavně nadnárodní společnosti, vládní organizace USA atp. Dovoluje adresování jen 126 sítí, ale v každé z nich může být až 16 miliónů počítačů. Rozsah hodnot IP adres je: 0.0.0.0 až 127.255.255.255.
  • IP adresa třídy B umožňuje adresovat už 16 tisíc sítí a 65 tisíc počítačů v každé síti. První dva byte je adresa sítě a další dva adresa počítače. V Čechách ji mají významné organizace. Rozsah hodnot ve třídě B je: 128.0.0.0 až do 191.255.255.255.
  • IP adresou třídy C dokážeme adresovat až 2 milióny sítí. V každé síti může být 254 počítačů. IP adresa třídy C je v Čechách nejpoužívanější. První tři byte jsou adresou sítě a jeden byte adresou počítače. Rozsah je: 192.0.0.0. až 223.255.255.255 [4]

V současné době je nejrozšířenější IPv4, která používá 32bitové IP adresy, které jsou zapisovány dekadicky po jednotlivých oktetech (tj. po osmicích bitů), například 192.168.0.2. Z důvodu nedostatku adres je IPv4 postupně nahrazován protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1. [5]

Protokol IPv4

Internet Protocol version 4 (IPv4) je v informatice čtvrtá revize IP a zároveň jeho první verze, která se masivně rozšířila. IPv4 je datově orientovaný protokol, který je používán v sítích s přepojováním paketů. [6] Slouží k vytvoření komunikačního rámce na internetu, v sítích, které využívají přepojování paketů. Data ovšem transportuje bez záruk, tedy nevylučuje například duplicity nebo správné odeslání všech dat na místo určení. O to se stará nadřazená vrstva, protokol TCP. Bloky adres IPV4 byly vyčerpány již roku 2011, kdy došlo k jejich finálnímu přerozdělení na konferenci v americkém Miami. [7]

Adresa se v IPv4 dělí na tři základní části:

  • číslo sítě
  • číslo podsítě
  • číslo síťového rozhraní

Tyto tři části umožňují, aby bylo snadné určit umístění IP adresy na světě. Jedná se o obdobu poštovní adresy (stát, ulice, jméno adresáta). Hranici mezi adresou síťového rozhraní a počítače určuje maska sítě, která v binárním tvaru obsahuje jedničky tam, kde se v adrese nachází číslo sítě a podsítě, a nuly tam, kde je číslo síťového rozhraní (počítače). [5]

Protokol IPv6

Trvalejším řešením problémů s nedostatkem adres by měla být nová verze protokolu, označovaná IPv6. [2] Přináší především velké rozšíření adresního prostoru (jeden z hlavních důvodů jeho vzniku), což znamená, že v podstatě každé síťové zařízení může mít svoji unikátní IPv6 adresu, která je jednoznačně identifikovatelná v rámci celosvětové sítě Internet. Dále reaguje na vzrůstající přenosové rychlosti a moderní komunikační technologie, kterým protokol IPv4 již ne zcela vyhovuje.

Při návrhu protokolu IPv6 byly stanoveny cíle:

  • dostatečně bohatý adresní prostor – pokud možno by již nikdy neměla nastat nouze o adresy
  • design odpovídající vysokorychlostním sítím
  • bezpečnostní mechanismy přímo v IP
  • podpora mobilních zařízení
  • automatický konfigurace
  • kooperace s IPv4 a co nejhladší přechod ze stávajícího protokolu na nový [8]

IPv6 adresy rozdělujeme na tyto skupiny:

  • individuální (unicast): označují jedno rozhraní připojeného počítače či zařízení.
  • skupinové (multicast): představují adresu skupiny síťových rozhraní. Paket se skupinovou cílovou adresou bude dopraven všem členům skupiny. Tyto adresy se používají nejčastěji pro šíření zvukového či obrazového signálu, videokonference a podobně.
  • výběrové (anycast): také označují skupinu síťových rozhraní, ale datagram bude dopraven jen na jedno z nich (zpravidla to nejbližší). Výběrové adresy umožňují například realizovat některé speciální služby - klient odešle datagram s obecnou adresou a některý z dostupných serverů se jej ujme.[9]

Vyjadřování IP adresy v číselných soustavách:

Skupiny IP adres:

  • Dvojková (binární) – pracuje s dvěma číslicemi 0 a 1
  • Šestnáctková (hexadecimální) – pracuje s šestnácti znaky (0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,A,B,C,D,E,F)
  • Desítková (dekadická) – pracuje s čtyřmi osmicifernými dvojkovými čísly (např: 195.113.132.25)

Dělení IP adres podle skupin

  • veřejné: jde o takové zařízení, které „veřejku“ dostane přidělenou, je v celé síti internet viditelné a zjistitelné. Je tedy možné se na PC s veřejnou IP adresou odkudkoliv na světě přihlásit a pracovat, jako by u něj uživatel seděl doma. Díky její viditelnosti a dohledatelnosti ztrácí člověk na Internetu anonymitu, je snázeji napadnutelný malware a pokud např. využívá P2P sítě, je takový člověk velmi lehce dohledatelný například při sdílení a stahování nelegálního nebo autorsky chráněného materiálu. Tato rizika samozřejmě platí i u neveřejných IP adres, vše je ovšem několikanásobně hůře dohádatelné nebo napadnutelné.
  • neveřejné: takovou adresu poskytuje naprostá většina ISP svým klientům. S neveřejnou IP adresou můžete tedy na internetu dělat to samé, co s veřejnou, pouze jste omezeni v přístupu na vaší IP adresu pouze z intranetu, případně části intranetu, kterou vám váš ISP vyhradil. Neveřejná IP adresa je na internetu prakticky „neviditelná“. [10]
  • dynamické: je přidělována automaticky poskytovatelem prostřednictvím DHCP serveru a routerem. Tato IP adresa je pouze dočasná a při každém novém připojení se může teoreticky změnit. V praxi je doba platnosti dynamické IP adresy různá, přes jednotky dnů až po měsíce. Nikdy tedy nemáte jistotu, kdy se Vám dynamická adresa změní
  • statické: neboli pevná IP adresa. Pevnou IP adresu můžeme od poskytovatele připojení získat většinou za příplatek, ale dostáváme tím garanci, že IP adresa koncového zařízení, které se připojuje do internetu zůstane stále stejná. [11]

Přidělování a správa IP adres

Přidělování a správu IP adres mají celosvětově na starosti organizace ICANN a IANA, které provádí registraci generických domén a také zastřešují regionální organizace, které mají na starosti přidělování IP adres na jednotlivých kontinentech. Kromě toho agentura IANA spravuje kořenové DNS servery a vytváří pravidla pro ICANN. Regionální organizace dále přidělené bloky adres rozdělují jednotlivým oblastním providerům a dalším organizacím. V České republice je to sdružení CZ.NIC, které má na starosti provozování registru doménových jmen, zabezpečení provozu domény nejvyšší úrovně .cz a další úkoly. [12]

Domain Name Server (DNS)

Jelikož by pro běžné uživatele počítačových sítí bylo velice obtížné pamatovat si číselné adresy, existuje systém specializovaných počítačů, které převádějí zapamatovatelná doménová jména na IP adresy a opačně. Tomuto systému se říká DNS (Domain Name System).[2]
Obdobným způsobem jako telefonní seznam funguje systém DNS (Domain Name System) pro IP adresy. Umožňuje přiřadit k číselné IP adrese určité symbolické jméno, tzv. doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují a dokážou jej i intuitivně napsat např. do webového prohlížeče (vím, že česká firma se jmenuje XY, do vyhledávače zadám www.XY.cz). Prohlížeč se podobně jako telefon podívá do "seznamu", najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu, odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí. [13] Servery DNS jsou organizovány hierarchicky, stejně jako jsou hierarchicky tvořeny názvy domén.

Vrcholová doména (top level domain) odpovídá umístění v rámci země, například:

.cz – doména pro Českou republiku
.de – doména pro Německo
.uk – doména pro Velkou Británii
.sk – doména pro Slovensko

V USA se místo zeměpisné vrcholové domény používá dělení do sfér:

.com – typická doména pro komerční organizace
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA
.gov – doména pro státní správu USA
.mil – doména pro armádu USA

Doména druhé úrovně bývá přidělena určitému subjektu (Univerzita Pardubice – upce). Počítač se jmennou adresou student.upce.cz je tedy umístěn v České republice v síti Univerzity Pardubice. [14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ IP adresa. Správa sítě - slovník pojmů. [online] [cit. 2017-03-20]. Dostupné také z: http://www.sprava-site.eu/ip-adresa/
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 IP. IP - PVwiki. [online] 2011 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://wiki.pvfree.net/index.php/IP
  3. ↑ Lokalizace IP, zjištění polohy zařízení na mapě. Connection Meter. [online] [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: http://conmet.cz/lokalizace-ip-zjisteni-polohy-zarizeni-na-mape.html
  4. ↑ Počítačové sítě - IP adresa. Počítačové sítě. [online] [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: http://site.the.cz/?id=2
  5. ↑ 5,0 5,1 IP adresa. Wikipedie. [online]. 2017 [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa
  6. ↑ IPv4. Wikipedie. [online]. 2017. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IPv4
  7. ↑ IPv4. IT Slovník. [online] [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://it-slovnik.cz/pojem/ipv4
  8. ↑ HOTSKÝ, Ondřej. Protokol IPv6 a jeho praktické využití. [online] Nové Strašecí, 2013. [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: https://is.bivs.cz/th/21517/bivs_m/DP_Protokol_IPv6_a_jeho_prakticke_vyuziti_Ondrej_Hotsky.pdf
  9. ↑ Adresy. IPv6.cz. [online] 2012. [cit. 2017-03-21] Dostupné také z: https://www.ipv6.cz/Adresy
  10. ↑ HAVLÍK, Jiří. Veřejná a neveřejná IP adresa. VHV Speed. [online]. 2012. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.vhvspeed.cz/verejna-a-neverejna-ip-adresa
  11. ↑ MAREK, Jiří. Statická, dynamická, veřejná IP adresa. NAS servery a chytrá domácí úložiště dat. [online]. 2014. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.nasservery.cz/staticka-dynamicka-verejna-ip-adresa/
  12. ↑ IP adresy. SPSBrno Moodle. [online] 2012. [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: https://moodle.sspbrno.cz/pluginfile.php/6391/mod_resource/content/1/ip_adresy1.pdf
  13. ↑ O doménách a DNS. CZ.NIC. [online] 2017 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: https://www.nic.cz/page/312/o-domenach-a-dns/
  14. ↑ Architektura Internetu. Úvod do informačních technologií. [online] [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf

Doporučená literatura

  • SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.
  • SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.
  • ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
  • HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.
  • PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.
  • KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.
  • PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno & rychle. ISBN 978-80-247-3255-8. Dostupné také z: https://knihy.abz.cz/imgs/teaser_pdf/4449788024732558.pdf

Související články

Digitální stopa
DNS
Popište architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou adresovány.
Internet
Počítačová síť - internet

Klíčová slova

identifikace, doména, IPv4, IPv6, internet, IP protokol, DNS

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=IP_adresa&oldid=48967“