Digitální stopa

Digitální stopa je informace zanechaná uživatelem v prostředí internetu nebo jako součást souborů.[1]

Rozdělení digitálních stop

Informace, které po sobě uživatelé internetu zanechávají, se dělí na aktivní a pasivní.

Aktivní - veškeré informace, které o sobě uživatel dobrovolně a vědomně zveřejní prostřednictvím různých služeb[2]. Například se jedná o:

  • profily a následné příspěvky zanechané na sociálních sítích
  • emaily, sms, historie chatu…[3]
  • různé úřední údaje

Pasivní - jedná se o soubor informací, který bez našeho přímého záměru vznikající při interakci v prostředí internetu[2]:

  • IP adresa
  • vyhledávané výrazy na internetu
  • údaje o času stráveném na určité webové stránce (cookies)
  • poskytovatel připojení, lokace

V dnešní době může být jakákoliv aktivita v online prostředí zaznamenána a uložena. Pasivní i aktivní stopy mají určitou vypovídací hodnotu o uživateli, který je zanechal.[3]

Možnosti zneužití

  • krádež osobních informací (údaje z kreditních karet, rodné číslo, e-mailová adresa)
  • kyberšikana - jedná se o specifický druh šikany, který k útokům využívá informační komunikační technologie.[4]
  • kyberstalking - zneužívání informačních a komunikačních technologií ke stallkingu.[4]
  • zdroj informací pro personalisty - z volně dostupných informací na sociálních sítích mohou zaměstnavatelé získat velké množství informacích o stávajících i o budoucích zaměstnancích.
  • Sledování návyků uživatelů - ve většině případů je realizováno navštívenou webovou stránkou, nebo tzv. třetími stranami reprezentovanými sběrateli dat a reklamními společnostmi.[3]

Možnosti kontroly

Jediný způsob, jak za sebou nezanechávat žádnou digitální stopu, je nevyužívat moderní komunikační technologie a internet. V dnešní době si to lze však jen těžko představit, takže jediné, co můžeme udělat, je kontrolovat podobu naší digitální stopy. Nejjednodušším způsobem takovéto kontroly je vyhledání jména uživatele pomocí obyčejného vyhledávače. K rozšíření výsledků lze použít různá dodatečná data (e-mail adresa, datum narození). Ovšem k zjištění těchto informací vzniklo i mnoho speciálních vyhledávačů, které jsou určeny právě pro vyhledávání digitálních stop. Rozdílem mezi těmito možnostmi vyhledání digitálních stop je poté hlavně v zobrazování výsledků. Místo hypertextových odkazů se zobrazí komplexní seznam nalezených informací.

Pro aktivní stopy to jsou např. tyto: People search engines (Pipl, People Finders), Facebook information download, Google Dashboard.

Pro pasivní stopy to jsou např. Google Ad Preferences.[3]

Správa digitálních stop

Existují nadstavbové nástroje pro ochranu a správu digitálních stop.

Aktivní stopy

  • používání více přihlašovacích jmen
  • rozvážné publikování fotografií, videí a osobních údajů
  • vhodné nastavení soukromí - zejména u sociálních sítí
  • vhodné nastavení zabezpečení prohlížeče
  • Me on the web - alertová služba, která pomocí klíčových slov sleduje nově zveřejněné informace v určité oblasti

Pasivní stopy

  • Do not Track - umožňuje částečně zamezit nechtěnému sledování
  • Opt-outs - umožňuje uživateli vyvázání se z nechtěné služby
  • Softwarové řešení - např. volně stažitelný doplněk internetového prohlížeče Ghostery
  • Anonymní prohlížení[3]

Odstranění digitálních stop

Smazání digitálních stop v dnešní době je prakticky nemožné. Závisí proto na samotném uživateli, jak své aktivní stopy bude kontrolovat. Následky aktivních digitálních stop se dají minimalizovat například tím, že budeme používat více přihlašovacích jmen a e-mailových adres. Minimalizovat informace po sobě zanechané můžeme ale také pomocí technických metod. Jednou z nich je například TOR, což je softwarový systém, který zajišťuje anonymitu uživatele při pohybu na internetu tím, že zabraňuje serverům, aby získaly reálnou IP adresu počítače.

Pasivní stopy mají určitou dobu platnosti uchování dat. Uživatelé mohou jen zabránit dodatečnému sběru dat, například pomocí softwarových řešení nebo správou cookies. Poté zbývá jen vyčkat, než uplyne stanovená doba uložení a již získaná data budou smazána.

Ovšem na rozdíl od aktivní digitální stopy nemáme nad vznikem a následnou správou pasivní stopy prakticky žádnou kontrolu.

Odkazy

Reference

  1. BRECHLEROVÁ, Dagmar. Digitální stopy a jejich odstraňování. In: Computerworld [online]. 2016 [cit. 2018-05-06]. Dostupné z: https://computerworld.cz/securityworld/digitalni-stopy-a-jejich-odstranovani-53197
  2. 2,0 2,1 SKOČEK, Jakub. Digitální identita v době služeb Google. Praha, 2015. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150974/. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 SKOČEK, Jakub. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.
  4. 4,0 4,1 Víte co je kyberšikana, kybergrooming, sexting, kyberstalking, happy slapping, phishing, pharming?, c2008. In: Remix [online]. 2011 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://remix.nicm.cz/vite-co-je-kybersikana-kybergrooming-sexting-kyberstalking-happy-slapping-phishing-pharming/

Doporučená literatura

  • PORADA, V. a R. RAK. Teorie digitálních stop a její aplikace v kriminalistice a forenzních vědách. Karlovarská právní revue. 2006, no. 4.
  • SKOČEK, Jakub. Digitální stopy-možnosti jejich kontroly a eliminace pomocí vybraných volně dostupných nástrojů [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108486/?lang=en. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví.

Klíčová slova

sociální sítě, digitální identita, soukromí na internetu