Nervový vzruch: Porovnání verzí

Aktuální verze z 20. 8. 2014, 17:48

Nervový vzruch vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.

Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)^[1]

Receptory rozdělujeme na:

Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace

Membránový potenciál

Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány(synapse)

Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu
V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky.
Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.
Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
Akční potenciál = 105 mV

Vzruchová výbavnost dána

prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí

Zákon vše nebo nic

Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.

Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch vznikne nebo nevznikne^[2]

Reference

↑ Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.
↑ Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[1] Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.

[2] Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Nervový vzruch''' vzniká tak, že podrážděný smyslový orgán přenáší vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.
+'''Nervový vzruch''' vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.
+*Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)<ref>Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.</ref>
+'''Receptory rozdělujeme na:'''
+# [[Exteroreceptory|exteroreceptory]]
+# [[Interoreceptory|interoreceptory]]
+# [[Chemoreceptory|chemoreceptory]]
-Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci – modalita podnětu – vzruch musí odpovídat receptoru ↔ exteroreceptory a interoreceptory
+* Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
+*Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace
-.	[[Exteroreceptory|exteroreceptory]]
-.	[[Interoreceptory|interoreceptory]]
-.      [[Chemoreceptory|chemoreceptory]]
--	Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
 === Membránový potenciál ===
-Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány.
+'''Membránový potenciál''' je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány([[neuron#synapse|synapse]])
-V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky. Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky. Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
+* <big>Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu</big>
+*V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
+*vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do [[Neuron|nervové buňky]].
+*Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.
+*Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
 *Akční potenciál = 105 mV
-==== Vzruchová výbavnost dána ====
+'''Vzruchová výbavnost dána'''
-* prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
+* prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše [[neuron#synapse|synapse]]
 * časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí
--	Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace
+=== Zákon vše nebo nic ===
-=== Reflex ===
+Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.
--	základní obecná funkční strukturální jednotka NS
+* Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch '''vznikne nebo nevznikne'''<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>
-* receptor - čidlo odkud vychází vzruch, ten se dostředivými (aferentními, senzitivními) dráhami dostává do CNS (mícha nebo mozek), odtud odchází odstředivými (eferentními, motorickými) dráhami do receptoru (efektoru)
+== Reference ==
-==== Reflexní oblouk ====
+<references />
-. '''jednoduchý''' - dvouneuronový, monosynaptický (2 neurony, 1 synapse)ze svalového vlákna odchází dostředivé (aferentní, senzitivní) dráhy, které vstupují zadními kořeny do míchy, jdou do předních rohů míšních, dochází k synaptickému přepojení, odtud vychází druhé vlákno (odstředivé, eferentní, motorické) směrem ke svalovému vláknu
+[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
-funkčně: propriorecepční reflexy -> rychlé, aktivní, nepodléhají výraznému zdržení,
-přepojení na synapsích je krátké, většinou tyto reflexy nemají kontrolu z nadřazených center mozkové kůry a tím pádem se nedají ovlivnit vůlí, jsou časově neunavitelné
-příklad: patelární reflex (klepnutí do kolena)-> i když bude klepat hodinu, pořád budeme nohu stejně rychle vystřelovat
-. '''složitější''' - tříneuronový, disynaptický (3 neurony, 2 synapse)
-receptor, z kůže vychází dostředivý (senzitivní) neuron, vstupuje zadními kořeny do míchy, kde dochází k synaptickému přepojení, v rámci míchy jde o 1 vmezeřený interneuron, jde do předních kořenů míchy a z předních kořenů míchy vychází motoneuron, který jde ke svalu
-funkčně: exterorecepční reflexy -> o něco složitější, u některých se nadřazené centrum už podílí (vliv mozkové kůry), bolestivé reflexy, mohou být do jisté míry ovlivnitelné vůlí
-. '''komplikovaný''' - multineuronový, multisynaptický
-*už se nelze spočítat kolik je neuronů a kolik synapsí
-*vegetativní (viscerální) neurony
-*dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do [[Centrální nervová soustava|CNS]], kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu)