Prenatální období: Porovnání verzí

Aktuální verze z 31. 1. 2015, 01:25

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto
Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
Průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.

Biologie

plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr
plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko
plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)

Funkce placenty

zprostředkovává výživu plodu
do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
produkuje hormony, které udržují těhotenství
zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu

Období prenatálního vývoje

nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne

Odkazy

Reference

Použitá literatura

Zdroj

Článek vychází z výpisků pro přednášku Vývojová psychologie pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-* prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto
+{{Nedostatečné reference}}
-* vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
+* Prenatální období nebylo dlouhou dobu do [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]] zahrnuto
-* klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
+* Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
-* to také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
+* Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
-* průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.
+* To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
+* Průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.
 == Biologie ==
 * plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
-* '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr 
+* '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr
 * '''plodová voda'''  -  chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
-* '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko 
+* '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko
 * '''plodové lůžko (placenta)''' – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)
-'''funkce placenty'''
+'''Funkce placenty'''
 * zprostředkovává výživu plodu
@@ Řádek 19: / Řádek 22: @@
 * produkuje hormony, které udržují těhotenství
 * zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu
 == Období prenatálního vývoje ==
 * '''nidace''' = zahnízdění - '''blastomerové období''' - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
 * '''embryonální období''' - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
 * '''fetální''' - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne
-== Zdroje ==
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
+=== Použitá literatura ===
+=== Zdroj ===
+Článek vychází z výpisků pro přednášku ''Vývojová psychologie'' pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová.
 [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]