Zdeňka Braunerová: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Zdenka''' nebo '''Zdeňka Braunerová''', křtěná Zdislava Rosalia Augusta Brauner (9. dubna 1858, Praha – 23. května 1934, Praha) byla česká malířka a grafička. Její tvorba byla ovlivněna její náboženskou výchovou, láskou ke Francii, českým folklorem a lidovým uměním. Podpořila řadu talentovaných umělců, kterým pomohla se prosadit, mezi nimiž byli např. František Bílek, Joža Uprka a Jan Zrzavý. Do jejího života zasáhlo mnoho známých osobností např. Julius Zeyer, Vilém Mrštík, F. X. Šalda, Auguste Rodin nebo Paul Claudel. | + | '''Zdenka''' nebo '''Zdeňka Braunerová''', křtěná Zdislava Rosalia Augusta Brauner (9. dubna 1858, Praha<ref name="matrika">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=D227E4A1D3DA4E84B1E32061236FCA0F&scan=204 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – 23. května 1934, Praha<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:faf4f58d-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:84ea88f2-435f-11dd-b505-00145e5790ea Národní listy, 24.5.1934, s.3, ''Malířka Zdenka Braunerová mrtva'']</ref>) byla česká malířka a grafička. Byla první známou českou grafičkou, která se věnovala knižní grafice a hrála velkou roli při procesu vzniku a utváření moderní české knihy. Její tvorba byla ovlivněna její náboženskou výchovou, láskou ke [[Francie|Francii]], českým [[Folklor|folklorem]] a lidovým uměním. Podpořila řadu talentovaných umělců, kterým pomohla se prosadit, mezi nimiž byli např. František Bílek, Joža Uprka a Jan Zrzavý. Do jejího života zasáhlo mnoho známých osobností např. Julius Zeyer, Vilém Mrštík, F. X. Šalda, Auguste Rodin nebo Paul Claudel. |
| − | + | [[Soubor:Zdeňka Braunerová.jpg|130px|rám|vpravo]] | |
| − | == | + | == Životopis == |
==='''Rodina'''=== | ==='''Rodina'''=== | ||
Zdeňka se narodila do rodiny Františka Braunera a Augusty Braunerové. František Brauner byl právník a politik, během života se setkal s mnoha významnými osobnostmi české kultury, např. s K. H. Máchou, F. L. Čelakovským, A. Dvořákem a dalšími. Augusta Braunerová, rozená Neumannová, pocházela ze starého šlechtického rodu a provozovala salon, který zdědila po svých rodičích a ve kterém se scházela pražská intelektuální elita. | Zdeňka se narodila do rodiny Františka Braunera a Augusty Braunerové. František Brauner byl právník a politik, během života se setkal s mnoha významnými osobnostmi české kultury, např. s K. H. Máchou, F. L. Čelakovským, A. Dvořákem a dalšími. Augusta Braunerová, rozená Neumannová, pocházela ze starého šlechtického rodu a provozovala salon, který zdědila po svých rodičích a ve kterém se scházela pražská intelektuální elita. | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Koncem 60. let začala navštěvovat vyšší dívčí školu v Praze, kterou ukončila roku 1873. Zde se také začala více zajímat o malování. S rodinou Zdeňka často cestovala do ciziny, např. do Vídně nebo Paříže. Roku 1876 se pustila aktivněji do malování. Jejím prvním učitelem a zároveň první láskou se stal Antonín Chittussi, s nímž se věnovala především krajinomalbě. Chittussi ji zasvětil do technických tajů kresby a malby, nabádal ji k píli, studiu přírody a ke správné volbě motivů. | Koncem 60. let začala navštěvovat vyšší dívčí školu v Praze, kterou ukončila roku 1873. Zde se také začala více zajímat o malování. S rodinou Zdeňka často cestovala do ciziny, např. do Vídně nebo Paříže. Roku 1876 se pustila aktivněji do malování. Jejím prvním učitelem a zároveň první láskou se stal Antonín Chittussi, s nímž se věnovala především krajinomalbě. Chittussi ji zasvětil do technických tajů kresby a malby, nabádal ji k píli, studiu přírody a ke správné volbě motivů. | ||
| − | Po smrti svého otce roku 1880 začala navštěvovat | + | Po smrti svého otce roku 1880 začala navštěvovat „Académie Colarossi“ v Paříži, což byla malířská škola vedená Filippem Colarossim. Jejím učitelem zde byl '''Francoise Courtoise''', s nímž se věnovala převážně figurální a historické malbě. Po svatbě své sestry Anny s francouzským spisovatelem Élémirem Bourgesem přizpůsobila svůj životní styl na budoucí povolání malířky. Často cestovala mezi Paříží a Prahou, stále totiž navštěvovala Colarossiho školu a zároveň chtěla být na blízku své matce. |
==='''Přátelství a vztahy'''=== | ==='''Přátelství a vztahy'''=== | ||
Zdenčin život výrazně ovlivnilo komplikované přátelství s '''Juliem Zeyerem'''. Oba umělce spojovala nechuť k českému provincialismu, odpor ke kompromisům, kritický patriotismus a zájem o Japonsko. Díky němu také navázala vztah s francouzskou uměleckou modernou, která pro ni byla oporou a vzorem. | Zdenčin život výrazně ovlivnilo komplikované přátelství s '''Juliem Zeyerem'''. Oba umělce spojovala nechuť k českému provincialismu, odpor ke kompromisům, kritický patriotismus a zájem o Japonsko. Díky němu také navázala vztah s francouzskou uměleckou modernou, která pro ni byla oporou a vzorem. | ||
| − | Jejím životem otřásl také vztah s '''Vilémem Mrštíkem''', se kterým ji spojovalo uskupení angažmá za záchranu staré Prahy a Mrštíkův román Pohádka máje, který se Zdeňka rozhodla ilustrovat. Z jejich plánované svatby nakonec sešlo, Mrštíkovi vadila Zdenčina odlišnost, kultivovanost, rozhled a její dominance. Mrštík ji také přivedl k | + | Jejím životem otřásl také vztah s '''Vilémem Mrštíkem''', se kterým ji spojovalo uskupení angažmá za záchranu staré Prahy a Mrštíkův román Pohádka máje, který se Zdeňka rozhodla ilustrovat. Z jejich plánované svatby nakonec sešlo, Mrštíkovi vadila Zdenčina odlišnost, kultivovanost, rozhled a její dominance. Mrštík ji také přivedl k folkloru, kterému Zdeňka zcela propadla. |
Přátelství ji také pojilo s '''F. X. Šaldou''', se kterým vedla intenzivní korespondenci, spojoval je zájem o mysticismus a nechuť k soudobé společnosti i pesimistické naladění. | Přátelství ji také pojilo s '''F. X. Šaldou''', se kterým vedla intenzivní korespondenci, spojoval je zájem o mysticismus a nechuť k soudobé společnosti i pesimistické naladění. | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Dalšími jejími přáteli byli např. '''Auguste Rodin''', jeden z největších francouzských sochařů 19. století, nebo '''Paul Claudel''', francouzský básník a dramatik, který se stejně jako Zdeňka zajímal o bytostný konzervatismus, víru v Boha, starou Prahu a jezuitskou historii. | Dalšími jejími přáteli byli např. '''Auguste Rodin''', jeden z největších francouzských sochařů 19. století, nebo '''Paul Claudel''', francouzský básník a dramatik, který se stejně jako Zdeňka zajímal o bytostný konzervatismus, víru v Boha, starou Prahu a jezuitskou historii. | ||
| − | == | + | == Dílo == |
==='''Počátky tvorby'''=== | ==='''Počátky tvorby'''=== | ||
Vyrůstala v rodině, kde byla obklopena kulturou a vkusem. Její první kroky vedl Soběslav Pinkas. Později studovala čtyři roky na akademii Colarossi v Paříži, kde se věnovala malířské průpravě. Inspiraci ke své tvorbě nacházela v krajině – v Paříži i v Čechách, ale také v historii. V její tvorbě se odrážela harmonie, hněv, vzdor i bolest. | Vyrůstala v rodině, kde byla obklopena kulturou a vkusem. Její první kroky vedl Soběslav Pinkas. Později studovala čtyři roky na akademii Colarossi v Paříži, kde se věnovala malířské průpravě. Inspiraci ke své tvorbě nacházela v krajině – v Paříži i v Čechách, ale také v historii. V její tvorbě se odrážela harmonie, hněv, vzdor i bolest. | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Ke knižní grafice se dostává až jako vyspělá malířka. Knižní dílo můžeme rozdělit do tří období. | Ke knižní grafice se dostává až jako vyspělá malířka. Knižní dílo můžeme rozdělit do tří období. | ||
* '''První období''' | * '''První období''' | ||
| − | Do tohoto období spadá její spolupráce s Vilémem Mrštíkem, konkrétně na románu Pohádka máje, který celkově graficky upravila, a na manifestu Bestia triumphans, kterému dělala obálku.Také začíná její dlouhodobá spolupráce s Milošem Martenem, kterému vyzdobila většinu jeho děl, např. esej ''Otokar Březina''. Další díla, která v této době graficky upravila byla kniha Růženy Jesenské ''Rudé západy'' nebo kniha Élémira Bourgese ''Ptáci odletí a květy opadají''. Můžeme zmínit také její spoluprací s Karlem Dyrynkem, s kterým ji spojovala představa o dokonalé knize. | + | Do tohoto období spadá její spolupráce s Vilémem Mrštíkem, konkrétně na románu ''Pohádka máje'', který celkově graficky upravila, a na manifestu ''Bestia triumphans''<ref>[http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:efece1a0-db6b-11e4-97af-005056827e51 Bestia triumphans, titulní strana, v systému Kramerius]</ref>, kterému dělala obálku. Také začíná její dlouhodobá spolupráce s Milošem Martenem, kterému vyzdobila většinu jeho děl, např. esej ''Otokar Březina''. Další díla, která v této době graficky upravila byla kniha Růženy Jesenské ''Rudé západy'' nebo kniha Élémira Bourgese ''Ptáci odletí a květy opadají''. Můžeme zmínit také její spoluprací s Karlem Dyrynkem, s kterým ji spojovala představa o dokonalé knize. |
* '''Druhé období''' | * '''Druhé období''' | ||
V tomto období můžeme kupříkladu zmínit úpravu Martenovy práce o ''Edvardu Munchovi'', dále pak Martenův ''Cyklus rozkoše a smrti'', Martenovu esej ''Julius Zeyer'' nebo knihu ''Kniha silných''. Roku 1906 vstupuje do ''Moderního revue (MR)'', přitahována průkopnickou činností Arnošta Procházky. Následně se v letech 1906-1913 podílí na výzdobě osmi ročníků MR. Určitým vrcholem knižní tvorby Braunerové je ''In memoriam Karla Hynka Máchy'', ve kterém vytváří dokonalý souzvuk dekorace, písma i typografické práce.V roce 1911 vyzdobuje ''Kalendář paní a dívek'' pro Růženu Jesenskou. | V tomto období můžeme kupříkladu zmínit úpravu Martenovy práce o ''Edvardu Munchovi'', dále pak Martenův ''Cyklus rozkoše a smrti'', Martenovu esej ''Julius Zeyer'' nebo knihu ''Kniha silných''. Roku 1906 vstupuje do ''Moderního revue (MR)'', přitahována průkopnickou činností Arnošta Procházky. Následně se v letech 1906-1913 podílí na výzdobě osmi ročníků MR. Určitým vrcholem knižní tvorby Braunerové je ''In memoriam Karla Hynka Máchy'', ve kterém vytváří dokonalý souzvuk dekorace, písma i typografické práce.V roce 1911 vyzdobuje ''Kalendář paní a dívek'' pro Růženu Jesenskou. | ||
* '''Třetí období''' | * '''Třetí období''' | ||
Poslední období začíná úpravou Martenovy knihy esejí ''Akkord''. Vyzdobuje také dvanáct drobných tisků Josefa Portmana. Roku 1929 ilustruje na žádost biskupa Antonína Podlahy ''Život sv. Václava''. Doprovází také lyrickou tvorbu Karla Sabiny. | Poslední období začíná úpravou Martenovy knihy esejí ''Akkord''. Vyzdobuje také dvanáct drobných tisků Josefa Portmana. Roku 1929 ilustruje na žádost biskupa Antonína Podlahy ''Život sv. Václava''. Doprovází také lyrickou tvorbu Karla Sabiny. | ||
| + | == Zdroje == | ||
| + | Článek je založen na práci NERADOVÁ, Kateřina. ''Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice'' [online]. 2016 [cit. 2018-01-24]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166126. Vedoucí práce Alena Petruželková. | ||
| + | == Odkazy == | ||
| + | === Reference === | ||
| + | <references /> | ||
| + | === Použitá literatura === | ||
| + | * TOMAN, Prokop Hugo. Zdenka Braunerová: popisný seznam grafického díla. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. Katalogy o díle. | ||
| + | * LENDEROVÁ, Milena. Zdenka Braunerová. Praha: Mladá fronta, 2000. Osudy. ISBN 80-204-0868-1. | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | Zdeňka Brauenerová, grafika, česká knižní grafika | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2018, 22:23
Zdenka nebo Zdeňka Braunerová, křtěná Zdislava Rosalia Augusta Brauner (9. dubna 1858, Praha[1] – 23. května 1934, Praha[2]) byla česká malířka a grafička. Byla první známou českou grafičkou, která se věnovala knižní grafice a hrála velkou roli při procesu vzniku a utváření moderní české knihy. Její tvorba byla ovlivněna její náboženskou výchovou, láskou ke Francii, českým folklorem a lidovým uměním. Podpořila řadu talentovaných umělců, kterým pomohla se prosadit, mezi nimiž byli např. František Bílek, Joža Uprka a Jan Zrzavý. Do jejího života zasáhlo mnoho známých osobností např. Julius Zeyer, Vilém Mrštík, F. X. Šalda, Auguste Rodin nebo Paul Claudel.
Obsah
Životopis
Rodina
Zdeňka se narodila do rodiny Františka Braunera a Augusty Braunerové. František Brauner byl právník a politik, během života se setkal s mnoha významnými osobnostmi české kultury, např. s K. H. Máchou, F. L. Čelakovským, A. Dvořákem a dalšími. Augusta Braunerová, rozená Neumannová, pocházela ze starého šlechtického rodu a provozovala salon, který zdědila po svých rodičích a ve kterém se scházela pražská intelektuální elita.
Mládí
Narodila se jako nejmladší, čtvrté dítě, jejími staršími sourozenci byli Vladimír, Bohuslav a Anna. Již od útlého věku ji vychovávaly kojné a chůvy, především Josefa Veselá, která ji vštěpovala úctu k Panně Marii Svatohorské. Výrazný vliv na dospívání Braunerové měl salon její matky, kde se mluvilo hlavně česky. Zdeňku také ovlivnila rozdílná orientace rodičů, otec byl více zaměřen na východní, matka na západní kulturu.
Koncem 60. let začala navštěvovat vyšší dívčí školu v Praze, kterou ukončila roku 1873. Zde se také začala více zajímat o malování. S rodinou Zdeňka často cestovala do ciziny, např. do Vídně nebo Paříže. Roku 1876 se pustila aktivněji do malování. Jejím prvním učitelem a zároveň první láskou se stal Antonín Chittussi, s nímž se věnovala především krajinomalbě. Chittussi ji zasvětil do technických tajů kresby a malby, nabádal ji k píli, studiu přírody a ke správné volbě motivů.
Po smrti svého otce roku 1880 začala navštěvovat „Académie Colarossi“ v Paříži, což byla malířská škola vedená Filippem Colarossim. Jejím učitelem zde byl Francoise Courtoise, s nímž se věnovala převážně figurální a historické malbě. Po svatbě své sestry Anny s francouzským spisovatelem Élémirem Bourgesem přizpůsobila svůj životní styl na budoucí povolání malířky. Často cestovala mezi Paříží a Prahou, stále totiž navštěvovala Colarossiho školu a zároveň chtěla být na blízku své matce.
Přátelství a vztahy
Zdenčin život výrazně ovlivnilo komplikované přátelství s Juliem Zeyerem. Oba umělce spojovala nechuť k českému provincialismu, odpor ke kompromisům, kritický patriotismus a zájem o Japonsko. Díky němu také navázala vztah s francouzskou uměleckou modernou, která pro ni byla oporou a vzorem.
Jejím životem otřásl také vztah s Vilémem Mrštíkem, se kterým ji spojovalo uskupení angažmá za záchranu staré Prahy a Mrštíkův román Pohádka máje, který se Zdeňka rozhodla ilustrovat. Z jejich plánované svatby nakonec sešlo, Mrštíkovi vadila Zdenčina odlišnost, kultivovanost, rozhled a její dominance. Mrštík ji také přivedl k folkloru, kterému Zdeňka zcela propadla.
Přátelství ji také pojilo s F. X. Šaldou, se kterým vedla intenzivní korespondenci, spojoval je zájem o mysticismus a nechuť k soudobé společnosti i pesimistické naladění.
Přátelila se také s Milošem Martenem, kterému Zdeňka pomohla k úspěchu, upravila většinu jeho děl a pomohla mu navázat kontakty v Čechách a ve Francii. V této době přimkla ke grafice, věnovala se knižní ilustraci a pustila se do stavby atelieru v Roztokách.
Dalšími jejími přáteli byli např. Auguste Rodin, jeden z největších francouzských sochařů 19. století, nebo Paul Claudel, francouzský básník a dramatik, který se stejně jako Zdeňka zajímal o bytostný konzervatismus, víru v Boha, starou Prahu a jezuitskou historii.
Dílo
Počátky tvorby
Vyrůstala v rodině, kde byla obklopena kulturou a vkusem. Její první kroky vedl Soběslav Pinkas. Později studovala čtyři roky na akademii Colarossi v Paříži, kde se věnovala malířské průpravě. Inspiraci ke své tvorbě nacházela v krajině – v Paříži i v Čechách, ale také v historii. V její tvorbě se odrážela harmonie, hněv, vzdor i bolest.
Knižní grafika
Ke knižní grafice se dostává až jako vyspělá malířka. Knižní dílo můžeme rozdělit do tří období.
- První období
Do tohoto období spadá její spolupráce s Vilémem Mrštíkem, konkrétně na románu Pohádka máje, který celkově graficky upravila, a na manifestu Bestia triumphans[3], kterému dělala obálku. Také začíná její dlouhodobá spolupráce s Milošem Martenem, kterému vyzdobila většinu jeho děl, např. esej Otokar Březina. Další díla, která v této době graficky upravila byla kniha Růženy Jesenské Rudé západy nebo kniha Élémira Bourgese Ptáci odletí a květy opadají. Můžeme zmínit také její spoluprací s Karlem Dyrynkem, s kterým ji spojovala představa o dokonalé knize.
- Druhé období
V tomto období můžeme kupříkladu zmínit úpravu Martenovy práce o Edvardu Munchovi, dále pak Martenův Cyklus rozkoše a smrti, Martenovu esej Julius Zeyer nebo knihu Kniha silných. Roku 1906 vstupuje do Moderního revue (MR), přitahována průkopnickou činností Arnošta Procházky. Následně se v letech 1906-1913 podílí na výzdobě osmi ročníků MR. Určitým vrcholem knižní tvorby Braunerové je In memoriam Karla Hynka Máchy, ve kterém vytváří dokonalý souzvuk dekorace, písma i typografické práce.V roce 1911 vyzdobuje Kalendář paní a dívek pro Růženu Jesenskou.
- Třetí období
Poslední období začíná úpravou Martenovy knihy esejí Akkord. Vyzdobuje také dvanáct drobných tisků Josefa Portmana. Roku 1929 ilustruje na žádost biskupa Antonína Podlahy Život sv. Václava. Doprovází také lyrickou tvorbu Karla Sabiny.
Zdroje
Článek je založen na práci NERADOVÁ, Kateřina. Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice [online]. 2016 [cit. 2018-01-24]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166126. Vedoucí práce Alena Petruželková.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- TOMAN, Prokop Hugo. Zdenka Braunerová: popisný seznam grafického díla. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. Katalogy o díle.
- LENDEROVÁ, Milena. Zdenka Braunerová. Praha: Mladá fronta, 2000. Osudy. ISBN 80-204-0868-1.
Klíčová slova
Zdeňka Brauenerová, grafika, česká knižní grafika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
