Cirkadiánní rytmus: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
* Nastavení organismu v průběhu 24 hodin
+
Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.<ref name=":0">Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref> Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy i rostlinami, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními ději v organismu,<ref>Salem Press Encyclopedia of Health (2016). ''Circadian rhythms.'' January, 2014, 6p</ref> které jsou však často přehlíženy. Fundamentálním vlastnostem života a rytmům biologických procesů se snaží porozumět biologie času - chronobiologie.<ref>Karatsoreos, I. N. & Silver, R. (2004). Chronobiology: biological timekeeping. Physiology & Behavior, 82, 927 - 929.</ref>                 
−
* Biologické mechanismy, které zajišťují '''homeostázu''' → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických, hormonálních pochodů
+
 
−
* Když člověka zavřeme do tmy, prodlouží se cyklus asi o dvě hodiny → biologicky je organismus nestaven na 25 – 26 hodin
+
Zjištění týkající se cirkadiánních rytmů: <ref name=":1">Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/</ref>
−
* Velkou roli v tom hraje [[Thalamus|thalamus]] (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a '''melatonin''' (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
+
 
 +
[[Soubor:James W Kalat Biological Psychology BookZZ org pdf stránka 287 z 626 .jpg|thumb|386x386px|Obr. 1: Suprachiasmatická jádra<ref name=":2">Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref>]]
 +
* Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn zejména podmínek světlo-tma a teploty, a které pokračuje v periodě 24,0h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek
 +
* Periodicita je řízena '''endogenně''' ("biologickými hodinami"); rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období
 +
* Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťují homeostázu → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických (teplota, složení moči a krve), hormonálních pochodů  
 +
* V izolovaném prostředí (když člověka zavřeme do tmy) se ukazuje, že vnitřní perioda není 24 hodin, ale je delší: jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
 +
* '''24,5h''' je průměrná vnitřní perioda u nevidomých; Helena Illnerová se přiklání k tomu, že tato délka je pravděpodobně nejpřirozenější, neboť nevidomí nejsou ovlivněni světlem 
 +
* '''Subjektivita rytmu''' - Pokud bychom žili v neperiodickém prostředí, tak by každému rytmy běžely s vnitřní periodou; každý má mírně odlišné periody a časy by se potom rozešly –> to, že jsme všichni nastaveni na periodicitu 24,0h je dáno '''externí synchronizací''' prostřednictvím '''světla'''  
 +
* Helena Illnerová mluví o časovém systému organismu – nyní máme dobře zmapovánu organizaci organismu po stránce prostorové, je však důležité zmapovat ji i po stránce časové – to je doména chronobiologie
 +
 
 
== Biologická úroveň ==
 
== Biologická úroveň ==
−
* Tělesná teplota
+
 
−
* 1 až 2 hodiny po usnutí dochází k poklesu teploty, v polovině [[Spánek|spánku]] se teplota zase zvýší, a pak až ke konci zase klesá. Nejnižší teplotu má člověk těsně před probuzením.
+
[[Soubor:Hours from sleep onset.jpg|thumb|239x239px|Obr. 2.: Hodiny od nástupu spánku<ref name=":2" />]]
 +
 
 +
* Cirkadiánní časový systém může být u savců definován jako síť vzájemně propojených diencefalických struktur, které regulují načasování fyziologických procesů a behaviorálních stavů
 +
* Oscilátorem vnitřní rytmicity jsou '''suprachiasmatická jádra [[hypothalamus|hypothalamu]] '''o množství 10 000 buněk,<ref>Gillete, M. (2013). Chronobiology: biological timing in health and disease, 199. Academic Press.</ref> která jsou umístěna přímo za očima, které synchronizují tělo s časem dne a noci <ref>de Lange, C. (2016). Get in sync. New Scientist, 230(3069), 30-33.</ref>
 +
 
 +
* Dnes víme, že v tělo obsahuje tisíce či více odlišných hodin, které pečlivě koordinují funkci tkání - každý orgán v těle má svou časovou organizaci a je sám „hodinami“, přesto má ale mozek tu nejdůležitější úlohu – je schopen synchronizovat celé tělo k jednomu času<ref>de Lange, C. (2016). Get in sync. New Scientist, 230(3069), 30-33.</ref>
 +
* Vnitřně regulovaný 24 hodinový rytmus vzniká důsledkem interakce "hodinových" genů s externím prostředím prostřednictvím nově objevených fotoreceptorů 
 +
* Světločivé buňky (fotoreceptory) jsou spolu s tyčinkami a čípky umístěny v sítnici a dopomáhají k synchronizaci; informace získaná prostřednictvím jich pokračuje dále do příslušného centra v mozku a může v důskedku ovlivnovat náladu a imunitní systém.
 +
* Co se týče regulace tělesná teploty: některé zdroje ukazují, že 1 až 2 hodiny po usnutí dochází k poklesu teploty, v polovině [[Spánek|spánku]] se teplota zase zvýší, a pak až ke konci zase klesá. Nejnižší teplotu má člověk těsně před probuzením. <ref name=":0" /> Helena Illnerová tvrdí, že nejnižší teplota je přibližně kolem 3:00 ráno, naopak nejvyšší odpoledne mezi 16:00 - 18:00<ref name=":1" />
 
* V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
 
* V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
 
* Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
 
* Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
 +
* Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
 +
* S průběhem cirkadiánního rytmu souvisí i riziko infarktu (kritická doba velmi brzy ráno) či astmatické záchvaty (záležitost noční)
 +
 
== Chemická úroveň ==
 
== Chemická úroveň ==
−
* této úrovni odpovídají hormony
+
 
−
* '''růstový hormon''' - simuluje anabolickou aktivitu, po usnutí se jeho hladina zvyšuje, od vrcholu noci pak prudce klesá a jeho hladina se zvyšuje až ve dne
+
* Této dimenzi cirkadiánních rytmů odpovídá hormonální systém
−
* '''kortizol'''  - v noci se jeho hladina pořád zvyšuje (na rozdíl od STH), ve dne jeho hodnoty klesají a kolísají
+
* '''Růstový hormon''' - simuluje anabolickou aktivitu, po usnutí se jeho hladina zvyšuje, od vrcholu noci pak prudce klesá a jeho hladina se zvyšuje až ve dne
−
* pokud někoho zavřeme do temné místnosti, tak spánek/bdění, teplota a STH se budou stále držet té své křivky, nebude docházet k výkyvům; kortizon se ale tímto úplně rozhodí a nebude korelovat s cirkadiánními rytmy
+
* '''Kortizol'''  - v noci se jeho hladina pořád zvyšuje (na rozdíl od STH), ve dne jeho hodnoty klesají a kolísají
 +
* pokud někoho zavřeme do temné místnosti, tak spánek/bdění, teplota a STH se budou stále držet té své křivky, nebude docházet k výkyvům; kortizon se ale tímto úplně desynchronizuje a nebude korelovat s cirkadiánními rytmy
 +
* '''Melatonin '''- tento hormon, který je produkován v šišince, reguluje cykly bdělosti/spánku. Tento hormon ovlivňuje naši únavu a je produkován zejména v noci. V případě časového posunu, je způsobeno právě melatoninovým rytmem, než se začnou cítit ospalí ve stejnou dobu, jak je nastaven denní cyklus v novém časovém pásmu<ref name=":0" />
 +
 
 
== Psychogenní úroveň ==
 
== Psychogenní úroveň ==
−
* Spánek/bdění
+
 
−
* [[Spánek]] nemá jednotnou definici, není ani dokázána biologická potřeba spánku
+
* Je známa blízká souvislost cirkadiánní regulace a '''nálad''', což lze odvodit z faktu, že mnoho psychologických poruch je charakterizováno poruchami spánku a cirkadiánními alteracemi; narušení cirkadiánního rytmu může vézt k relapsu u lidí s psychiatrickou diagnozou v osobní historii<ref>Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.</ref>
−
* Při 8 denní spánkové deprivaci se biologicky nezaznamenaly žádné fyziologické změny (v hormonech, imunitě,…)
+
* Aktuální studie poukazují na to, že mechanismy spánku a psychického zdraví sdílí některé '''neurální''' mechanismy. Narušené spánkové a cirkadiánní rytmy jsou komorbidní s celým spektrem poruch počínaje poruchami nálad (zvláště unipolární a sezónní afektivní podtyp) či psychotickými poruchami (schizofrenie)
−
* 2 fáze spánku:
+
* Narušené cykly spánku a bdění souvisí sníženým '''kognitivním''' výkonem a '''pamětí''',<ref>Gillete, M. (2013). Chronobiology: biological timing in health and disease, 199. Academic Press.</ref> změny v cirkadiánním rytmu ve smyslu cyklu aktivita/odpočinek vedou k dysfunkcím '''hippokampu''' a příspívají dokonce k paměťovým deficitům a mohou být také spojeny se stárnutím a úbytkem paměťových schopností<ref>Sherman, S. M., Mumford, J. A., & Schnyer, D. M. (2015). Hippocampal activity mediates the relationship between circadian activity rhythms and memory in older adults. Neuropsychologia, 75617-625. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2015.07.020</ref>
−
# '''nonREM'''  
+
* Cirkadiánní rytmy souvisí i s náladami alterovanými v půběhu dne - ve studii se ukázalo, že od probuzení do pozdního odpoledne se zvyšuje pozitivní nálada a později se snižuje až do času spánku  
−
*Stádium 1 – asi 5% celkového nočního spánku
+
* Jasné (ranní) světlo slouží jako velmi důležitý synchronizátor a ukázalo se, že má terapeutické účinky ne jen při léčbě sezonních depresí; <ref>Oldham, M. A., & Ciraulo, D. A. (2014). Bright light therapy for depression: A review of its effects on chronobiology and the autonomic nervous system. Chronobiology International: The Journal Of Biological & Medical Rhythm Research, 31(3), 305-319.</ref> tzv. bright light therapy (BLT) se považuje jako prostředek léčby sezónní afektivní poruchy i non-sezónní deprese; klinické užití BLT je velmi variabilní a levné <ref>Sherman, S. M., Mumford, J. A., & Schnyer, D. M. (2015). Hippocampal activity mediates the relationship between circadian activity rhythms and memory in older adults. Neuropsychologia, 75617-625. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2015.07.020</ref>
−
*Stádium 2 – pomalé vlny, objevují se K-komplexy (krátké vlny, malá amplituda) – 50% doby spánku
+
* Rytmy ovlivňují psychickou I fyzickou způsobilost, každý má jinak nastavený vrchol svých způsobilostí v rámci denního běhu
−
*Stádia 3-4 – jsou krátká, tvoří asi 20% spánku, kde se zpomalují vlny a snižuje se amplituda a frekvence
+
== Otázky ==
−
# '''REM'''
+
 
 +
Následující otázky můžete využít ke zjištění, kolik jste si s tohoto článku zapamatovali faktů. Odpovědi naleznete níže.
 +
# Jak je dlouhý přirozený rytmus člověka?
 +
# V kterou denní dobu je vliv světla nejdůležitější?
 +
# Jaká je souvislost nálad a světla?
 +
# Jak je dlouhý cirkadiánní rytmus nevidomých?
 +
# Jak se jmenuje hlavní oscilátor, který řídí cirkadiánní rytmy?
 +
# Jaký vliv má melatonin na cirkadiánní rytmus?
 +
 
 +
=== Odpovědi ===
 +
 
 +
# Jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
 +
# Ranní světlo zastává velmi důležitou synchronizační funkci
 +
# Léčba světlem se užívá jako prostředek léčby sezónní afektivní poruchy a je to variabilní a levná forma léčby i non-sezónní deprese
 +
# 24,5h
 +
# Suprachiasmatická jádra uložená v hypothalamu
 +
# Ovlivňuje naši únavu a je produkován zejména v noci - V případě časového posunu, je způsobeno právě melatoninovým rytmem, než se začnou cítit ospalí ve stejnou dobu, jak je nastaven denní cyklus v novém časovém pásmu
 +
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
−
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
+
 
 +
=== Reference ===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 +
* Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.   
 +
* Gillete, M. (2013). Chronobiology: biological timing in health and disease, 199. Academic Press.       
 +
* Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.   
 +
* Karatsoreos, I. N. & Silver, R. (2004). Chronobiology: biological timekeeping. Physiology & Behavior, 82, 927 - 929.     
 +
* Salem Press Encyclopedia of Health (2016). Circadian rhythms.     
 +
* de Lange, C. (2016). Get in sync. New Scientist, 230(3069), 30-33.     
 +
* Sherman, S. M., Mumford, J. A., & Schnyer, D. M. (2015). Hippocampal activity mediates the relationship between circadian activity rhythms and memory in older adults. Neuropsychologia, 75617-625. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2015.07.020     
 +
* Oldham, M. A., & Ciraulo, D. A. (2014). Bright light therapy for depression: A review of its effects on chronobiology and the autonomic nervous system. Chronobiology International: The Journal Of Biological & Medical Rhythm Research, 31(3), 305-319.
 +
* Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved fromhttp://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/
 +
 
 +
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]][[Kategorie: Neuropsychologie|*]]

Aktuální verze z 6. 10. 2016, 19:35

Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.[1] Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy i rostlinami, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními ději v organismu,[2] které jsou však často přehlíženy. Fundamentálním vlastnostem života a rytmům biologických procesů se snaží porozumět biologie času - chronobiologie.[3]

Zjištění týkající se cirkadiánních rytmů: [4]

Obr. 1: Suprachiasmatická jádra[5]
  • Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn zejména podmínek světlo-tma a teploty, a které pokračuje v periodě 24,0h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek
  • Periodicita je řízena endogenně ("biologickými hodinami"); rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období
  • Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťují homeostázu → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických (teplota, složení moči a krve), hormonálních pochodů
  • V izolovaném prostředí (když člověka zavřeme do tmy) se ukazuje, že vnitřní perioda není 24 hodin, ale je delší: jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
  • 24,5h je průměrná vnitřní perioda u nevidomých; Helena Illnerová se přiklání k tomu, že tato délka je pravděpodobně nejpřirozenější, neboť nevidomí nejsou ovlivněni světlem
  • Subjektivita rytmu - Pokud bychom žili v neperiodickém prostředí, tak by každému rytmy běžely s vnitřní periodou; každý má mírně odlišné periody a časy by se potom rozešly –> to, že jsme všichni nastaveni na periodicitu 24,0h je dáno externí synchronizací prostřednictvím světla
  • Helena Illnerová mluví o časovém systému organismu – nyní máme dobře zmapovánu organizaci organismu po stránce prostorové, je však důležité zmapovat ji i po stránce časové – to je doména chronobiologie

Biologická úroveň

Obr. 2.: Hodiny od nástupu spánku[5]
  • Cirkadiánní časový systém může být u savců definován jako síť vzájemně propojených diencefalických struktur, které regulují načasování fyziologických procesů a behaviorálních stavů
  • Oscilátorem vnitřní rytmicity jsou suprachiasmatická jádra hypothalamu o množství 10 000 buněk,[6] která jsou umístěna přímo za očima, které synchronizují tělo s časem dne a noci [7]
  • Dnes víme, že v tělo obsahuje tisíce či více odlišných hodin, které pečlivě koordinují funkci tkání - každý orgán v těle má svou časovou organizaci a je sám „hodinami“, přesto má ale mozek tu nejdůležitější úlohu – je schopen synchronizovat celé tělo k jednomu času[8]
  • Vnitřně regulovaný 24 hodinový rytmus vzniká důsledkem interakce "hodinových" genů s externím prostředím prostřednictvím nově objevených fotoreceptorů
  • Světločivé buňky (fotoreceptory) jsou spolu s tyčinkami a čípky umístěny v sítnici a dopomáhají k synchronizaci; informace získaná prostřednictvím jich pokračuje dále do příslušného centra v mozku a může v důskedku ovlivnovat náladu a imunitní systém.
  • Co se týče regulace tělesná teploty: některé zdroje ukazují, že 1 až 2 hodiny po usnutí dochází k poklesu teploty, v polovině spánku se teplota zase zvýší, a pak až ke konci zase klesá. Nejnižší teplotu má člověk těsně před probuzením. [1] Helena Illnerová tvrdí, že nejnižší teplota je přibližně kolem 3:00 ráno, naopak nejvyšší odpoledne mezi 16:00 - 18:00[4]
  • V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
  • Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
  • Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
  • S průběhem cirkadiánního rytmu souvisí i riziko infarktu (kritická doba velmi brzy ráno) či astmatické záchvaty (záležitost noční)

Chemická úroveň

  • Této dimenzi cirkadiánních rytmů odpovídá hormonální systém
  • Růstový hormon - simuluje anabolickou aktivitu, po usnutí se jeho hladina zvyšuje, od vrcholu noci pak prudce klesá a jeho hladina se zvyšuje až ve dne
  • Kortizol - v noci se jeho hladina pořád zvyšuje (na rozdíl od STH), ve dne jeho hodnoty klesají a kolísají
  • pokud někoho zavřeme do temné místnosti, tak spánek/bdění, teplota a STH se budou stále držet té své křivky, nebude docházet k výkyvům; kortizon se ale tímto úplně desynchronizuje a nebude korelovat s cirkadiánními rytmy
  • Melatonin - tento hormon, který je produkován v šišince, reguluje cykly bdělosti/spánku. Tento hormon ovlivňuje naši únavu a je produkován zejména v noci. V případě časového posunu, je způsobeno právě melatoninovým rytmem, než se začnou cítit ospalí ve stejnou dobu, jak je nastaven denní cyklus v novém časovém pásmu[1]

Psychogenní úroveň

  • Je známa blízká souvislost cirkadiánní regulace a nálad, což lze odvodit z faktu, že mnoho psychologických poruch je charakterizováno poruchami spánku a cirkadiánními alteracemi; narušení cirkadiánního rytmu může vézt k relapsu u lidí s psychiatrickou diagnozou v osobní historii[9]
  • Aktuální studie poukazují na to, že mechanismy spánku a psychického zdraví sdílí některé neurální mechanismy. Narušené spánkové a cirkadiánní rytmy jsou komorbidní s celým spektrem poruch počínaje poruchami nálad (zvláště unipolární a sezónní afektivní podtyp) či psychotickými poruchami (schizofrenie)
  • Narušené cykly spánku a bdění souvisí sníženým kognitivním výkonem a pamětí,[10] změny v cirkadiánním rytmu ve smyslu cyklu aktivita/odpočinek vedou k dysfunkcím hippokampu a příspívají dokonce k paměťovým deficitům a mohou být také spojeny se stárnutím a úbytkem paměťových schopností[11]
  • Cirkadiánní rytmy souvisí i s náladami alterovanými v půběhu dne - ve studii se ukázalo, že od probuzení do pozdního odpoledne se zvyšuje pozitivní nálada a později se snižuje až do času spánku
  • Jasné (ranní) světlo slouží jako velmi důležitý synchronizátor a ukázalo se, že má terapeutické účinky ne jen při léčbě sezonních depresí; [12] tzv. bright light therapy (BLT) se považuje jako prostředek léčby sezónní afektivní poruchy i non-sezónní deprese; klinické užití BLT je velmi variabilní a levné [13]
  • Rytmy ovlivňují psychickou I fyzickou způsobilost, každý má jinak nastavený vrchol svých způsobilostí v rámci denního běhu

Otázky

Následující otázky můžete využít ke zjištění, kolik jste si s tohoto článku zapamatovali faktů. Odpovědi naleznete níže.

  1. Jak je dlouhý přirozený rytmus člověka?
  2. V kterou denní dobu je vliv světla nejdůležitější?
  3. Jaká je souvislost nálad a světla?
  4. Jak je dlouhý cirkadiánní rytmus nevidomých?
  5. Jak se jmenuje hlavní oscilátor, který řídí cirkadiánní rytmy?
  6. Jaký vliv má melatonin na cirkadiánní rytmus?

Odpovědi

  1. Jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
  2. Ranní světlo zastává velmi důležitou synchronizační funkci
  3. Léčba světlem se užívá jako prostředek léčby sezónní afektivní poruchy a je to variabilní a levná forma léčby i non-sezónní deprese
  4. 24,5h
  5. Suprachiasmatická jádra uložená v hypothalamu
  6. Ovlivňuje naši únavu a je produkován zejména v noci - V případě časového posunu, je způsobeno právě melatoninovým rytmem, než se začnou cítit ospalí ve stejnou dobu, jak je nastaven denní cyklus v novém časovém pásmu

Zdroje

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.
  2. ↑ Salem Press Encyclopedia of Health (2016). Circadian rhythms. January, 2014, 6p
  3. ↑ Karatsoreos, I. N. & Silver, R. (2004). Chronobiology: biological timekeeping. Physiology & Behavior, 82, 927 - 929.
  4. ↑ 4,0 4,1 Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/
  5. ↑ 5,0 5,1 Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.
  6. ↑ Gillete, M. (2013). Chronobiology: biological timing in health and disease, 199. Academic Press.
  7. ↑ de Lange, C. (2016). Get in sync. New Scientist, 230(3069), 30-33.
  8. ↑ de Lange, C. (2016). Get in sync. New Scientist, 230(3069), 30-33.
  9. ↑ Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.
  10. ↑ Gillete, M. (2013). Chronobiology: biological timing in health and disease, 199. Academic Press.
  11. ↑ Sherman, S. M., Mumford, J. A., & Schnyer, D. M. (2015). Hippocampal activity mediates the relationship between circadian activity rhythms and memory in older adults. Neuropsychologia, 75617-625. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2015.07.020
  12. ↑ Oldham, M. A., & Ciraulo, D. A. (2014). Bright light therapy for depression: A review of its effects on chronobiology and the autonomic nervous system. Chronobiology International: The Journal Of Biological & Medical Rhythm Research, 31(3), 305-319.
  13. ↑ Sherman, S. M., Mumford, J. A., & Schnyer, D. M. (2015). Hippocampal activity mediates the relationship between circadian activity rhythms and memory in older adults. Neuropsychologia, 75617-625. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2015.07.020

Použitá literatura

  • Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.
  • Gillete, M. (2013). Chronobiology: biological timing in health and disease, 199. Academic Press.
  • Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.
  • Karatsoreos, I. N. & Silver, R. (2004). Chronobiology: biological timekeeping. Physiology & Behavior, 82, 927 - 929.
  • Salem Press Encyclopedia of Health (2016). Circadian rhythms.
  • de Lange, C. (2016). Get in sync. New Scientist, 230(3069), 30-33.
  • Sherman, S. M., Mumford, J. A., & Schnyer, D. M. (2015). Hippocampal activity mediates the relationship between circadian activity rhythms and memory in older adults. Neuropsychologia, 75617-625. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2015.07.020
  • Oldham, M. A., & Ciraulo, D. A. (2014). Bright light therapy for depression: A review of its effects on chronobiology and the autonomic nervous system. Chronobiology International: The Journal Of Biological & Medical Rhythm Research, 31(3), 305-319.
  • Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved fromhttp://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cirkadiánní_rytmus&oldid=38095“