Teorie informace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.
+
Tato teorie byla definovaná C. E. [[Claude Shannon |Shannonem]] jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou [[Bit – jednotky informace|bit]]. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.
  
 
== Základní schéma ==
 
== Základní schéma ==
 +
[[Soubor:Teorie.png]]
 +
* ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda
 +
* Kodér: informace je zakódována (= zpráva)
 +
* Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem
 +
* Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.)
 +
* PI: příjemce informace
 +
 +
Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace.
 +
 +
Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování. 
 +
 +
== Kódování ==
 +
* Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu.
 +
* Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy
 +
* Délka slova = počet znaků ve slově
 +
 +
[[Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy.
 +
 +
=== Množství informace ===
 +
1 [[Bit – jednotky informace|bit]] = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna
 +
 +
[[Soubor:SchemaCS.png]]
 +
 +
== Základní pojmy ==
 +
* Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků 
 +
* Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky) 
 +
* Abeceda - množina všech symbolů 
 +
* Signál - materiální nositel zprávy 
 +
* Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy 
 +
* Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem
 +
 +
== Informace ==
 +
Pojem [[informace]] patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové
 +
 +
== Odkazy ==
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
# Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4
 +
# CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
 +
 +
=== Související články ===
 +
* [[Claude Shannon]]
 +
* [[Bit – jednotky informace|Bit]]
 +
* [[Kódování]]
 +
* [[Informace]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
teorie informace, Claude Shannon, bit, kódování, informace
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 +
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 8. 6. 2018, 11:01

Tato teorie byla definovaná C. E. Shannonem jako "snížení neurčitosti systému" a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze míra informace, jako je metr nebo coul mírou vzdálenosti.

Základní schéma

Teorie.png

  • ZI: zdroj informace – člověk, stroj nebo příroda
  • Kodér: informace je zakódována (= zpráva)
  • Přenos: zakódovaná zpráva je poškozena šumem
  • Dekodér: odkódováné zprávy (převedené do řeči, písma apod.)
  • PI: příjemce informace

Zde je vidět, že informace není to, co máme v hlavě, ale to, co dokážeme sdělit někomu jinému. Přitom je jasné, že neexistuje způsob, kdy dekódovaná informace je úplně shodná s původní informací – sémantický obsah přenesený k příjemci není úplně shodný se sémantickým obsahem na straně zdroje informace.

Odtud je jasné, že pojem informace má mnoho rovin a že je těžké definovat pojem informace v plném rozsahu. Zároveň je jasné, že základním prvkem zpracování informace (tak aby vůbec mohla být přenesena od původce k příjemci) je kódování, tj. převedení informace do nějakého řetězce znaků (znaky mohou být např. také fonémy). Uvedeny jsou základní principy kódování.

Kódování

  • Abeceda je (konečná) množina znaků používaných v daném kódu.
  • Slovo = konečná posloupnost znaků z dané abecedy
  • Délka slova = počet znaků ve slově

Kódování je převedení informace do zadaného kódu, případně převedení informace z jednoho kódu do druhého kódu. Při binárním kódování abeceda obsahuje pouze dva znaky 0 a 1 tj. A = {0,1}. Kód je zadán, pokud je zadána množina kódových slov, tj. podmnožina množiny všech možných slov. Obvykle je množina kódových slov zadána nějakou soustavou podmínek. V blokovém kódu je zpráva je rozdělena do částí (bloku) o stejné délce, každý blok je zakódován samostatně a zakódované bloky jsou spojeny do zakódované zprávy.

Množství informace

1 bit = jednotka informace = množství informace obsažené v binárním slově o délce jedna

SchemaCS.png

Základní pojmy

  • Zpráva - jakákoliv posloupnost rozlišitelných znaků
  • Symboly - rozlišitelné prvky ve zprávě (grafické znázornění … znaky)
  • Abeceda - množina všech symbolů
  • Signál - materiální nositel zprávy
  • Kódování - transformace zprávy vyjádřené pomocí 1 abecedy na zprávu vyjádřenou pomocí 2. abecedy
  • Informace - vztah mezi symboly zprávy a okolním světem

Informace

Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie, řadí se mezi takové pojmy jako hmota, vědomí, myšlení, poznání, pohyb, čas. Pojem informace představuje sdělovaná fakta, poznatek, údaj, zpráva. To, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, formuje ho (in formare = utvářet). I o sobě podává každý předmět. Buď se odplaví, nebo se uloží do poznatkového fondu (informace => poznatky). Jedná se o obsah toho, co se vymění s vnějším světem, jemuž se přizpůsobujeme a na nějž působíme. Může být fyzikální, biologické, sociální (konvenční, masová, odborná), strojové

Odkazy

Použitá literatura

  1. Claude E. Shannon, Warren Weaver. The Mathematical Theory of Communication. Univ of Illinois Press, 1949. ISBN 0-252-72548-4
  2. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.

Související články

Klíčová slova

teorie informace, Claude Shannon, bit, kódování, informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_informace&oldid=55018“