Organizace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<b>Taylorismus</b>
+
Pojem '''organizace''' používá mnoho vědních disciplín (např. [[Biologie|biologie]], [[Sociologie (věda)|sociologie]], [[psychologie]], [[Teorie řízení|teorie řízení]]). Biologie zkoumá v této souvislosti především lidský, či biologický organismus, jenž má různé části a funkce, které se doplňují, tak aby mohl fungovat jako celek. V běžném hovoru můžeme organizaci chápat jako '''řád, systém, pořádek''' či jako '''[[Instituce|instituci]]'''. Můžeme najít celou řadu dalších významů.
−
<br>- Klasické období managementu a sociologie řízení
 
−
<br>- Přelom devatenáctého a dvacátého století
 
−
<br>- Název podle Fredericka Winslowa Taylora
 
−
<br>
 
−
<br><b>Frederick Winslow Taylor</b>
 
−
<br>- 1856-1915
 
−
<br>- Zakladatel vědeckého managementu
 
−
<br>- Práce ve strojírenských, ocelářských a později papírenských podnicích - Na základě praxe návrhy, jak zvýšit výkonnost organizací zvyšováním produktivity
 
−
<br>- Ovlivnil například i Tomáše Baťu
 
−
<br>
 
−
<br><b>Řízení lidských zdrojů dle Taylora</b>
 
−
<br>- Úloha kázně - v čele jsou řídící pracovníci kvalifikovaní k řízení a současně dělníci disciplinovaně plní příkazy
 
−
<br>- Umisťování pracovníků dle jejich schopností na co nejužitečnější pozici
 
−
<br>- Motivace prostřednictvím denních úkolů a s tím související zavedení úkolové mzdy
 
−
<br>- Vysoká míra specializace pracovních výkonů, což vede k menší době na zaučení, rychlé zdokonalování
 
−
<br>- Nová profese – průmyslový inženýr, který rozhoduje o členění práce a umisťování zaměstnanců místo mistrů
 
−
<br>- Nezahrnuje místo pro tvořivost a vlastní iniciativu - lidé mají fungovat jako mechanická součást výrobního stroje
 
  
−
== Batismus ==
+
[[Soubor:Cooperation.svg|náhled|vpravo]]
  
−
* Velký sociologický slovník definuje batismus jako systém řízení originálně a dynamicky rozvinutý českým podnikatelem Tomášem Baťou.
+
== Významy pojmu organizace: ==
−
*  V obvyklém dělení vědeckého managementu tento systém řadíme do evropského proudu klasického vědeckého managementu reprezentovaným např. Maxem Webrem (byrokracie) nebo Vilfredem, Paretem (ekonomické optimum, princip 80:20)
+
Organizaci můžeme chápat dvěma způsoby.  
−
* Oproti americkému proudu (Ford, Taylor) je evropský mnohem více teoretický, proto se zde Baťa inspirovaný pobytem v Americe se svým praktickým provedením zcela vymyká. / VEBER, 2009/
 
  
−
=== Typické znaky Batismu: ===
+
* '''organizace jako proces''' - Snaha o koordinované a harmonizované propojení činností (úkolů) jednotlivců vedoucí k dosažení společného cíle. <ref name="tureckiova">TURECKIOVÁ, M. (2004). <i>Řízení a rozvoj lidí ve firmách</i>. Praha: Grada.</ref> V tomto případě se také někdy hovoří o organizování. Jan Keller považuje tento přístup za '''tzv. technickou linii''', která soustředí svou pozornost především na problematiku fungování organizací.<ref name="keller"/> Blanka Doktorová dodává, že předností této koncepce je důraz na dynamičnost každé organizace a předmětem pozornosti jsou procesy správní, technické, technologické, ekonomické, obchodní apod.<ref name="doktorova">DOKTOROVÁ, B. (1992). <i>Vybrané kapitoly z teorie organizace</i>. Praha: Karolinum.</ref>
−
* DETAILNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝNOSŮ I NÁKLADŮ
 
−
* SAMOSPRÁVA – na všech hierarchických stupních snaha o co největší míru autonomie.
 
−
 
−
:hospodářská střediska (celků dělených ne dle druhu výroby, ale dle druhu výrobku), vlastní nákupy materiálu a prodej výrobků.
 
−
: V čele střediska byl řídící pracovník, který nesl plnou odpovědnost za hospodaření a výrobu ve svém útvaru, měl však také pravomoc samostatně rozhodovat.
 
−
: dílny - částí středisek, ve kterých převládala snaha zefektivnit výrobu zainteresováním dělníků
 
−
: př.: Dělník koupil kůži na vykrajování od svého mistra. Výměry byly vykalkulovány tak, že bylo stanoveno, kolik dílců se musí z kůže vysekat, a přitom stanovena její celková cena. Když dělník nevykrájel předepsaný počet, zaplatil zbytek z vlastní kapsy, naopak z nadvýroby byl odměněn. > SNAHA PŘEMĚNIT DĚLNICKÉ MYŠLENÍ V PODNIKATELSKÉ
 
−
*na druhou stranu přísná kontrola, díky pečlivému plánování a pravidelným poradám měl Baťa neustálý přehled o celém podniku (+ pojízdná kancelář, na principech výtahu)
 
  
−
* ÚČAST NA ZISKU - její míra závisela na výši pozice pracovníka. Byla dobrovolná a jen někteří ji mohli získat. Dle důležitosti funkce se také zvyšoval podíl na ztrátách. Část výplaty však vždy tvořila variabilní mzda
+
* '''organizace jako systém''' - Vyznačuje se vnitřní strukturou (formální a neformální vazby/struktury) a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury. <ref name="tureckiova" />  hovoří o '''tzv. teoretické linii''', jež se zabývá spíše obecnými strukturami vztahů uvnitř organizace.<ref name="keller"/> Podle Blanky Doktorové představuje spojení interpersonálních vztahů společný cíl, spolupráce a systém komunikace.<ref name="doktorova" />
  
−
+
Je potřeba se na organizaci dívat komplexně, a tedy z obou úhlů pohledu. Obecné charakteristiky struktury nám mohou pomoci lépe vysvětlit dynamické procesy fungování uvnitř organizace. A naopak.
−
:Variabilní mzda byla uložena na účtech zřízených firmou, z kterých mohli zaměstnanci pravidelně vybírat, složila však taky jako kauce při zavinění ztrát, z části se tedy odečítal podíl na ztrátě. Tento vklad byl však úročen 10% procenty, aby kompenzoval případné riziko vysokých ztrát a motivoval zaměstnance nechávat peníze na účtech. To umožnilo kumulovat velké množství kapitálu a baťova firma se tak mohla stát nezávislou na bankách.
 
  
−
* SOCIÁLNÍ ASPEKTY -  baťova továrna otvírala brány do civilizovaného světa valašskému obyvatelstvu. Vlastní konzumy, cestovní kancelář, ubytovací komplexy, vzdělávací internáty pro mladé chlapce, závodní stravování, zajištění sportovních areálů a kulturních akcí, na pracovišti zákaz alkoholu i cigaret, zákaz neohlášeného opuštění pracoviště.
+
== Definice pojmu organizace:==
−
:*Naproti tomu vysoká kontrola i v osobním životě (neohlášené kontroly udržování baťovských domků, zákaz angažovanosti v politice a odborech, důraz na osobní hygienu) Což je jediný aspekt kritiky Batismu
+
Organizace je z pohledu sociologie, psychologie a teorie je nahlížena různě, avšak můžeme najít společné znaky.  
−
:*Shrnutí baťova testamentu: Každé podnikání, jež vědomě neslouží veřejnosti, musí nutně zajíti./ ŠEVEČEK, 2009; TOMAN, 2013;VAVŘEČKA 1990; VEBER 2009/
 
  
−
=== SHRNUTÍ IDEOLOGIE BATISMU ===
+
* '''Jan Keller''' hovoří o formálních organizacích, které definuje jako ''„(…) uměle ustavený sociální útvar vybavený normativními procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí k dosažení stanovených cílů“''.<ref name="keller">KELLER, J. (2007). <i>Sociologie organizace a byrokracie</i>. Praha: Sociologické nakladatelství.</ref>
−
Souhrn názorů na společenský život, jehož základem byla these o společném zájmu a prospěchu Bati, zaměstnanců a veřejnosti v podnikatelství, podporovaná účastí na zisku, byla vlastně základem celé soustavy řízení, a samospráva jednotek pouze jejich organizační formou. / TOMAN, 2013/
 
  
−
=== TOMÁŠ BAŤA (1876 Zlín -1932 Otrokovice – letecké neštěstí)===
+
* Podobně jako Jan Keller definuje organizaci '''[[Milan Nakonečný]]''', který říká že ''„(…) organizace je strukturovaná sociální skupina se zacílenou, plánovanou, koordinovanou, kontrolovanou a účelně řízenou společnou, nicméně funkčně diferencovanou činností“''. <ref name="nakonecny">NAKONEČNÝ, M. (2005). <i>Sociální psychologie organizace</i>. Praha: Grada.</ref>
−
==== ČESKÝ HENRY FORD? ====
 
−
* Oba inspirováni Edison Illuminating Company, oba věřili, že podnikání přinese společenské blaho.
 
−
* 1897. Baťa přichází na trh s novým typem plátěné obuvi - tzv. Baťovkou (Ford Lízinka 1908)
 
−
* 1900 – z živnosti přechází na v. o. s., 120 zaměstnanců (Ford zakládá závody 1903)
 
−
* 1905 – dělník u Forda
 
−
* 1923 - Tomáš Baťa se stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu s účastí na zisku.(Ford motivace vysokým platem) Začíná budovat "nový Zlín" - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod.
 
−
* 1927 Pásová výroba (Ford 1913)
 
−
==== Nenechává uniknout dalším příležitostem dosažení zisku, investuje do pojišťovnictví, do leteckého průmyslu, do výroby pneumatik, punčoch, strojů, plynových masek, gumových hraček a do mnoha dalších odvětví, které nemají nic společného s jeho původním ševcovským řemeslem. / www.baťa.cz, ŠEVEČEK 2009/ ====
 
  
−
=== KRITIKA ===
+
* Také podle '''Edgara H. Scheina''' je organizace ''„(…) racionální koordinace činností určitého počtu lidí k dosažení určitého společného účelu nebo cíle na základě dělby práce a funkcí a na základě hierarchie autority a odpovědnosti“''.<ref name="schein">SCHEIN, H. E. (1969). <i>Psychologie organizace</i>. Praha: Orbis.</ref>
−
* Přílišná autonomie systému neochraňovala podnikatelsky méně obratné jedince a dokonce zaměstnance uzavírala do kruhu vzájemného podvádění se.
 
−
* „Stávalo se velmi často, že mistr, který materiál prodával, se snažil dělníka ošidit. Totéž pak dělal dělník při převzetí materiálu, snažil se ošidit mistra. Aby obstál, dosáhl vyšší mzdy, propašoval často i vědomě k předání obuvnické dílně vadné dílce. Byl prostě nucen krást, protože sám byl okraden.“ /SVATOPLUK 1959/  
 
  
−
* Kritika kontroly a zásahů v osobním životě /MAREK A STROBACH, 2012/
+
Výše uvedené definice si jsou velmi podobné, přestože každá zdůrazňuje něco jiného. Vyplývá z nich, že organizace představuje sociální skupinu, která chce dosáhnout určitého cíle. Tato skupina má vlastní '''hierarchii''' (strukturu), která představuje klíč k '''odpovědnosti''' a k '''rozdělení úkolů''', díky jejichž splnění dosáhne celá skupina stanoveného cíle. Využíváním
 +
principů dělby práce dosáhnou jedinci daleko větší míry užitku, než kdyby každý z nich pracoval sám. Kvůli různorodosti úkolů je nutné, aby výsledek práce jednotlivců ve skupině byl kontrolovaný a plánovaný.
  
−
=== ZDROJE ===
+
== Charakteristiky organizace ==
−
* VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
+
Amitai Etzioni považuje za základní charakteristiky organizace '''[[Dělba práce|dělbu práce]]''', '''centra [[Moc|moci]]''', která koordinují průběh procesů vedoucích k cíli, a '''nábor členů'''. Člen organizace by tedy měl chtít dosáhnout stejných cílů jako organizace, ale také by měl být ochoten dodržovat její pravidla. V případě nesouladu může dojít ke [[Konflikty|konfliktu]]. Přestože lidský faktor hraje v organizaci velkou roli, jsou její členové nahraditelní. Tím se mimo jiné odlišuje od jiných sociálních skupin, které nevznikly formálním způsobem s konkrétním účelem. <ref name="etzionI">ETZIONI, A. (1964). <i>Modernorganizations</i>. N.J.: Prentice-Hall.</ref>
−
 
 
−
* ŠEVEČEK, Ondřej. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně 1900-1938. 1. vyd. roku 2009. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2009. VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009
 
−
 
 
−
* VAVREČKA, Hugo. Batismus – pracovní filosofie a dílo sociální: předmluva. ERDÉLY, Jenő. Baťa - švec, který dobyl světa. 1. vyd., v nakl. Archa. Zlín: Archa, 1990.
 
 
   
 
   
−
* SVATOPLUK, Turek. Pravá tvář Batismu. Praha: SNPL, 1959.
+
V současné době můžeme pozorovat velmi široké spektrum organizací v ekonomické, sociální, kulturní, náboženské či politické oblasti.  Růst počtu organizací je jedním ze znaků moderní společnosti, avšak organizace se objevovaly například už ve starověkém Egyptě. Důsledkem toho je, že se vytváří zvláštní typ osobnosti, který byl nazván‚ '''organizačním člověkem'''.<ref name="szczepański">SZCZEPAŃSKI, J. (1968). <i>Základní sociologické pojmy</i>. Praha: Nakladatelství politické literatury.</ref> Na jedince tak ve společnosti stále více dohlížejí různé organizace, které ovlivňují jeho život a do jisté míry omezují jeho individualitu, protože je žádoucí, aby byl jejich členem a řídil se jejich pravidly.
−
 
 
−
* PETRUSEK, Miloslav a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
 
−
 
 
−
* MAREK, Martin a Vít STROBACH. Náš cíl: člověk, lidé, rodiny…: Identita, disciplína a řád v baťovském koncernu. In: Deník Referendum [online]. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/devitka/ck-martin-marek-vit-strobach-nas-cil-clovek-lide-rodiny-das-10-2011.pdf
 
−
 
−
* TOMAN, Miloš. Baťova soustava řízení – minulost či budoucnost?: 1,2. In: Im intuitivní marketing [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.intuitivnimarketing.cz/search/node/ba%C5%A5a?page=1
 
−
 
 
−
* Baťa. www.bata.cz [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bata.cz/bata-history
 
−
 
 
−
'''
 
−
FORDISMUS'''
 
−
 
 
−
S pojmem Fordův systém, nebo později Fordismus se setkáváme ve spojení s vrcholným systém průmyslové hromadné výroby, který se zrodil na počátku 20. století v Americe a během následujících let se rozvíjel i v Evropě, kde ovlivnil řadu podnikatelů (Baťa). 
 
−
 
 
−
Zakladatelem tohoto směru byl Henry Ford, který pod vlivem hlavních zásad vědeckého managementu klasického období (taylorismu) zavedl pásovou výrobu, která byla výchozím faktorem pro jeho vývoj změn ve výrobě. 
 
−
 
 
−
Henry Ford svou kariéru započal jako mechanik a opravář hodinek. V polovině devadesátých let devatenáctého století si uvědomil význam rodícího se automobilismu a v roce 1896 sestavil své první auto. O tři roky později zakládá továrnu Ford Motor Company na výrobu automobilů. Za necelých 20 let (od roku 1908 do roku 1927) vyrobil přes 15 milionů kusů legendárního modelu Ford T (Plechová Líza).
 
−
 
 
−
Shrnutí stěžejních bodů Fordovy výroby:
 
−
• zavedl pásovou výrobu 
 
−
• důraz na prokalkulaci času a minima nákladů - standardizace výroby
 
−
• apeloval na výhody hromadné produkce jednoho výrobku - sériová masová výroba (Ford T)
 
−
• zaměření se na dělníky - uzpůsobení výroby pro nekvalifikované (manuální práce s přesným návodem), nadstandardní mzdy, odměny, vysoké slevy na koupi výrobku.
 
−
 
 
−
Dnes bychom Fordův systém v ekonomické terminologii přiřadili k pojmu Economy of scale - úspory z rozsahu, přičemž tento pojem definuje typ výroby, která přináší velké spory/ výhody plynoucí z zhormadění produkce (Veber 2009).
 
−
 
−
Nutno si uvědomit, že Fordův systém neměl vliv pouze na ekonomicko-průmyslový vývoj, ale také na vývoj společnosti. Díky vysokým mzdám i nekvalifikovaných dělníků a výrobě automobilů, které bylo možno díky velmi nízkým nákladům na výrobu prodávat za nízké ceny, privilegium vlastnění auta, už nebylo otázkou málo početné bohaté skupiny obyvatelstva, ale široké oblasti střední třídy. 
 
−
 
 
−
'''Kritický pohled na fordismus:'''
 
−
 
 
−
Bauman, (2002) se vyjadřuje k byrokracii ve fordovském podniku, kdy ji připodobňuje k Weberově ideálně-typickému modelu. Ve Fordově továrně bylo vyžadováno, aby se identita i sociální vazby odkládaly při vstupu v šatně společně s deštníkem, kloboukem i kabátem a to z důvodu, aby se jednání lidí mohlo, dokud zůstávají uvnitř, řídit výhradně nezpochybnitelnou soustavou předpisů a nařízení. 
 
−
 
 
−
Lipovetsky, (2007) konstatuje, že masová konzumní společnost se vyvinula právě díky obecnému rozšíření Taylorova a Fordova modelu organizace výroby, které vedlo na jedné straně k výjimečnému nárůstu produktivity práce a na straně druhé k nárůstu mezd. Stěžejné hesla nové průmyslové organizace autor shrnuje: specializace, standardizace, opakovatelnost a zvýšení objemu produkce a s ní spojená logika množství.
 
−
Giddens, 2013 uvádí, že fordismus jako systém masové výroby byl jeden z impulsů pro rozvinutí současného trhu masové spotřeby.
 
−
 
 
−
V období po první světové válce, kdy byl fordismus na svém vrcholu, byla Fordovým systémem ovlivněna řada podnikatelů. V našem prostředí (první Československé republiky) to byl Tomáš Baťa, který osobně po dobu jednoho roku pracoval ve Fordově továrně, kde se učil Fordově systému výroby, který později aplikoval u nás. 
 
−
Boom standardizovaného systému pásové masové sériové výroby přetrvával do období po druhé světové válce. Později byl nahrazen mechanizačními a automatizačními prvky produkce.
 
−
 
 
−
'''Zdroje:
 
−
'''
 
−
http://www.ford.cz/AboutFord/Corporateinformation/Heritage/The%20EvolutionofMassProduction
 
−
VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0.
 
−
 
 
−
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá modernost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2002, 343s., str. 46, ISBN 80-204-0966-1.
 
−
 
 
−
GIDDENS, Anthony a Philip W SUTTON. Sociologie. Vyd. 1., akt. a rev. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1.
 
−
 
 
−
LIPOVETSKY, Gilltes. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s., str. 27, ISBN 978-80-7260-184-4.
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
−
== '''POSTFORDISMUS''' ==
 
−
 
 
−
=> termín zpopularizoval M. Pioren a Ch. Sabilen v díle The Second Industrial Divide (Druhý průmyslový předěl) => nová éra ekonomické produkce
 
−
 
 
−
=== '''Neúspěch fordismu (Proč fordismus neuspěl?)'''===
 
−
 
 
−
-fordismus-Henry Ford-70.léta 20.st.-vrchol =>
 
−
 
 
−
'''Důvody úpadku:'''
 
−
* naftová krizi v roce 1973=> vedlo k poklesu spotřeby a celkové změně systému
 
−
* pokles amerického průmyslu a vzestup japonského průmyslu
 
−
* fordismus se nehodil pro individuální zakázky
 
−
 
 
−
-Stanley Davis- vznik masové zakázkové výroby- nové technologie umožňují ve velkém produkci výrobků, jež jsou upraveny pro konkrétního zákazníka
 
−
<br />
 
−
-masová zakázková výroba=> nová průmyslová revoluce (stejný boom jako dříve masová výroba)
 
−
<br />
 
−
-Dell Computer- zákazníci si zvolí přesné složení jednotlivých komponentů počítače=> nejdříve prodej poté sestavení
 
−
<br />
 
−
-negativum=> výrobce musí mít při ruce velké zásoby výrobních dílů=> nese velké náklady
 
−
 
 
−
* systém nízké důvěry
 
−
-náplň práce se odvozuje od strojů a stanovuje je vedení podniku (dělníci pod dohledem, málo prostoru pro samostatné rozhodování)
 
−
=> nezamýšlené důsledky=> narůstá míra nespokojenosti
 
−
X systém vysoké důvěry- pracovníci si mohou udržovat tempo i náplň práce=> tyto systémy se většinou uplatňují na vyšších úrovních průmyslových organizací
 
−
 
 
−
 
 
−
=== '''Znaky postfordismu'''===
 
  
−
# pokles zájmu o výrobky masové produkce => '''vzestup zájmu o více specializované výrobky'''=> vyšší styl a vyšší kvalita (lidé chtějí mít věci více osobního charakteru, raději odlišující se než uniformní, ochotni za kvalitu zaplatit více), maximalizace flexibility a inovací= > důvod- snaha adekvátně odpovědět na existující poptávku na trhu po různorodých a specializovaných produktech=> '''flexibilní produkce a masová zakázková výroby'''
+
== Struktury v organizaci ==  
−
# více specializované výrobky vyžadují kratší produkční doby => '''vyústění do menších a produktivnějších systémů''' (vzdalování od velkých továren s uniformní produkcí, přibližování malým podnikům s rozličným sortimentem)
+
V organizaci můžeme pozorovat dva typy struktury – '''formální''' a '''neformální'''.
−
# '''pružnější výroba'''- zisk zajištěn novou technologií (pružnější výrobní proces ovládán pružnějšími systémy a pružnější formou řízení)
+
*'''Formální struktura''' je jasně vymezená podle hierarchie řízení. Obvykle bývá sestavena podle funkcí, které členové vykonávají.
−
# '''pracovníci- požadavek zvládnutí práce s náročnějšími a složitějšími technologiemi''' (nutnost- lepší výcvik=> bude větší zodpovědnost a samostatnost)
+
*'''Neformální struktura''' se odlišuje, tím, že na rozdíl od formální vznikala spontánně na základě osobních sympatií mezi členy.
−
# '''zavedení otevřenější profesní struktury'''
 
−
# '''decentralizace práce v nehierarchicky utvořených pracovních týmech'''
 
  
 +
V pohledu na organizaci jako celek je tedy potřeba brát v úvahu obě struktury, které se od sebe mohou odlišovat. Každá totiž určitým způsobem ovlivňuje chování jednotlivců a jejich vnímání okolí.
  
−
'''Příklad existence postfordismu => vzestup japonského průmyslu'''
+
== Principy fungování organizace ==
 +
Principy fungování organizace se zabývá vědní disciplína '''teorie organizace''' (teorie řízení), která má interdisciplinární charakter (vychází z poznatků teorie her, matematiky, psychologie, sociologie a dalších teorií).
  
 +
'''3 koncepce teorie řízení'''
  
−
=== '''Organizační změna: japonský model'''===
+
'''1.''' První z nich klade důraz na '''specializovanou formální strukturu a na pravidla''', díky kterým lze dospět k vytyčeným cílům. Za představitele této koncepce jsou považováni například [[Frederick Winslow Taylor]] (dílo The Principles of Scientific Management z roku 1911), [[Max Weber]] (dílo Wirtschaft und Gessellschaft z roku 1925) a [[Henri Fayol]] (dílo Exposé des principes généraux ď administrativ z roku 1908).
  
−
-rozchod s klasickou byrokracií od Webera
+
'''2.''' Druhá koncepce, škola Human Relations, nahlíží na organizaci z pohledu '''neformálních vztahů''', které vznikají zcela spontánně. Zdůrazňuje úlohu jednotlivců, nikoliv formální strukturu, kterou tato koncepce považuje za neefektivní. Cílem organizace je přežít. Představiteli této koncepce jsou například [[Elton Mayo]] (dílo The Human Problems of an Industrialized Civilization z roku 1933), George Caspar Homans (dílo The Human Group z roku 1950) nebo Michel Crozier (dílo The Bureaucratic Phenomenon z roku 1964).
−
* rozhodování zdola nahoru, '''není vytvořen pyramidový model''', manažeři konzultují své záměry s pracovníky na nejnižších úrovních
 
−
* '''menší specializace'''=> snaha o obecnou přípravu a obecné znalosti chodu firmy- znalost všech oddělení
 
−
* '''jistota zaměstnání'''=> zaměstnanci poskytují záruku celoživotního zaměstnaneckého poměru
 
−
* '''orientace na pracovní týmy'''=> na všech stupních organizace-lidé pracují v malých pracovních skupinách=> z hlediska výkonu hodnocena celá skupina, ne zaměstnanci, v mapě systému firmy nejsou pozice ale týmy
 
−
* '''prolínání práce a soukromého života'''- u Webera jasný předěl mezi prací a aktivitami mimo
 
−
-např. firma Hitachi- poskytnutí ubytování všem svobodným zaměstnancům a téměř polovině ženatých => tento koncept funguje i mimo Japonsko
 
  
−
'''Výzkum inovací'''
+
'''3.''' Třetí koncepce je charakterizována pohledem na organizaci jako na '''otevřený systém'''. Na organizace se pohlíží jako na proces, který reaguje na vnější prostředí a jeho podněty. Představiteli jsou například Tom Burns a George MacPherson Stalker (dílo The Management of Innovation z roku 1961).
  
−
-Tom Burns + G.M.Stalker => výzkum inovací a změn v elektronickém průmyslu=> výsledek=> byrokracie má omezenou účinnost tam, kde je základním předpokladem flexibilita
+
== Odkazy ==
  
−
'''Typy organizace'''
+
Článek je založen na práci KOLMANOVÁ, Marie, Konflikt jako sociální proces v organizaci, Katedra sociologie FF UK. Vedoucí práce Mgr. Dana Mudd, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2012. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109411/.
−
# '''mechanická'''- existence příkazové hierarchie, vertikální komunikace, práce je anonymní
 
−
# '''organická'''- volnější struktura, celkové cíle organizace mají přednost před úzce vymezenými povinnostmi, každý člen považován za přínosného
 
  
−
<br />
+
=== Reference ===
−
-organický typ organizace=> lepší reakce na měnící se požadavky inovačních trhů=> telekomunikace, počítačový software, biotechnika
 
−
<br />
 
−
-volnější vnitřní struktura=> přínos- rychlejší a vhodnější reakce na změny na trhu=> kreativnější a rychlejší řízení
 
−
<br />
 
−
=> japonský model lze považovat za organický typ organizace podle Burnse a Stalkera
 
  
 +
<references/>
  
−
=== '''Weberovo pojetí organizace (protipól japonského modelu řízení)'''===
+
== Použitá literatura ==
  
 +
* TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0405-6.
 +
* KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. Vyd. 2., přeprac. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-86429-74-8.
 +
* DOKTOROVÁ, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. 1. vyd. 1992, dotisk 1994. Praha: Karolinum, 1992, 96 s. ISBN 80-7066-616-1.
 +
* NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie organizace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0577-X.
 +
* SCHEIN, Edgar H. Psychologie organizace. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969.
 +
* ETZIONI, Amitai. Modernorganizations. EnglewoodCliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1964.
 +
* SZCZEPAŃSKI, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966.
  
−
-uniformní ovládání, psaná pravidla, byrokratická povaha organizací
+
=== Související články ===
  
−
'''Základní rysy ideálního typu byrokracie'''
+
* [[Max Weber]]
−
* '''hierarchie pravomocí'''=> úkoly přidělovány formou úředních příkazů, kontrola, forma pyramidy- na vrcholu ti nejvyšší
+
* [[Frederick Winslow Taylor]]
−
* '''jednání úředníků'''-řídí se psanými pravidly, čím výše úředníci jsou, tím více rozmanitých případů musí řešit => vyžaduje flexibilitu
+
* [[Organizační struktura]]
−
* '''úředník'''- fixní plat, plný úvazek, očekává se úsilí a kariérní postup v rámci organizace
 
−
* '''úkoly v organizaci odděleny od života mimo organizaci'''
 
−
* '''rozvoj byrokracie'''- oddělení pracovníků nad kontrolou výrobních prostředků (dříve zemědělství- vlastní nástroje, kontrola nad výrobními procesy)
 
  
−
<br />
+
== Klíčová slova ==
−
=>čím více se organizace blíží ideální typu byrokracie tím efektivněji plní své cíle
 
−
<br />
 
−
-byrokracie- práce na principu racionality, sofistikovaný nástroj
 
  
 +
organizace, [[Organizační struktura|organizační struktura]]
  
−
=== '''Kritika postfordismu'''===
+
[[Kategorie:Andragogika a personální řízení]]
−
<br />
 
−
-postfordismus neexistuje=> argumenty => nejde o celkovou transformaci, ale integraci některých nových přístupů do tradičních fordistických metod
 
−
<br />
 
−
-neofordismus- období modifikace tradičních fordistických metod
 
−
<br />
 
−
-Anna Pollert- tvrdí, že metody masové produkce stále převládají v mnoha odvětvích, zejména ty, které jsou zaměřeny na spotřební trhy
 

Aktuální verze z 26. 9. 2017, 15:03

Pojem organizace používá mnoho vědních disciplín (např. biologie, sociologie, psychologie, teorie řízení). Biologie zkoumá v této souvislosti především lidský, či biologický organismus, jenž má různé části a funkce, které se doplňují, tak aby mohl fungovat jako celek. V běžném hovoru můžeme organizaci chápat jako řád, systém, pořádek či jako instituci. Můžeme najít celou řadu dalších významů.

Cooperation.svg

Významy pojmu organizace:

Organizaci můžeme chápat dvěma způsoby.

  • organizace jako proces - Snaha o koordinované a harmonizované propojení činností (úkolů) jednotlivců vedoucí k dosažení společného cíle. [1] V tomto případě se také někdy hovoří o organizování. Jan Keller považuje tento přístup za tzv. technickou linii, která soustředí svou pozornost především na problematiku fungování organizací.[2] Blanka Doktorová dodává, že předností této koncepce je důraz na dynamičnost každé organizace a předmětem pozornosti jsou procesy správní, technické, technologické, ekonomické, obchodní apod.[3]
  • organizace jako systém - Vyznačuje se vnitřní strukturou (formální a neformální vazby/struktury) a vztahy mezi jednotlivými prvky struktury. [1] hovoří o tzv. teoretické linii, jež se zabývá spíše obecnými strukturami vztahů uvnitř organizace.[2] Podle Blanky Doktorové představuje spojení interpersonálních vztahů společný cíl, spolupráce a systém komunikace.[3]

Je potřeba se na organizaci dívat komplexně, a tedy z obou úhlů pohledu. Obecné charakteristiky struktury nám mohou pomoci lépe vysvětlit dynamické procesy fungování uvnitř organizace. A naopak.

Definice pojmu organizace:

Organizace je z pohledu sociologie, psychologie a teorie je nahlížena různě, avšak můžeme najít společné znaky.

  • Jan Keller hovoří o formálních organizacích, které definuje jako „(…) uměle ustavený sociální útvar vybavený normativními procedurami za účelem mobilizace a koordinace kolektivního úsilí k dosažení stanovených cílů“.[2]
  • Podobně jako Jan Keller definuje organizaci Milan Nakonečný, který říká že „(…) organizace je strukturovaná sociální skupina se zacílenou, plánovanou, koordinovanou, kontrolovanou a účelně řízenou společnou, nicméně funkčně diferencovanou činností“. [4]
  • Také podle Edgara H. Scheina je organizace „(…) racionální koordinace činností určitého počtu lidí k dosažení určitého společného účelu nebo cíle na základě dělby práce a funkcí a na základě hierarchie autority a odpovědnosti“.[5]

Výše uvedené definice si jsou velmi podobné, přestože každá zdůrazňuje něco jiného. Vyplývá z nich, že organizace představuje sociální skupinu, která chce dosáhnout určitého cíle. Tato skupina má vlastní hierarchii (strukturu), která představuje klíč k odpovědnosti a k rozdělení úkolů, díky jejichž splnění dosáhne celá skupina stanoveného cíle. Využíváním principů dělby práce dosáhnou jedinci daleko větší míry užitku, než kdyby každý z nich pracoval sám. Kvůli různorodosti úkolů je nutné, aby výsledek práce jednotlivců ve skupině byl kontrolovaný a plánovaný.

Charakteristiky organizace

Amitai Etzioni považuje za základní charakteristiky organizace dělbu práce, centra moci, která koordinují průběh procesů vedoucích k cíli, a nábor členů. Člen organizace by tedy měl chtít dosáhnout stejných cílů jako organizace, ale také by měl být ochoten dodržovat její pravidla. V případě nesouladu může dojít ke konfliktu. Přestože lidský faktor hraje v organizaci velkou roli, jsou její členové nahraditelní. Tím se mimo jiné odlišuje od jiných sociálních skupin, které nevznikly formálním způsobem s konkrétním účelem. [6]

V současné době můžeme pozorovat velmi široké spektrum organizací v ekonomické, sociální, kulturní, náboženské či politické oblasti. Růst počtu organizací je jedním ze znaků moderní společnosti, avšak organizace se objevovaly například už ve starověkém Egyptě. Důsledkem toho je, že se vytváří zvláštní typ osobnosti, který byl nazván‚ organizačním člověkem.[7] Na jedince tak ve společnosti stále více dohlížejí různé organizace, které ovlivňují jeho život a do jisté míry omezují jeho individualitu, protože je žádoucí, aby byl jejich členem a řídil se jejich pravidly.

Struktury v organizaci

V organizaci můžeme pozorovat dva typy struktury – formální a neformální.

  • Formální struktura je jasně vymezená podle hierarchie řízení. Obvykle bývá sestavena podle funkcí, které členové vykonávají.
  • Neformální struktura se odlišuje, tím, že na rozdíl od formální vznikala spontánně na základě osobních sympatií mezi členy.

V pohledu na organizaci jako celek je tedy potřeba brát v úvahu obě struktury, které se od sebe mohou odlišovat. Každá totiž určitým způsobem ovlivňuje chování jednotlivců a jejich vnímání okolí.

Principy fungování organizace

Principy fungování organizace se zabývá vědní disciplína teorie organizace (teorie řízení), která má interdisciplinární charakter (vychází z poznatků teorie her, matematiky, psychologie, sociologie a dalších teorií).

3 koncepce teorie řízení

1. První z nich klade důraz na specializovanou formální strukturu a na pravidla, díky kterým lze dospět k vytyčeným cílům. Za představitele této koncepce jsou považováni například Frederick Winslow Taylor (dílo The Principles of Scientific Management z roku 1911), Max Weber (dílo Wirtschaft und Gessellschaft z roku 1925) a Henri Fayol (dílo Exposé des principes généraux ď administrativ z roku 1908).

2. Druhá koncepce, škola Human Relations, nahlíží na organizaci z pohledu neformálních vztahů, které vznikají zcela spontánně. Zdůrazňuje úlohu jednotlivců, nikoliv formální strukturu, kterou tato koncepce považuje za neefektivní. Cílem organizace je přežít. Představiteli této koncepce jsou například Elton Mayo (dílo The Human Problems of an Industrialized Civilization z roku 1933), George Caspar Homans (dílo The Human Group z roku 1950) nebo Michel Crozier (dílo The Bureaucratic Phenomenon z roku 1964).

3. Třetí koncepce je charakterizována pohledem na organizaci jako na otevřený systém. Na organizace se pohlíží jako na proces, který reaguje na vnější prostředí a jeho podněty. Představiteli jsou například Tom Burns a George MacPherson Stalker (dílo The Management of Innovation z roku 1961).

Odkazy

Článek je založen na práci KOLMANOVÁ, Marie, Konflikt jako sociální proces v organizaci, Katedra sociologie FF UK. Vedoucí práce Mgr. Dana Mudd, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2012. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109411/.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 TURECKIOVÁ, M. (2004). Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 KELLER, J. (2007). Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Sociologické nakladatelství.
  3. ↑ 3,0 3,1 DOKTOROVÁ, B. (1992). Vybrané kapitoly z teorie organizace. Praha: Karolinum.
  4. ↑ NAKONEČNÝ, M. (2005). Sociální psychologie organizace. Praha: Grada.
  5. ↑ SCHEIN, H. E. (1969). Psychologie organizace. Praha: Orbis.
  6. ↑ ETZIONI, A. (1964). Modernorganizations. N.J.: Prentice-Hall.
  7. ↑ SZCZEPAŃSKI, J. (1968). Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury.

Použitá literatura

  • TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0405-6.
  • KELLER, Jan. Sociologie organizace a byrokracie. Vyd. 2., přeprac. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-86429-74-8.
  • DOKTOROVÁ, Blanka. Vybrané kapitoly z teorie organizace. 1. vyd. 1992, dotisk 1994. Praha: Karolinum, 1992, 96 s. ISBN 80-7066-616-1.
  • NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie organizace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0577-X.
  • SCHEIN, Edgar H. Psychologie organizace. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969.
  • ETZIONI, Amitai. Modernorganizations. EnglewoodCliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1964.
  • SZCZEPAŃSKI, Jan. Základní sociologické pojmy. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1966.

Související články

Klíčová slova

organizace, organizační struktura

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace&oldid=49585“