Transkripce: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
  
 
* cílem je vybrat z řečového kontinua segmenty a nějak je graficky zaznamenat
 
* cílem je vybrat z řečového kontinua segmenty a nějak je graficky zaznamenat
 +
* zapisuje se '''do hranatých závorek''': [slovo]
 +
: - (pro fonologickou transkcripci se používají závorky šikmé: /slovo/)
 
* zaznamená vá se skutečná podoba výslovnosti (→ např. „d“ se může přepisovat jako [d], ale v případě asimilace znělosti i jako [t] - [hodu]×[hot])
 
* zaznamená vá se skutečná podoba výslovnosti (→ např. „d“ se může přepisovat jako [d], ale v případě asimilace znělosti i jako [t] - [hodu]×[hot])
 
: - sonory neasimilují → [gdıš na:m] a ne [gdıž na:m]
 
: - sonory neasimilují → [gdıš na:m] a ne [gdıž na:m]
Řádek 22: Řádek 24:
  
 
[[File:IPA chart 2005 png.svg|center|500px|thumb|Mezinárodní IPA symboly.]]
 
[[File:IPA chart 2005 png.svg|center|500px|thumb|Mezinárodní IPA symboly.]]
 +
<br />
 +
* symboly, které se liší od běžně psaných českých hlásek:
  
 +
{| class="wikitable" border="1"
 +
|-
 +
! symbol
 +
! hláska
 +
 +
|-
 +
| [c]
 +
| ť
 +
|-
 +
| [ɟ]
 +
| ď
 +
|-
 +
| [ɱ]
 +
| m (ve slově „tramvaj“)
 +
|-
 +
| [ɲ]
 +
| ň
 +
|-
 +
| [ɾ]
 +
| r (takové slabé, jednokmitné)
 +
|-
 +
| [ʃ]
 +
| š
 +
|-
 +
| [ᴣ]
 +
| ž (!pozor, v Č transkripci toto znamená dz!)
 +
|-
 +
| [x]
 +
| ch
 +
|-
 +
| [ɣ]
 +
| znělé ch (bych byl)
 +
|-
 +
| [ɦ]
 +
| h (v češtině je znělé, na rozdíl od většiny ostatních jazyků - jako [h] se označuje právě to neznělé)
 +
|-
 +
|}
  
 
== Česká transkripce ==
 
== Česká transkripce ==
Řádek 65: Řádek 106:
 
|}
 
|}
  
−
=== České vokály ===
+
* podrobnější popis jednotlivých českých hlásek v kapitolách [[Vokály|Akustika: Vokály]] a [[Konsonanty|Akustika: Konsonanty]].
−
 
 
−
* Dělení:
 
−
: 1) '''přední – střední – zadní''' (zleva doprava)
 
−
: 2) '''vysoké – středové – nízké''' (mezinárodní rozdělení dle IPA je '''zavřené – polozavřené – polootevřené – otevřené''', ale pro češtinu stačí tři stupně) (shora dolů)
 
−
: 3) '''zaokrouhlené (labializované) × nezaokrouhlené''' (v češtině jsou zaokrouhlené jen zadní vokály)
 
  
−
* takže např. [a] charakterizujeme jako střední, nízké a nezaokrouhlené
 
  
  

Aktuální verze z 12. 11. 2014, 21:06

  • preskriptivní transkripce – nařizuje, jak se má vyslovovat
  • deskriptivní transkripce – jak by se mělo vyslovovat
  • reálná transkripce – jak se ve skutečnosti vyslovuje
  • cílem je vybrat z řečového kontinua segmenty a nějak je graficky zaznamenat
  • zapisuje se do hranatých závorek: [slovo]
- (pro fonologickou transkcripci se používají závorky šikmé: /slovo/)
  • zaznamená vá se skutečná podoba výslovnosti (→ např. „d“ se může přepisovat jako [d], ale v případě asimilace znělosti i jako [t] - [hodu]×[hot])
- sonory neasimilují → [gdıš na:m] a ne [gdıž na:m]
  • IPA = mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet)
- mezinárodní fonetická asociace doporučuje, aby národní transkripce byly čitelné pro uživatele daného jazyka
→ byla vytvořena částečně odlišná česká transkripce


Druhy transkripce:

  • ortoepická × reálná
  • fonetická × fonologická
  • mezinárodní × národní


Transkripce IPA

Mezinárodní IPA symboly.


  • symboly, které se liší od běžně psaných českých hlásek:
symbol hláska
[c] ť
[ɟ] ď
[ɱ] m (ve slově „tramvaj“)
[ɲ] ň
[ɾ] r (takové slabé, jednokmitné)
[ʃ] š
[ᴣ] ž (!pozor, v Č transkripci toto znamená dz!)
[x] ch
[ɣ] znělé ch (bych byl)
[ɦ] h (v češtině je znělé, na rozdíl od většiny ostatních jazyků - jako [h] se označuje právě to neznělé)

Česká transkripce

  • změny oproti běžně psaným hláskám:
symbol hláska
[x] ch
[ɣ] znělé ch (bych byl)
[ı] i, y
[iː] í, ý
[ᴣ] dz
[ǯ] dž
[ř] ř (řeka)
[ř̝] neznělé ř (keř)
[o͡u] dvojhláska ou
[ε] e



Reference

  • IPA (1999): Handbook of the International Phonetic Association. Cambridge: Cambridge University Press.
  • http://www.arts.gla.ac.uk/IPA/ipa.html.
  • Duběda, T. (2005): Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Praha: Karolinum.
  • Pullum, G. K. - Ladusaw, W. A. (1996): Phonetic symbol guide. Chicago: University of Chicago Press.
  • Vieregge, W. H. (1989): Phonetische Transkription. Teorie und Praxis der Symbolphonetik. Zeitschrift fur Dialektologie und Linguistik, n. F., Heft 60. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.


Zpět na rozcestník: Fonetika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Transkripce&oldid=8160“