Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Verbální prezentační techniky == | == Verbální prezentační techniky == | ||
<br> | <br> | ||
| − | Jako [[Verbální komunikace|verbální komunikaci]] označujeme vyjadřování probíhající za pomocí slov a to jak písemné, tak ústní. V prezentaci se tedy jedná o nosič informací, které chceme posluchačům sdělit. Ty informace je tedy nutné do proslovu zabalit tak, aby byly přeneseny co nejsrozumitelněji, aby | + | Jako [[Verbální komunikace|verbální komunikaci]] označujeme vyjadřování probíhající za pomocí slov a to jak písemné, tak ústní. V prezentaci se tedy jedná o nosič [[Informace|informací]], které chceme posluchačům sdělit. Ty informace je tedy nutné do proslovu zabalit tak, aby byly přeneseny co nejsrozumitelněji, aby je publikum vstřebalo a vrylo si je do [[Paměť|paměti]].<ref name="jan">VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada, 2008. 328 s. ISBN 978-80-247-2614-4.</ref><br> |
Před tím, než si řečník začne svůj verbální projev připravovat, měl by si položit několik otázek - Komu? Kde? Co? Kdy? Jak dlouho? Jak a s kým? Odpovědi na všechny tyto otázky silně ovlivňují, jak by taková prezentace měla vypadat.<ref name ="pavel">VYCHYTIL, Pavel. Není prezentace jako prezentace. [online] 2008. [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf</ref> | Před tím, než si řečník začne svůj verbální projev připravovat, měl by si položit několik otázek - Komu? Kde? Co? Kdy? Jak dlouho? Jak a s kým? Odpovědi na všechny tyto otázky silně ovlivňují, jak by taková prezentace měla vypadat.<ref name ="pavel">VYCHYTIL, Pavel. Není prezentace jako prezentace. [online] 2008. [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf</ref> | ||
=== Stylistika projevu === | === Stylistika projevu === | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
V rámci akademické prezentace je důležité použití odborné terminologie. Rozsah a případné vysvětlování termínů v rámci prezentace by mělo být přizpůsobeno danému publiku. Obsah prezentace musí být jiný pro specialisty v oboru, kteří nechtějí být nudění tím, co už znají, a pro lajky, kteří nechtějí prezentaci, která jim takzvaně půjde přes hlavu a nebudou ji rozumět.<ref name="jan"></ref><br> | V rámci akademické prezentace je důležité použití odborné terminologie. Rozsah a případné vysvětlování termínů v rámci prezentace by mělo být přizpůsobeno danému publiku. Obsah prezentace musí být jiný pro specialisty v oboru, kteří nechtějí být nudění tím, co už znají, a pro lajky, kteří nechtějí prezentaci, která jim takzvaně půjde přes hlavu a nebudou ji rozumět.<ref name="jan"></ref><br> | ||
<br> | <br> | ||
| − | Důležitou jazykovou vlastností, kterou by měla disponovat každá prezentace, je takzvaný "signposting language" | + | Důležitou jazykovou vlastností, kterou by měla disponovat každá prezentace, je takzvaný "[[signposting language]]". Tímto termínem jsou označovány slova či fráze, které provází posluchače skrz proslov a vytváří vztahy mezi jednotlivými informacemi. Mohou je rozvíjet (navíc, nadále), oponovat (naopak, na druhou stranu), zdůrazňovat (evidentně, samozřejmě), seřadit (zaprvé, nakonec) nebo třeba zopakovat (jak již bylo řečeno).<ref>Signposting, Queen's University Belfast [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: http://www.qub.ie/directorates/sgc/learning/FileStore/Filetoupload,628191,en.pdf</ref><br> |
| + | <br> | ||
Zapamatovatelná prezentace vždy obsahuje něco navíc, něco, co ji odlišuje od ostatních. Prezentátor, který přijde, řekne několik holých informací a tím to ukončí, nejspíš nedosáhne toho, čeho by chtěl. Zásadní je například uvedení příkladů, které prezentaci propůjčí větší důvěryhodnost a posluchačům pomohou lépe si probíranou problematiku vizualizovat. Odlehčující prvky jako osobní poznámka nebo vtip mohou pomoci uvolnit atmosféru prezentace. Je však nutné, aby na to byla vhodná situace a aby byly ověřené, pro získání žádoucí reakce.<ref name="jan"></ref><br> | Zapamatovatelná prezentace vždy obsahuje něco navíc, něco, co ji odlišuje od ostatních. Prezentátor, který přijde, řekne několik holých informací a tím to ukončí, nejspíš nedosáhne toho, čeho by chtěl. Zásadní je například uvedení příkladů, které prezentaci propůjčí větší důvěryhodnost a posluchačům pomohou lépe si probíranou problematiku vizualizovat. Odlehčující prvky jako osobní poznámka nebo vtip mohou pomoci uvolnit atmosféru prezentace. Je však nutné, aby na to byla vhodná situace a aby byly ověřené, pro získání žádoucí reakce.<ref name="jan"></ref><br> | ||
=== Paralingvistika === | === Paralingvistika === | ||
| − | Paralingvistické prostředky se nacházejí někde na pomezí verbální a neverbální komunikace. Zahrnují se mezi ně jak práce s tónem, načasováním či hlasitostí při slovním projevu, tak i mimoslovní zvukové prostředky.<br> | + | Paralingvistické prostředky se nacházejí někde na pomezí verbální a [[neverbální komunikace]]. Zahrnují se mezi ně jak práce s tónem, načasováním či hlasitostí při slovním projevu, tak i mimoslovní zvukové prostředky.<br> |
<br> | <br> | ||
| − | Hlasitost projevu v sobě může ukrývat osobnost mluvčího. Sebevědomí lidé prezentují zpravidla hlasitěji, | + | Hlasitost projevu v sobě může ukrývat osobnost mluvčího. Sebevědomí lidé prezentují zpravidla hlasitěji, nesmělí tišeji. Hlasitost celkového projevu by každopádně měla být uzpůsobena velikosti prostoru a vzdálenosti publika. Změny v hlasitosti projevu pomáhají udržet pozornost publika a zároveň mohou být využity pro zdůrazňování některých bodů v prezentaci.<br> |
Podobně tomu je s rychlostí projevu. Rychlejší tempo řeči je energické, ale příliš rychlé řeči není rozumět. Oproti tomu pomalejší tempo je srozumitelnější, ale může začít být fádní. Občasné střídání tempa propůjčuje prezentaci dynamiku a lépe upoutá pozornost posluchačů.<br> | Podobně tomu je s rychlostí projevu. Rychlejší tempo řeči je energické, ale příliš rychlé řeči není rozumět. Oproti tomu pomalejší tempo je srozumitelnější, ale může začít být fádní. Občasné střídání tempa propůjčuje prezentaci dynamiku a lépe upoutá pozornost posluchačů.<br> | ||
Výška hlasu a jeho emoční zabarvení jsou silně individuální charakteristické prvky mluvčího, ale jejich ovládání může také do jisté míry být naučeno. Poklesávání hlasu na koncích vět proslov rozčleňuje, čímž je snadnější ho sledovat. Příliš monotónní projev uspává, je vhodné mu dodat trochu melodičnosti při prezentacích. <br> | Výška hlasu a jeho emoční zabarvení jsou silně individuální charakteristické prvky mluvčího, ale jejich ovládání může také do jisté míry být naučeno. Poklesávání hlasu na koncích vět proslov rozčleňuje, čímž je snadnější ho sledovat. Příliš monotónní projev uspává, je vhodné mu dodat trochu melodičnosti při prezentacích. <br> | ||
| Řádek 21: | Řádek 22: | ||
== Non-verbální prezentační techniky == | == Non-verbální prezentační techniky == | ||
<br> | <br> | ||
| − | Při komunikaci "tváří v tvář" představuje mimoslovní dorozumívání až 85% projevu. Vedle obsahu projevu jsou tedy i nesmírně důležité signály, které přednášející vysílá, aniž by mluvil. | + | Při [[Komunikace|komunikaci]] "tváří v tvář" představuje mimoslovní dorozumívání až 85% projevu. Vedle obsahu projevu jsou tedy i nesmírně důležité signály, které přednášející vysílá, aniž by mluvil. Neverbální prezentace člověka může probíhat vědomě i podvědomě, hodně vypovídá povaze člověka.<br> |
Pomocí neverbální komunikace lze regulovat, zdůraznit či doplnit verbální sdělení, vyjádřit emoce nebo třeba pomoci posluchači vytvořit si dojem o povaze přednášejícího. Při pochopení principů neverbálních prezentačních technik a jejich úspěšného provedení v praxi může člověk lépe zapůsobit na ostatní, úspěšně se prodat a lépe komunikovat svůj názor a umět o něm přesvědčit druhé.<ref name="jan"></ref><br> | Pomocí neverbální komunikace lze regulovat, zdůraznit či doplnit verbální sdělení, vyjádřit emoce nebo třeba pomoci posluchači vytvořit si dojem o povaze přednášejícího. Při pochopení principů neverbálních prezentačních technik a jejich úspěšného provedení v praxi může člověk lépe zapůsobit na ostatní, úspěšně se prodat a lépe komunikovat svůj názor a umět o něm přesvědčit druhé.<ref name="jan"></ref><br> | ||
Neexistuje jedna správná formule neverbálního projevu, které by se měli všichni držet. Na druhou stranu ale existují určité signály, které působí na posluchače negativně a je lepší se jim vyvarovat, nebo naopak jiné, které je dobré do svého vystupování zařadit, jelikož mohou pomoci navázat pozitivní kontakt s publikem. <ref name="pavel"></ref> | Neexistuje jedna správná formule neverbálního projevu, které by se měli všichni držet. Na druhou stranu ale existují určité signály, které působí na posluchače negativně a je lepší se jim vyvarovat, nebo naopak jiné, které je dobré do svého vystupování zařadit, jelikož mohou pomoci navázat pozitivní kontakt s publikem. <ref name="pavel"></ref> | ||
=== Kinezika === | === Kinezika === | ||
| − | [[Kinezika]] zahrnuje veškerou komunikaci prováděnou pohyby celého těla nebo pohyby částmi těla, patří tam také například chůze. Harmonické, uvolněné pohyby a klidná, plynulá chůze vyzařují klid a sebedůvěru, obecenstvo z toho vycítí, že přednášející ví, o čem mluví a co dělá. Rychlé a výrazné pohyby projev zdůrazňují, vyjadřují asertivitu. S těmi se to však nesmí přehnat, aby nepůsobily příliš agresivně a nepřátelsky.<br> | + | [[Kinezika]] zahrnuje veškerou komunikaci prováděnou pohyby celého těla nebo pohyby částmi těla, patří tam také například chůze. Harmonické, uvolněné pohyby a klidná, plynulá chůze vyzařují klid a sebedůvěru, obecenstvo z toho vycítí, že přednášející ví, o čem mluví a co dělá. Rychlé a výrazné pohyby projev zdůrazňují, vyjadřují [[asertivita|asertivitu]]. S těmi se to však nesmí přehnat, aby nepůsobily příliš agresivně a nepřátelsky.<br> |
Trhané pohyby či přešlapování značí nervozitu a nejistotu, čímž může přednášející ztratit důvěru publika. Podobný efekt může mít i žádný pohyb, kdy nervózní člověk "zkamení". Pomalé, lenivé pohyby mohou ukazovat lhostejnost.<ref name="jan"></ref> | Trhané pohyby či přešlapování značí nervozitu a nejistotu, čímž může přednášející ztratit důvěru publika. Podobný efekt může mít i žádný pohyb, kdy nervózní člověk "zkamení". Pomalé, lenivé pohyby mohou ukazovat lhostejnost.<ref name="jan"></ref> | ||
=== Gestika === | === Gestika === | ||
| − | Oblastí zájmu gestiky jsou gesta. Ta jsou převážně prováděna rukama a prsty, ale zahrnuty jsou také gesta prováděná hlavou či nohama. Zahrnutí gest do projevu napomáhá publiku k vizualizaci přednášené problematiky. Otevřené dlaně působí vřele, naznačují, že nic neschováváme. Ukazování prstem je nevhodné, působí agresivně. V jaké míře je gestikulace vhodná silně závisí na sociální situaci a kulturním kontextu, proto by se s nimi měl přednášející dopředu seznámit. Přílišná gestikulace může působit neprofesionálně a určitá gesta, která jsou běžná v jedné kultuře, mohou být urážlivá v jiné.<ref name="jan"></ref> | + | Oblastí zájmu [[gestika|gestiky]] jsou gesta. Ta jsou převážně prováděna rukama a prsty, ale zahrnuty jsou také gesta prováděná hlavou či nohama. Zahrnutí gest do projevu napomáhá publiku k vizualizaci přednášené problematiky. Otevřené dlaně působí vřele, naznačují, že nic neschováváme. Ukazování prstem je nevhodné, působí agresivně. V jaké míře je gestikulace vhodná silně závisí na sociální situaci a kulturním kontextu, proto by se s nimi měl přednášející dopředu seznámit. Přílišná gestikulace může působit neprofesionálně a určitá gesta, která jsou běžná v jedné kultuře, mohou být urážlivá v jiné.<ref name="jan"></ref> |
=== Mimika === | === Mimika === | ||
[[Mimika]] analyzuje, co lze vyčíst z výrazu ve tváři. Ve výrazu jsme schopni vyjádřit základní emoce. Největší zbraň v oblasti mimiky pro přednášejícího představuje úsměv. Ten navozuje přátelskou atmosféru, spouští zpětnou vazbu a v publiku vyvolává pocit důvěry.<br> | [[Mimika]] analyzuje, co lze vyčíst z výrazu ve tváři. Ve výrazu jsme schopni vyjádřit základní emoce. Největší zbraň v oblasti mimiky pro přednášejícího představuje úsměv. Ten navozuje přátelskou atmosféru, spouští zpětnou vazbu a v publiku vyvolává pocit důvěry.<br> | ||
| − | Vizika je speciální odvětví mimiky, někdy se uvádí jako oblast neverbální komunikace sama o sobě. Jedná se o pohyby očí a svalů kolem a také o oční kontakt. Letmý oční kontakt s jednotlivci v publiku působí vyrovnaně a pomáhá navázat osobní kontakt. Pokud oční kontakt neprobíhá, prezentace působí neosobně a nedůvěryhodně, jako by přednášející | + | Vizika je speciální odvětví mimiky, někdy se uvádí jako oblast neverbální komunikace sama o sobě. Jedná se o pohyby očí a svalů kolem a také o oční kontakt. Letmý oční kontakt s jednotlivci v publiku působí vyrovnaně a pomáhá navázat osobní kontakt. Pokud oční kontakt neprobíhá, prezentace působí neosobně a nedůvěryhodně, jako by přednášející něco skrýval.<ref name="jan"></ref> |
=== Posturika === | === Posturika === | ||
| − | [[Posturologie|Posturika]] odhaluje signály skryté v držení těla. Posturika se do jisté míry také překrývá s gestikou a kinezikou. Při prezentaci je dobré udržovat vzpřímený postoj, který by měl vypadat přirozeně | + | [[Posturologie|Posturika]] (nebo také posturologie) odhaluje signály skryté v držení těla. Posturika se do jisté míry také překrývá s gestikou a kinezikou. Při prezentaci je dobré udržovat vzpřímený postoj, který by měl vypadat přirozeně (ne příliš křečovitě) a který symbolizuje hrdost a sebejistotu. Shrbený, uzavřený postoj nebo schovávání se za stůl značí strach, což není vhodné.<ref name="jan"></ref> |
| − | |||
| − | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | === Další literatura === | ||
| + | * KABÁTEK, Aleš a Olga LOŠŤÁKOVÁ. Obchodní a manažerská prezentace. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3344-9. | ||
| + | * KADLÁČKOVÁ, Zdeňka, Obchodní akademie (Orlová, Česko) a Gymnázium (Rýmařov, Česko). Komunikační a prezentační dovednosti - jak být úspěšný v obchodním styku. Orlová: Obchodní akademie Orlová, 2007. ISBN 978-80-87113-80-6. | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
[[Komunikace]]<br> | [[Komunikace]]<br> | ||
Aktuální verze z 6. 5. 2020, 15:09
Obsah
Verbální prezentační techniky
Jako verbální komunikaci označujeme vyjadřování probíhající za pomocí slov a to jak písemné, tak ústní. V prezentaci se tedy jedná o nosič informací, které chceme posluchačům sdělit. Ty informace je tedy nutné do proslovu zabalit tak, aby byly přeneseny co nejsrozumitelněji, aby je publikum vstřebalo a vrylo si je do paměti.[1]
Před tím, než si řečník začne svůj verbální projev připravovat, měl by si položit několik otázek - Komu? Kde? Co? Kdy? Jak dlouho? Jak a s kým? Odpovědi na všechny tyto otázky silně ovlivňují, jak by taková prezentace měla vypadat.[2]
Stylistika projevu
Slovní projev při prezentaci by v první řadě měl být rozdělen do logických celků - úvod, který posluchače seznámí s obsahem prezentace, rozvinutí, kdy jsou komunikovány veškeré informace, které mají být skrz prezentaci komunikovány, a závěr, který shrnuje nabyté poznatky z prezentace.
V rámci akademické prezentace je důležité použití odborné terminologie. Rozsah a případné vysvětlování termínů v rámci prezentace by mělo být přizpůsobeno danému publiku. Obsah prezentace musí být jiný pro specialisty v oboru, kteří nechtějí být nudění tím, co už znají, a pro lajky, kteří nechtějí prezentaci, která jim takzvaně půjde přes hlavu a nebudou ji rozumět.[1]
Důležitou jazykovou vlastností, kterou by měla disponovat každá prezentace, je takzvaný "signposting language". Tímto termínem jsou označovány slova či fráze, které provází posluchače skrz proslov a vytváří vztahy mezi jednotlivými informacemi. Mohou je rozvíjet (navíc, nadále), oponovat (naopak, na druhou stranu), zdůrazňovat (evidentně, samozřejmě), seřadit (zaprvé, nakonec) nebo třeba zopakovat (jak již bylo řečeno).[3]
Zapamatovatelná prezentace vždy obsahuje něco navíc, něco, co ji odlišuje od ostatních. Prezentátor, který přijde, řekne několik holých informací a tím to ukončí, nejspíš nedosáhne toho, čeho by chtěl. Zásadní je například uvedení příkladů, které prezentaci propůjčí větší důvěryhodnost a posluchačům pomohou lépe si probíranou problematiku vizualizovat. Odlehčující prvky jako osobní poznámka nebo vtip mohou pomoci uvolnit atmosféru prezentace. Je však nutné, aby na to byla vhodná situace a aby byly ověřené, pro získání žádoucí reakce.[1]
Paralingvistika
Paralingvistické prostředky se nacházejí někde na pomezí verbální a neverbální komunikace. Zahrnují se mezi ně jak práce s tónem, načasováním či hlasitostí při slovním projevu, tak i mimoslovní zvukové prostředky.
Hlasitost projevu v sobě může ukrývat osobnost mluvčího. Sebevědomí lidé prezentují zpravidla hlasitěji, nesmělí tišeji. Hlasitost celkového projevu by každopádně měla být uzpůsobena velikosti prostoru a vzdálenosti publika. Změny v hlasitosti projevu pomáhají udržet pozornost publika a zároveň mohou být využity pro zdůrazňování některých bodů v prezentaci.
Podobně tomu je s rychlostí projevu. Rychlejší tempo řeči je energické, ale příliš rychlé řeči není rozumět. Oproti tomu pomalejší tempo je srozumitelnější, ale může začít být fádní. Občasné střídání tempa propůjčuje prezentaci dynamiku a lépe upoutá pozornost posluchačů.
Výška hlasu a jeho emoční zabarvení jsou silně individuální charakteristické prvky mluvčího, ale jejich ovládání může také do jisté míry být naučeno. Poklesávání hlasu na koncích vět proslov rozčleňuje, čímž je snadnější ho sledovat. Příliš monotónní projev uspává, je vhodné mu dodat trochu melodičnosti při prezentacích.
Plynulost projevu je silně ovlivněna mírou rozhodnosti a nervozity. Přílišně sekaný projev je nevhodný, ale strategicky umístěná pomlka vyvolává napětí, nutí posluchače zamyslet se nad tím, co bylo řečeno, a navede ho do očekávání toho, co bude dál.
Mimoslovní paralingvistické zvukové prostředky se označují jako slovní vata a je to zpravidla něco, čemu by se měl člověk při prezentaci vyvarovat. Jsou vnímány jako chyby v projektu, které vznikají při nervozitě, zapomenutí části projevu nebo si je někteří lidé mohou vypěstovat jako zlozvyk. Slovní vatou mohou být slova nesouvisející s projevem (takže, jakoby, prostě, ano, ...) nebo jenom bezvýznamné zvuky (ehm, ééé, hmm).[1]
Non-verbální prezentační techniky
Při komunikaci "tváří v tvář" představuje mimoslovní dorozumívání až 85% projevu. Vedle obsahu projevu jsou tedy i nesmírně důležité signály, které přednášející vysílá, aniž by mluvil. Neverbální prezentace člověka může probíhat vědomě i podvědomě, hodně vypovídá povaze člověka.
Pomocí neverbální komunikace lze regulovat, zdůraznit či doplnit verbální sdělení, vyjádřit emoce nebo třeba pomoci posluchači vytvořit si dojem o povaze přednášejícího. Při pochopení principů neverbálních prezentačních technik a jejich úspěšného provedení v praxi může člověk lépe zapůsobit na ostatní, úspěšně se prodat a lépe komunikovat svůj názor a umět o něm přesvědčit druhé.[1]
Neexistuje jedna správná formule neverbálního projevu, které by se měli všichni držet. Na druhou stranu ale existují určité signály, které působí na posluchače negativně a je lepší se jim vyvarovat, nebo naopak jiné, které je dobré do svého vystupování zařadit, jelikož mohou pomoci navázat pozitivní kontakt s publikem. [2]
Kinezika
Kinezika zahrnuje veškerou komunikaci prováděnou pohyby celého těla nebo pohyby částmi těla, patří tam také například chůze. Harmonické, uvolněné pohyby a klidná, plynulá chůze vyzařují klid a sebedůvěru, obecenstvo z toho vycítí, že přednášející ví, o čem mluví a co dělá. Rychlé a výrazné pohyby projev zdůrazňují, vyjadřují asertivitu. S těmi se to však nesmí přehnat, aby nepůsobily příliš agresivně a nepřátelsky.
Trhané pohyby či přešlapování značí nervozitu a nejistotu, čímž může přednášející ztratit důvěru publika. Podobný efekt může mít i žádný pohyb, kdy nervózní člověk "zkamení". Pomalé, lenivé pohyby mohou ukazovat lhostejnost.[1]
Gestika
Oblastí zájmu gestiky jsou gesta. Ta jsou převážně prováděna rukama a prsty, ale zahrnuty jsou také gesta prováděná hlavou či nohama. Zahrnutí gest do projevu napomáhá publiku k vizualizaci přednášené problematiky. Otevřené dlaně působí vřele, naznačují, že nic neschováváme. Ukazování prstem je nevhodné, působí agresivně. V jaké míře je gestikulace vhodná silně závisí na sociální situaci a kulturním kontextu, proto by se s nimi měl přednášející dopředu seznámit. Přílišná gestikulace může působit neprofesionálně a určitá gesta, která jsou běžná v jedné kultuře, mohou být urážlivá v jiné.[1]
Mimika
Mimika analyzuje, co lze vyčíst z výrazu ve tváři. Ve výrazu jsme schopni vyjádřit základní emoce. Největší zbraň v oblasti mimiky pro přednášejícího představuje úsměv. Ten navozuje přátelskou atmosféru, spouští zpětnou vazbu a v publiku vyvolává pocit důvěry.
Vizika je speciální odvětví mimiky, někdy se uvádí jako oblast neverbální komunikace sama o sobě. Jedná se o pohyby očí a svalů kolem a také o oční kontakt. Letmý oční kontakt s jednotlivci v publiku působí vyrovnaně a pomáhá navázat osobní kontakt. Pokud oční kontakt neprobíhá, prezentace působí neosobně a nedůvěryhodně, jako by přednášející něco skrýval.[1]
Posturika
Posturika (nebo také posturologie) odhaluje signály skryté v držení těla. Posturika se do jisté míry také překrývá s gestikou a kinezikou. Při prezentaci je dobré udržovat vzpřímený postoj, který by měl vypadat přirozeně (ne příliš křečovitě) a který symbolizuje hrdost a sebejistotu. Shrbený, uzavřený postoj nebo schovávání se za stůl značí strach, což není vhodné.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada, 2008. 328 s. ISBN 978-80-247-2614-4.
- ↑ 2,0 2,1 VYCHYTIL, Pavel. Není prezentace jako prezentace. [online] 2008. [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf
- ↑ Signposting, Queen's University Belfast [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: http://www.qub.ie/directorates/sgc/learning/FileStore/Filetoupload,628191,en.pdf
Další literatura
- KABÁTEK, Aleš a Olga LOŠŤÁKOVÁ. Obchodní a manažerská prezentace. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3344-9.
- KADLÁČKOVÁ, Zdeňka, Obchodní akademie (Orlová, Česko) a Gymnázium (Rýmařov, Česko). Komunikační a prezentační dovednosti - jak být úspěšný v obchodním styku. Orlová: Obchodní akademie Orlová, 2007. ISBN 978-80-87113-80-6.
Související články
Komunikace
Verbální komunikace
Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky
Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.
Klíčová slova
verbální komunikace, neverbální komunikace, prezentační techniky, rétorika, řečnictví, mluvený projev, sociální komunikace
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
