|
|
| (Není zobrazeno 66 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | Základní roviny: | + | == Základní roviny == |
| − | * mediální – střední | + | * '''mediální''' – střední |
| − | * sagitální – předozadní | + | ** je 1, základní osa, která dělí tělo na pravou a levou část |
| − | * k nim kolmá – frontální
| + | * '''sagitální''' – předozadní |
| − | * transverzální – příčná
| + | ** rovnoběžná s mediální rovinou, není ve středu |
| − | | + | * '''frontální''' - čelní |
| − | Směry:
| + | ** kolmá na mediální a sagitální |
| − | * směr blíže ke středu těla – mediální
| + | ** prochází z boku -> přední a zadní |
| − | * směr dál od středu těla – laterální
| + | * '''transverzální''' – příčná |
| − | * směr k břichu – ventrální (anterior)
| + | ** v příčném průřězu |
| − | * směr zadní, k páteři – dorzální (posterior) | + | == Směry == |
| − | * směr k hlavě – kraniální
| + | * '''mediální''' - vnitřní, směr blíže ke středu těla |
| − | * směr dolů – kaudální
| + | * '''laterální''' - vnější, směr dál od středu těla |
| − | * směr povrchový, zevní – superficialis (externus)
| + | * '''kraniální (superior)''' - směr k hlavně, horní |
| − | * směr hluboký – profundis (internus)
| + | * '''kaudální (inferior)''' - směr dolu, kaudální |
| − | * směr po končetině nahoru k tělu – proximální
| + | * '''ventrální (anterior)''' - směr k břichu |
| − | * směr od těla ke konci končetiny - distální
| + | * '''dorzální (posterior)''' - směr zadní, k páteři |
| − | | + | * '''superficialis (externus)''' - na povrchu, zevní |
| − | * pravá strana – dexter
| + | * '''profundis (internus)''' - směr hluboký, vnitřní |
| − | * levá strana – sinister
| + | * jen u končetin |
| − | | + | ** '''proximální '''- směr nahoru, k trupu |
| − | | + | ** '''distální''' - směr dolu, dál od trupu |
| − | == Kosti ==
| + | * ruka |
| − | | + | ** dorzální strana (zápěstí ze shora) |
| − | * orgán je kost, tvoří SKELET
| + | ** palmární strana (dlaň) |
| − | * kosterní soustava je pasivním pohybovým aparátem, podpůrná soustava, schránka pro měkké orgány
| + | * noha |
| − | | + | ** plantární strana |
| − | | + | ** dorzální strana |
| − | KOSTI
| + | * '''dexter''' - pravná strana |
| − | * dlouhé – rozlišujeme 1 diafýzu a 2 epifýzy
| + | * '''sinister''' - levá strana |
| − | * krátké – rozlišení nemají (obratle)
| + | == Zdroje == |
| − | * ploché – lopatky, lebka
| + | přednášky Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]] |
| − | | |
| − | * chráněny vazivovým obalem PERIOST – zásobuje kosti minerály -> růst kostí, vyrůstají z něj kostitvorné buňky (regenerace v případě poškození kosti)
| |
| − | | |
| − | * v kloubním spojení nad periostem CHRUPAVKA
| |
| − | | |
| − | | |
| − | STRUKTURA KOSTÍ
| |
| − | * hutné (kompaktní) - tvoří diafýzu, povrch krátkých plochých kostí
| |
| − | * houbovité (spongiózní) - tvoří epifýzy, odolává tlaku, tahu (deformaci kostí)
| |
| − | * uvnitř kostní dřeň (2600 g v organismu) – v dětství červená (tvoří červené krvinky), věkem žloutne = změna v tukovou tkáň (pouze dřeň plochých a krátkých kostí vytváří i v dospělém věku červené krvinky)
| |
| − |
| |
| − | * kosti se vyvíjí z chrupavky (přeměna = osifikace)
| |
| − | * kosti klíční a klenba lební se vyvíjí z vaziva
| |
| − | | |
| − | * osifikace: v chrupavce se vytvoří osifikační jádro a podle přesných pravidel se vyvíjí (a lze podle stupně vývoje určit věk dítěte)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SPOJENÍ KOSTÍ
| |
| − | * pohyblivé – kloubní (kloub=articulatio)
| |
| − | * pevné – kosti srůstají (př. pánev je 1 kost)
| |
| − | * spojení vazivem (lebka – vazivo tvoří lebeční švy)
| |
| − | * spojení chrupavkou (spona stydká)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Kostra trupu ===
| |
| − | | |
| − | páteř (kolumna vertebralis) 7-12-5-5-4/5
| |
| − | | |
| − | 7 C - vertebrae Cervicales (krční)
| |
| − | 12 Th - vertebrae Thoracicae (hrudní)
| |
| − | 5 L - vertebrae Lumbales (bederní)
| |
| − | 5 S - vertebrae Sacrales (křížové)
| |
| − | 4/5 Co - vertabrae Coccygeae (kostrční)
| |
| − | | |
| − | 1. obratel ATLAS (nosič) – nemá tělo ani výstupky, horní plocha : kloubní spojení s kostí týlní -> kývavé pohyby hlavy
| |
| − | 2. obratel AXIS – kloubní spojení – otáčivý pohyb hlavy
| |
| − | | |
| − | * 12 hrudních – na bocích kloubní spojení pro žebra
| |
| − | * bederní – největší, nejmohutnější
| |
| − | * křížové - spojují se v kost křížovou
| |
| − | * kostrční - spojují se v kost kostrční
| |
| − | * nejpohyblivější jsou krční a bederní (C a L) – nejvíc blokád, uštípnutých nervů
| |
| − | | |
| − | * páteř je celek pohyblivý, pružný -> 2x esovitě prohnuté (lordóza – krční a bederní, kyfóza – křížová a hrudní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ŽEBRA (costae)
| |
| − | * zadní část spojení s obratly, vpředu s kostí hrudní
| |
| − | * 12 párů, nestejná (1. pár nejkratší) | |
| − | * 1.-7. žebro pravé (napojují se na kost hrudní), 8.+9.+10. nepravé (chrupavkou se napojují na 7. žebro), 11.+12. jsou volná (končí volně ve stěně břišní)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KOST HRUDNÍ (sternum)
| |
| − | * plochá, hmatná
| |
| − | * v případě uštípnutí mezižeberních nervů připomíná infarkt ( píchavá prudká bolest, ale žádné průvodní projevy jako nevolnost apod.)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | HORNÍ KONČETINA
| |
| − | * na každé pletenec + volná část
| |
| − | | |
| − | | |
| − | pletenec:
| |
| − | klíční kost (clavicula) + lopatka (scapula)
| |
| − | | |
| − | * scapula – plochá, volná, spojená svaly s klíční kostí -> neuvěřitelně pohyblivé
| |
| − | * clavicula – 12-16 cm dlouhá, spojuje hrudní kost lopatkou, osifikuje jako první kost v těle (již v 2. měsíci nitroděložního života)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | volná část:
| |
| − | * pažní kost (humerus)- nahoře 2 zúžení v krčku, snadno se láme. Dole nestejnoměrné ukončení (napojují se 2 kosti, loket=velice složitý kloub)
| |
| − | * předloktí - kost vřetenní (radius) – nejdřív úzké pak široká hlavice a kost loketní (ulna) – hlavice a zužuje se
| |
| − | * loket (olecranon) – hmatný je výběžek ulny
| |
| − | * ruka (od zápětí dolů): kosti zápěstní (ossa carpi) – 2 řady po 4 kostech krátkých, kosti záprstní(ossa metacarpi) – 5 kostí dlouhého typu (= podklad dlaně), články prstů (phalanges) – palec 2 články, ostatní prsty 3 články, obě dlouhého typu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | POHYB
| |
| − | | |
| − | kroutivý, mezi kostmi předloktí a zápěstí: pronace (malík ven)a supinace (palec ven)
| |
| − | | |
| − | * extenze – natažení (normálně 180 %, olekranon je jako zarážka)
| |
| − | * flexe – skrčení
| |
| − | | |
| − | * volně visící končetina je v mírné flexi a pronaci
| |
| − | | |
| − | | |
| − | DOLNÍ KONČETINA
| |
| − | | |
| − | * na každé pletenec + volná část
| |
| − | | |
| − | pletenec:
| |
| − | | |
| − | * kost pánevní (os coxae) – levá i pravé tvoří pánevní oblouk, vznik ze tří kostí
| |
| − | # os ilium (kost kyčelní) – hmatná = boky, míří nahoru
| |
| − | # os ischium (kost sedací), míří dolů
| |
| − | # os pubis (kost stydká), dopředu a uzavírá pánev
| |
| − | | |
| − | * uspořádání pánve: 2 části – kyčelní + sedací (velká pánev)a část ke kosti stydké (malá pánev, „porodní“)
| |
| − | | |
| − | * mužská pánev – vyšší a užší (v předozadní ose je širší než v příčné)
| |
| − | * ženská – širší (osa příčná širší než předozadní)
| |
| − | | |
| − | volná část:
| |
| − | | |
| − | * kost stehenní (femur) – nejsilnější a nejdelší kost v těle (podobný tvar jako humerus, tvoří úhel 125°)
| |
| − | * bérec – kost holenní (tibia) – hmatná zepředu, tvoří vnitřní kotník (malleolus medialis) a kost lýtková (fibula) - tvoří vnější kotník (malleolus lateralis)
| |
| − | | |
| − | * v rámci kloubního spojení na vyrovnání lemuru jako mohutné kosti a dvou tenkých kostiček bérce jsou vloženy dvě destičky = ploténky (menisky), upevněny složitým systémem vazů, vpředu chrání kloub destička čéška (patela)
| |
| − | | |
| − | * kosti zánártní ( ossa tarsi) – 7 krátkého typu
| |
| − | * kosti nártní (ossa metatarsi) – dlouhý typ
| |
| − | * články prstů (phallanges) – oproti ruce jsou tlustší | |
| − | | |
| − | | |
| − | === Kostra hlavy ===
| |
| − | | |
| − | * lebka (cranium) – chrání mozek a smyslové orgány, calva + base (spodina lební)
| |
| − | | |
| − | * mozková část (neurocranium) – vznik z vaziva a chrupavky
| |
| − | * obličejová část (splanchnocranium)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | MOZKOVÁ ČÁST - NEUROCRANIUM
| |
| − | | |
| − | * týlní kost (os occipitale) – kloubní spojení s 1. krčním obratlem + úpony zádových svalů | |
| − | * velký otvor (foramen magnum) – tudy prochází mícha
| |
| − | * klínová kost (os sphenoidale) - uprostřed base, má tvar motýla, uprostřed turecké sedlo (sella tureica) – místo uložení hypofýzy, zde uložena dutina nosní
| |
| − | * čichová kost (os ethmoidale)- na basi, vstupuje do prostoru lebky, je dírkovaná, skrze dírky procházejí nervová vlákna vedoucí ze sliznice nosní, v kosti čichové vytváří dohromady čichový nerv | |
| − | * spánková kost (os temporale)- levá a pravá, její částí je kost skalní (os petrosum) – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, vypadá jako pyramida a obsahuje dutiny pro čichové a rovnovážné (vestibulární) ústrojí
| |
| − | * bubínková kost (os tympanicum)- součástí spánkové kosti, podklad zevního zvukovodu, nahmatatelná za ušním boltcem, je tam i sval - zdvihač hlavy
| |
| − | * čelní kost (os frontale) – nepárová, do 2 let nesrostlá, tvoří stropy očnice
| |
| − | * temenní kost (os parietale) – párová, miskovitého tvaru
| |
| − | * vazivové švy (sutura),v místech srůstu švů vznikají měkké otvory fontanella (tam se miminkům píchají infuze – mají moc tenké žíly)
| |
| − | fontanelly a švy postupem srůstají a zanikají
| |
| − |
| |
| − | # šípová (sutura sagittalis) – srůstají 2 kosti temenní
| |
| − | # věncová (sutura coronalis) – temeno s kosti čelní
| |
| − | # lambdová (sutura lambdoidea) – temeno s kostí týlní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | OBLIČEJOVÁ ČÁST - SPLANCHNOCRANIUM
| |
| − | | |
| − | * horní čelist (maxilla)- tvar podkovy, základ tvrdého patra, uvnitř dutina nosní (sinus maxillaris),základem pro horní chrup, v ní uložena zubní lůžka (jakoby důlek v kosti) – ta se ve stáří zplošťují a zanikají
| |
| − | * lícní kost (os zygomaticum) – párová, tvoří tvar obličeje – jeho šířku, pod očnicemi
| |
| − | * nosní kosti (ossa nasalia) – dvě, tvoří podklad kořene nosu = nosní hřbet (bambule nosu je jen chrupavka)
| |
| − | * slzní kost (os lacrimale) – v koutku oka, čtvercová
| |
| − | * radliční kost (vomer) – není hmatatelná, přepážka mezi nosními choany = dělí levou a pravou nosní dutinu | |
| − | * dolní čelist (mandibula)- spojena kloubem s kostí spánkovou, opět zubní lůžka, úhel dolní čelisti : u novorozenců 150°, u dospělých 120°, uprostřed – bradový výběžek (protuberantia mentalis) – tvoří tvar brady | |
| − | * jazylka (os hyoideum) – nepárová, tvar malé podkovy, na ní zavěšen hrtan, podpírá jazyk
| |
| − | | |
| − | v lebce 3 dutiny:
| |
| − | | |
| − | * dutina lebky – mozkovna – uložen mozek
| |
| − | * dutina nosní – tvoří obličejové kosti, uprostřed; vedlejší a hlavní dutina
| |
| − | * dutina oční – je v ní uloženo oko, má tvar pyramidy = očnice (orbita), je velká (oko může při nehodě zapadnout, vejde se tam i násada od čínského pera)
| |
| − | | |
| − | * lebka roste, více se ale zvěšuje mozkovna než obličejová část
| |
| − | | |
| − | * obvod dětské hlavičky: 34 cm, 1.rok – 46 cm, 3. rok – 49 cm, 5.rok -50 cm, dospělost – 55 cm (neučit)
| |
| − | | |
| − | pohlavní rozdíly:
| |
| − | * kost čelní u žen kolmá, u mužů ubíhá dozadu
| |
| − | * muži – hranatá brada, vyklenutá glabella => větší nadočnicové oblouky
| |
| − | * mění se až v pubertě
| |
| − | * dětská lebka stejná
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Svalová soustava ==
| |
| − | | |
| − | svaly:
| |
| − | # hladké – útroby
| |
| − | # příčně pruhované (kosti, pohyb)
| |
| − | # srdeční
| |
| − | | |
| − | * celkem 600 svalů
| |
| − | * 40% celkové hmotnosti
| |
| − | * fascie = blanitý obal svalu, na konci vytváří šlachu. Ta připojuje sval ke kosti.
| |
| − | * zásobeny krví – cévka vstupuje do svalu kolmo, tam se rozvětvuje a zásobuje svalová vlákna, v klidu 5% zásobení krví
| |
| − | | |
| − | | |
| − | inervace:
| |
| − | | |
| − | * motorická = hybná – z páteřní míchy, řízeno z mozku, tzv. motorické ploténky (zde nerv vstupuje do kontaktu se svalem) – díky acetylcholinu
| |
| − | * citlivá - senzitivní | |
| − | * vegetativní
| |
| − | | |
| − | * motorická jednotka – systém svalu inervovaný jedním nervovým vláknem
| |
| − | * u oka – 1 nerv zásobuje až 12 svalových vláken -> vyšší citlivost
| |
| − | * u hýžďového svalu – 1 nerv: 500 vláken
| |
| − | | |
| − | * senzitivní inervace - svalová vřeténka či šlachová tělíska - propriorecepory: fce hlubokého čití
| |
| − | * vegetativní inervace - průsvit cév = zásobení svalů krví
| |
| − | | |
| − | CHEMICKÉ SLOŽENÍ SVALU
| |
| − | | |
| − | * 75% voda
| |
| − | * 24 % organické látky – bílkovíny – myoglobin (obdobný hemoglobinu) – zajišťuje funkčnost, váže na sebe kyslík 20x více nežž hemoglobin + svalový glykogen, enzymy
| |
| − | * 1% anorganické látky + stopové prvky (Fe, Mg, Ca...)
| |
| − | | |
| − | VÝVOJ SVALU
| |
| − | | |
| − | * ¼ hmotnosti těla (dítě) -> 1/3 (dospělý)
| |
| − | * předškolní věk: vývoj hlavně hrubé motoriky = velké svalové skupiny
| |
| − | * od 6 let: malé svalové skupiny => jemná motorika
| |
| − | * odpovídá dozrávání mozkové kůry
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly hlavy ===
| |
| − | | |
| − | * mimické svaly
| |
| − | * žvýkací svaly
| |
| − | | |
| − | sval = musculus (m.)
| |
| − | | |
| − | ==== Mimické svaly====
| |
| − | | |
| − | * začínají na kosti, ale upínají se do kůže (na rozdíl od jiných svalů)
| |
| − | | |
| − | GALEA APONEUROTICA
| |
| − | | |
| − | * vazivová blána v calvě
| |
| − | * srůstá s kůží vlasaté části hlavy
| |
| − | * v přední části přechází ve sval m. occipitofrontalis, přední část (venter frontalis) – svrašťuje čelo a zvedá obočí nahoru, zadní část (venter occipitalis) – vyrovnává čelo
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KRUHOVÝ SVAL OČNÍ - m. orbicularis oculi
| |
| − | | |
| − | * uzavírá a otevírá oči -> víčka
| |
| − | * mimika očí
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KRUHOVÝ ÚSTNÍ SVAL - m. orbicularis oris
| |
| − | | |
| − | * podklad rtů, zavírá je, přitlačuje k zubům
| |
| − | | |
| − | | |
| − | TVÁŘOVÝ SVAL - m. buccinator
| |
| − | | |
| − | * nejmohutnější mimický sval
| |
| − | * modeluje obličej
| |
| − | * přitlačuje tváře k zubům
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==== Žvýkací svaly ====
| |
| − | | |
| − | * pohyb dolní čelisti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ŽVÝKACÍ SVAL - m. masseter
| |
| − | | |
| − | * přitahuje dolní čelist
| |
| − | * umožňuje práci stoliček
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SPÁNKOVÝ SVAL - m. temporalis
| |
| − | | |
| − | * přitahuje dolní čelist a tlačí ji dozadu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KŘíDLOVÝ SVAL - m. pterygoideus
| |
| − | | |
| − | * lateralis a medialis
| |
| − | * posunuje dolní čelist dopředu a dozadu
| |
| − | | |
| − | tyto svaly působí synergicky - řeč, zpěv, smích, kousání, žvýkání, sání.....
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==== Svaly krku ====
| |
| − | | |
| − | | |
| − | M. PLATYSMA
| |
| − | | |
| − | * tvoří dekolt, od prsou až po bradu
| |
| − | * v mládí vypnutý, pak vrásní, díky svému uložení nejde kosmeticky upravit
| |
| − | * velmi jemný, podkožní, pohybuje hlavou
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ZDVIHAČ HLAVY - m. sternocleidomastoideus
| |
| − | | |
| − | * 2 svaly po bocích krku
| |
| − | | |
| − | | |
| − | JAZYLKOVÉ SVALY - s. hyloideus
| |
| − | | |
| − | * tvoří dno ústní dutiny
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KLONĚNÉ SVALY - m. scaleni
| |
| − | | |
| − | * z druhé strany krku podél páteře | |
| − | * pohyb hlavy, zpevňují obratle, i s žebry
| |
| − | * zdvihají žebra (<= pomocné dýchací svaly)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==== Svaly hrudníku ====
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PRSNÍ SVAL - m. pectoralis
| |
| − | | |
| − | * major – hrudník a přední jáma podpažní, přitahuje paži, pomáhá při dýchání
| |
| − | * minor – uložen pod majorem, zvedá žebra ( = pomocný sval dýchací) + předpažení
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PILOVITÝ SVAL - m. serratus anterior
| |
| − | | |
| − | * po bocích hrudníku
| |
| − | * oddaluje lopatky od sebe - upažení, vzpažení, pomocný dýchací
| |
| − | | |
| − | | |
| − | MEZIŽEBERNÍ SVALY - m. intercostales
| |
| − | | |
| − | * externi – otevírají hrudní koš - nádech
| |
| − | * interni - výdech
| |
| − | | |
| − | | |
| − | BRÁNICE - diaphragma
| |
| − | | |
| − | * odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní
| |
| − | * uprostřed plochá šlacha, která ji dělí na 2 půlky, vpravo ji nadzdvihávají játra, vlevo na ni tlačí srdce - nepravidelné vyklenutí
| |
| − | * má 3 otvory - pro aortu, jícen a dolní dutou žílu
| |
| − | * hlavní a nejdůležitější dýchací sval
| |
| − | * kontrakce - pokles bránice - zvětší se hrudní koš - vdech; při uvolnění se vrací do původní polohy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly břišní ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PŘÍMÝ BŘIŠNÍ SVAL - m. rectus abdominalis
| |
| − | | |
| − | * uprostřed břicha
| |
| − | * od hrudní kosti po stydkou sponu => předklon, záklon
| |
| − | * proložen 3 šlachami
| |
| − | | |
| − | | |
| − | BOČNÍ BŘIŠNÍ SVAL - m. transversus abdominis
| |
| − | | |
| − | * pod bočními břišními svaly
| |
| − | * břišní lis (tlačení)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ČTYŘHLAVÝ SVAL BEDERNÍ - m. quadratus lumborum
| |
| − | | |
| − | * až k páteři
| |
| − | * pohyb boků, zadku
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly zad ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ZÁDOVÝ SVAL - m. trapezius
| |
| − | | |
| − | * pohyby zad a horních končetin a lopatek
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PILOVÝ SVAL - m. seratus posterior
| |
| − | | |
| − | * podél páteře
| |
| − | * dýchání, vzpřímená poloha
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ŠIROKÝ ZÁDOVÝ SVAL - m. latissimus dorsi
| |
| − | | |
| − | * od dolní poloviny zad
| |
| − | * od hrudní páteře k hýždím
| |
| − | | |
| − | | |
| − | NAPŘIMOVAČ PÁTEŘE - m. erector spinae
| |
| − | | |
| − | * v hloubce
| |
| − | * dolní část zad
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ZDVIHAČ ŘITNÍ - m. levator ani
| |
| − | | |
| − | * párový
| |
| − | * uzavírá dno pánevní
| |
| − | * svěrač konečníku
| |
| − | * u mužů jím procházejí močovody
| |
| − | * u žen pochva
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly horní končetiny ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * musculus deltordeus= sval deltový – reliéf paže (rameno), fce-upažení
| |
| − |
| |
| − | * m.supraspinatus - nad hřebenem
| |
| − |
| |
| − | * m.infraspinatus - pod hřebenem, tyto tři spojují lopatku s kostí pažní = pohyb ramene
| |
| − |
| |
| − | * m.subscapularis - pod lopatkou
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PAŽE
| |
| − | | |
| − | * m. biceps brachii
| |
| − | * m. brachialis – leží pod bicepsem, tyto dva fce ohyb lokte, jsou na vnitřní straně paže
| |
| − | * m. triceps brachii – extenze – natažení předloktí – vnější strana
| |
| − | | |
| − | | |
| − | obecně platí:
| |
| − | | |
| − | * svaly ležící blíže k trupu pohybují oblastí vzdálenější
| |
| − | * svaly u ramene – pohyb předloktí
| |
| − | * svaly u předloktí – pohyb dlaně
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SVALY PŘEDLOKTÍ
| |
| − | | |
| − | 3 vrstvy:
| |
| − | | |
| − | * přední
| |
| − | * zadní
| |
| − | * postranní (malíková strana)
| |
| − | | |
| − | funkce:
| |
| − | | |
| − | * flexory = ohybače
| |
| − | * extenzory = natahovače
| |
| − | * pronátory (viz pronace)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SVALY RUKY
| |
| − | | |
| − | od zápěstí níž
| |
| − | | |
| − | svaly palcové oblasti: 4
| |
| − | | |
| − | * přitahování a odtahování palce
| |
| − | * ohýbání palce
| |
| − | * stažení palce do opozice k dlani
| |
| − | * thenar – svalový hrbol kolem palce
| |
| − | | |
| − | | |
| − | svaly malíkové oblasti: 3
| |
| − | | |
| − | * odtahování, přitahování a stavění
| |
| − | * přitahování malíku k palci
| |
| − | * hypothenar – svalový hrbol kolem malíku
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly dolní končetiny ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | začínají na pánvi, upínají se na lopatu pánve kyčelní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | BEDRO-KYČELNÍ SVAL - m. iliopsoas
| |
| − | | |
| − | dvě části:
| |
| − | | |
| − | # m. iliacus – v oblasti beder
| |
| − | # m. psoas – minor (ohýbání trupu – předklon při rovných zádech), maior (vytáčení stehna ven)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | M. GLUTEUS
| |
| − | | |
| − | * zadní část DK: maximus, medeus, minimus
| |
| − | * fce: zajišťují vzpřímenou polohu, vyrovnání v oblasti bederní páteře, zvedá stehno (chůze do schodů), ohyb kyčelního kloubu, tvoří hýždě | |
| − | | |
| − | | |
| − | SVAL HRUŠKOVITÝ - m. piriformis
| |
| − | | |
| − | * lopata kyčelní – stehenní kost
| |
| − | * fce: zajišťuje zevní rotaci – vyklopení stehna
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ČTYŘHLAVÝ SVAL STEHENNÍ - m. quadriceps femoris
| |
| − | | |
| − | * největší sval v těle
| |
| − | * pohybuje bércem – extense v koleni, natahuje bérec, napomáhá při předklonu (končetiny k tělu)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KREJČOVSKÝ SVAL - m. sartorius
| |
| − | | |
| − | * nejdelší sval v těle
| |
| − | * probíhá napříč stehnem, od zevního k vnitřnímu kondilu | |
| − | | |
| − | | |
| − | funkce:
| |
| − | | |
| − | * abdukce (unožení) | |
| − | * flexe v koleni (skrčení)
| |
| − | * vnitřní rotace bérce při fixovaném koleni
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PANENSKÝ SVAL - m. gracilis
| |
| − | | |
| − | * addukce kolen (drží nohy u sebe)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | DVOJHLAVÝ SVAL STEHENNÍ - m. biceps femoris
| |
| − | | |
| − | * flexe v koleni
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * přední strana bérce - extenzory - extenze nohy (přitažení špičky k bérci)
| |
| − | * zadní strana bérce - flexory: m. triceps surae – trojhlavý lýtkový, vytváří tvar lýtka, fce při ohybu nohy, při chůzi, při vzpřímeném postoji, úpon do Achillovy šlachy na kost patní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * podél kostí hluboké svaly – flexe planty (plosky nohy), flexe palce a prstů
| |
| − | | |
| − | * strana planty: abduktor (odtahovač) palce, adduktor (přitahovač) palce
| |
| − | * střední část planty: jako na ruce – svaly zajišťující pohyb jednotlivých prstů
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Krev - sanguis == | |
| − | | |
| − | hlavní funkce:
| |
| − | | |
| − | * zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony)
| |
| − | * přenos životně důležitých látek
| |
| − | * transport životně důležitých plynů (transportní)
| |
| − | * pomoc při termoregulaci (termoregulační)
| |
| − | * podílí se na obraně organismu proti nemocem (imunitní)
| |
| − | * podíl na homeostáze spolu s tkáňovým mokem a mízou
| |
| − | | |
| − | množství krve v organismu:
| |
| − | | |
| − | * 5- 6 litrů = 7-10% hmotnosti
| |
| − | * nejvíce v žilách, kosterních svalech a plicích
| |
| − | * třetí nejtěžší část těla
| |
| − | * maximální možná ztráta 1,5 litru/den při rychlém krvácení, 2,5 litru/den při pomalém krvácení, poté ohrožení života
| |
| − | * doplňování pomocí krevních zásobáren v podkožním vazivu, játrech a přesunem tkáňových tekutin do krve ( ve stavu nouze).
| |
| − | * denní produkce je 50 mm3 denně, tj. 18 litrů za rok
| |
| − | * za rok se krev obmění třikrát
| |
| − | | |
| − | složení krve:
| |
| − | | |
| − | neprůhledná vazká tekutina červené barvy
| |
| − | | |
| − | # krevní plazma
| |
| − |
| |
| − | # krevní elementy (červené krvinky = erytrocyty, bílé krvinky = leukocyty, krevní destičky = trombocyty)
| |
| − |
| |
| − | | |
| − | KREVNÍ PLAZMA
| |
| − | | |
| − | * 2,5 - 3,5 litrů → 5%
| |
| − | * nažloutlá tekutina, stálé trvalé složení
| |
| − | | |
| − | složení:
| |
| − | | |
| − | * 91% voda
| |
| − | * organické látky 8% | |
| − | * bílkoviny: syntéza v játrech, '''albuminy''' a '''globuliny''' zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek - vitamíny atp., '''fibrinogen''' a '''protrombin''' zodpovědné za krevní srážlivost
| |
| − | * cukry: zdroj energie, stálost glukózy tj. hladina glukózy v krvi '''glykémie''' 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm krychlových,závisí na příjmu potravy), glykémii reguluje '''inzulin''' (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní),hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, nižší hodnota je '''hypoglykémie''', vyšší hodnota je '''hyperglykémie'''* aminokyseliny | |
| − | * vitamíny
| |
| − | * žlučová barviva
| |
| − | * anorganické látky 1%: '''chlorid sodný''', kyselý '''uhličitan sodný''', udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 '''alkalóza''', pod 7,44 '''acidóza'''
| |
| − | | |
| − | KREVNÍ ELEMENTY
| |
| − | | |
| − | '''erytrocyty - červené krvinky'''
| |
| − | | |
| − | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr | |
| − | * velikost: 7,4 mikrometru
| |
| − | * nemají jádro
| |
| − | * funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
| |
| − | * nedostatek = '''anemie''' (chudokrevnost)
| |
| − | * '''hemoglobin''' - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky
| |
| − | * '''oxy hemoglobin''' - váže O2 tj. O2 + Hgb | |
| − | * '''karbaminohemoglobin''' - váže CO2 tj. CO2 + Hgb | |
| − | * nepevné vazby, snadno se uvolní
| |
| − | * '''karboxyhemoglobin''' - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce | |
| − | * erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
| |
| − | * jejich životnost je 120 dní
| |
| − | * hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na '''bilirubin''', část železa se ztrácí, obnova potravou
| |
| − | | |
| − | '''leukocyty - bílé krvinky'''
| |
| − | | |
| − | * granulocyty a agranulocyty
| |
| − |
| |
| − | * počet: 4- 5 tisíc ženy i muži
| |
| − |
| |
| − | * mají jádro a různý tvar
| |
| − |
| |
| − | * životnost různá tj. hodiny až dny | |
| − |
| |
| − | * snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza'''
| |
| − |
| |
| − | * funkce: obrana proti infekcím
| |
| − | | |
| − | Podle výskytu granulů v jádře se dělí na :
| |
| − | | |
| − | '''granulocyty''' (75%)
| |
| − | * neutrofily fce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje '''fagocytóza''' - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu
| |
| − | * eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují | |
| − | * bazofily - málo, význam neznámý | |
| − | | |
| − | '''agranulocyty''' - bez zrnek v protoplazmě i jádru | |
| − | * lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách | |
| − | * monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie | |
| − | | |
| − | '''trombocyty - krevní destičky''' | |
| − | | |
| − | * počet: 300 tisíc na litr muži i ženy
| |
| − | * fce: podíl na srážení krve
| |
| − | | |
| − | * hemostáza - srážení krve
| |
| − | | |
| − | * podklad je porušení cévní stěny
| |
| − | * přeměna fibrinogenu na fibrin
| |
| − | * proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku
| |
| − | | |
| − | čtyři fáze
| |
| − | | |
| − | # uvolnění tormbokinázy z destiček
| |
| − | # proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin
| |
| − | # proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty
| |
| − | # smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní
| |
| − | | |
| − | trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SEDIMENTACE KRVE
| |
| − | | |
| − | * pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě | |
| − | * při zánětu se zvyšuje jejich počet | |
| − | * normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy | |
| − | * diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu | |
| − | * nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina | |
| − | | |
| − | | |
| − | OBRANYSCHOPNOST
| |
| − | | |
| − | * zejména odvozena od fce krevních elementů leukocytů | |
| − | * fagocytóza + vytváření protilátek | |
| − | * škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují '''imunizaci''' | |
| − | | |
| − | '''gamaglobuliny''': protilátky, specifické fce:
| |
| − | | |
| − | * specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka | |
| − | * vrozená imunita, protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti. | |
| − | * získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou
| |
| − | | |
| − | * '''anafylaxe''' - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí | |
| − | | |
| − | KREVNÍ SKUPINY
| |
| − | | |
| − | * princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech | |
| − | | |
| − | v erytrocytech: '''aglutinogeny A, B'''
| |
| − | v krevní plazmě: '''aglutininy anti A, anti B'''
| |
| − | A + anti A dochází k '''aglutinaci''' - shlukování
| |
| − | | |
| − | Skupina A - 44 % lidí
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech aglutinogen A
| |
| − | * plazma aglutinin anti B
| |
| − | | |
| − | Skupina B - 18 % lidí
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech aglutinogen B
| |
| − | * plazma aglutinin anti A
| |
| − | | |
| − | Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech nic
| |
| − | * v plazmě aglutinin anti A, anti B
| |
| − | | |
| − | Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech aglutinogen AB
| |
| − | * v plazmě nic
| |
| − | | |
| − | dělení krve - asi 30 dalších faktorů
| |
| − | | |
| − | * Rh faktor - nejdůležitější při transfúzích
| |
| − | * Rh faktor má 2/3 lidí
| |
| − | * Rh - Rh faktor nemá
| |
| − | * člověk nemá obranné látky proti Rh faktoru, vytváří je po proniknutí cizí krve do organismu. Nejdůležitější v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je - li otec Rh +), nebezpečné pro dítě
| |
| − | * nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek | |
| − | | |
| − | Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. Fetální erytroblastóze. Fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu. Ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy).
| |
| − | | |
| − | TRASFUZE = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu
| |
