Šablona:Článek týdne/2021/32: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
−
Teorie mysli představuje důležitou část [[sociální kognice]], tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. [[mentální reprezentace]] o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.  
+
[[Teorie mysli|Teorie mysli]] představuje důležitou část [[sociální kognice]], tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. [[mentální reprezentace]] o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.  
  
  

Aktuální verze z 16. 8. 2021, 10:27

Teorie mysli představuje důležitou část sociální kognice, tj. kognitivních dispozic a procesů zahrnujících zpracovávání informací o druhých lidech a sociální realitě vůbec, která je klíčová pro orientaci člověka v sociálním okolí a v sociálních situacích. Je vymezována jako schopnost usuzovat na mentální stavy a vůbec psychický život druhých lidí. Zahrnuje tedy schopnost usuzovat mj. na emoce, přání, touhy, potřeby, ale také představy, přesvědčení a názory druhých lidí a schopnost tyto mentální stavy a obsahy druhým lidem přisuzovat. Jde o schopnost si vytvářet představy či „teorie“, resp. mentální reprezentace o tom, že druzí lidé mají také mysl a s ní spojený prožitkový svět. Tato schopnost přitom člověku umožňuje lépe rozumět a predikovat chování druhých lidí a celkově se tak v sociálním světě lépe a efektivněji orientovat a pohybovat.


Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Šablona:Článek_týdne/2021/32&oldid=66680“