Nejstarší egyptština: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Nejstarší egyptština''' je jazyk [[Staré říše]], jímž byly psány hlavně oficiální a královské záznamy, nalezneme ale také obětní formule a (auto)biografie. Touto formou jazyka je zapsán také soubor nejstarších egyptských dochovaných náboženských textů, [[Texty pyramid]].
 
'''Nejstarší egyptština''' je jazyk [[Staré říše]], jímž byly psány hlavně oficiální a královské záznamy, nalezneme ale také obětní formule a (auto)biografie. Touto formou jazyka je zapsán také soubor nejstarších egyptských dochovaných náboženských textů, [[Texty pyramid]].
=== Původ ===  
+
 
*Pravděpodobně se jednalo o zápis dialektu abydoské oblasti v Horním Egyptě, odkud pocházeli první egyptští panovníci a odkud se dochovaly nejstarší písemné záznamy vůbec.<ref>Hoch, James E. : 1995 "Middle Egyptian Grammar", Mississauga: Benben Publications, 1995.</ref>   
+
=== Původ ===
*Nejstarší doklady staroegyptského písma pocházejí z tabulek nalezených v  hrobce U-J v [[Abydu]], nicméně jde pouze o slova, označující většinou jednotlivé položky. Souvislé texty v nejstarší egyptštině se datují až do doby 3. nebo 4. dynastie.<ref>Baines, John : 1938 „Literacy and ancient Egyptian society“, Man, New series, vol. 18, no.3, s.572 – 579.</ref>  
+
 
*Jelikož naše znalosti o bouřlivém období 2.dynastie jsou velice skromné, vývoj psané podoby jazyka od znaků na abydoských destičkách po pozdější rozvinuté gramatické konstrukce nelze přesně doložit ani rekonstruovat.
+
* Pravděpodobně se jednalo o zápis dialektu abydoské oblasti v Horním Egyptě, odkud pocházeli první egyptští panovníci a odkud se dochovaly nejstarší písemné záznamy vůbec.<ref>Hoch, James E. : 1995 "Middle Egyptian Grammar", Mississauga: Benben Publications, 1995.</ref>   
*Nejstarší egyptština nemá ještě pevně danou ortografii, často se tedy setkáme s různým zápisem stejných slov.
+
* Nejstarší doklady staroegyptského písma pocházejí z tabulek nalezených v  hrobce U-J v [[Abydu]], nicméně jde pouze o slova, označující většinou jednotlivé položky. Souvislé texty v nejstarší egyptštině se datují až do doby 3. nebo 4. dynastie.<ref>Baines, John : 1938 „Literacy and ancient Egyptian society“, Man, New series, vol. 18, no.3, s.572 – 579.</ref>  
 +
* Jelikož naše znalosti o bouřlivém období 2. dynastie jsou velice skromné, vývoj psané podoby jazyka od znaků na abydoských destičkách po pozdější rozvinuté gramatické konstrukce nelze přesně doložit ani rekonstruovat.
 +
* Nejstarší egyptština nemá ještě pevně danou ortografii, často se tedy setkáme s různým zápisem stejných slov.
 +
 
 +
== Zdroje ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
[[Kategorie: Egyptologie|*]]
+
[[Kategorie:Jazyk a Písmo (Egypt)]]

Aktuální verze z 4. 2. 2015, 22:44

Nejstarší egyptština je jazyk Staré říše, jímž byly psány hlavně oficiální a královské záznamy, nalezneme ale také obětní formule a (auto)biografie. Touto formou jazyka je zapsán také soubor nejstarších egyptských dochovaných náboženských textů, Texty pyramid.

Původ

  • Pravděpodobně se jednalo o zápis dialektu abydoské oblasti v Horním Egyptě, odkud pocházeli první egyptští panovníci a odkud se dochovaly nejstarší písemné záznamy vůbec.[1]
  • Nejstarší doklady staroegyptského písma pocházejí z tabulek nalezených v hrobce U-J v Abydu, nicméně jde pouze o slova, označující většinou jednotlivé položky. Souvislé texty v nejstarší egyptštině se datují až do doby 3. nebo 4. dynastie.[2]
  • Jelikož naše znalosti o bouřlivém období 2. dynastie jsou velice skromné, vývoj psané podoby jazyka od znaků na abydoských destičkách po pozdější rozvinuté gramatické konstrukce nelze přesně doložit ani rekonstruovat.
  • Nejstarší egyptština nemá ještě pevně danou ortografii, často se tedy setkáme s různým zápisem stejných slov.

Zdroje

Reference

  1. Hoch, James E. : 1995 "Middle Egyptian Grammar", Mississauga: Benben Publications, 1995.
  2. Baines, John : 1938 „Literacy and ancient Egyptian society“, Man, New series, vol. 18, no.3, s.572 – 579.