Šablona:Článek týdne/2022/17: Porovnání verzí
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE). | Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE). | ||
+ | |||
+ | ''Z oboru [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]].'' | ||
+ | |||
+ | ''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].'' |
Aktuální verze z 27. 4. 2022, 09:02
Šedá literatura (tzv. nepublikovaná či polopublikovaná) jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí, a to jak v elektronické, tak v tištěné podobě, které neprošly standardním vydavatelským procesem nebo nejsou distribuovány do standardní prodejní sítě.
Konkrétně jde o:
- zprávy (výzkumné, technické, výroční)
- vysokoškolské kvalifikační práce,
- konferenční materiály (sborníky, příspěvky, postery),
- firemní literaturu (katalogy),
- preprinty a další typy.
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.