Šablona:Článek týdne/2022/26: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „A“) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO|'''duševní vlastnictví''']] právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. Jedná se tedy o výhradní práva k nakládání s [[Dílo|díly]], vynálezy a jinými nehmotnými výsledky procesu lidské tvořivosti, lidského zkoumání a myšlení. Jsou jimi myšleny různé výsledky více či méně originálních myšlenek, námětů, návodů a řešení. Díky své nehmotné podstatě lze za duševní vlastnictví považovat jen to, co je společností považováno za vhodné k ochraně právní úpravou (mělo by se tedy jít o výsledky tvorby, výzkumu, či jiné činnosti, které jsou dostatečně jedinečné či originální). Hodnota práv k duševnímu vlastnictví je většinou hůře určitelná než u fyzického majetku, závisí zejména na míře jejich následné využitelnosti a přínosu pro jedince či společnost a schopnosti podpořit další tvorbu materiálního i nemateriálního charakteru. | |
+ | |||
+ | '''Dělí se na:''' | ||
+ | |||
+ | *<u>[[Autorské právo]]:</u> jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková. | ||
+ | |||
+ | *<u>[[Průmyslové vlastnictví|Právo průmyslového vlastnictví]]:</u> zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ''Z oboru [[Portál:Informační studia a knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]].'' | ||
+ | |||
+ | ''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].'' |
Aktuální verze z 1. 7. 2022, 09:46
Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je duševní vlastnictví právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. Jedná se tedy o výhradní práva k nakládání s díly, vynálezy a jinými nehmotnými výsledky procesu lidské tvořivosti, lidského zkoumání a myšlení. Jsou jimi myšleny různé výsledky více či méně originálních myšlenek, námětů, návodů a řešení. Díky své nehmotné podstatě lze za duševní vlastnictví považovat jen to, co je společností považováno za vhodné k ochraně právní úpravou (mělo by se tedy jít o výsledky tvorby, výzkumu, či jiné činnosti, které jsou dostatečně jedinečné či originální). Hodnota práv k duševnímu vlastnictví je většinou hůře určitelná než u fyzického majetku, závisí zejména na míře jejich následné využitelnosti a přínosu pro jedince či společnost a schopnosti podpořit další tvorbu materiálního i nemateriálního charakteru.
Dělí se na:
- Autorské právo: jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.
- Právo průmyslového vlastnictví: zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.
Z oboru Informační studia a knihovnictví.
Podívejte se také na předchozí články týdne.