|
|
| (Není zobrazeno 56 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | Základní roviny: | + | == Základní roviny == |
| − | * mediální – střední | + | * '''mediální''' – střední |
| − | * sagitální – předozadní | + | ** je 1, základní osa, která dělí tělo na pravou a levou část |
| − | * k nim kolmá – frontální
| + | * '''sagitální''' – předozadní |
| − | * transverzální – příčná
| + | ** rovnoběžná s mediální rovinou, není ve středu |
| − | | + | * '''frontální''' - čelní |
| − | Směry:
| + | ** kolmá na mediální a sagitální |
| − | * směr blíže ke středu těla – mediální
| + | ** prochází z boku -> přední a zadní |
| − | * směr dál od středu těla – laterální
| + | * '''transverzální''' – příčná |
| − | * směr k břichu – ventrální (anterior)
| + | ** v příčném průřězu |
| − | * směr zadní, k páteři – dorzální (posterior)
| + | == Směry == |
| − | * směr k hlavě – kraniální
| + | * '''mediální''' - vnitřní, směr blíže ke středu těla |
| − | * směr dolů – kaudální
| + | * '''laterální''' - vnější, směr dál od středu těla |
| − | * směr povrchový, zevní – superficialis (externus)
| + | * '''kraniální (superior)''' - směr k hlavně, horní |
| − | * směr hluboký – profundis (internus)
| + | * '''kaudální (inferior)''' - směr dolu, kaudální |
| − | * směr po končetině nahoru k tělu – proximální
| + | * '''ventrální (anterior)''' - směr k břichu |
| − | * směr od těla ke konci končetiny - distální
| + | * '''dorzální (posterior)''' - směr zadní, k páteři |
| − | | + | * '''superficialis (externus)''' - na povrchu, zevní |
| − | * pravá strana – dexter
| + | * '''profundis (internus)''' - směr hluboký, vnitřní |
| − | * levá strana – sinister
| + | * jen u končetin |
| − | | + | ** '''proximální '''- směr nahoru, k trupu |
| − | | + | ** '''distální''' - směr dolu, dál od trupu |
| − | == Kosti ==
| + | * ruka |
| − | | + | ** dorzální strana (zápěstí ze shora) |
| − | * orgán je kost, tvoří SKELET
| + | ** palmární strana (dlaň) |
| − | * kosterní soustava je pasivním pohybovým aparátem, podpůrná soustava, schránka pro měkké orgány
| + | * noha |
| − | | + | ** plantární strana |
| − | | + | ** dorzální strana |
| − | KOSTI
| + | * '''dexter''' - pravná strana |
| − | * dlouhé – rozlišujeme 1 diafýzu a 2 epifýzy
| + | * '''sinister''' - levá strana |
| − | * krátké – rozlišení nemají (obratle)
| + | == Zdroje == |
| − | * ploché – lopatky, lebka
| + | přednášky Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]] |
| − | | |
| − | * chráněny vazivovým obalem PERIOST – zásobuje kosti minerály -> růst kostí, vyrůstají z něj kostitvorné buňky (regenerace v případě poškození kosti)
| |
| − | | |
| − | * v kloubním spojení nad periostem CHRUPAVKA
| |
| − | | |
| − | | |
| − | STRUKTURA KOSTÍ
| |
| − | * hutné (kompaktní) - tvoří diafýzu, povrch krátkých plochých kostí
| |
| − | * houbovité (spongiózní) - tvoří epifýzy, odolává tlaku, tahu (deformaci kostí)
| |
| − | * uvnitř kostní dřeň (2600 g v organismu) – v dětství červená (tvoří červené krvinky), věkem žloutne = změna v tukovou tkáň (pouze dřeň plochých a krátkých kostí vytváří i v dospělém věku červené krvinky)
| |
| − |
| |
| − | * kosti se vyvíjí z chrupavky (přeměna = osifikace)
| |
| − | * kosti klíční a klenba lební se vyvíjí z vaziva
| |
| − | | |
| − | * osifikace: v chrupavce se vytvoří osifikační jádro a podle přesných pravidel se vyvíjí (a lze podle stupně vývoje určit věk dítěte)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SPOJENÍ KOSTÍ
| |
| − | * pohyblivé – kloubní (kloub=articulatio)
| |
| − | * pevné – kosti srůstají (př. pánev je 1 kost)
| |
| − | * spojení vazivem (lebka – vazivo tvoří lebeční švy)
| |
| − | * spojení chrupavkou (spona stydká)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Kostra trupu ===
| |
| − | | |
| − | páteř (kolumna vertebralis) 7-12-5-5-4/5
| |
| − | | |
| − | 7 C - vertebrae Cervicales (krční)
| |
| − | 12 Th - vertebrae Thoracicae (hrudní)
| |
| − | 5 L - vertebrae Lumbales (bederní)
| |
| − | 5 S - vertebrae Sacrales (křížové)
| |
| − | 4/5 Co - vertabrae Coccygeae (kostrční)
| |
| − | | |
| − | 1. obratel ATLAS (nosič) – nemá tělo ani výstupky, horní plocha : kloubní spojení s kostí týlní -> kývavé pohyby hlavy
| |
| − | 2. obratel AXIS – kloubní spojení – otáčivý pohyb hlavy
| |
| − | | |
| − | * 12 hrudních – na bocích kloubní spojení pro žebra
| |
| − | * bederní – největší, nejmohutnější
| |
| − | * křížové - spojují se v kost křížovou
| |
| − | * kostrční - spojují se v kost kostrční
| |
| − | * nejpohyblivější jsou krční a bederní (C a L) – nejvíc blokád, uštípnutých nervů
| |
| − | | |
| − | * páteř je celek pohyblivý, pružný -> 2x esovitě prohnuté (lordóza – krční a bederní, kyfóza – křížová a hrudní | |
| − | | |
| − | | |
| − | ŽEBRA (costae)
| |
| − | * zadní část spojení s obratly, vpředu s kostí hrudní
| |
| − | * 12 párů, nestejná (1. pár nejkratší)
| |
| − | * 1.-7. žebro pravé (napojují se na kost hrudní), 8.+9.+10. nepravé (chrupavkou se napojují na 7. žebro), 11.+12. jsou volná (končí volně ve stěně břišní)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KOST HRUDNÍ (sternum)
| |
| − | * plochá, hmatná
| |
| − | * v případě uštípnutí mezižeberních nervů připomíná infarkt ( píchavá prudká bolest, ale žádné průvodní projevy jako nevolnost apod.)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | HORNÍ KONČETINA
| |
| − | * na každé pletenec + volná část
| |
| − | | |
| − | | |
| − | pletenec:
| |
| − | klíční kost (clavicula) + lopatka (scapula)
| |
| − | | |
| − | * scapula – plochá, volná, spojená svaly s klíční kostí -> neuvěřitelně pohyblivé
| |
| − | * clavicula – 12-16 cm dlouhá, spojuje hrudní kost lopatkou, osifikuje jako první kost v těle (již v 2. měsíci nitroděložního života)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | volná část:
| |
| − | * pažní kost (humerus)- nahoře 2 zúžení v krčku, snadno se láme. Dole nestejnoměrné ukončení (napojují se 2 kosti, loket=velice složitý kloub)
| |
| − | * předloktí - kost vřetenní (radius) – nejdřív úzké pak široká hlavice a kost loketní (ulna) – hlavice a zužuje se
| |
| − | * loket (olecranon) – hmatný je výběžek ulny
| |
| − | * ruka (od zápětí dolů): kosti zápěstní (ossa carpi) – 2 řady po 4 kostech krátkých, kosti záprstní(ossa metacarpi) – 5 kostí dlouhého typu (= podklad dlaně), články prstů (phalanges) – palec 2 články, ostatní prsty 3 články, obě dlouhého typu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | POHYB
| |
| − | | |
| − | kroutivý, mezi kostmi předloktí a zápěstí: pronace (malík ven)a supinace (palec ven)
| |
| − | | |
| − | * extenze – natažení (normálně 180 %, olekranon je jako zarážka)
| |
| − | * flexe – skrčení
| |
| − | | |
| − | * volně visící končetina je v mírné flexi a pronaci
| |
| − | | |
| − | | |
| − | DOLNÍ KONČETINA
| |
| − | | |
| − | * na každé pletenec + volná část
| |
| − | | |
| − | pletenec:
| |
| − | | |
| − | * kost pánevní (os coxae) – levá i pravé tvoří pánevní oblouk, vznik ze tří kostí
| |
| − | # os ilium (kost kyčelní) – hmatná = boky, míří nahoru
| |
| − | # os ischium (kost sedací), míří dolů
| |
| − | # os pubis (kost stydká), dopředu a uzavírá pánev
| |
| − | | |
| − | * uspořádání pánve: 2 části – kyčelní + sedací (velká pánev)a část ke kosti stydké (malá pánev, „porodní“)
| |
| − | | |
| − | * mužská pánev – vyšší a užší (v předozadní ose je širší než v příčné)
| |
| − | * ženská – širší (osa příčná širší než předozadní)
| |
| − | | |
| − | volná část:
| |
| − | | |
| − | * kost stehenní (femur) – nejsilnější a nejdelší kost v těle (podobný tvar jako humerus, tvoří úhel 125°)
| |
| − | * bérec – kost holenní (tibia) – hmatná zepředu, tvoří vnitřní kotník (malleolus medialis) a kost lýtková (fibula) - tvoří vnější kotník (malleolus lateralis)
| |
| − | | |
| − | * v rámci kloubního spojení na vyrovnání lemuru jako mohutné kosti a dvou tenkých kostiček bérce jsou vloženy dvě destičky = ploténky (menisky), upevněny složitým systémem vazů, vpředu chrání kloub destička čéška (patela)
| |
| − | | |
| − | * kosti zánártní ( ossa tarsi) – 7 krátkého typu
| |
| − | * kosti nártní (ossa metatarsi) – dlouhý typ
| |
| − | * články prstů (phallanges) – oproti ruce jsou tlustší
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Kostra hlavy ===
| |
| − | | |
| − | * lebka (cranium) – chrání mozek a smyslové orgány, calva + base (spodina lební)
| |
| − | | |
| − | * mozková část (neurocranium) – vznik z vaziva a chrupavky
| |
| − | * obličejová část (splanchnocranium)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | MOZKOVÁ ČÁST - NEUROCRANIUM
| |
| − | | |
| − | * týlní kost (os occipitale) – kloubní spojení s 1. krčním obratlem + úpony zádových svalů
| |
| − | * velký otvor (foramen magnum) – tudy prochází mícha
| |
| − | * klínová kost (os sphenoidale) - uprostřed base, má tvar motýla, uprostřed turecké sedlo (sella tureica) – místo uložení hypofýzy, zde uložena dutina nosní
| |
| − | * čichová kost (os ethmoidale)- na basi, vstupuje do prostoru lebky, je dírkovaná, skrze dírky procházejí nervová vlákna vedoucí ze sliznice nosní, v kosti čichové vytváří dohromady čichový nerv
| |
| − | * spánková kost (os temporale)- levá a pravá, její částí je kost skalní (os petrosum) – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, vypadá jako pyramida a obsahuje dutiny pro čichové a rovnovážné (vestibulární) ústrojí
| |
| − | * bubínková kost (os tympanicum)- součástí spánkové kosti, podklad zevního zvukovodu, nahmatatelná za ušním boltcem, je tam i sval - zdvihač hlavy
| |
| − | * čelní kost (os frontale) – nepárová, do 2 let nesrostlá, tvoří stropy očnice
| |
| − | * temenní kost (os parietale) – párová, miskovitého tvaru
| |
| − | * vazivové švy (sutura),v místech srůstu švů vznikají měkké otvory fontanella (tam se miminkům píchají infuze – mají moc tenké žíly)
| |
| − | fontanelly a švy postupem srůstají a zanikají
| |
| − |
| |
| − | # šípová (sutura sagittalis) – srůstají 2 kosti temenní
| |
| − | # věncová (sutura coronalis) – temeno s kosti čelní
| |
| − | # lambdová (sutura lambdoidea) – temeno s kostí týlní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | OBLIČEJOVÁ ČÁST - SPLANCHNOCRANIUM
| |
| − | | |
| − | * horní čelist (maxilla)- tvar podkovy, základ tvrdého patra, uvnitř dutina nosní (sinus maxillaris),základem pro horní chrup, v ní uložena zubní lůžka (jakoby důlek v kosti) – ta se ve stáří zplošťují a zanikají
| |
| − | * lícní kost (os zygomaticum) – párová, tvoří tvar obličeje – jeho šířku, pod očnicemi
| |
| − | * nosní kosti (ossa nasalia) – dvě, tvoří podklad kořene nosu = nosní hřbet (bambule nosu je jen chrupavka)
| |
| − | * slzní kost (os lacrimale) – v koutku oka, čtvercová
| |
| − | * radliční kost (vomer) – není hmatatelná, přepážka mezi nosními choany = dělí levou a pravou nosní dutinu
| |
| − | * dolní čelist (mandibula)- spojena kloubem s kostí spánkovou, opět zubní lůžka, úhel dolní čelisti : u novorozenců 150°, u dospělých 120°, uprostřed – bradový výběžek (protuberantia mentalis) – tvoří tvar brady
| |
| − | * jazylka (os hyoideum) – nepárová, tvar malé podkovy, na ní zavěšen hrtan, podpírá jazyk
| |
| − | | |
| − | v lebce 3 dutiny:
| |
| − | | |
| − | * dutina lebky – mozkovna – uložen mozek
| |
| − | * dutina nosní – tvoří obličejové kosti, uprostřed; vedlejší a hlavní dutina
| |
| − | * dutina oční – je v ní uloženo oko, má tvar pyramidy = očnice (orbita), je velká (oko může při nehodě zapadnout, vejde se tam i násada od čínského pera)
| |
| − | | |
| − | * lebka roste, více se ale zvěšuje mozkovna než obličejová část
| |
| − | | |
| − | * obvod dětské hlavičky: 34 cm, 1.rok – 46 cm, 3. rok – 49 cm, 5.rok -50 cm, dospělost – 55 cm (neučit)
| |
| − | | |
| − | pohlavní rozdíly:
| |
| − | * kost čelní u žen kolmá, u mužů ubíhá dozadu
| |
| − | * muži – hranatá brada, vyklenutá glabella => větší nadočnicové oblouky
| |
| − | * mění se až v pubertě
| |
| − | * dětská lebka stejná
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Svalová soustava ==
| |
| − | | |
| − | svaly:
| |
| − | # hladké – útroby
| |
| − | # příčně pruhované (kosti, pohyb)
| |
| − | # srdeční
| |
| − | | |
| − | * celkem 600 svalů
| |
| − | * 40% celkové hmotnosti
| |
| − | * fascie = blanitý obal svalu, na konci vytváří šlachu. Ta připojuje sval ke kosti.
| |
| − | * zásobeny krví – cévka vstupuje do svalu kolmo, tam se rozvětvuje a zásobuje svalová vlákna, v klidu 5% zásobení krví
| |
| − | | |
| − | | |
| − | inervace:
| |
| − | | |
| − | * motorická = hybná – z páteřní míchy, řízeno z mozku, tzv. motorické ploténky (zde nerv vstupuje do kontaktu se svalem) – díky acetylcholinu
| |
| − | * citlivá - senzitivní
| |
| − | * vegetativní
| |
| − | | |
| − | * motorická jednotka – systém svalu inervovaný jedním nervovým vláknem
| |
| − | * u oka – 1 nerv zásobuje až 12 svalových vláken -> vyšší citlivost
| |
| − | * u hýžďového svalu – 1 nerv: 500 vláken
| |
| − | | |
| − | * senzitivní inervace - svalová vřeténka či šlachová tělíska - propriorecepory: fce hlubokého čití
| |
| − | * vegetativní inervace - průsvit cév = zásobení svalů krví
| |
| − | | |
| − | CHEMICKÉ SLOŽENÍ SVALU
| |
| − | | |
| − | * 75% voda
| |
| − | * 24 % organické látky – bílkovíny – myoglobin (obdobný hemoglobinu) – zajišťuje funkčnost, váže na sebe kyslík 20x více nežž hemoglobin + svalový glykogen, enzymy
| |
| − | * 1% anorganické látky + stopové prvky (Fe, Mg, Ca...)
| |
| − | | |
| − | VÝVOJ SVALU
| |
| − | | |
| − | * ¼ hmotnosti těla (dítě) -> 1/3 (dospělý)
| |
| − | * předškolní věk: vývoj hlavně hrubé motoriky = velké svalové skupiny
| |
| − | * od 6 let: malé svalové skupiny => jemná motorika
| |
| − | * odpovídá dozrávání mozkové kůry
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly hlavy ===
| |
| − | | |
| − | * mimické svaly
| |
| − | * žvýkací svaly
| |
| − | | |
| − | sval = musculus (m.)
| |
| − | | |
| − | ==== Mimické svaly====
| |
| − | | |
| − | * začínají na kosti, ale upínají se do kůže (na rozdíl od jiných svalů)
| |
| − | | |
| − | GALEA APONEUROTICA
| |
| − | | |
| − | * vazivová blána v calvě
| |
| − | * srůstá s kůží vlasaté části hlavy
| |
| − | * v přední části přechází ve sval m. occipitofrontalis, přední část (venter frontalis) – svrašťuje čelo a zvedá obočí nahoru, zadní část (venter occipitalis) – vyrovnává čelo
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KRUHOVÝ SVAL OČNÍ - m. orbicularis oculi
| |
| − | | |
| − | * uzavírá a otevírá oči -> víčka
| |
| − | * mimika očí
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KRUHOVÝ ÚSTNÍ SVAL - m. orbicularis oris
| |
| − | | |
| − | * podklad rtů, zavírá je, přitlačuje k zubům
| |
| − | | |
| − | | |
| − | TVÁŘOVÝ SVAL - m. buccinator
| |
| − | | |
| − | * nejmohutnější mimický sval
| |
| − | * modeluje obličej
| |
| − | * přitlačuje tváře k zubům
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==== Žvýkací svaly ====
| |
| − | | |
| − | * pohyb dolní čelisti
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ŽVÝKACÍ SVAL - m. masseter
| |
| − | | |
| − | * přitahuje dolní čelist
| |
| − | * umožňuje práci stoliček
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SPÁNKOVÝ SVAL - m. temporalis
| |
| − | | |
| − | * přitahuje dolní čelist a tlačí ji dozadu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KŘíDLOVÝ SVAL - m. pterygoideus
| |
| − | | |
| − | * lateralis a medialis
| |
| − | * posunuje dolní čelist dopředu a dozadu
| |
| − | | |
| − | tyto svaly působí synergicky - řeč, zpěv, smích, kousání, žvýkání, sání.....
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==== Svaly krku ====
| |
| − | | |
| − | | |
| − | M. PLATYSMA
| |
| − | | |
| − | * tvoří dekolt, od prsou až po bradu
| |
| − | * v mládí vypnutý, pak vrásní, díky svému uložení nejde kosmeticky upravit
| |
| − | * velmi jemný, podkožní, pohybuje hlavou
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ZDVIHAČ HLAVY - m. sternocleidomastoideus
| |
| − | | |
| − | * 2 svaly po bocích krku
| |
| − | | |
| − | | |
| − | JAZYLKOVÉ SVALY - s. hyloideus
| |
| − | | |
| − | * tvoří dno ústní dutiny
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KLONĚNÉ SVALY - m. scaleni
| |
| − | | |
| − | * z druhé strany krku podél páteře
| |
| − | * pohyb hlavy, zpevňují obratle, i s žebry
| |
| − | * zdvihají žebra (<= pomocné dýchací svaly)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==== Svaly hrudníku ====
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PRSNÍ SVAL - m. pectoralis
| |
| − | | |
| − | * major – hrudník a přední jáma podpažní, přitahuje paži, pomáhá při dýchání
| |
| − | * minor – uložen pod majorem, zvedá žebra ( = pomocný sval dýchací) + předpažení
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PILOVITÝ SVAL - m. serratus anterior
| |
| − | | |
| − | * po bocích hrudníku
| |
| − | * oddaluje lopatky od sebe - upažení, vzpažení, pomocný dýchací
| |
| − | | |
| − | | |
| − | MEZIŽEBERNÍ SVALY - m. intercostales
| |
| − | | |
| − | * externi – otevírají hrudní koš - nádech
| |
| − | * interni - výdech
| |
| − | | |
| − | | |
| − | BRÁNICE - diaphragma
| |
| − | | |
| − | * odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní
| |
| − | * uprostřed plochá šlacha, která ji dělí na 2 půlky, vpravo ji nadzdvihávají játra, vlevo na ni tlačí srdce - nepravidelné vyklenutí
| |
| − | * má 3 otvory - pro aortu, jícen a dolní dutou žílu
| |
| − | * hlavní a nejdůležitější dýchací sval
| |
| − | * kontrakce - pokles bránice - zvětší se hrudní koš - vdech; při uvolnění se vrací do původní polohy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly břišní ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PŘÍMÝ BŘIŠNÍ SVAL - m. rectus abdominalis
| |
| − | | |
| − | * uprostřed břicha
| |
| − | * od hrudní kosti po stydkou sponu => předklon, záklon
| |
| − | * proložen 3 šlachami
| |
| − | | |
| − | | |
| − | BOČNÍ BŘIŠNÍ SVAL - m. transversus abdominis
| |
| − | | |
| − | * pod bočními břišními svaly
| |
| − | * břišní lis (tlačení)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ČTYŘHLAVÝ SVAL BEDERNÍ - m. quadratus lumborum
| |
| − | | |
| − | * až k páteři
| |
| − | * pohyb boků, zadku
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly zad ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ZÁDOVÝ SVAL - m. trapezius
| |
| − | | |
| − | * pohyby zad a horních končetin a lopatek
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PILOVÝ SVAL - m. seratus posterior
| |
| − | | |
| − | * podél páteře
| |
| − | * dýchání, vzpřímená poloha
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ŠIROKÝ ZÁDOVÝ SVAL - m. latissimus dorsi
| |
| − | | |
| − | * od dolní poloviny zad
| |
| − | * od hrudní páteře k hýždím
| |
| − | | |
| − | | |
| − | NAPŘIMOVAČ PÁTEŘE - m. erector spinae
| |
| − | | |
| − | * v hloubce
| |
| − | * dolní část zad
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ZDVIHAČ ŘITNÍ - m. levator ani
| |
| − | | |
| − | * párový
| |
| − | * uzavírá dno pánevní
| |
| − | * svěrač konečníku
| |
| − | * u mužů jím procházejí močovody
| |
| − | * u žen pochva
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly horní končetiny ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * musculus deltordeus= sval deltový – reliéf paže (rameno), fce-upažení
| |
| − |
| |
| − | * m.supraspinatus - nad hřebenem
| |
| − |
| |
| − | * m.infraspinatus - pod hřebenem, tyto tři spojují lopatku s kostí pažní = pohyb ramene
| |
| − |
| |
| − | * m.subscapularis - pod lopatkou
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PAŽE
| |
| − | | |
| − | * m. biceps brachii
| |
| − | * m. brachialis – leží pod bicepsem, tyto dva fce ohyb lokte, jsou na vnitřní straně paže
| |
| − | * m. triceps brachii – extenze – natažení předloktí – vnější strana
| |
| − | | |
| − | | |
| − | obecně platí:
| |
| − | | |
| − | * svaly ležící blíže k trupu pohybují oblastí vzdálenější
| |
| − | * svaly u ramene – pohyb předloktí
| |
| − | * svaly u předloktí – pohyb dlaně
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SVALY PŘEDLOKTÍ
| |
| − | | |
| − | 3 vrstvy:
| |
| − | | |
| − | * přední
| |
| − | * zadní
| |
| − | * postranní (malíková strana)
| |
| − | | |
| − | funkce:
| |
| − | | |
| − | * flexory = ohybače
| |
| − | * extenzory = natahovače
| |
| − | * pronátory (viz pronace)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SVALY RUKY
| |
| − | | |
| − | od zápěstí níž
| |
| − | | |
| − | svaly palcové oblasti: 4
| |
| − | | |
| − | * přitahování a odtahování palce
| |
| − | * ohýbání palce
| |
| − | * stažení palce do opozice k dlani
| |
| − | * thenar – svalový hrbol kolem palce
| |
| − | | |
| − | | |
| − | svaly malíkové oblasti: 3
| |
| − | | |
| − | * odtahování, přitahování a stavění
| |
| − | * přitahování malíku k palci
| |
| − | * hypothenar – svalový hrbol kolem malíku
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Svaly dolní končetiny ===
| |
| − | | |
| − | | |
| − | začínají na pánvi, upínají se na lopatu pánve kyčelní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | BEDRO-KYČELNÍ SVAL - m. iliopsoas
| |
| − | | |
| − | dvě části:
| |
| − | | |
| − | # m. iliacus – v oblasti beder
| |
| − | # m. psoas – minor (ohýbání trupu – předklon při rovných zádech), maior (vytáčení stehna ven)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | M. GLUTEUS
| |
| − | | |
| − | * zadní část DK: maximus, medeus, minimus
| |
| − | * fce: zajišťují vzpřímenou polohu, vyrovnání v oblasti bederní páteře, zvedá stehno (chůze do schodů), ohyb kyčelního kloubu, tvoří hýždě
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SVAL HRUŠKOVITÝ - m. piriformis
| |
| − | | |
| − | * lopata kyčelní – stehenní kost
| |
| − | * fce: zajišťuje zevní rotaci – vyklopení stehna | |
| − | | |
| − | | |
| − | ČTYŘHLAVÝ SVAL STEHENNÍ - m. quadriceps femoris
| |
| − | | |
| − | * největší sval v těle
| |
| − | * pohybuje bércem – extense v koleni, natahuje bérec, napomáhá při předklonu (končetiny k tělu)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KREJČOVSKÝ SVAL - m. sartorius
| |
| − | | |
| − | * nejdelší sval v těle
| |
| − | * probíhá napříč stehnem, od zevního k vnitřnímu kondilu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | funkce:
| |
| − | | |
| − | * abdukce (unožení)
| |
| − | * flexe v koleni (skrčení)
| |
| − | * vnitřní rotace bérce při fixovaném koleni
| |
| − | | |
| − | | |
| − | PANENSKÝ SVAL - m. gracilis
| |
| − | | |
| − | * addukce kolen (drží nohy u sebe)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | DVOJHLAVÝ SVAL STEHENNÍ - m. biceps femoris
| |
| − | | |
| − | * flexe v koleni
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * přední strana bérce - extenzory - extenze nohy (přitažení špičky k bérci)
| |
| − | * zadní strana bérce - flexory: m. triceps surae – trojhlavý lýtkový, vytváří tvar lýtka, fce při ohybu nohy, při chůzi, při vzpřímeném postoji, úpon do Achillovy šlachy na kost patní
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * podél kostí hluboké svaly – flexe planty (plosky nohy), flexe palce a prstů
| |
| − | | |
| − | * strana planty: abduktor (odtahovač) palce, adduktor (přitahovač) palce
| |
| − | * střední část planty: jako na ruce – svaly zajišťující pohyb jednotlivých prstů
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Krev - sanguis ==
| |
| − | | |
| − | hlavní funkce:
| |
| − | | |
| − | * zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony)
| |
| − | * přenos životně důležitých látek
| |
| − | * transport životně důležitých plynů (transportní)
| |
| − | * pomoc při termoregulaci (termoregulační)
| |
| − | * podílí se na obraně organismu proti nemocem (imunitní)
| |
| − | * podíl na homeostáze spolu s tkáňovým mokem a mízou
| |
| − | | |
| − | množství krve v organismu:
| |
| − | | |
| − | * 5- 6 litrů = 7-10% hmotnosti
| |
| − | * nejvíce v žilách, kosterních svalech a plicích
| |
| − | * třetí nejtěžší část těla
| |
| − | * maximální možná ztráta 1,5 litru/den při rychlém krvácení, 2,5 litru/den při pomalém krvácení, poté ohrožení života
| |
| − | * doplňování pomocí krevních zásobáren v podkožním vazivu, játrech a přesunem tkáňových tekutin do krve ( ve stavu nouze).
| |
| − | * denní produkce je 50 mm3 denně, tj. 18 litrů za rok
| |
| − | * za rok se krev obmění třikrát
| |
| − | | |
| − | složení krve:
| |
| − | | |
| − | neprůhledná vazká tekutina červené barvy
| |
| − | | |
| − | # krevní plazma
| |
| − |
| |
| − | # krevní elementy (červené krvinky = erytrocyty, bílé krvinky = leukocyty, krevní destičky = trombocyty)
| |
| − |
| |
| − | | |
| − | KREVNÍ PLAZMA
| |
| − | | |
| − | * 2,5 - 3,5 litrů → 5%
| |
| − | * nažloutlá tekutina, stálé trvalé složení
| |
| − | | |
| − | složení:
| |
| − | | |
| − | * 91% voda
| |
| − | * organické látky 8%
| |
| − | * bílkoviny: syntéza v játrech, '''albuminy''' a '''globuliny''' zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek - vitamíny atp., '''fibrinogen''' a '''protrombin''' zodpovědné za krevní srážlivost
| |
| − | * cukry: zdroj energie, stálost glukózy tj. hladina glukózy v krvi '''glykémie''' 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm krychlových,závisí na příjmu potravy), glykémii reguluje '''inzulin''' (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní),hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, nižší hodnota je '''hypoglykémie''', vyšší hodnota je '''hyperglykémie'''* aminokyseliny
| |
| − | * vitamíny
| |
| − | * žlučová barviva | |
| − | * anorganické látky 1%: '''chlorid sodný''', kyselý '''uhličitan sodný''', udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 '''alkalóza''', pod 7,44 '''acidóza''' | |
| − | | |
| − | KREVNÍ ELEMENTY
| |
| − | | |
| − | '''erytrocyty - červené krvinky'''
| |
| − | | |
| − | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr
| |
| − | * velikost: 7,4 mikrometru
| |
| − | * nemají jádro
| |
| − | * funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
| |
| − | * nedostatek = '''anemie''' (chudokrevnost)
| |
| − | * '''hemoglobin''' - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky
| |
| − | * '''oxy hemoglobin''' - váže O2 tj. O2 + Hgb
| |
| − | * '''karbaminohemoglobin''' - váže CO2 tj. CO2 + Hgb
| |
| − | * nepevné vazby, snadno se uvolní
| |
| − | * '''karboxyhemoglobin''' - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce | |
| − | * erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině | |
| − | * jejich životnost je 120 dní | |
| − | * hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na '''bilirubin''', část železa se ztrácí, obnova potravou
| |
| − | | |
| − | '''leukocyty - bílé krvinky'''
| |
| − | | |
| − | * granulocyty a agranulocyty | |
| − |
| |
| − | * počet: 4- 5 tisíc ženy i muži | |
| − |
| |
| − | * mají jádro a různý tvar
| |
| − |
| |
| − | * životnost různá tj. hodiny až dny
| |
| − |
| |
| − | * snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza''' | |
| − |
| |
| − | * funkce: obrana proti infekcím | |
| − | | |
| − | Podle výskytu granulů v jádře se dělí na :
| |
| − | | |
| − | '''granulocyty''' (75%)
| |
| − | * neutrofily fce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje '''fagocytóza''' - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu | |
| − | * eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují
| |
| − | * bazofily - málo, význam neznámý
| |
| − | | |
| − | '''agranulocyty''' - bez zrnek v protoplazmě i jádru
| |
| − | * lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách
| |
| − | * monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie
| |
| − | | |
| − | '''trombocyty - krevní destičky'''
| |
| − | | |
| − | * počet: 300 tisíc na litr muži i ženy
| |
| − | * fce: podíl na srážení krve
| |
| − | | |
| − | * hemostáza - srážení krve
| |
| − | | |
| − | * podklad je porušení cévní stěny
| |
| − | * přeměna fibrinogenu na fibrin
| |
| − | * proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku
| |
| − | | |
| − | čtyři fáze
| |
| − | | |
| − | # uvolnění tormbokinázy z destiček
| |
| − | # proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin
| |
| − | # proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty
| |
| − | # smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní
| |
| − | | |
| − | trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy
| |
| − | | |
| − | | |
| − | SEDIMENTACE KRVE
| |
| − | | |
| − | * pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě
| |
| − | * při zánětu se zvyšuje jejich počet
| |
| − | * normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy
| |
| − | * diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu
| |
| − | * nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina
| |
| − | | |
| − | | |
| − | OBRANYSCHOPNOST - IMUNITA
| |
| − | | |
| − | Imunizace – proces tvorby protilátek. Protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v bílých krvinkách a hromadí se v krevní plazmě. Chemicky jsou to gamaglobuliny (bílkoviny). Protilátky mají specifické působení = na určitý antigen ( toxiny a jiné rozpuštěné škodlivé látky v krvi) se vytvoří určité protilátky, které zneškodňují pouze ten antigen, proti kterému vznikly. Odolnost proti jednotlivým druhům škodlivin se nazývá specifická imunita. Je podmíněna přítomností obranných látek v těle. Tyto látky nejsou u každého člověka stejně zastoupeny, a proto je někdo vůči určité nemoci odolný (imunní), jiný je vůči ní vnímavý (senzitivní).
| |
| − | Imunita je buď vrozená, nebo získaná. Vrozená imunita vzniká tím, že mateřské obranné látky projdou placentou do krve plodu. Dítě je tak na začátku svého života odolné proti těm nákazám, proti nimž je imunní jeho matka. Imunitu je možno získat přirozeně nebo uměle. Překoná-li člověk chorobu, zůstávají protilátky v krvi i po jeho uzdravení. Ty pak chrání před opětovným onemocněním toutéž nemocí. V tomto případě mluvíme o imunitě aktivní. Aktivně je imunita získaná i po umělém dodání antigenu při očkování. Do těla přitom naočkují oslabené nebo usmrcené bakterie, které sice nemohou vyvolat onemocnění, ale vyvolají tvorbu protilátek a ty pak chrání organismus před skutečnou nemocí.
| |
| − | Vstříknutím séra, které obsahuje již hotové protilátky, se získá imunita pasivní.
| |
| − | Opakované vniknutí antigenu do krve může někdy vyvolat stav přecitlivělosti (anafylaxi). – příznaky jsou: malátnost, bolesti hlavy, zrychlené dýchání a tep, závratě a křeče. Anafylaxi se podobá alergie (např. senná rýma, kopřivka).
| |
| − | | |
| − | * imunita zejména odvozena od fce krevních elementů leukocytů | |
| − | * fagocytóza + vytváření protilátek
| |
| − | * škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují '''imunizaci'''
| |
| − | | |
| − | '''gamaglobuliny''': protilátky, specifické fce:
| |
| − | | |
| − | * specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka
| |
| − | * vrozená imunita, protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti.
| |
| − | * získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou
| |
| − | | |
| − | * '''anafylaxe''' - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí | |
| − | | |
| − | KREVNÍ SKUPINY
| |
| − | | |
| − | Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí. Antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné (aglutinogeny) a označují se velkými písmeny A nebo B. V krevní plazmě jsou látky shlukující (aglutininy), které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B). Setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek. V krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí.
| |
| − | | |
| − | * princip antigenů v krevní plazmě a v erytrocytech | |
| − | | |
| − | v erytrocytech: '''aglutinogeny A, B'''
| |
| − | v krevní plazmě: '''aglutininy anti A, anti B'''
| |
| − | A + anti A dochází k '''aglutinaci''' - shlukování
| |
| − | | |
| − | Skupina A - 44 % lidí
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech aglutinogen A
| |
| − | * plazma aglutinin anti B
| |
| − | | |
| − | Skupina B - 18 % lidí
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech aglutinogen B
| |
| − | * plazma aglutinin anti A
| |
| − | | |
| − | Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech nic
| |
| − | * v plazmě aglutinin anti A, anti B
| |
| − | | |
| − | Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce
| |
| − | | |
| − | * v erytrocytech aglutinogen AB
| |
| − | * v plazmě nic
| |
| − | | |
| − | dělení krve - asi 30 dalších faktorů
| |
| − | | |
| − | * Rh faktor - nejdůležitější při transfúzích
| |
| − | * Rh faktor má 2/3 lidí
| |
| − | * Rh - Rh faktor nemá
| |
| − | * člověk nemá obranné látky proti Rh faktoru, vytváří je po proniknutí cizí krve do organismu. Nejdůležitější v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je - li otec Rh +), nebezpečné pro dítě
| |
| − | * nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky). Matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
| |
| − | | |
| − | Při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. Fetální erytroblastóze. Fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu. Ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy).
| |
| − | | |
| − | TRASFUZE = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ONEMOCNĚNÍ PŘI PORUCHÁCH KRVE
| |
| − | | |
| − | dají se zjistit v krevním obrazu
| |
| − | | |
| − | ERYTROCYTY
| |
| − | | |
| − | '''Anémie''' | |
| − | | |
| − | * různé důvody (málo Fe, nízká hladina Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
| |
| − | * bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...
| |
| − | | |
| − | LEUKOCYTY
| |
| − | | |
| − | '''Leukémie'''
| |
| − | | |
| − | * Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života
| |
| − | | |
| − | * Dospělá chronická leukémie:
| |
| − | | |
| − | # Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
| |
| − | # Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně
| |
| − | | |
| − | * Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně
| |
| − | | |
| − | TROMBOCYTY
| |
| − | | |
| − | * Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
| |
| − | * Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
| |
| − | * Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Srdce - cor ==
| |
| − | | |
| − | * nepárový orgán uložený v dutině hrudní, kuželovitý tvar, 250 - 300 g
| |
| − | * '''epikard''' = blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
| |
| − | * '''perikard''' = blána obepínající čistě jen srdce
| |
| − | * mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
| |
| − | * svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = '''endokard''' - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = '''atrium''' od dolní komory = '''ventriculus'''
| |
| − | * mezi pravou síní = '''atrium dextrum''' a pravou komorou = '''ventriculus dexter''' je '''chlopeň trojcípá''', mezi levou síní = '''atrium sinistrum''' a levou komorou = '''ventriculus sinister''' je '''chlopeň dvojcípá''' | |
| − | * do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje '''horní a dolní dutá žíla''' = '''vena cava superior et inferior''', do levé síně vstupují z plic čtyři plicní žíly = '''v. v. pulmonales'''
| |
| − | * ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vychází kmen plicní = '''truncus pulmonalis''', z levé komory vystupuje nejsilnější tepna v těle srdečnice = '''aorta''', 3 poloměsíčité chlopně - brání návratu krve z tepen do komor
| |
| − | | |
| − | | |
| − | MYOKARD - srdeční svalovina
| |
| − | | |
| − | * zvláštní druh příčně pruhované svaloviny
| |
| − | * svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
| |
| − | * dráždivost - podráždění - stah
| |
| − | * kyslík a živiny přivádějí srdeční svalovině věnčité tepny (koronární), které se oddělují od aorty těsně za poloměsíčitými chlopněmi – ucpání = infarkt myokardu
| |
| − | * je dráždivá a na podráždění reaguje stahem, přizpůsobuje se tělesné práci – nejnápadnějším projevem přizpůsobení je zvětšení srdce
| |
| − | | |
| − | === Činnost srdce ===
| |
| − | | |
| − | * smršťování = systola a ochabování = diastola srdeční svaloviny - systola síní - systola komor - diastola komor a částečně i síní | |
| − | * EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
| |
| − | | |
| − | * řízena automatickými a rytmickými impulsy - '''excitomotorický aparát = převodní systém srdeční''' - '''uzlíček síňový''' (v horní části pravé síně) - vznik vzruchů (systola) - '''síňokomorový uzlík''' (dolní část síně) - '''Hisův můstek''' - spojení svaloviny síní se svalovinou komor - 2 raménka - končí v myokardu obou komor sítí '''Purkyňových vláken''' - smrštění komor
| |
| − | * základem činnosti srdce je střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola) svaloviny. Smrštění srdeční svaloviny postupuje jako vlna z obou síní do komor. Po systole síní a komor následuje diastola celého srdce = srdeční revoluce – 3 fáze: fáze 1 – systola síní, při níž jsou komory v diastole. Krev z naplněných síní je vháněna do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí. Fáze 2 – systola komor, při níž v síních nastává diastola. Na počátku diastoly síní a systoly komor se uzavírají otvory síňokomorové cípatými chlopněmi. Systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak. V okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve poloměsíčité chlopně a krev je vypuzována na pravé straně do kmene plicního a na levé straně do srdečnice. Fáze 3 – diastola komor, při níž síně zůstávají též v diastole. Poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí, a zabrání tím navrácení krve do komor. Do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví. Otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor – po naplnění síní nastupuje zase fáze 1.
| |
| − | * inervováno vlákny vegetativních nervů - regulace rychlosti srdeční činnosti '''sympatikus''' zrychluje, '''parasympatikus''' zpomaluje
| |
| − | nadřízená řídící centra v prodloužené míše
| |
| − | * endokrinní orgány ovlivňující činnost srdce - '''nadledvinky (adrenalin) a štítná žláza (tyroxin)'''
| |
| − | * tepový a minutový objem vyjadřují číselně čerpací výkon srdce. Tepový objem (systolický objem) = objem krve, který se ze srdce dostává z každé komory při jednom srdečním stahu. V klidu kolísá mezi 60 až 80 mm3, při tělesné práci se může zvýši na 100 až 150 mm3. Minutový objem = množství krve, které srdce vypudí za 1 minutu. V klidu 5 litrů, při námaze až 40 litrů. Srdeční činnost se též projevuje zvuky, které se též nazývají ozvy. Poslouchají se fonendoskopem. První ozva vzniká při uzavření cípatých chlopní na začátku systoly komor, druhá ozva provází uzavření poloměsíčitých chlopní na začátku diastoly komor. Při chlopenních vadách bývají slyšet šelesty. Elektrické potenciály činnosti srdce se snímají elektrokardiografem. Roztažení a stažení aorty a z ní odstupujících tepen se šíří k obvodu těla jako pulsová vlna – tep – průměr 72 tepů za minutu.
| |
| − | * srdeční ozvy - fonendoskop | |
| − | * tep - 72 tepů/min
| |
| − | | |
| − | === Onemocnění srdce ===
| |
| − | | |
| − | '''Ischemická choroba srdeční''' | |
| − | | |
| − | * nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem
| |
| − | * ateroskleróza, obezita, kouření, cukrovka...
| |
| − | * dušnost, bolest na hrudi, zvýšená únava, úzkost
| |
| − | * příznakem je angina pectoris - pálení, tlak na hrudi
| |
| − | * zklidnit a uvolnit (nitroglycerin)
| |
| − | | |
| − | '''Infarkt myokardu'''
| |
| − | | |
| − | * uzávěr koronární tepny - nekróza myokardu - vazivová jizva
| |
| − | * viditelné na EKG
| |
| − | * bypass - „kus žíly z nohy“
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Cévy ==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | TEPNY - arterie
| |
| − | | |
| − | * vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - '''vlákna vazokonstrikční''' vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
| |
| − |
| |
| − | * '''dostředivá senzitivní v'''lákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → '''vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření''' | |
| − | | |
| − | | |
| − | VLÁSEČNICE - kapiláry
| |
| − | | |
| − | * mezi tepnami a žílami
| |
| − | * tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
| |
| − | * hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ŽÍLY - vény
| |
| − | | |
| − | * odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - '''kapsovité chlopně''' - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
| |
| − | | |
| − | | |
| − | KREVNÍ TLAK
| |
| − | | |
| − | * tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
| |
| − | * tonometr → '''systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)''' | |
| − | * ↑ '''hypertenze''' (hrozí ruptura cévy) ↓ '''hypotenze'''
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Krevní oběh ==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Velký (tělní) oběh ===
| |
| − | | |
| − | * '''levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň'''
| |
| − | | |
| − | '''Tepny''' - okysličená krev → při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
| |
| − | → '''aorta vzestupná = aorta ascendens''' → 2 tepny věnčité = '''a. coronaria dextra et sinistra'''
| |
| − | → oblouk aorty = '''arcus aorta'''
| |
| − | * arcus aorta má tři větve:
| |
| − | # kmen hlavopažní = '''truncus brachiocephalicus''', pravá krkavice = '''a. karotis communis dextra''', pravá tepna podklíčková = '''a. subclavia dextra'''
| |
| − | # levá krkavice = '''a. karotis communis sinistra'''
| |
| − | # levá podklíčková tepna = '''a. subclavia sinistra'''
| |
| − | | |
| − | * společná krkavice se dále dělí na vnější = '''a. karotis externa''' a vnitřní = '''a. karotis interna'''
| |
| − | * tepna podklíčková přechází v tepny podpažní = '''a. axillaris''' → pažní = '''a. brachialis''' → vřetenní = '''a. radialis''' → loketní = '''a. ulnaris''' → dlaně a prsty) | |
| − | | |
| − | * sestupná aorta = '''aorta descendens''' | |
| − |
| |
| − | * hrudní = '''aorta thoracica''' | |
| − |
| |
| − | * břišní = '''aorta abdominalis''' - větve párové a nepárové → orgány
| |
| − | | |
| − | * pravá a levá tepna kyčelní = '''aa. iliacea communis dextra et sinistra''' | |
| − |
| |
| − | * vnitřní tepna kyčelní = '''a. iliacea interna''' | |
| − |
| |
| − | * vnější tepna kyčelní = '''a. iliacea externa'''
| |
| − | | |
| − | * vnější větev jde do dolní končetiny kde přechází v tepnu stehenní = '''a. femoralis''' → zákolenní = '''a. poplitea''' → přední a zadní tepny holenní = '''a. tibialis anterior et posterior''' → hřbet nohy, chodidlo a prsty
| |
| − | | |
| − | '''Žíly''' - krev chudá na kyslík, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
| |
| − | | |
| − | * dolní dutá žíla = '''vena cava inferior''' (odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha) | |
| − | * 2 společné žíly kyčelní = '''vv. iliacae communis''' | |
| − | * horní dutá žíla = '''vena cava posterior''' | |
| − | * žíly hlavonožní = '''vv. brachiocephalicae'''
| |
| − | * vnitřní žíly hrdelní = '''v. jugularis interna''' (odvádí krev z hlavy)
| |
| − | * žíla podklíčková = '''v. subclavia''' (odvádí krev z horních končetin)
| |
| − | * do jejich soutoku ← zevní žíla hrdelní = '''v. jugularis externa'''
| |
| − | | |
| − | | |
| − | '''Vrátnicový oběh'''
| |
| − | | |
| − | * v dutině břišní, v rámci VTO
| |
| − | * začíná i končí kapilární sítí → vlásečnice ze stěn žaludku a střev, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do přítoků vrátnicové žíly = '''v. portae''' -zanořuje se do jater → jaterních lalůčků → jaterních buněk
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === Malý (plicní) oběh ===
| |
| − | | |
| − | pravá srdeční komora → kmen plicní = '''truncus pulmonalis''' → a'''. pulmonlis dextra et sinistra''' → pravá a levá plíce (→ tepénky → vlásečnice → plicní sklípky → vlásečnice → žilky → žíly →) → 4 plicní žíly = '''véne pulmonalis'''
| |
| − | | |
| − | * největší zásobárnou krve jsou játra 3/4l, dále slezina 1/2l a podkožní cévní pleteně 1/2l. V případě potřeby se krev přesune ze zásobáren tam, kde je jí třeba (svaly, trávicí ústrojí…) | |
| − | | |
| − | * slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky. | |
| − | | |
| − | === Onemocnění cév ===
| |
| − | | |
| − | * '''Varixy''' - rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti | |
| − |
| |
| − | * '''Bércový vřed''' - kožní defekt, chronická žilní nedostatečnost, hlavně ve vyšším věku a při diabetu | |
| − | | |
| − | | |
| − | == Mízní soustava ==
| |
| − | | |
| − | '''míza - lymfa'''
| |
| − | | |
| − | * bezbarvá až bílá tekutina | |
| − | * podobné složení jako krevní plazma (↓ bílkovin) | |
| − | * odvádí z těla metabolity, čistí organismus a odstraňuje zplodiny | |
| − | * mízní cévy začínají slepě, jsou všude kromě CNS, chrupavek a očních koulí → mízní uzliny = '''nodi lymphatici''' → vznik lymfocytů (prvotní lymfocyty vytváří brzlík = '''thymus''' - zaniká v pubertě) | |
| − | | |
| − | | |
| − | '''mízní kmeny'''
| |
| − | | |
| − | * hrudní mízovod = '''ductus thoracicus''' (dolní část těla a levá část hrudníku) | |
| − | * pravostranný kmen mízní = '''ductus lymphaticus dexter''' (hlava a pravá horní část těla)
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Dýchací systém == | |
| − | | |
| − | * výměna plynů mezi organismem a zevním prostředím
| |
| − | * vdech – '''inspirium''' – příjem O2
| |
| − | * výdech – '''expirium''' – odevzdávání CO2 a vodních par
| |
| − | * účast orgánů dýchací soustavy a dýchacích svalů
| |
| − | | |
| − | * '''horní cesty dýchací''' / HCD – nos, dutina nosní, nosohltan
| |
| − | | |
| − | * '''dolní cesty dýchací''' / DCD – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
| |
| − | | |
| − | * dělení HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
| |
| − | * dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
| |
| − | | |
| − | NOS - nasus
| |
| − | | |
| − | * typický útvar lidského obličeje
| |
| − | * kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
| |
| − | anatomické dělení na:
| |
| − | | |
| − | # kořen – '''radix nasi'''
| |
| − | # hřbet – '''dorsum nasi'''
| |
| − | # hrot – '''apex nasi'''
| |
| − | # křídla – '''ala nasi'''
| |
| − | | |
| − | | |
| − | DUTINA NOSNÍ - cavum nasi
| |
| − | | |
| − | * začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – '''nares'''
| |
| − | * ústí zadními otvory – '''choanae''' – do nosohltanu – '''nasopharynx'''
| |
| − | * nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
| |
| − | * nosní přepážka – '''septum nasi''' – chrupavčitá část tvořena kosti čichovou a radliční
| |
| − | * strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové
| |
| − | * kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny
| |
| − | | |
| − | * skořepy nosní:
| |
| − | | |
| − | # horní – '''concha nasalis superior'''
| |
| − | # střední – '''concha nasalis media'''
| |
| − | # dolní – '''concha nasalis inferior'''
| |
| − | | |
| − | * sliznice dutiny nosní:
| |
| − | | |
| − | * čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový | |
| − | * dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty
| |
