Prenatální období: Porovnání verzí

Aktuální verze z 31. 1. 2015, 01:25

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto
Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
Průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.

Biologie

plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr
plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko
plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)

Funkce placenty

zprostředkovává výživu plodu
do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
produkuje hormony, které udržují těhotenství
zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu

Období prenatálního vývoje

nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne

Odkazy

Reference

Použitá literatura

Zdroj

Článek vychází z výpisků pro přednášku Vývojová psychologie pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Prenatální období ==
+{{Nedostatečné reference}}
+* Prenatální období nebylo dlouhou dobu do [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]] zahrnuto
-* prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto. Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu. Ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období. Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání. To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období.
+* Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
-* průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.
+* Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
+* To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
+* Průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.
 == Biologie ==
 * plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
+* '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr
-* '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr 
 * '''plodová voda'''  -  chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
-* '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko 
+* '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko
 * '''plodové lůžko (placenta)''' – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)
+'''Funkce placenty'''
-* '''funkce placenty'''
 * zprostředkovává výživu plodu
@@ Řádek 23: / Řádek 22: @@
 * produkuje hormony, které udržují těhotenství
 * zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu
 == Období prenatálního vývoje ==
@@ Řádek 31: / Řádek 29: @@
 * '''fetální''' - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne
+== Odkazy ==
-== Vývoj smyslů ==
+=== Reference ===
-* do konce 19. století se předpokládalo, že smysly jsou spící, nefungují, Preyer – plod je ve stavu minimální stimulace
-* 1920 Feldmann – mimo zraku jsou všechny smysly stimulované již ve 2. trimestru
-* všechny smysly alespoň nějaký čas před narozením jsou fungující
-* taktilní (kožní) vnímání + hluboké čití – prokázáno již u embrya ve 20. a 30. letech
-* taktilním podnětům je plod vystaven velmi, reaguje na bolest
-* od 1925 – výzkumy sluchu
-* plod vystavován hlasitým podnětům zvenčí – reakce – od 24. týdne pozorovatelné zrychlenými pohyby; akustické podněty 22-24tý týden – změn srdečního rytmu a očních pohybů, dítě reaguje na zvuk, i když je matka neslyší (pokusy, jde přímo o reakci plodu), stimulace sluchu hojná – zvuky matčina těla (srdce, trávení), matčina vokalizace, hluk okolí, tlukot matčina srdce má zklidňující efekt – známý zvuk, redukuje úzkost
-* vestibulární reakce nepozorujeme (vnitřní ucho)
-* chuť – buňky vývoj 8. – 9. týden, 12. týden vyvinuté
-* čich – často chuť a čich spojené  předpokládáme, že je funkční; reaguje na chlad
-* zrak – jistá míra funkčnosti prenatálně – břišní stěna propouští světlo, dozrává později, po 20. týdnu – pohyby víček, vyvíjí se ještě po narození; v děloze není úplná tma, dítě reaguje na světlo na konci třetího trimestru
-== Vývoj centrální nervové soustavy ==
-* začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regenerují se, zprostředkovávají komunikaci) se shlukují na místa příštích funkcí - ustaveno zrakové centrum (jako první) X ačkoli v podstatě je zrak dokončen jako poslední
-* růst mozku – charakteristické 2 vývojové skoky:
-# 3. – 5. gestační měsíc = kvantitativní skok (nárůst nervových buněk), doba velkého eventuálního ohrožení mozku
-# 8. měsíc – kvantitativní i kvalitativní skok, doba diferenciace nervových buněk (dendrity, synapse, + obrovská produkce glyových buněk)
-* různé oblasti mozku, smyslové orgány a jejich funkce se rozvíjí v rozdílných časových plánech heterochronně
-* vývoj znamená jak nárůst, tak ubývání i selekci
-* dochází nejen k "nerozvoji" některých oblastí, ale dokonce i k odumírání (např. nervové buňky); po fázích nadprodukce dochází k selekci nejfunkčnějších buněk, následuje krátkodobé uskladnění přebytků a pak dojde ke korekci (nevyužité odumírá)
-* projevuje se plasticita mozkových funkcí, která pokračuje i do postnatálního období
-* pozn. do 8. měsíce má dítě schopnost rozlišit všechny fonémy světa  pak už jen pro svou mateřštinu
-* mozek s smyslové orgány se vyvíjí zprvu nezávisle a zpočátku není mozek odkázán na stimulaci skrze smyslové orgány - k propojení dojde mezi 25. – 27. týdnem vývoje, toto propojení tvoří základ pro pozdější učení prostřednictvím smyslových orgánů
-== Pohyby ==
-* konec 19. stol. – první sledování pohybů plodu pomocí palpace a stetoskopu
-* '''W. Preyer''' -  1885 kniha o embryích „O duši dítěte“:
-* motilita – spontánní charakter, nejen reaktivní
-* motilita se objevuje již před 12 . týdnem
-* podobnost motility plodu a novorozence - abnormální motilita novorozence = poškození + totéž u plodu
-* plod spontánně pije plodovou vodu
-* později vše vesměs potvrzeno
-* výzkumy problematické – palpace (pohmat) + stetoskop + na potracených plodech (mrtvých i živých) na zvířatech
-* sonograf – 1971 Reinhold - 1. pozorování pomocí sono 2 Skupiny pohybů – silné pohyby celého těla / pomalé pohyby jednotlivých částí, potvrdil Preyerovy představy – první klasifikace pohybů
-* behaviorální stavy (spánek, bdění)- jasně odlišitelné od 35.-37. týdne
-* počet změn polohy – největší 13-15tý týden, pak klesá (málo místa)
-* změna motility – špatná prognostická známka, ale když je motilita v pořádku nelze hodnotit, zda je průběh dobrý.
-* regrese – např. v důsledku hypoxie – zpět v motilitě
-* vymizení pohybů – úmrtí nebo distres (nepohoda plodu)
-* normální motilita ještě neznamená, že dítě je v pořádku
-* '''vermikulární pohyby''' – jedny z prvních, pol. 8. týdne, pomalé, 0,5 – 2 sec, trhavé, v průběhu 2 měsíců vymizí, cca 4 cm
-* plod je velmi brzy připravován na činnosti, díky nimž přežije po narození
-* plod je aktivní, tj. ovládá („kontroluje“) prostředí
-* není automat, který jen reaguje dle podnět – reakce, reaguje na změny polohy matky vyhledáváním nejpohodlnější polohy, do značné míry určuje dobu porodu a aktivně se na něm podílí (porod živých dětí je snazší než porod mrtvých – dle porodníků)
-* již v prenatálním období získává jedinec schopnost sociální interakce
-* plod je v aktivním kontaktu s matkou – už před narozením se vytváří dialog matka – dítě a to jak pohyby, tak emocionálně – emoce matky ovlivňují dítě vytvářením zvláštních podnětových situací
-* počátky vnitřního prožívání je nutno z pozorování hledat již v době prenatální – ale jak to prožívání vypadá, o tom lze mít jen dohady založené více na teoriích než na ověřených faktech, o psychice dítěte před narozením toho víme velmi málo, přesto lze učinit tento závěr: dobrý psychický stav matky je pro základy psychiky dítěte významný, třebaže neznáme mechanismy tohoto působení
-* kromě zásadního významu biologického vývoje jsou v tomto období také pokládány základy pro citový vztah mezi matkou, resp. oběma rodiči, a (zatím očekávaným) dítětem. Skutečnost očekávání dítěte má značný vliv na život obou jeho rodičů; dítě jim přinese na jedné straně velké obohacení, na straně druhé nutnost určitých změn životního stylu a společenských rolí. Pozice partnera matky bývala v minulosti podceňována jako málo významná, nicméně i od něho těhotenství jeho partnerky leccos vyžaduje. Musí se vyrovnat mimo jiné s určitou proměnou osobnosti nastávající matky a posléze i s faktem, že dítě nárokuje mnoho jejího času a pozornosti, které ona tím pádem nemůže věnovat jemu. Pro matku samotnou pak těhotenství znamená nikoli období klidu a vyrovnanosti, nýbrž značnou zátěž psychickou, tělesnou i společenskou. Důvodů, které vedou lidi k tomu, aby měli děti, existuje celá řada: Nemít děti je nepřirozené, tedy analogicky lze zplození potomka označit za projev normálnosti. Dítě přináší změnu, oživení, je zdrojem radosti, objektem citů, pokračovatelem života rodičů; může však být i prostředkem k úniku z vlastní rodiny, výsledkem nátlaku na partnera, levnou pracovní silou, zbraní proti osamělosti nebo ekonomickou pojistkou na stáří rodičů. Postoje rodičů, v nichž je zahrnuta pohnutka ke zplození dítěte i jejich vztah k těhotenství, významně ovlivňují psychický vývoj jejich potomka. Ten přichází do prostředí, které funguje podle nějakého zaběhlého řádu, a zákonitě tento řád naruší. Na rodičích potom je, aby tuto změnu zpracovali a přijali, což je podmíněno určitou mírou jejich osobnostní vyzrálosti.
-== 5 stavů chování ==
-* '''Prechtl, Beintem'''
-* dle dýchacích pohybů, pohybů těla a otevírání očí
-# '''klidný spánek''' – pravidelné dýchání, žádný pohyb, oči zavřené
-# '''aktivní spánek''' – nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené
-# '''klidné bdění''' – dýchání pravidelné, žádný pohyb, oči otevřené
-# '''aktivita''' - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené
-# '''pláč''' - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené
-== Komunikace ==
-* lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů)
-* spojení neurohumorální - zahajuje ho matka, jejíž mozek zachytí vnější podnět a vyvolá to emoci, hypothalamus zpracuje emoci a vyšle signál pro endokrinní systém a hypothalamus plodu reaguje na tu emoci, smyslová komunikace = behaviorální
+<references />
-* důkazy:
+=== Použitá literatura ===
-* fetus je schopen donutit matku měnit polohu
+=== Zdroj ===
-* zklidnění plodu při masážích břicha
-* spotřeba plodové vody
-* fyziologicky - krví procházející placentou převážně prostřednictvím hormonů
+Článek vychází z výpisků pro přednášku ''Vývojová psychologie'' pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová.
-* smysly - masírováním břicha, změnou polohy, hlasem matky
-* postojem emocionálním či racionálním, tím, že se matka soustředí na určitou část svého těla ji ovlivňuje, nechtěné děti bývají častěji samovolně potraceny
-* interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství. Na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod. Matka stimuluje dítě rovněž svými pohyby a hlasem. Již plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, že novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasů jiných lidí. Prenatální vývoj může být ovlivněn celou řadou dalších okolností - např. alkoholismem, kouřením nebo diabetem matky, chorobami, které matka v těhotenství prodělala, slunečním a ionizačním zářením aj. Jako perinatální období se označuje doba těsně před porodem, porod samotný a doba těsně po porodu. Na duševní i tělesný vývoj dítěte mohou mít negativní vliv případné porodní komplikace. Přítomnost otce u porodu je ve světě běžným jevem již mnoho desetiletí, u nás se tato záležitost začala prosazovat krátce před rokem 1989. Mezi její hlavní pozitiva patří snížení nejistoty a úzkosti obou partnerů a fakt, že porod jako společný prožitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah. Dřívější praxe, kdy právě narozené děti byly umisťovány separátně od matky na novorozenecké oddělení, je již také překonána - a to metodou zvanou rooming in, kdy dítě je od počátku ve společném pokoji s matkou. Za těchto podmínek mezi nimi vzniká snáze a rychleji emoční pouto. Za velké plus se považuje i fakt, že tyto děti jsou rovněž déle kojeny (a v důsledku toho průměrně méně nemocné).
+[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]
-== Charakteristiky jednotlivých prenatálních období ==