Zdraví: Porovnání verzí

(přesun textu do odděleného článku)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 55: Řádek 55:
 
* statistické metody  
 
* statistické metody  
 
* další metody:  General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index
 
* další metody:  General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index
−
== Well - being a pozitivní psychologie ==
 
−
* předchůdcem pozitivní psychologie je '''Antonovsky'''
 
−
* obrácení se k tomu, co podporuje zdraví
 
−
* otázka proč někdo neonemocněl, zatímco ostatní ano
 
−
* přechod od '''patogenetického k salutogenetickému paradigmatu'''
 
−
* rozvoj asi od 2000, přístup na relativně novém zaměření psychologie především na pozitivní prvky lidského života
 
−
* '''Seligman, Czsikszentmihalyi''' – upozornili na nebezpečí přílišného zaujetí psychologie negativy
 
−
* důležité je zabývat se '''salutogeny''' (pozitivní prvky života) – spíše návrat, než změna paradigmatu
 
−
* nebezpečí zaměřování se na poruchy, hledání protektivních faktorů jako protiváhy rizikových faktorů
 
−
* zdroje:
 
−
* '''koncepce dispozičního optimismu''' (Snyder, Scheier, Carver) a naučeného optimismu (Seligman: ABCDE)
 
−
'''koncepce fortigeneze'''
 
−
* Strümpfer, opozitum k patologii
 
−
* důraz na upevňování a uplatňování ctností v životě občanské společnosti
 
−
* '''ctnost:''' společensko-historická podmíněnost
 
−
* v Athénách dobro (5. st. BC)
 
−
* ve Florencii 15. století krása
 
−
* ve viktoriánské Anglii čest, disciplína, udatnost, povinnost
 
−
* ctnost je integrujícím prvkem etiky a holisticky pojatého zdraví - zahrnuje v sobě i charakterové rysy, smysluplnost, je spojená s kulturním kontextem, má základ v kognici a hodnotící kapacitě common sense a moudrosti
 
−
'''klasifikace duševního zdraví jako ústředního bodu pozitivní psychologie'''
 
−
* Seligman se podílel na revizi DSM
 
−
* východiskem jsou nejvýznamější filozofická a náboženská díla světa
 
−
* soupis asi 200 ctností, z nich 6 základních, na nichž se shodují všichni:
 
−
# poznání, vědění, moudrost
 
−
# odvaha
 
−
# láska a lidskost
 
−
# spravedlnost
 
−
# střídmost
 
−
# spiritualizace a transcendence
 
−
== Patogenetické a salutogenetické paradigma ==
 
−
Množství teorií zdraví můžeme rozdělit také podle toho, jaké z uznávaných paradigmat zastávají. Jak
 
−
je uvedeno výše, v současné době vedle sebe můžeme rozlišit dvě různá paradigmata – patogenetické a
 
−
salutogenetické.<ref>Antovksy A.(1990) The salutogenic model as a theory to guide health promotion. <i>Health Promotion International</i>, vol. 11(issue 1), undefined. DOI: 10.1093/heapro/11.1.11.</ref>
 
−
 
−
Zatímco '''patogenetické paradigma''' se zajímá o to, jaké faktory hrají roli při vzniku
 
−
onemocnění, a snaží se jedince léčit prostřednictvím detekování těchto faktorů – patogenů, tak
 
−
novější '''salutogenetické paradigma''' se zajímá o to, jak je možné, že někteří lidé při působení
 
−
stejných rizikových faktorů zůstávají zdraví. Salutogeneze se tedy snaží odhalit základy nebo původ
 
−
zdraví.  Patogenetické paradigma se dle Antonovského, snaží objasnit původ, povahu, průběh a
 
−
léčbu patologie, nemocí.
 
−
== Well-being ==
 
−
francouzsky '''bien-etre''' - interdisciplinární pojem, původně znamená prožitek, ale i vysvětlení zdraví,někdy šířeji subjective, mental, psychological well-being.
 
−
'''well-being a čas'''
 
−
podle '''Seligmana'''<ref>Seligman, M.E.P. (1998). Learned Optimism. New York: Pocket Books (Simon and Schuster).</ref>
 
−
* vztažení k minulosti - well-being a spokojenost se životem (satisfact., contentment)
 
−
* k přítomnosti - štěstí (happiness) a flow (prožitek extatického nadšení)
 
−
* k budoucnosti - naděje (hope) a optimismus, ale naděje souvisí i s naší přítomností a minulostí
 
−
* osobní pohoda spadá mezi nálady, afekty a osobnostní rysy a průběžně se odehrávající hodnotící vztahy tedy obsahuje i důležitou složku postojovou 
 
−
* operacionalizace - prožitek (dny, týdny, spíše než okamžiky) emoční (aktuální), osobnostní (habituální) složka osobní pohody
 
−
podle '''P. Becker''' - well-being je konstruktem 3 složek
 
−
# '''stavu''' (state) - obsahuje náladu kvalitativně i kvantitativně
 
−
# '''rysu''' (trait) - průměrná úroveň v průběhu času; habituální nálada
 
−
# '''procesu''' - variabilita nálad v průběhu času
 
−
* pohoda na úrovni psychické, fyziologické i sociální
 
−
* během života jedince se objevuje tendence sjednocovat úroveň stavu svých nálad s relativně stabilní úrovní převažujícího osobnostního typu
 
−
* ne/příznivé události způsobují odchylky od tohoto stavu, ale časem dojde k návratu k původním hodnotám
 
−
* koncepce stability jako podmínky životní spokojenosti, důležitá pro aktuální pocity, nejen well-beingu je tzv. dovršující okolnost
 
−
* '''Smuck, Sheldon''' 2001 – stabilita je dána osobnostními rysy a aktuálním stavem
 
−
* '''Džuka, Dalbertová''' – 4 determinanty osobní pohody:
 
−
# proměnné prostředí
 
−
# proměnné osobnostní
 
−
# proměnné moderátorového typu
 
−
# proměnné mediátorového typu
 
−
* '''moderátory''' = osobnostní a sociální proměnné , moderují vztahy mezi vnějšími okolnostmi a mezi stresovou reakcí a jejími důsledky, jež ale nejsou přímo ovlivněny stresorem a postupy (způsobem) zvládání 
 
−
* '''mediátory''' - týkají se kognitivního zpracování, hodnocení působícího stresoru a míře pozornosti, aktivity, jež člověk stresuje věnuje
 
−
* z medicínského pohledu well-being (jehož obsahem osobní pohoda) pojímán holisticky, nebo ve spojení s životním stylem, zahrnujícím protektivní i ohrožující faktory
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Aktuální verze z 26. 8. 2017, 23:17

Zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody[1]Illness (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda

  • Zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
  • opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
  • kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná

Různá pojetí zdraví

  1. zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
  2. metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
  3. zájem o patogeny x salutogenetický přístup
  4. adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
  5. dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
  6. zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
  7. systémové pojetí zdraví
  8. člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
  9. holistické pojetí
  10. integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
  11. procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
  12. sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
  13. hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)

Hodnocení zdravotního stavu

  • z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
  • rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
  • je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
  • možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce

Fanshelova klasifikace

Fanshel klasifikuje podle následující škály:[2]

  • S0 – stav naprostého zdraví
  • S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
  • S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
  • S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
  • S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
  • S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
  • S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
  • S7 – upoutání na lůžko
  • S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
  • S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení

Kvantifikace činnosti

  • způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
  • sociální jev) u jednotlivých činností
  • Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)Test na Barthelův index

Hodnocení duševního zdraví

  • redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
  • např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru

Dotazníkové metody

  • prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
  • ratingové škály (ne dichotomické)
  • Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
  • příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky
  • z těchto metod plynou tzv. měkká data
  • většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
  • statistické metody
  • další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index

Odkazy

Zdroje

Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK.

Reference

  1. ↑ http://www.who.int/about/definition/en/print.html.
  2. ↑ Jack Sidnell, T. (n.d.) The Handbook of Conversation Analysis. Wiley Blackwell.

Externí odkazy

Test na Barthelův index

Doporučená literatura

  • Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing
  • Kebza, V. (2005)Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia
  • Křivohlavý, J.(2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál
  • Provazník, K. et al.(1998) Manuál prevence v lékařské praxi. I. - V. díl. Praha: Státní zdravotní ústav
  • Struk, P. a kol.(1993) Vybrané kapitoly ze sociální medicíny. Praha: UK
  • Vymětal, J. (2003)Lékařská psychologie. Praha: Portál
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zdraví&oldid=49411“