|
|
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Prenatální období ==
| + | {{Nedostatečné reference}} |
| − | | + | * Prenatální období nebylo dlouhou dobu do [[Vývojová psychologie|vývojové psychologie]] zahrnuto |
| − | * prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto. Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu. Ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období. Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání. To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období. | + | * Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období |
| − | * průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor. | + | * Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání |
| − | | + | * To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období |
| | + | * Průkopníky byli '''A. Gessel''', který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a '''Minkowski''', který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 '''Preyer''' v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor. |
| | | | |
| | == Biologie == | | == Biologie == |
| | | | |
| | * plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník | | * plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník |
| − | | + | * '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr |
| − | * '''amnion''' – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr | |
| | * '''plodová voda''' - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky | | * '''plodová voda''' - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky |
| − | * '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko | + | * '''chorion''' – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko |
| | * '''plodové lůžko (placenta)''' – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují) | | * '''plodové lůžko (placenta)''' – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují) |
| | | | |
| − | | + | '''Funkce placenty''' |
| − | * '''funkce placenty'''
| |
| | | | |
| | * zprostředkovává výživu plodu | | * zprostředkovává výživu plodu |
| Řádek 23: |
Řádek 22: |
| | * produkuje hormony, které udržují těhotenství | | * produkuje hormony, které udržují těhotenství |
| | * zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu | | * zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu |
| − |
| |
| | | | |
| | == Období prenatálního vývoje == | | == Období prenatálního vývoje == |
| Řádek 31: |
Řádek 29: |
| | * '''fetální''' - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne | | * '''fetální''' - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne |
| | | | |
| | + | == Odkazy == |
| | | | |
| − | == Vývoj smyslů == | + | === Reference === |
| − | | |
| − | * do konce 19. století se předpokládalo, že smysly jsou spící, nefungují, Preyer – plod je ve stavu minimální stimulace
| |
| − | * 1920 Feldmann – mimo zraku jsou všechny smysly stimulované již ve 2. trimestru
| |
| − | * všechny smysly alespoň nějaký čas před narozením jsou fungující
| |
| − | * taktilní (kožní) vnímání + hluboké čití – prokázáno již u embrya ve 20. a 30. letech
| |
| − | * taktilním podnětům je plod vystaven velmi, reaguje na bolest
| |
| − | * od 1925 – výzkumy sluchu
| |
| − | * plod vystavován hlasitým podnětům zvenčí – reakce – od 24. týdne pozorovatelné zrychlenými pohyby; akustické podněty 22-24tý týden – změn srdečního rytmu a očních pohybů, dítě reaguje na zvuk, i když je matka neslyší (pokusy, jde přímo o reakci plodu), stimulace sluchu hojná – zvuky matčina těla (srdce, trávení), matčina vokalizace, hluk okolí, tlukot matčina srdce má zklidňující efekt – známý zvuk, redukuje úzkost
| |
| − | * vestibulární reakce nepozorujeme (vnitřní ucho)
| |
| − | * chuť – buňky vývoj 8. – 9. týden, 12. týden vyvinuté
| |
| − | * čich – často chuť a čich spojené předpokládáme, že je funkční; reaguje na chlad
| |
| − | * zrak – jistá míra funkčnosti prenatálně – břišní stěna propouští světlo, dozrává později, po 20. týdnu – pohyby víček, vyvíjí se ještě po narození; v děloze není úplná tma, dítě reaguje na světlo na konci třetího trimestru
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Vývoj centrální nervové soustavy == | |
| − | | |
| − | * začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regenerují se, zprostředkovávají komunikaci) se shlukují na místa příštích funkcí - ustaveno zrakové centrum (jako první) X ačkoli v podstatě je zrak dokončen jako poslední
| |
| − | | |
| − | * růst mozku – charakteristické 2 vývojové skoky:
| |
| − | | |
| − | # 3. – 5. gestační měsíc = kvantitativní skok (nárůst nervových buněk), doba velkého eventuálního ohrožení mozku
| |
| − | # 8. měsíc – kvantitativní i kvalitativní skok, doba diferenciace nervových buněk (dendrity, synapse, + obrovská produkce glyových buněk)
| |
| − | | |
| − | * různé oblasti mozku, smyslové orgány a jejich funkce se rozvíjí v rozdílných časových plánech heterochronně
| |
| − | * vývoj znamená jak nárůst, tak ubývání i selekci
| |
| − | * dochází nejen k "nerozvoji" některých oblastí, ale dokonce i k odumírání (např. nervové buňky); po fázích nadprodukce dochází k selekci nejfunkčnějších buněk, následuje krátkodobé uskladnění přebytků a pak dojde ke korekci (nevyužité odumírá)
| |
| − | * projevuje se plasticita mozkových funkcí, která pokračuje i do postnatálního období
| |
| − | * pozn. do 8. měsíce má dítě schopnost rozlišit všechny fonémy světa pak už jen pro svou mateřštinu
| |
| − | * mozek s smyslové orgány se vyvíjí zprvu nezávisle a zpočátku není mozek odkázán na stimulaci skrze smyslové orgány - k propojení dojde mezi 25. – 27. týdnem vývoje, toto propojení tvoří základ pro pozdější učení prostřednictvím smyslových orgánů
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Pohyby ==
| |
| − | | |
| − | * konec 19. stol. – první sledování pohybů plodu pomocí palpace a stetoskopu
| |
| − | * '''W. Preyer''' - 1885 kniha o embryích „O duši dítěte“:
| |
| − | * motilita – spontánní charakter, nejen reaktivní
| |
| − | * motilita se objevuje již před 12 . týdnem
| |
| − | * podobnost motility plodu a novorozence - abnormální motilita novorozence = poškození + totéž u plodu
| |
| − | * plod spontánně pije plodovou vodu
| |
| − | * později vše vesměs potvrzeno
| |
| − | | |
| − | * výzkumy problematické – palpace (pohmat) + stetoskop + na potracených plodech (mrtvých i živých) na zvířatech
| |
| − | * sonograf – 1971 Reinhold - 1. pozorování pomocí sono 2 Skupiny pohybů – silné pohyby celého těla / pomalé pohyby jednotlivých částí, potvrdil Preyerovy představy – první klasifikace pohybů
| |
| − | * behaviorální stavy (spánek, bdění)- jasně odlišitelné od 35.-37. týdne
| |
| − | * počet změn polohy – největší 13-15tý týden, pak klesá (málo místa)
| |
| − | * změna motility – špatná prognostická známka, ale když je motilita v pořádku nelze hodnotit, zda je průběh dobrý.
| |
| − | * regrese – např. v důsledku hypoxie – zpět v motilitě
| |
| − | * vymizení pohybů – úmrtí nebo distres (nepohoda plodu)
| |
| − | * normální motilita ještě neznamená, že dítě je v pořádku
| |
| − | * '''vermikulární pohyby''' – jedny z prvních, pol. 8. týdne, pomalé, 0,5 – 2 sec, trhavé, v průběhu 2 měsíců vymizí, cca 4 cm
| |
| − | | |
| − | * plod je velmi brzy připravován na činnosti, díky nimž přežije po narození
| |
| − | * plod je aktivní, tj. ovládá („kontroluje“) prostředí
| |
| − | * není automat, který jen reaguje dle podnět – reakce, reaguje na změny polohy matky vyhledáváním nejpohodlnější polohy, do značné míry určuje dobu porodu a aktivně se na něm podílí (porod živých dětí je snazší než porod mrtvých – dle porodníků)
| |
| − | * již v prenatálním období získává jedinec schopnost sociální interakce
| |
| − | * plod je v aktivním kontaktu s matkou – už před narozením se vytváří dialog matka – dítě a to jak pohyby, tak emocionálně – emoce matky ovlivňují dítě vytvářením zvláštních podnětových situací
| |
| − | * počátky vnitřního prožívání je nutno z pozorování hledat již v době prenatální – ale jak to prožívání vypadá, o tom lze mít jen dohady založené více na teoriích než na ověřených faktech, o psychice dítěte před narozením toho víme velmi málo, přesto lze učinit tento závěr: dobrý psychický stav matky je pro základy psychiky dítěte významný, třebaže neznáme mechanismy tohoto působení
| |
| − | | |
| − | * kromě zásadního významu biologického vývoje jsou v tomto období také pokládány základy pro citový vztah mezi matkou, resp. oběma rodiči, a (zatím očekávaným) dítětem. Skutečnost očekávání dítěte má značný vliv na život obou jeho rodičů; dítě jim přinese na jedné straně velké obohacení, na straně druhé nutnost určitých změn životního stylu a společenských rolí. Pozice partnera matky bývala v minulosti podceňována jako málo významná, nicméně i od něho těhotenství jeho partnerky leccos vyžaduje. Musí se vyrovnat mimo jiné s určitou proměnou osobnosti nastávající matky a posléze i s faktem, že dítě nárokuje mnoho jejího času a pozornosti, které ona tím pádem nemůže věnovat jemu. Pro matku samotnou pak těhotenství znamená nikoli období klidu a vyrovnanosti, nýbrž značnou zátěž psychickou, tělesnou i společenskou. Důvodů, které vedou lidi k tomu, aby měli děti, existuje celá řada: Nemít děti je nepřirozené, tedy analogicky lze zplození potomka označit za projev normálnosti. Dítě přináší změnu, oživení, je zdrojem radosti, objektem citů, pokračovatelem života rodičů; může však být i prostředkem k úniku z vlastní rodiny, výsledkem nátlaku na partnera, levnou pracovní silou, zbraní proti osamělosti nebo ekonomickou pojistkou na stáří rodičů. Postoje rodičů, v nichž je zahrnuta pohnutka ke zplození dítěte i jejich vztah k těhotenství, významně ovlivňují psychický vývoj jejich potomka. Ten přichází do prostředí, které funguje podle nějakého zaběhlého řádu, a zákonitě tento řád naruší. Na rodičích potom je, aby tuto změnu zpracovali a přijali, což je podmíněno určitou mírou jejich osobnostní vyzrálosti.
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == 5 stavů chování ==
| |
| − | | |
| − | * '''Prechtl, Beintem'''
| |
| − | * dle dýchacích pohybů, pohybů těla a otevírání očí
| |
| − | | |
| − | # '''klidný spánek''' – pravidelné dýchání, žádný pohyb, oči zavřené
| |
| − | # '''aktivní spánek''' – nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené
| |
| − | # '''klidné bdění''' – dýchání pravidelné, žádný pohyb, oči otevřené
| |
| − | # '''aktivita''' - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené
| |
| − | # '''pláč''' - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Komunikace ==
| |
| − | | |
| − | * lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů)
| |
| − | * spojení neurohumorální - zahajuje ho matka, jejíž mozek zachytí vnější podnět a vyvolá to emoci, hypothalamus zpracuje emoci a vyšle signál pro endokrinní systém a hypothalamus plodu reaguje na tu emoci, smyslová komunikace = behaviorální
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * důkazy:
| |
| − | | |
| − | * fetus je schopen donutit matku měnit polohu
| |
| − | * zklidnění plodu při masážích břicha
| |
| − | * spotřeba plodové vody
| |
| − | | |
| − | * fyziologicky - krví procházející placentou převážně prostřednictvím hormonů
| |
| − | * smysly - masírováním břicha, změnou polohy, hlasem matky
| |
| − | * postojem emocionálním či racionálním, tím, že se matka soustředí na určitou část svého těla ji ovlivňuje, nechtěné děti bývají častěji samovolně potraceny
| |
| − | | |
| − | * interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství. Na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod. Matka stimuluje dítě rovněž svými pohyby a hlasem. Již plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, že novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasů jiných lidí. Prenatální vývoj může být ovlivněn celou řadou dalších okolností - např. alkoholismem, kouřením nebo diabetem matky, chorobami, které matka v těhotenství prodělala, slunečním a ionizačním zářením aj. Jako perinatální období se označuje doba těsně před porodem, porod samotný a doba těsně po porodu. Na duševní i tělesný vývoj dítěte mohou mít negativní vliv případné porodní komplikace. Přítomnost otce u porodu je ve světě běžným jevem již mnoho desetiletí, u nás se tato záležitost začala prosazovat krátce před rokem 1989. Mezi její hlavní pozitiva patří snížení nejistoty a úzkosti obou partnerů a fakt, že porod jako společný prožitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah. Dřívější praxe, kdy právě narozené děti byly umisťovány separátně od matky na novorozenecké oddělení, je již také překonána - a to metodou zvanou rooming in, kdy dítě je od počátku ve společném pokoji s matkou. Za těchto podmínek mezi nimi vzniká snáze a rychleji emoční pouto. Za velké plus se považuje i fakt, že tyto děti jsou rovněž déle kojeny (a v důsledku toho průměrně méně nemocné).
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Charakteristiky jednotlivých prenatálních období ==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 1. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * 24 – 36 hodin - po splynutí vajíčka a spermie 1. dělení
| |
| − | * další a další dělení - blastula = 100 – 150 buněk (7 dní)
| |
| − | * cca 7. den - buněčná diferenciace - 2 vrstvy: vnitřní – '''blastocyst''' (embryo), vnější – '''trofoblast''' (obaly)
| |
| − | * 6. – 10. den - na povrchu trofoblastu výhonky – prorostou děložní sliznicí a napojí se na cévní systém = '''nidace''' (50% nezahnízdí a 50% ze zahnízděných nepřežije, 25% OK)
| |
| − | * cca 11. den - embryonální období - velikost špendlíkové hlavičky, produkce hormonu zabraňující u žen menstruaci
| |
| − | | |
| − | * 16. dní - vývoj vrstev vajíčka: '''trofoblast''', 4 membrány:
| |
| − | | |
| − | # amniový vak s amniovou tekutinou
| |
| − | # žloutkový vak – produkce krevních buněk, dokud je plod nevytváří sám
| |
| − | # z chorionu – placenta
| |
| − | # alantosis pupečníková šňůra a cévní zabezpečení placenty
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * z blastocystu 3 zárodečné listy:
| |
| − | | |
| − | # ektoderm – kůže, NS, vlasy, nehty, potní žlázy, oči
| |
| − | # mezoderm – svaly, cévy, kosti, šlachy, respir. a vyluč. soust.
| |
| − | # endoderm – trávicí soust., pankreas, játra …
| |
| − | | |
| − | | |
| − | * ve třetím týdnu je slyšitelná první srdeční ozva
| |
| − | * velikost cca 2,5 cm, váha cca 2 g
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 2. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * vznik lidského vzezření, vývoj mozku
| |
| − | * 7. – 8. týden - nediferencované gonády – zárodky pohlavních orgánů
| |
| − | * pol. 8. týdne - 1. pohyby plodu – '''vermikulární pohyby'''
| |
| − | * 8. týden -na dotyk reaguje flexí trupu, extenzí hlavy a pohybem paží vzad
| |
| − | * přelom 2/3 měsíce - začíná fungovat placenta (plně funkční na poč. 4.m), jsou už základy nehtů, víčka (zavřená), hlasivky, zřetelné pohlaví, hlava = 1/3 těl. délky
| |
| − | * velikost cca 7–8cm, váha cca 30 g
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 3. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * počátek '''fétus''' - spontánní pohyby horními dolními končetinami, otáčí hlavu, svraští čelo, pohyby ústy
| |
| − | * 1. pol. - orgánové systémy funkční, vznik primitivních pohlavních buněk, občas močí
| |
| − | * 2. pol. - pohyby i prsty, hlavou, polykání
| |
| − | * 8. – 9. týden - vývoj chuťových buněk (12. týden vyvinuté), reaguje na podráždění vlasem
| |
| − | * 9. – 10. týden - diferenciace rozmnož. soustavy – vývoj varlat, lze registrovat mozkovou bioelektrickou aktivitu na EEG
| |
| − | * od 10. týden - více pohybů, častěji, nezaměnitelná lidská tvář, doteky: ruka – obličej
| |
| − | * pohyby jazyka, „zívání“
| |
| − | * po 10. týden - dýchací pohyby
| |
| − | * od 12. týdne - doteky: ruka – ústa, palec do pusy; sání, žvýkání, pohyby prstů
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 4. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * 1. pol. růst, hlava = ¼ těl. délky ( = při porodu), pupeční šňůra dlouhá jako plod,
| |
| − | * placenta plně funkční, orgány zformovány, formuje se fetální a placentární krevní oběh
| |
| − | * 2. pol. - intenzivní pohyby, kope, urychlen vývoj svalstva, začátek osifikace kostry
| |
| − | * 16. týden - matka vnímá 1. pohyby plodu
| |
| − | * od 16. – 18. týdne - pohyby očí
| |
| − | * velikost 15 - 25 cm, hmotnost 200 g
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 5. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * 1. pol. - na EEG lze rozlišit spánkový a bdělý stav; plod je aktivnější, kroutí se, škytá, je slyšet zřetelně tep srdce, funkční potní a mazové žlázy, respirační systém nedostatečně vyvinut – těžko by přežilo
| |
| − | * 2. pol. - řasy, obočí, tělo se pokrývá lanugem
| |
| − | * po 20. týdnu - pohyby víček
| |
| − | * délka 30 cm
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 6. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * mozek a respirační systém více dozrávají (přežijí i mimo matku)
| |
| − | * 1. pol. - růst se zpomaluje, kůže průsvitná, červenavá, objevuje se podkožní tuk, začíná mizet lanugo (ne vždy), oči kompletní, pohyby víček + pohledy do stran, pravidelné dýchání po 24 hodin
| |
| − | * velikost 35-40cm, hmotnost 500-600g
| |
| − | | |
| − | | |
| − | === 7. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * 1. pol. - plně vyvinuty reflexy, počátek sestupu varlat, lanugo zmizí, růst vlasů
| |
| − | * 2. pol. - plně funkční orgány, při předčasném porodu schopen dýchat sám
| |
| − | * velikost přes 40 cm, hmotnost 1,2 - 2 kg
| |
| − | | |
| − | === 8. měsíc ===
| |
| − | | |
| − | * omezené pohyby kvůli prostoru, varlata do šourku, nehty již OK, podkožní tuk - souvislá vrstva
| |
| − | * velikost 45 - 50 cm, hmotnost 2,5-3kg
| |
| − | | |
| | | | |
| − | === 9. měsíc ===
| + | <references /> |
| | | | |
| − | * cca 40 týdnů/280 dnů
| + | === Použitá literatura === |
| − | * 1 – 2 týdny před porodem konec růstu, placenta přestává plnit funkce, krevní oběh se připravuje na přestavbu – začíná se uzavírat tepenný a pak i žilní dučej
| |
| − | * velikost cca 50 cm, hmotnost přes 3 kg
| |
| | | | |
| | + | === Zdroj === |
| | | | |
| − | == Škodlivé faktory prenatálního vývoje ==
| + | Článek vychází z výpisků pro přednášku ''Vývojová psychologie'' pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová. |
| | | | |
| − | * výživa, životospráva
| + | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
| − | * počet předchozích těhotenství
| |
| − | * škodlivé látky: drogy, alkohol, kouření
| |
| − | * nedostatek jódu, avitaminóza, nedostatek některé složky
| |
| − | * mechanické poškození - při nenadálém traumatu (úlek, autonehoda, pád), při abnormální pozici plodu, při nedostatku plodové vody (nebo např. když matka ztratí plodovou vodu a nenahlásí to včas)
| |
| − | * chemické vlivy - tetracyklin – zpomaluje osifikaci, antithyroidní drogy – způsobují rozštěp patra
| |
| − | * endokrinní vlivy - diabetes matky – pečlivé sledování po celou dobu těhotenství, („baby-friendly hospital“ – označení porodnic, např. Krč, Mělník, Kladno, Břeclav)
| |
| − | * kontakt se zářeními - RTG
| |
| − | * kontakt s infekcemi - zarděnky v 1. trimestru, toxoplasmosa ve 2. trimestru, syfilis po celou dobu těhotenství
| |
| − | * poruchy imunity
| |
| − | * Rh inkompaktibilita
| |
| − | * špatná funkce placenty
| |
| − | * hypoxie - způsobena mechanicky tím, že se dítěti nevhodně obtočí kolem těla pupeční šňůra (ovlivnění CNS – nedostatek O2) | |
