Bubastis: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | * Tell el-Basta se nachází nedaleko dnešního města Zagazik. | + | [[Soubor:IMAG0527.JPG|náhled|vpravo|Plán lokality]] |
| + | * Búbastis, dnešní Tell el-Basta, se nachází nedaleko dnešního města Zagazik. | ||
| − | * | + | * Búbastis je řecký název, který vznikl z egyptského ''per Bastet'', v překladu '''Dům bohyně [[Bastet]]'''.<ref name=":0">VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Karolinum.</ref> |
=== Výzkumy na lokalitě: === | === Výzkumy na lokalitě: === | ||
* 1889 E. Naville | * 1889 E. Naville | ||
| − | * 40. léta 20.stol. L. Habachi - chrám Pepiho I. | + | * 40. léta 20.stol. L. Habachi - chrám [[Pepi I.|Pepiho I.]] |
| − | * 60. léta 20. stol. S. Farid - palác ze Střední říše | + | * 60. léta 20. stol. S. Farid - palác ze [[Střední říše]] |
* od roku 1977 expedice spojené z univerzity Zagaziku a Německý archeologický institut DAI <ref name=":1">BARD, C. A., 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, Taylor & Francis</ref> | * od roku 1977 expedice spojené z univerzity Zagaziku a Německý archeologický institut DAI <ref name=":1">BARD, C. A., 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, Taylor & Francis</ref> | ||
== Osídlení == | == Osídlení == | ||
| − | Město | + | Město bylo spojováno s kočičí bohyní Bastetou.Lokalita byla osídlená od [[archaický Egypt|raně dynastického období]] až do ovládnutí Egypta Araby. Město bylo metropolí 18. dolnoegyptského nomu.<ref name=":0" /> |
=== Stará říše === | === Stará říše === | ||
| − | + | V období staré říše byla tato lokalita již významný místem, její jméno se objevuje např. v pyramidovém komlexu panovníka [[Rachef|Rachefa]]. Koncem Staré říše byla Búbastis jedním z hlavních center východní delty a stál zde chrám Bastety, který se však nedochoval. Dále ude byly postaveny chrámy pro [[ka]] panovníků Pepiho a [[Teti|Tetiho]]. | |
| + | |||
| + | Archeologicky je zachycena část paláce z tohoto období, která byla orientována k pohřebišti elity té doby, jež bylo porušeno přestavbou paláce ve Střední říši. | ||
=== Střední říše === | === Střední říše === | ||
| − | + | Ze Střední říše pochází chrám bohyně Bastet, který byl dále pak přestavěn, konkrétně je datován do období vlád [[Amenemhet I.|Amenemheta I.]], [[Senusret I.|Senusreta I]]. a [[Senusret III.|Senusreta III.]] | |
| + | |||
| + | Důležitým nálezem byl však palác z tohoto období, který měl neobvyklý plán s nepřímou osou a jižní orientací - skládá se z monumentálního vstupu zprava se 6 sloupy, hypostylového dvora, místnosti určené pro úředníka či krále a množství skladů. O jeho účelu se vedou diskuze. Předpokládá se, že mohl sloužit místnímu velmoži, či dokonce jako dočasná královská rezidence. Tuto teorii by potvrzoval nález dveřního překladu se zobrazením [[Amenemhet III.|Amenemheta III.]] ve svatyni [[svátek sed|svátku sed]].<ref>BIETAK - LANGE, 2014: Tell Basta: the palace of the Middle Kingdom, Egyptian Archaeology 44.</ref> | ||
=== Nová říše === | === Nová říše === | ||
| − | Zbytky osídlení z tohoto období byly archeologicky zachyceny v místě paláce ze Střední říše. Doložena je zde 18. dynastie a to díky amarnskému typu domu. Samotný palác ze Střední říše však ustoupil vybudování pohřebiště. | + | Zbytky osídlení z tohoto období byly archeologicky zachyceny v místě paláce ze Střední říše. Doložena je zde 18. dynastie, a to díky malému chrámku, zbudovaném [[Amenhotep III.|Amenhotepem III.]] a také amarnskému typu domu. Samotný palác ze Střední říše však ustoupil vybudování pohřebiště. |
| + | |||
| + | Z ramessovského období pochází pohřby významných hodnostářů '''Horiho II.''' a '''Horiho III.'''. V tomto období je obecně předpokládaná velká stavební aktivita, nicméně památky byly později přesunuty do nových center jako např. [[Tanis|Tanidy]]. In situ se zachovala kolosální socha dcery [[Ramesse II.]] '''Meritamon''', která byla ve Třetí přechodné době přetesána do podoby jiné královny.<ref>SNAPE S., 2014: ''The Complete Cities of Ancient Egypt, ''London: Thames & Hudson</ref> | ||
=== Třetí přechodná doba === | === Třetí přechodná doba === | ||
| − | + | Během třetího přechodného období je význam lokality největší za [[22.dynastie]], která odsud pocházela. Bastetin chrám byl přestavován zejména [[Osorkon I.|Osorkonem I.]] a [[Osorkon II|Osorkonem II]]., který přidal další vstupní pylon, jenž byl zdoben výjevy ze svátku sed. Vedou se diskuze, zdali zde svátek i slavil. Dále v Búbastidě [[Osorkon II.]] postavil malý chrám synu bohyně Bastety, bohu se lví hlavou Mihovi. Po dobytí Egypta [[Pianchi|Pianchim]] tato lokalita začala ztrácet význam. | |
=== Pozdní doba === | === Pozdní doba === | ||
| − | Zásadním fenoménem pro toto období je vznikání katakomb pro pohřby mumií posvátných koček bohyně Bastety. Během perské nadvlády ji navštívil | + | Zásadním fenoménem pro toto období je vznikání katakomb pro pohřby mumií posvátných koček bohyně Bastety. Během perské nadvlády ji navštívil Hérodotos, který ve svém díle "Historie" popsal jak průběh svátku Bastety v tomto městě. Roku 342 před Kristem byla Búbastis, stejně jako ostatní města ve východní deltě, velmi poničena invazí Peršanů. |
=== Řecko - římské období === | === Řecko - římské období === | ||
| − | + | V této době byla Búbastis díky svému strategickému umístění významným obchodním centrem , které spojovalo východní deltu se zbytkem země, a také Alexandrii s Rudým mořem. Dále si svoji pozici náboženského centra udržela díky kultu Bastety. Vznikla zde římsk-byzanská pevnost.<ref name=":1" /> | |
| + | [[File:Bubastis 011.JPG|thumb|225x225px]] | ||
<references /> | <references /> | ||
| + | [[Kategorie:Lokality (Egypt)]] | ||
Aktuální verze z 29. 1. 2015, 22:47
- Búbastis, dnešní Tell el-Basta, se nachází nedaleko dnešního města Zagazik.
Obsah
Výzkumy na lokalitě:
- 1889 E. Naville
- 40. léta 20.stol. L. Habachi - chrám Pepiho I.
- 60. léta 20. stol. S. Farid - palác ze Střední říše
- od roku 1977 expedice spojené z univerzity Zagaziku a Německý archeologický institut DAI [2]
Osídlení
Město bylo spojováno s kočičí bohyní Bastetou.Lokalita byla osídlená od raně dynastického období až do ovládnutí Egypta Araby. Město bylo metropolí 18. dolnoegyptského nomu.[1]
Stará říše
V období staré říše byla tato lokalita již významný místem, její jméno se objevuje např. v pyramidovém komlexu panovníka Rachefa. Koncem Staré říše byla Búbastis jedním z hlavních center východní delty a stál zde chrám Bastety, který se však nedochoval. Dále ude byly postaveny chrámy pro ka panovníků Pepiho a Tetiho.
Archeologicky je zachycena část paláce z tohoto období, která byla orientována k pohřebišti elity té doby, jež bylo porušeno přestavbou paláce ve Střední říši.
Střední říše
Ze Střední říše pochází chrám bohyně Bastet, který byl dále pak přestavěn, konkrétně je datován do období vlád Amenemheta I., Senusreta I. a Senusreta III.
Důležitým nálezem byl však palác z tohoto období, který měl neobvyklý plán s nepřímou osou a jižní orientací - skládá se z monumentálního vstupu zprava se 6 sloupy, hypostylového dvora, místnosti určené pro úředníka či krále a množství skladů. O jeho účelu se vedou diskuze. Předpokládá se, že mohl sloužit místnímu velmoži, či dokonce jako dočasná královská rezidence. Tuto teorii by potvrzoval nález dveřního překladu se zobrazením Amenemheta III. ve svatyni svátku sed.[3]
Nová říše
Zbytky osídlení z tohoto období byly archeologicky zachyceny v místě paláce ze Střední říše. Doložena je zde 18. dynastie, a to díky malému chrámku, zbudovaném Amenhotepem III. a také amarnskému typu domu. Samotný palác ze Střední říše však ustoupil vybudování pohřebiště.
Z ramessovského období pochází pohřby významných hodnostářů Horiho II. a Horiho III.. V tomto období je obecně předpokládaná velká stavební aktivita, nicméně památky byly později přesunuty do nových center jako např. Tanidy. In situ se zachovala kolosální socha dcery Ramesse II. Meritamon, která byla ve Třetí přechodné době přetesána do podoby jiné královny.[4]
Třetí přechodná doba
Během třetího přechodného období je význam lokality největší za 22.dynastie, která odsud pocházela. Bastetin chrám byl přestavován zejména Osorkonem I. a Osorkonem II., který přidal další vstupní pylon, jenž byl zdoben výjevy ze svátku sed. Vedou se diskuze, zdali zde svátek i slavil. Dále v Búbastidě Osorkon II. postavil malý chrám synu bohyně Bastety, bohu se lví hlavou Mihovi. Po dobytí Egypta Pianchim tato lokalita začala ztrácet význam.
Pozdní doba
Zásadním fenoménem pro toto období je vznikání katakomb pro pohřby mumií posvátných koček bohyně Bastety. Během perské nadvlády ji navštívil Hérodotos, který ve svém díle "Historie" popsal jak průběh svátku Bastety v tomto městě. Roku 342 před Kristem byla Búbastis, stejně jako ostatní města ve východní deltě, velmi poničena invazí Peršanů.
Řecko - římské období
V této době byla Búbastis díky svému strategickému umístění významným obchodním centrem , které spojovalo východní deltu se zbytkem země, a také Alexandrii s Rudým mořem. Dále si svoji pozici náboženského centra udržela díky kultu Bastety. Vznikla zde římsk-byzanská pevnost.[2]
- ↑ 1,0 1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha: Karolinum.
- ↑ 2,0 2,1 BARD, C. A., 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, Taylor & Francis
- ↑ BIETAK - LANGE, 2014: Tell Basta: the palace of the Middle Kingdom, Egyptian Archaeology 44.
- ↑ SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
