Ka

Pojem ka je někdy nepřesně překládán jako duše, duch nebo dvojník, staroegyptský koncept je ale mnohem širší. Ka představovala složku člověka, která byla s člověkem spojena od narození do smrti, po níž se od něj oddělila, a následně se s ním měla opět spojit. Ka bylo aktivní sloužkou člověka, která byla spojena s životem a aktivní existencí, a její přítomnost od sebe odlišovala živé a neživé bytosti.[1]

Ka za života

Ka vznikalo zároveň s narozením člověka. Na některých scénách, zobrazujících zrození králů, můžeme vidět boha Chnuma, jak na svém hrnčířském kruhu modeluje před zrozením panovníka nejen jeho těla, ale právě i jeho ka.[2]

Ka za života člověka fungovalo jako jeho životní síla, spojovaná jak s fyzickou aktivitou a prací, tak také s myšlením a tvůrčí činností různého druhu.[1] Ka bylo ovšem spojeno také s obživou a výživou, proto také pro ka byly určeny obětiny v zádušním kultu (viz níže).[3]

Ka po smrti

Kau

Reference

  1. 1,0 1,1 Janák 2009  : 211 - 224.
  2. Bolshakov 2001 : 215.
  3. Kusber 2005  : 68 - 74.

Literatura

Bolshakov, A. O. 2001 : "Ka" In: In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt II, Oxford and New York, 215 -217.

Hasenfratz, Hans-Peter 199 : Tod und Seele im Alten Ägypten. In Binder, Gerhard and Bernd Effe (eds), Tod und Jenseits im Altertum, 88-102. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.

Janák, J. 2012 : Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.

Janák, J. 2009 : Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 224 - 238.

Kusber, E. 2005 : Der altägyptische Ka - ´Seele´oder ´Persönlichkeit´?, Universität Tübingen (Disertation).

Loprieno, Antonio 2003. Wieviele Seelen hatten die alten Ägypter? In Guksch, Heike, Eva Hofmann, and Martin Bommas (eds), Grab und Totenkult im alten Ägypten, 200-225. München: Beck.


Portály: Egyptologie