Deprese: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
−
== Co je deprese ==
+
'''Deprese''' (depresivní onemocnění) je [[duševní porucha]], při které dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty).
  
−
Pojem deprese pochází z latinského slova '''deprimo''', '''deprimere''' (stlačit, stísnit).
+
V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totiž rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem.  
−
 
 
−
* Deprese (depresivní onemocnění) je  '''NEJEN'''  [[duševní porucha]], je to onemocnění celého organismu, kdy dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty)
 
−
* Deprese je '''klinické onemocnění''', které je ovlivněno celou řadou faktorů, které vedou ke vzniku choroby. Ve vážných případech deprese lze hovořit o stavu ohrožující život, kdy dojde k výskytu sebevražedných myšlenek. <ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref>
 
−
 
 
−
"Při depresi víra v osvobození neexistuje, bolest nepolevuje a pacientův stav činí nesnesitelným vědomí, že žádná pomoc něpřijde ani za den, ani za hodinu a a ni za měsíc nebo za minutu. Tahle neznaděj deptá duši možná víc než bolest sama.”
 
−
(William Styron) <ref>Styron, W. (1993). Viditelná temnota: Memoáry šílenství. Praha: Svoboda.</ref>
 
−
 
 
−
=== Co není deprese ===
 
−
 
 
−
V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totož rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem.  
 
  
 
* Deprese je intenzivnější a hlubší než špatná nálada. <ref>McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.</ref>
 
* Deprese je intenzivnější a hlubší než špatná nálada. <ref>McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.</ref>
−
* Nepříznivě ovlivňuje naši výkonnost. (únava, nespavost; nezájem o koníčky, blízké osoby)
+
* Nepříznivě ovlivňuje naši výkonnost. (únava, nespavost, nezájem o koníčky, blízké osoby)
 
* Je dlouhodbá (deprese musí trvat alespoň dva týdny)
 
* Je dlouhodbá (deprese musí trvat alespoň dva týdny)
−
* Depresi doprovází i tělesné projevy (funkce mozku, nespavost, úbytek na váze, nechutenství, zpomalení motorické aktivity)  
+
* Depresi doprovází i tělesné projevy (funkce mozku, úbytek na váze, nechutenství, zpomalení motorické aktivity)  
  
−
== Příčiny deprese ==
+
== Faktory ovlivňující vznik deprese ==
  
−
Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, nelze nálezt pouze jeden [[symptom]].<ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref>
+
Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, proto nenalezneme pouze jeden [[symptom]].
  
−
'''BIOLOGICKÁ PŘÍČINA'''
+
'''BIOLOGIE'''
  
−
U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Vzniká v důsledku narušených chemických pochodů v [[mozku]], kdy množství tzv. [[mediátorů]], nervových přenašečů, je v nerovnováze. Nerovnováha ovlivňuje pacientovo vidění světa. Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy.  
+
U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v [[mozku]], kdy je množství [[mediátorů]] (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin.
  
−
Mozek dnes dokážeme zkoumat. Pacentovi aplikujeme do mozku [[glukózu]], která je značena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se zobrazuje určité množství barvy. Na mozku zdravého člověka předpokládáme vyšší zobrazení barvy než u pacienta s depresí. Barva totiž značí vyšší aktivitu mozku. Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu nerotransmiterů k léčbě deprese
+
Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy. 
 +
 
 +
Mozek dnes dokážeme zkoumat. Do mozku aplikujeme [[glukózu]], která je označena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se pak zobrazí určité množství barvy. Na mozku zdravého člověka předpokládáme větší barevnost než u člověka s depresí. Více barva totiž značí vyšší aktivitu mozku. Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu neurotransmiterů k léčbě deprese.  <ref>McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.</ref>
  
 
[[File:princ_rm_pet_scan_of_depressed_brain.jpg|413x413px]] <ref> Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview</ref>
 
[[File:princ_rm_pet_scan_of_depressed_brain.jpg|413x413px]] <ref> Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview</ref>
Řádek 35: Řádek 27:
  
 
Dle odborníků zabývajících se [[genetikou]] je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí.  
 
Dle odborníků zabývajících se [[genetikou]] je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí.  
−
Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s depresivním člověkem (matka, přítel, učitel) ho může negativně ovlivnit. Dítě může přejmout názory na vidění světa, chápání přičin vlastních zážitků či jiných lidí. Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická.
+
Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s blízkým depresivním člověkem (rodič, vrstevník, učitel) může dítě negativně ovlivnit. Může přejmout názory na vidění světa či vysvětlení příčin jistých událostí/ vlastních zážitků. <ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref>
−
V případě dědičnosti jde o pouhý podklad pro budoucí depresivitu. Bylo by třeba více faktorů, které by ovlivnily vznik deprese
 
  
 +
Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická.
 +
Je nutné podotkout, že v případě dědičnosti jde o pouhý podklad pro budoucí depresivitu. Bylo by třeba více faktorů, které by ovlivnily vznik deprese.
  
−
'''JINÉ PŘÍČINY'''
+
'''OSOBNOST'''
−
 
 
−
Narušení životního stylu (nedostatek spánku, přepracování, přečerpání, nedostate pohybu)
 
−
Těžká životní situace (nezaměstnanost, finanční obtíže; ztráta blízké osoby)
 
−
Špatné mezilidské vztahy (rozpad rodiny, rozvod, nepřítomnost skutečně lízké osoby)
 
−
 
 
  
−
== Faktory ovlivňující depresi ==
+
Žádný typ osobonosti člověka nepředurčuje k depresi. Některé osobnostní rysy mohou způsobit vyšší riziko vzniku deprese. Jedná se o osoby s obsedantním, dogmatickým a rigorózním myšlením.  
−
 
 
−
'''OSOBNOST'''
 
−
Žádný typ osobonosti člověka nepředurčuje k depresi. Některé osobnostní rysy mohou způsobit vyšší riziko vzniko deprese. Jedná se o osoby s obsedantním, dogmatickým a rigorózním myšlením.  
 
 
Dle [[Friedricha Flacha]] (1974) existuje osobnost se znaky vyšší citové zranitelnosti (DPP- Depression Prone Personality)<ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref>
 
Dle [[Friedricha Flacha]] (1974) existuje osobnost se znaky vyšší citové zranitelnosti (DPP- Depression Prone Personality)<ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref>
  
 
* Vyšší míra etické odpovědnosti (bere věci až příliš vážně)
 
* Vyšší míra etické odpovědnosti (bere věci až příliš vážně)
 
* Mimořádně ambiciózní
 
* Mimořádně ambiciózní
−
* Ve vyší míře soutěživý
+
* Vyšší míře soutěživosti
 
* Vyšší míra životní energie
 
* Vyšší míra životní energie
−
* Citlivě reaguje na vše, co by mohlo snížit self-esteem (sebecenění
+
* Citlivě reaguje na vše, co by mohlo snížit self-esteem (sebecenění)
  
 
'''POHLAVÍ'''
 
'''POHLAVÍ'''
  
−
Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus). Ženy ale častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví.
+
Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus). Jiným vysvětlením je, že ženy častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví.<ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref>
 +
 
 +
'''JINÉ FAKTORY'''
 +
 
 +
Narušení životního stylu (nedostatek spánku, přepracování, nedostatek pohybu) Těžká životní situace (nezaměstnanost, finanční obtíže, ztráta blízké osoby) Špatné mezilidské vztahy (rozpad rodiny, rozvod, nepřítomnost skutečně blízké osoby)
  
 
== Znaky deprese ==
 
== Znaky deprese ==
  
−
Depresivní onemocnění je individuální. Může mít různý průběh, jednotlivé druhy deprese mají jiné příznaky, které se mohou prolínat a které depresi předcházejí. O depresi hovoříme, pokud trvá alespoň dva týdny.  
+
Depresivní onemocnění je individuální a může mít různý průběh. Jednotlivé druhy deprese mají jiné příznaky, které se mohou prolínat a které depresi předcházejí. O depresi hovoříme, pokud trvá alespoň dva týdny.  
  
 
Obecně ale můžeme mluvit o depresi, pokud pozorujeme:
 
Obecně ale můžeme mluvit o depresi, pokud pozorujeme:
Řádek 80: Řádek 69:
 
* Sebevražedné myšlenky (U 60-80% pacientů)
 
* Sebevražedné myšlenky (U 60-80% pacientů)
  
−
+kromě negativních nálad jsou typické i NEGATIVNÍ FORMY MYŠLENÍ. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání  
+
+kromě negativních nálad jsou typické i '''negativní formy myšlení'''. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání,..
−
+biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..
+
 
 +
+biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..) <ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref>
  
  
 
== Druhy deprese ==
 
== Druhy deprese ==
  
−
Mezinárodní klasifikace nemocí pro rok 2014 (MKN-2014) definuje mnoho druhů depresí. <ref>Aktualizace MKN-10 s platností od 1. ledna 2013. (n.d.). Retrieved from http://www.uzis.cz/zpravy/aktualizace-mkn-10-platnosti-od-1-ledna-2013</ref>
+
Mezinárodní klasifikace nemocí pro rok 2014 (MKN-2014) definuje mnoho druhů depresí. Já uvádím ty nejznámější. <ref>Aktualizace MKN-10 s platností od 1. ledna 2013. (n.d.). Retrieved from http://www.uzis.cz/zpravy/aktualizace-mkn-10-platnosti-od-1-ledna-2013</ref>
  
 
* Maniodepresivní deprese (deprese při maniodepresivní psychóze)
 
* Maniodepresivní deprese (deprese při maniodepresivní psychóze)
Řádek 101: Řádek 91:
 
== Léčba deprese ==
 
== Léčba deprese ==
 
   
 
   
−
deprese je duševní nemoc, která se dá léčit, tudíž je možné ji vyléčit. I když je přemožitelná, většinou si s její léčbou neporadíme sami a je nutná pomoc odborníka. Obecně platí, že je vhodné pomoc vyhledet včas. Ideální kombinací je užívání léků a vhodná terapie. Kombinace těchto dvou prostředků pomůže přehodnotit rámcování světa jak do minulosti, tak do budoucnosti a přispět ke zvratu deprese. Deprese je přemožitelná, ale většinou je nutná odborná pomoc.
+
Deprese je '''léčitelná''' duševní nemoc. K vylečéní je zpravidla nutná pomoc odborníka. Ideální léčba je kombinace léků a vhodné terapie. '''Cílem léčby '''je  pomoci klientovi  přehodnotit rámcování světa tak, aby došlo ke zvratu deprese.  
  
 
'''PSYCHOTERAPIE'''
 
'''PSYCHOTERAPIE'''
−
Pod pojmem [[psychoterapie]] rozumíme použití psychicky dostupných prostředků v řešení té či oné metody pro daného člověka v těžké životní situaci (nemoci)
 
−
*[[Psychické prostředky]] jež využíváme v [[psychometrii]] (Např.: sociální kontakt, vtah mezi lidmi, rozhovor,.. ) <ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref>
 
−
 
−
Při léčbě deprese se setkáváme s různými druhy psychoterapie. Nejznámější a dnes nejpoužívanější je Kognitivně behaviorální terapie (KBT)
 
−
 
−
'''FARMAKOTERAPIE'''
 
−
 
−
Léky hrají při léčbě deprese velkou roli, hlavně v akutních případech. Aplikace je jednodušší a nevyžaduje opakované navštěvování specialisty.
 
−
Léky zlepšují náladu, umožňují pacientovi zabývat se problémy, které depresivní stav dříve způsobily. Nástup účinku trvá i několik týdnů. <ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref>
 
  
−
'''ANTIDEPRESIVA'''
+
Pod pojmem [[psychoterapie]] rozumíme použití psychicky dostupných prostředků (rozhovor, sociální kontakt) v řešení té či oné metody pro daného člověka v těžké životní situaci.<ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref>
  
−
Léčba deprese [[antidepresivy]] je běžně známá. Fukncí antidepresiv je, že vrací hladinu neurotransmiterl do normy a tím zvyšují citlivos nervů.
+
Při léčbě deprese se setkáváme s různými druhy psychoterapie. Nejznámější a dnes nejpoužívanější je '''Kognitivně behaviorální terapie (KBT)'''
−
Obvykle platí, že se lék musí využívat i poté, když se cítíme dobře, nesmíme lék vysadit náhle. Většinou se antidepresiva užívají ještě 6 měsíců poté, co se pacient cítí dobře. Po brzkém vysazení antidepresiv je pravděpodobnost relapsu 60%. Postupem času neztrácí antidepresiva účinnost a nevyžadují zvýšování dávky.
 
  
−
'''STABILIZÁTORY NÁLADY'''  
+
'''FARMAKOTERAPIE'''
 +
Léky hrají při léčbě deprese velkou roli, hlavně v akutních případech. Aplikace je jednodušší a nevyžaduje opakované navštěvování specialisty (jako při psychoterapii). Léky zlepšují náladu, umožňují pacientovi zabývat se problémy, které depresivní stav dříve způsobily. Nástup účinku trvá i několik týdnů. <ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref>
 +
* '''ANTIDEPRESIVA'''
 +
Léčba deprese [[antidepresivy]] je běžně známá.''' '''
  
−
Stabilizátory nálad se využívají v případě, že antidepresiva u pacienta nefungují. (Např. Lithium)  
+
'''Funkcí antidepresiv''' je, že vrací hladinu neurotransmiterů do normy a tím zvyšují citlivost nervů. Obvykle platí, že se lék musí užívat i poté, kdy se cítíme dobře, nesmíme lék vysadit náhle. Postupem času neztrácí antidepresiva účinnost a nevyžadují zvýšování dávky.
 +
* '''STABILIZÁTORY NÁLADY'''
 +
Stabilizátory nálad se využívají v případě, že antidepresiva u pacienta nefungují, nebo při manických stavech, kdy je nutný '''rychlý''' zvrat onemocnění. (např. lithium)  
  
  
Řádek 143: Řádek 128:
 
* McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
 
* McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
 
* Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
 
* Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
 +
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview
  
 
==== Klíčová slova ====
 
==== Klíčová slova ====
−
deprese, depresivní onemocnění, antidepresiva
+
deprese, depresivní onemocnění, antidepresiva, psychoterapie
 +
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Psychologie Osobnosti|*]]
 +
[[Kategorie: Obecná psychopatologie|*]]

Aktuální verze z 7. 1. 2015, 20:54

Deprese (depresivní onemocnění) je duševní porucha, při které dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty).

V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totiž rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem.

  • Deprese je intenzivnější a hlubší než špatná nálada. [1]
  • Nepříznivě ovlivňuje naši výkonnost. (únava, nespavost, nezájem o koníčky, blízké osoby)
  • Je dlouhodbá (deprese musí trvat alespoň dva týdny)
  • Depresi doprovází i tělesné projevy (funkce mozku, úbytek na váze, nechutenství, zpomalení motorické aktivity)

Faktory ovlivňující vznik deprese

Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, proto nenalezneme pouze jeden symptom.

BIOLOGIE

U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v mozku, kdy je množství mediátorů (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin.

Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy.

Mozek dnes dokážeme zkoumat. Do mozku aplikujeme glukózu, která je označena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se pak zobrazí určité množství barvy. Na mozku zdravého člověka předpokládáme větší barevnost než u člověka s depresí. Více barva totiž značí vyšší aktivitu mozku. Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu neurotransmiterů k léčbě deprese. [2]

Princ rm pet scan of depressed brain.jpg [3]


DĚDIČNOST

Dle odborníků zabývajících se genetikou je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí. Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s blízkým depresivním člověkem (rodič, vrstevník, učitel) může dítě negativně ovlivnit. Může přejmout názory na vidění světa či vysvětlení příčin jistých událostí/ vlastních zážitků. [4]

Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická. Je nutné podotkout, že v případě dědičnosti jde o pouhý podklad pro budoucí depresivitu. Bylo by třeba více faktorů, které by ovlivnily vznik deprese.

OSOBNOST

Žádný typ osobonosti člověka nepředurčuje k depresi. Některé osobnostní rysy mohou způsobit vyšší riziko vzniku deprese. Jedná se o osoby s obsedantním, dogmatickým a rigorózním myšlením. Dle Friedricha Flacha (1974) existuje osobnost se znaky vyšší citové zranitelnosti (DPP- Depression Prone Personality)[5]

  • Vyšší míra etické odpovědnosti (bere věci až příliš vážně)
  • Mimořádně ambiciózní
  • Vyšší míře soutěživosti
  • Vyšší míra životní energie
  • Citlivě reaguje na vše, co by mohlo snížit self-esteem (sebecenění)

POHLAVÍ

Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus). Jiným vysvětlením je, že ženy častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví.[6]

JINÉ FAKTORY

Narušení životního stylu (nedostatek spánku, přepracování, nedostatek pohybu) Těžká životní situace (nezaměstnanost, finanční obtíže, ztráta blízké osoby) Špatné mezilidské vztahy (rozpad rodiny, rozvod, nepřítomnost skutečně blízké osoby)

Znaky deprese

Depresivní onemocnění je individuální a může mít různý průběh. Jednotlivé druhy deprese mají jiné příznaky, které se mohou prolínat a které depresi předcházejí. O depresi hovoříme, pokud trvá alespoň dva týdny.

Obecně ale můžeme mluvit o depresi, pokud pozorujeme:

  • Pesimismus
  • Negativní nálady
  • Smutek
  • Nízké sebevědomí
  • Ztráta sebeúcty
  • Ztráta smyslu bytí
  • Bezmocnost
  • Samota
  • Abulie (ztráta zájmu, neschopnost prožívat radost, zvýšená únava)
  • Nesoustředěnost
  • Sebevražedné myšlenky (U 60-80% pacientů)

+kromě negativních nálad jsou typické i negativní formy myšlení. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání,..

+biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..) [7]


Druhy deprese

Mezinárodní klasifikace nemocí pro rok 2014 (MKN-2014) definuje mnoho druhů depresí. Já uvádím ty nejznámější. [8]

  • Maniodepresivní deprese (deprese při maniodepresivní psychóze)
  • Neurotická deprese
  • Poporodní deprese
  • Postpsychotická deprese
  • Reaktivní (psychogenní) deprese
  • Psychotická deprese
  • Recidivující deprese
  • Senilní deprese
  • Sezonní deprese
  • Úzkostná deprese

Léčba deprese

Deprese je léčitelná duševní nemoc. K vylečéní je zpravidla nutná pomoc odborníka. Ideální léčba je kombinace léků a vhodné terapie. Cílem léčby je pomoci klientovi přehodnotit rámcování světa tak, aby došlo ke zvratu deprese.

PSYCHOTERAPIE

Pod pojmem psychoterapie rozumíme použití psychicky dostupných prostředků (rozhovor, sociální kontakt) v řešení té či oné metody pro daného člověka v těžké životní situaci.[9]

Při léčbě deprese se setkáváme s různými druhy psychoterapie. Nejznámější a dnes nejpoužívanější je Kognitivně behaviorální terapie (KBT) 

FARMAKOTERAPIE

Léky hrají při léčbě deprese velkou roli, hlavně v akutních případech. Aplikace je jednodušší a nevyžaduje opakované navštěvování specialisty (jako při psychoterapii). Léky zlepšují náladu, umožňují pacientovi zabývat se problémy, které depresivní stav dříve způsobily. Nástup účinku trvá i několik týdnů. [10]

  • ANTIDEPRESIVA

Léčba deprese antidepresivy je běžně známá.

Funkcí antidepresiv je, že vrací hladinu neurotransmiterů do normy a tím zvyšují citlivost nervů. Obvykle platí, že se lék musí užívat i poté, kdy se cítíme dobře, nesmíme lék vysadit náhle. Postupem času neztrácí antidepresiva účinnost a nevyžadují zvýšování dávky.

  • STABILIZÁTORY NÁLADY

Stabilizátory nálad se využívají v případě, že antidepresiva u pacienta nefungují, nebo při manických stavech, kdy je nutný rychlý zvrat onemocnění. (např. lithium)


ODKAZY

Reference

  1. ↑ McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
  2. ↑ McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
  3. ↑ Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview
  4. ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
  5. ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  6. ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
  7. ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  8. ↑ Aktualizace MKN-10 s platností od 1. ledna 2013. (n.d.). Retrieved from http://www.uzis.cz/zpravy/aktualizace-mkn-10-platnosti-od-1-ledna-2013
  9. ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  10. ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.

Elektronické zdroje

Doporučená literatura

Styron, W. (1993). Viditelná temnota: Memoáry šílenství. Praha: Svoboda.

Použité zdroje

  • Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  • McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
  • Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.

Zdroje obrázků

Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview

Klíčová slova

deprese, depresivní onemocnění, antidepresiva, psychoterapie

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Deprese&oldid=13769“