Předmět a úkoly vývojové psychologie

Předmět a úkoly vývojové psychologie

• vývojová psychologie: usiluje o poznání souvislostí a pravidel vývojových proměn v jednotlivých oblastech lidské psychiky a porozumění jejich mechanismům, studium změn chování a prožívání v časovém průběhu, zkoumá kvalitativní a kvantitativní změny psychické regulace prožívání a chování po celou dobu života, sleduje evoluci a involuci psychických procesů, stavů a vlastností osobnosti ve všech obdobích života

• vývojová psychologie se zabývá:

1. věda zaměřená na zákonitosti psychických změn v celém životním cyklu člověka
2. studium změn chování a prožívání v časovém průběhu – Langmeier
3. zkoumá kvantitativní a kvalitativní změny psychické regulace chování a prožívání člověka – Kurica

• všechny změny probíhají v čase, předmětem vývojové psychologie jsou změny, které se dají smysluplně vztáhnout na časovou dimenzi věku, změna jako funkce věku

• terminologické nejasnosti: vývojová x evoluční x ontogenetická 
• různé názvy: vývojová psychologie – výhrady - příliš mnohoznačný význam – fylogenetický vývoj, historický vývoj

lépe používat ontogenetická psychologie, ale u nás se spíše používá vývojová

Obecná vývojová psychologie

• studuje obecné zákonitosti a metodologie vědy
• rozlišuje 4 předmětové okruhy:

1. studium fylogeneze – zaměřuje se na pozorování a srovnávání chování různých živočišných druhů na různé fylogenetické úrovni; etologie, srovnávací biologie; = zaměřeno na chování zvířat v přirozeném prostředí
2. studium antropogeneze psychiky – vývoj duševna lidí v různých historických etapách; kulturní antropologie, etnopsychologie
3. ontogeneze psychiky člověka – dříve studium vývoje pouze od porodu do rané dospělosti (15 let), změna díky Eriksonovi – vývoj probíhá po celý život; dnes zájem o všechny vývojové etapy
4. aktuální geneze – zaměřuje se na vývoj konkrétních psychických procesů, které probíhají v určité konkrétní fázi, dle výběru – př. řeč, vnímání, myšlení, k rozvoji přispěl Piaget, př. vývoj lokomotoriky batolete

Speciální vývojová psychologie

• rozbor, popis, třídění, srovnávání změn
• pracovní definice: všechny změny probíhají v čase
• předmětem vývojové psychologie jsou změny, které se dají smysluplně vztáhnout na časovou dimenzi věku. Změna jako funkce věku
• v užsím pojetí studuje změny v průběhu života - vývojové kontinuum - 3 etapy:

1. evoluční - zákonitý, jednorázový postup řady změn, které vycházejí ze sebe navzájem, přechod od méně dokonalého k dokonalejšímu, uskutečnění určitého cíle - dětství a dospívání (cca. do 25 let)
2. stabilní - produktivní využívání rozvinutých psych. vlastností
3. involuční - období změn - úbytek některých schopností a adaptivních funkcí - zřetelně po 50. roce ( výrazný ve stáří)

Základní cíle vývojové psychologie

1. popsat vývojové změny charakteristické pro určité vývojové stupně - od poč. 20. stol tvořeny normy a testy vztahovat obecnosti ke konkrétním vývojovým stupňům
2. z popisných údajů odvodit obecné zákonitosti, které se týkají vývoje základních psychických struktur člověka (vznášeny námitky vůči nomotetickému přístupu k výkladu ontogeneze - nahradit idiografickým)
3. konečným cílem je vytvořit jednotnou teorii (spíš smysluplnou) vývoje osobnosti - umožnit vysvětlení pozorovaného a předvídat další vývoj (není žádná teorie vysvětlující vývoj v jeho složitosti a komplexní podmíněnosti - jen dílčí teorie)

Klíčové okruhy vývojové psychologie

• sladit cíle výchovně vzdělávací soustavy s trendy vývoje dítěte
• psychologické důsledky psychické akcelerace (sekulární) - zrychlení vývoje = člověk se za 10 let ve svém vývoji zrychlí o 4 měsíce – zkracuje se dětství (nástup poluce a menstruace – měření prováděno celé 20. století) a oddaluje se nástup dospělosti = moratorium (Říčan takto nazývá toto období) = období nevyjasněných rolí, sociální patologie
• psychologické důsledky mentální retardace či jiných psychických poruch a nedostatků u současné populace
• sociálně psychologická problematika komunikace mezi generacemi
• zjišťování, co vlastně determinuje psychický vývoj
• stáří, dospělost, mladá dospělost a jejich specifika

• citlivá (senzitivní) období - existence citlivých (senzitivních, kritických období), ve kterých má dojít k rozvoji určité věci nebo činnosti, jinak se nevyvine vůbec nebo špatně. Tato kritická období se silně uplatňují v biologii, především u zvířat - výrazně to platí u ptáků, když se učí zpívat.
• imprinting - vtiskávání - citlivé období u dítěte - deprivace a subdeprivace - u dítěte je základní citlivé období od 6 do 24 měsíců: dochází k rozvoji základních citových vazeb - když chybí intenzívní vazba na osobu, dochází k poruchám (příklad kojeneckých ústavů - hrozí citové deprivace). Dnes se vyskytují zvláště subdeprivace: jsou častější a tím nebezpečnější a můžou narušit vývoj (např. citová, smyslová, sociální deprivace)
• vývojová stadia - střídání vývojových fází, ve vývoji existuje střídání fází: relativní klid (fáze plato), jakoby se nic neděje, probíhají malé, nevýrazné, diskrétní kvantitativní změny v mnoha oblastech a časem plynule narostou ve výrazné změny. Vývojová stádia u zvířat jsou velmi přesně oddělena, u člověka není přesné a přísné oddělení, hovoříme o psycho-bio-sociologických fázích.

Aplikace poznatků vývojové psychologie

• všude: pedagogická psychologie, klinická psychologie, psychologie práce a organizace, neurofyziologie, demografie, gerontologická psychologie, výchova, psychopatologie, pediatrie…
• aktivity: školství, psychická akcelerace (sex), důsledky poruch (menttální ret, separace, frustrace), mezigenerační komunikace, gender studies
• ve všech odvětvích psychologie
• ve všech vědách zabývajících se vývojem (př.- medicína- pediatrie, geriatrie; statistické- demografie)
• ve výchovné praxi v rodinách i institucích

Poznatkové zdroje vývojové psychologie

• obecná psychologie – je metodologickým základem pro vývojovou psychologii
• fylogeneze psychiky – např. etologie, zoopsychologie
• kulturní antropologie – psychologie národů
• srovnávací psychologie – zabývá se také fylogenezí
• pedagogická psychologie – základy učení a výchovy
• sociální psychologie – důležitý význam má socializace