Scopus

Scopus

Scopus je největší citační a abstraktová databáze recenzované literatury: vědeckých časopisů, knih a sborníků. Přináší ucelený přehled o výstupech světového výzkumu v oblasti vědy, techniky, medicíny, společenských věd a uměleckých či humanitních oborů. Scopus je vybaven inteligentními nástroji pro sledování, analýzu a vizualizaci výzkumu. Je denně aktualizován, zahrnuje 55 miliónů záznamů, 21 000 titulů od více než 5000 zahraničních vydavatelů.

Osnova:

1. O databázi Scopus
2. Vyhledávání
2.1 Specifická vyhledávání autorů a pracovišť. Pokročilé vyhledávání
2.2 Autoritní seznamy autorů a pracovišť
2.3 Identifikace pracovišť a dostupné analytické nástroje
3. Scopus TopCited
4. Proces zařazování časopisů do databáze Scopus
4.1 Publikační etika a politika nekalých praktik
4.2 Proces výběru časopisů
5. Scopus a hodnocení vědy
6.1 Reference
6.2 Použitá literatura
6.3 Externí odkazy
6.4 Související články

1. O databázi Scopus

Bibliografická a citační databáze vznikla v roce 2004 a v současné době je zde indexováno 21 000 časopisů (20 000 recenzovaných, 2 600 open access), 390 obchodních publikací, 370 knižních edic a 5,5 milionů konferenčních příspěvků. Databáze je denně aktualizovaná a obsahuje přes 50 mil. záznamů. Více než polovinu obsahu tvoří záznamy od roku 1996, které obsahují citace, záznamy z let 1823 do 1995 čítají na 21 mil. Lze prohledávat také 25,2 mil. patentů. V databázi je zařazeno 20 % všech v současné době vycházejících odborných časopisů (103 309). Seznam časopisů je možno třídit dle mnoha kritérií, také dle země vydání. Aktuálně je indexováno 218 českých časopisů. Do roku 2015 má být zařazeno 75 000 monografií. Seznam aktuálně vedených monografií (10 581) je k dispozici zde.

2. Vyhledávání

Úvodní obrazovka nabízí tradičně jednoduché vyhledávání, obohacené o možnosti omezení na časovou periodu, typ dokumentu a předmětnou oblast. (obr. 1)

obr. 1: Úvodní obrazovka databáze Scopus s rozhraním jednoduchého vyhledávání

2.1 Specifická vyhledávání autorů a pracovišť. Pokročilé vyhledávání

V dalších záložkách jsou k dispozici specifická vyhledávání, a to autorů, pracovišť a pokročilé vyhledávání. Po vyhledání jsou k dispozici výsledky podle kategorie zdroje: přímo z databáze Scopus, z databáze referencí, které nemají primární záznam v databázi Scopus, výsledky z webu, které jsou získány pomocí vyhledavače odborné literatury Scirus, z patentových databází a z tzv. vybraných zdrojů, tj. z institucionálních repositářů, preprintových archivů, open access archivů aj. Databáze taktéž obsahuje tzv. Articles in Press, tj. články, které jsou před oficiálním publikováním, ale již jsou přijaty do časopisu. U každého záznamu je uveden počet citací, jakákoliv sada výsledku se dá analyzovat podle let a přijatých citací. U článků je k dispozici seznam referencí přímo opatřený počty citací a dalším aparátem, který umožňuje s tímto seznamem či jednotlivou referencí rovnou pracovat.

2.2 Autoritní seznamy autorů a pracovišť

V databázi Scopus se nachází autoritní seznamy autorů a pracovišť. Pro každého autora či instituci jsou zvlášť zpracovávány analytické údaje. V profilu autora jsou k dispozici poměrně detailní informace, jako variantní názvy jména, afiliace aktuální i historické, publikační historie, odkazy na všechny články, předmětná oblast autora, či seznam spoluautorů. Z analytických dat je k dispozici počet článků, referencí a citací, h-index autora a přehled článků a citací za celou publikační historii podle jednotlivých let. Data autora lze jednoduše analyzovat na tzv. h-grafu (obr. 2), který graficky znázorňuje přehled citací podle článku. K dispozici jsou také grafy publikovaných článků v jednotlivých letech a totéž pro citace. H-graf se dá aplikovat na jakoukoliv sadu výsledku, tedy i na sadu článků, časopis aj.

• 

  obr. 2: Analytický nástroj H-graf, který zobrazuje vztah článku a počtu citací, na průniku křivky grafu s diagonálou lze odečíst H-index

2.3 Identifikace pracovišť a dostupné analytické nástroje

Mimo popisných informací zde nalezneme údaje jako výčet článků, autorů, počtu patentů, zdrojů, ve kterých autoři tohoto pracoviště publikují, je zpracována analýza spolupracujících institucí. Na koláčovém grafu je zobrazeno rozvržení činnosti v jednotlivých vědeckých disciplínách, které lze přepnout na tabulkové zobrazení. Pro analytické zpracování časopisů je k dispozici Journal Analyzer (obr. 3) v části Analytics, pomocí něhož lze časopisy na základě citačních analýz porovnávat.

• 

  obr. 3: Analyzátor časopisů umožňuje vzájemně porovnávat citace a publikované články v jednotlivých časopisech

Profily jednotlivých časopisů mají přehled všech čísel a lze využít analytický nástroj pro zobrazení citačních analýz dle jednotlivých let. Databáze nabízí také možnosti personalizace, umožňuje uložit vlastní seznam autorů, časopisů a článků. K dispozici je možnost zřídit si upozornění na nová čísla časopisů, změnu výsledků vyhledávání a na citace dokumentu nebo autora. Lze ukládat historii vyhledávání. Obdobně jako ISI Web of Science je k dispozici propojení s referenčními manažery (RefWorks), dalšími vyhledávači, katalogy místní knihovny a dalších zdrojů, vč. Ulrich’s Periodical.

3. Scopus TopCited

Portál TopCited je zajímavým zdrojem z oblasti scientometrie. Přehledně zveřejňuje na základě dat z databáze Scopus dvacet nejcitovanějších článků pro každou vědeckou disciplínu ve zvolené časové periodě. Pomocí tohoto nástroje se velmi snadno získají charakteristiky podle počtu citací. V současné době jsou nejcitovanější články z oblasti genetiky, částicové fyziky a medicíny.

4. Proces zařazování časopisů do databáze Scopus

V průběhu roku zasílají zájemci žádost o zařazení časopisu prostřednictvím webového formuláře, který je určen pro vydavatele časopisu. Před vstupem do formuláře jsou uvedeny minimální podmínky, které musí nově zařazený časopis splňovat:

• recenzovaný obsah
  
• pravidelné vydávání
  
• ISSN registrované v International ISSN Centre
  
• název článku a abstrakt v angličtině
  
• citace v latince
  
• prohlášení o dodržování publikační etiky a politiky nekalých praktik

4.1 Publikační etika a politika nekalých praktik

Časopis by měl na svých webových stránkách zveřejňovat jasné prohlášení o dodržování publikační etiky a prohlášení o politice nekalých praktik (podrobnosti jsou popsány ve stanovisku předsedy předmětové komise pro lékařství Davida Rewa a v části věnované výběru časopisů na webové stránce Elsevier). Přesné formulace nejsou vyžadovány, jako inspirace mohou sloužit souhrnné pokyny a rady, které jsou publikovány na webových stránkách některých významných institucí, např. COPE (Výbor pro publikační etiku) nebo WAME (Světová asociace lékařských editorů). Prevence nekalých praktik je na odpovědnosti každého autora, recenzenta, editora, vydavatele a instituce. Významní vydavatelé již uvádějí tato prohlášení na svých webových stránkách, např. Elsevier. Za jejich dodržování pravidel je zodpovědný vydavatel.

4.2 Proces výběru časopisů

O zařazení nového titulu rozhoduje nezávislá a mezinárodní rada Scopus Content Selection & Advisory Board. Tvoří ji 40 zkušených odborníků. Jsou v ní zastoupeni vědci a knihovníci, zejména ti, kteří se zabývají předmětovým zpracováním. Výběr časopisů probíhá jednou ročně v podzimních měsících. Hodnotí se splnění pěti kategorií.

5. Scopus a hodnocení vědy

V lednu 2011 byla databáze Scopus vybrána jako největší světová A&I databáze Evropskou radou pro výzkum ERC (European Research Council) pro posuzování hodnoty evropského výzkumu a projektů financovaných ERC. Zařazení časopisu do databáze Scopus je jedním z významných kritérií i pro hodnocení výsledků české vědy. Rada pro výzkum, vývoj a inovace ji zařadila (vedle WOS, ERIH a Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice) do Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. V roce 2013 bylo do databáze zařazeno 40 časopisů ze 74 časopisů vydávaných ústavy AV ČR (54 %).

6.1 Reference

6.2 Použitá literatura:

LAIBLOVÁ KADLECOVÁ, Ivana; TOMANOVÁ, Hana; MEIXNER, Jaroslav. Porovnání informačních zdrojů Web of Science a Scopus . In Albertina icome Praha. INFORUM 2008 : 14. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2008/sbornik/79/ ISSN 1801-2213.

SOUČEK, Martin. Informační věda. UISK [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130

TOMANOVÁ, Hana. Zařazování časopisů do databáze Scopus. Informace [online]. 2013, č. 4 [cit. 2014-12-13]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/zarazovani-casopisu-do-databaze-scopus/

VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji. Knihovnický zpravodaj Vysočiny [online]. 2009, roč. 9, č. 2. [cit. 2010-04-27] ISSN 1213-8231. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1125

6.3 Externí odkazy:

Scopus.com
TopCited.com

6.4 Související články:

Článek o databázi Scopus ve wiki.knihovně: http://wiki.knihovna.cz/index.php/SCOPUS

Článek o databázi Scopus ve Wikipedia, The Free Encyklopedia: http://en.wikipedia.org/wiki/Scopus

Článek Hodnocení vědecké práce na webu Střediska vědeckých informací Fyziologického ústavu AV ČR ,v.v.i.

Porovnání informačních zdrojů Web of Science a Scopus

Šilhánek, Jaroslav. Orientační testování báze dat Scopus. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 1 [cit. 14.12.2014]. Dostupný na: http://www.ikaros.cz/node/3800. urn:nbn:cz:ik‐003800. ISSN 1212-5075.

Informace o obsahu Scopus
Seznam časopisů a knih na Scopus

Hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů