Moorův zákon: Porovnání verzí
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
=== Prameny === | === Prameny === | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Informační věda]] |
Verze z 14. 12. 2014, 18:23
Pojem Moorův zákon reprezentuje předpověď, kterou v roce 1965 vyslovil a roce 1975 revidoval Americký inženýr a spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Podle ní se počet tranzistorů v integrovaných obvodech zdvojnásobí zhruba každé dva roky.[1]
Historie
Pro speciální vydání časopisu Electronics, byl Moore požádán, aby předpověděl vývoj silikonových komponentů v nadcházejících deseti letech. Moore byl bez větších potíží schopen extrapolovat své výsledky z vývoje mezi lety 1959-65. Ve svém článku „Cramming more components onto integrated circuits“ odhadnul, že v roce 1975 bude v každém čipu zhruba 65 tisíc komponentů.[2]
Po deseti letech, právě v roce 1975 byl však nucen svou teorii poupravit z důvodu zpomalení technologického pokroku. Moore frekvenci svého zákona zvýšil z jednoho roku na neurčitých pár let. Moore sám popírá, že by přesně stanovil dva roky či často citovaných 18 měsíců. S těmito přesnými čísly prý podle něho přišel Dave House, který také pracoval v Intelu.[3]
Situace v roce 2014
Intel zatím vyrábí 14nm čipy, jejichž výrobu plánuje i Samsung. Ty budou bryz překonány 10nm čipy. Intel je plánuje použít ve třetí generaci svých procesorů Xeon Phi označené krycím názvem Knights Hill. Tyto procesory však spatří světlo světa nejdřív v roce 2017.[4] I ARM ve spolupráci s TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) nedávno zveřejnil své plány na výrobu 10nm čipů pomocí technologie FinFET. Začátek výroby prvních vzorků se očekává v posledním čtvrtletí roku 2015. [5] V součanosti tedy Moorův zákon platí i nadále.
Bude zákon platit i nadále?
Sám Moore v roce 2005 prohlásil, že tento exponenciální vývoj nemůže pokračovat donekonečna a očekává, že za zhruba 10 až 15 let narazí na hranici danou fyzikálními vlastnostmi materiálů.[6] Někteří odborníci zastávají názor, že moorův zákon bude platit i nadále díky multidisciplinárním inovacím v oblastech jako počítačová architektura a softwarové inženýrství.[7] Jiní jsou přesvědčeni, že bez nějakého zásadního technologického objevu bude Moorův zákon vyvrácen kolem roku 2020.[8]
Počítačový průmysl stojí tváří tvář mnoha technologickým výzvám, kvůli kterým možná nebude možné udržet standard ustanovený Moorovým zákonem. Jednou z těchto výzev je poměr cena/výkon. Jak jsou počítače stále rychlejší a výkonější je jejich výroba stále nákladnější a složitější. Výzkum a vývoj, výroba a testování stojí s každým technologickým skokem stále více prostředků. [9]
Prameny
- ↑ THE EDITORS OF ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Moore’s law. Encyclopædia Britannica, 2013.
- ↑ GORDON E. MOORE. Cramming more components onto integrated circuits. 1965.
- ↑ Excerpts from A Conversation with Gordon Moore: Moore’s Law. Intel, 2005.
- ↑ JOEL HRUSKA. Intel’s third-generation Xeon Phi to use 10nm technology, deploy second-generation Omni-Path fabric. ExtremeTech, 2014.
- ↑ ARM and TSMC Unveil Roadmap for 64-bit ARM-based Processors on 10FinFET Process Technology. Business Wire, 2014.
- ↑ Moorův zákon platí už 40 let. Český rozhlas, 2006.
- ↑ TROY MANNING. Moore’s Law is Dead. Long Live Moore’s Law!. Micron, 2013.
- ↑ KASEY PANETTA. Is This The End Of Moore’s Law?. manufacturing.net, 2013.
- ↑ MICHAEL (SIYANG) LI. Keeping Up with Moore’s Law. Darthmouth Undergraduate Journal of Science, 2013.