Porod

Porod

• vždy v historii byla snaha pomoci matce v bolestech při porodu a připravit ji na to (zaleželo na kulturním kontextu) → snaha o hypnózu, léky na uspání, ale zjistili, že žena musí být mentálně při smyslech, jde to lépe
• rozpor, jestli vyžívat technických vymožeností × přirozený porod; usnadnit porod matce × usnadnit ho dítěti (tendence ve Francii)
• pol.19. stol využívání utlumení rodičky (spory o tom), tento spor ukončil Pius XII., že se mají užívat utlumovaní prostředky jen při komplikacích

• 1878 – 1. hypnóza na zmírnění bolesti (Charcotova)
• u porodu se příliš neosvědčila, protože matka pod hypnózou příliš nespolupracuje
• byla nahrazena sugescí v bdělém stavu

• Otto Rank - 1923 - "Trauma zrození" (psychoanalýza)

• Grand Dick Read – 1933 – přirozený porod
• „žena by neměla bolesti, kdyby se dokázala uvolnit“
• snahy zmírnit bolest vyvolají naopak další spasmy a strach
• metodika k uvolnění těla i mysli rodičky:

1. didaktická část-seznámení s průběhem, fyziologií porodu
2. mentální relaxace = terapeutická
3. psychoterapeutická-kladný vztah s jejím porodníkem

• Platonov, Nikolajev, Velvovsky
• vychází z Pavlovových myšlenek
• Velvovsky – 1949 – Psychoterapeutická příprava žen k porodu (dnes hodně rozšířené)
• podmíněný reflex = bolest při porodu
• účelem je vytvořit reflex zbavující strachu
• v rámci přípravy ženu dobře vzdělat a nabudit aktivitu + mentální vedení lékaře (přesvědčit ženu, že ona by to zvládla kdekoli a sama a že on je tam jen jako takový jistič)

• Frederick Lamaz

• vycházel z Rusů
• porod je normální a přirozený
• zážitek z porodu hluboce ovlivní
• žena ví, co je pro ni nejlepší
• ženina sebedůvěra může být změněna během porodu
• rodit bez rutinních medicínských intervencí (silné medikace, nastřižení branky) – ženy na ně nejsou dotázány
• fyziologický porod může bezpečně proběhnout i doma
• předporodní kurzy – ulehčuje ženě zvolit formu péče
• relaxační cvičení
• specifické dýchání (rychlé a povrchní)

• Frederick LeBoyer

• žák Lamaze
• „porod bez násilí“; vnesl sem rovinu, jak to prožívá dítě (např. šok z ostrého světla, ze stavu bez tíže se dostane do tíže, z tepla do chladu…)

• Michel Odent [Odon]

• byl trochu kontroverzní, byly vedeny vyrocené debaty kolem porodů do vody (on byl pro)
• kritici tvrdí, že tím, že dítě dojde k efektu “vývěvy” se nastartuje dechový automatismus a zde by to mohlo vést k dechovým arytmiím, kašlavému reflexu
• „vrátit porod ženám“
• aby měly možnost chovat se instinktivně
• žádná cvičení, profilace apod., přestaňme brát ženu jako pacientku, nenuťme ji chodit na prohlídky
• odmítá ultrazvuk, vyšetření plodové vody
• paradoxně se ale třeba staví proti tématu otec u porodu, protože ženy se v přítomnosti svého sexuálního partnera neuvolní a snaží se držet v roli atraktivní ženy (racionální sebekontrolující stav)

Fyziologický porod

• porod je děj, při kterém je plod vypuzen z mateřského organizmu a oddělí se od matky. Začátek porodu se počítá od doby, kdy se děloha začne pravidelně stahovat a začnou se otevírat porodní cesty. Za konec porodu se považuje vypuzení placenty. Pro rodičku bývají obvykle známkou začínajícího porodu pravidelné stahy dělohy, někdy začíná porod odtokem zkrvavělého hlenu nebo odtokem plodové vody. Zda porod již opravdu začal je možné stanovit pouze vyšetřením. Podle našich zvyklostí probíhají porody v porodnických odděleních nemocnic, většinu porodů vedou porodní asistentky a za výsledek porodu je zodpovědný lékař. Během porodu je doporučeno pravidelným vyšetřováním sledovat jeho průběh, monitorovat stav plodu a sledovat stav rodičky. V rámci těchto doporučení je poměrně velká volnost, tudíž se konkrétní praxe liší podle jednotlivých ústavů. Účelem sledování je včas rozpoznat a vyřešit hrozící komplikace a pomoci rodičce zvládnout námahu, bolest a stres, které bývají s porodem spojené.

• porodní fáze:

PRVNÍ DOBA - OTEVÍRACÍ

vlivem děložních kontrakcí otevírají porodní cesty. Tato fáze trvá průměrně 6-8 hodin. Stahy děložní se zesilují, intervaly mezi nimi zkracují, v závěru bývají kontrakce po 2-3 minutách. Branka děložní, která bývá na začátku porodu uzavřená, se roztahuje na přibližně10 cm. Hlavička plodu postupuje do malé pánve. Personál porodního sálu v pravidelných intervalech vyšetřuje přes pochvu, jak otevírání porodních cest a postup hlavičky probíhá a kardiotokografem, což je přístroj na zaznamenávání děložních stahů a srdeční akce plodu, monitoruje stav plodu. Rodička se může v první době volně pohybovat a chovat způsobem , který ji nejvíce vyhovuje, ve většině ústavů může mít u porodu blízkou osobu. Protože samy kontrakce děložní, rozpínání porodních cest a tlak postupující hlavičky na okolní orgány bývají obvykle vnímány bolestivě, je úkolem personálu porodního sálu i tlumení bolesti. K ovlivnění porodních bolestí je možné užít nefarmakologické metody jako jsou změny polohy, masáže či aplikace tepla nebo chladu na určité oblasti těla, teplá sprcha, teplá lázeň, sugesce či hypnóza, akupunktura, akupresura, elektroanalgezie. K farmakologickým metodám patří celkově aplikované léky proti bolesti ve formě injekcí nebo čípků, inhalace analgetických plynů, obstřiky bolestivých míst, či aplikace analgetických látek do páteře ve formě epidurální nebo spinální analgezie.

DRUHÁ DOBA - VYPUZOVACÍ

prochází plod porodním kanálem, který je tvořen pánevními kostmi, dolní částí dělohy a pochvou . Tato fáze porodu trvá od 5 do 120minut. Plod je zpočátku vypuzován děložními stahy a v závěru i vědomým tlačením rodičky. Během prostupu měkkými částmi porodních cest je někdy potřeba tkáně nastřihnout, v některých případech se natrhnou. Na závěr porodu lékař případné poranění sešije.

TŘETÍ DOBA

během několika minut se slabšími kontrakcemi odloučí a vypudí placenta

• předčasné porody nejčastější:

• u vyučených dělnic
• u pomocných dělnic
• u svobodných matek – zde se projevuje i vyšší novorozenecká úmrtnost (podvědomá nechtěnost apod.)
• zaměstnání – ženy pracující i po 28. týdnu těhotenství = 11%, ženy, které jsou doma jen 4,7%

• nepříznivé okolnosti pro předčasný porod:

• nepříznivé ekonomické podmínky
• riziko se zvyšuje s dojížděním, zvedáním břemen, kontakty s infekcemi, stresem
• špatné rodinné zázemí: vztahy s vlastní matkou, partnerem

Nedonošené dítě

• 27 až 37 týden (ale jde to přežít už i po 20. týdnů)
• časté poruchy CNS, smyslů, agitovanost
• čím nižší týden, tím vyšší riziko, ale v 8. měsíci dochází k restrukturalizaci a tvorbě CNS a při předčasném porodu dochází k výraznému ohrožení – lepší porodit před 8. měsícem

• difuzní, sporé, pomalé a málo rozlišitelné pohyby
• malý svalový tonus
• mírné uhýbavé reakce na ostré světlo
• neleká se při hluku
• při palmární (dlaňové) stimulaci úchop jen naznačí
• povrchní a nepravidelné dýchání → inkubátor
• neschopnost sacího reflexu (saje, ale málo – nenasaje mléko)
• nevyznačené stavy spánku a bdění
• křik žádný nebo velmi slabý
• nekonstantní tonicko-šijní reflex (poloha šermíře – dítě je nakrčeno k pokrčeným končetinám a odvráceno od natažených končetin, zajišťuje to, že když si dítě ublinkne , má hlavu na stranu a odteče to; jenže nedonošenec má obličej nahoru
• kangaroo method (nošení dětí v šátcích) – děti lépe prospívaly než v inkubátorech – dříve sály, pravidelně spaly
• inkubátory prohlubovaly vývojový handicap a ten je ještě znásoben nepřítomností matky u dítěte → baby
• friendly hospitál = inkubátor je prokládán klokankováním a dává se možnost stimulovat dítě matkou
• má jinou barvu pokožky (červenou) něž donošené dítě → nedoskočený vývoj kůže (prasklinky – lehce získá infekci, neochlupené, nedokončen kožní povrch, není dostatečně promašťována vlastními zdroji

Category:Vývojová psychologie