Sociální facilitace

• sociální facilitací se zabývá sociální psychologie
• v souvislosti s výkonem skupiny se popisuje sociální vliv, který se týká facilitace a sociálního zahálení

Vymezení

• je to otázka vlivu přítomnosti jiných lidí na chování člověka
• touto problematikou se zabýval pravděpodobně první experiment v sociální psychologie(1898), který uskutečnil Norman Triplett
• podmínkou facilitace je totiž i rivalita - J.F.Dashiell 1930

• Latané, Williams a Harkins
• experimenty dokazující, že za jistých okolností se projevuje opačný efekt sociální lenivosti
• například máme-li skupinu studentů, kterým dáme za úkol křičet, se snaží jednotliví členové skupiny méně, než když jsou o samotě

• sociální interakce - je základní formou sociálního chování
• jde o proces, při němž se lidé navzájem ovlivňují prostřednictvím vzájemné výměny myšlenek, citů a různých jiných aktivit
• sociální interakce jsou prostředkem sociální regulace lidského chování a vzájemných výměn
• kompetice a kooperace jsou jednou ze základních dimenzí sociální interakce

Norman Triplett

• pozoroval jevy v cyklistice a zjistil, že při společné jízdě a při jízdě za vodičem (tj. někdo, kdo cyklistovi udává tempo) dosahují cyklisté lepších výsledků, než když jezdí každý sám
• později se zjistilo, že vliv jiných osob nemusí být jen v pozitivním smyslu, ale může dojít i k poklesu výkonu, tj. sociální inhibice
• přítomnost jiných osob má tedy vliv na výkon člověka, který může být pozitivní i negativní
• zkoumalo se to na vlivu pasivního publika i koaktivních skupin (tj. jedinci vykonávající stejnou činnost)

• řešení otázky, kdy je a kdy není vliv pozitivní, přinesl R. Zajonc, který zjistil souvislost daného jevu s charakterem úlohy
• při vykonávaní jednoduchých a dobře zvládnutých (naučených) úkonů, přítomnost
• jiných osob působí na výkon pozitivně
• při řešení složitých úloh a úloh, jejíchž řešení nebylo dobře naučené, působila
• přítomnost jiných osob negativně
• důvodem, proč efekt obecenstva zvyšuje počet chyb, může být stav vysokého
• nabuzení organismu, který přítomnost diváků vyvolává

R. G. Geen

roztřídil novější teoretické přístupy do 3 tříd:

1. koncepce, které vycházejí z původního předpokladu zvýšení pudu (drive) za
2. přítomnosti jiných osob
3. koncepce, které předpokládají, že přítomnost jiných osob evokuje tendenci chovat se určitým způsobem
4. koncepce, které předpokládají, že přítomnost jiných ovlivňuje pozornost a proces zpracovávání informací

• Geen také v současných teoriích poukázal na to, že aktivační úroveň se stále považuje za důležitou proměnnou v sociální facilitaci, ale nechápe se jako fyziologická aktivace, nýbrž jako averzivní afektivní stav
• úroveň aktivace může být dána možností (hrozbou) hodnocení jinými

J. F. Dashiell

• domnívá se, že podmínkou sociální facilitace je jistá rivalita › kdyby situace neobsahovali prvky soutěživosti, zkoumané osoby by nepracovaly o nic lépe, než o samotě

Bond

• navrhl model kombinující teorii hodnot a rozptýlení
• efekt obecenstva se objevuje proto, že se lidé snaží předvést se svému okolí v příznivém světle
• jednoduché úkoly jsou sociálně facilitovány, protože dotyčný ví, že je dokáže provést dobře
• je-li však úkol složitý nebo obtížný, výkon klesá, protože člověk se musí soustředit na práci a současně ví, že obecenstvo se všimne každé jeho chyby

Sociální zahálení

• social loafing
• je to opakem sociální facilitace
• za jistých okolností jedinci pracující spolu podávají nižší výkony, než když každý z nich pracuje sám
• zapříčiňuje to především motivace (dochází k jejímu snížení)
• jako první to popsal Max Ringelmann - přišel na to, že čím více lidí pracuje na společných úlohách, ve kterých je jeden společný výsledek, tím nižší výkon připadá v průměru na jedince
• ve skupinově vykonávaných činnostech s jedním výsledkem, ve kterém se nadá vyjádřit podíl jednotlivého člena na tom výsledku, dochází ke snížení výkonu jedince (ve srovnání s jeho individuálně dosaženým výkonem)
• to tím více, čím je početnější skupina
• sociální zahálení bylo zjištěno v různých typech úloh - motorických (fyzických) i kognitivních
• zjistilo se, že snížení motivace způsobují 3 základní zdroje:

1. význam úlohy pro jedince
2. jeho hodnocení
3. možnost zjištění a hodnocení jeho výkonu a výkonu skupiny jinými

• efekt obecenstva se snažili vysvětlit také Paulus a Murdock a upozornili na důležitost hodnocení
• obecenstvo působí daleko silněji, je-li v něm přítomný odborník, než jsou-li tam jen studenti