Sociální postoje

• postoji se zabývá sociální psychologie

Vymezení

• postoje jsou stabilní systémy pozitivního, nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů
• postoje jsou relativně stálé, naučené, týkající se příznivých nebo nepříznivých reakcí a souvisí s jednáním a činností
• postoje jsou predispozice k reakci, které se od jiných stavů připravenosti liší hodnotícím charakterem reakce ke které predisponují

• definici postojů, se snažilo zavést mnoho autorů:
• Ajzen a Fishbein říkají, že postoje jsou "Naučené predispozice k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu, či událost."
• podobně Cretch, Crutchfield a Ballachey v roce 1962 napsali, že "postoje jsou stabilní systémy pozitivního, nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů"

• je tedy zřejmé, že postoje jsou relativně stálé, naučené, týkající se příznivých nebo nepříznivých reakcí a souvisí s jednáním a činností
• definice navržená v roce 1957 Osgoodem, Succim a Tannenbaumem tvrdí,že "postoje jsou predispozice k reakci, které se od jiných stavů připravenosti liší hodnotícím charakterem reakce ke které predisponují"
• připodobňují tedy postoje k mentálnímu nastavení, přidávají k němu však hodnotovou složku

• souvislost postojů s chováním není zcela objasněna
• Lapiére dokázal v roce 1934, že postoje, které vyjadřujeme verbálně se mohou
• značně lišit od postojů, které ovlivňují naše chování
• závěry výzkumu kritizoval Ajzen, který poukazoval na konflikty různých postojů a na to, že uplatnění postoje v určitém chování záleží na konkrétnosti dané situace

• postoje se většinou popisují za pomoci tří dimenzí:

1. kognitivní dimenze týká se názorů, myšlenek, které má jedinec o předmětu postoje
2. emocionální dimenze týká se toho, co osoba cítí k předmětu postoj, emocí a emocionálních reakcí
3. konativní či behaviorální dimenze týká se sklonů k chování či jednání ve vztahu k předmětu postoje

• Fishbein a Ajzen upozorňují na rozdíl mezi názorem a postojem, který leží právě v emocionální dimenzi
• zatímco názor je neutrální výrok o kterém se domníváme, že je pravdivý
• proti tomu postoj je vždy výrazně emocionálně zabarven, souvisí s hodnotami
• lze dokonce říci, že naše postoje přímo vycházejí z našeho hodnotového
• žebříčku můžeme však také nalézt jedince, kteří zastávají postoj diametrálně odlišný od hodnot

• Smith, Brunner a White se domnívají, že při vyjadřování postojů hraje roli sociální strategie, takže mezi vyjadřovanými a skutečnými postoji je sice souvislost, ale nejsou totožné, postoje jsou hlavním nástrojem kontaktu s realitou

popisují tři hlavní funkce postojů, kterými jsou:

1. hodnocení objektů - funkce, která usnadňuje orientaci v realitě, při setkání s objektem si vytvoříme postoj, takže při příštím setkání nemusíme znovu hledat způsoby reagování
2. externalizace - proces spojování vnitřních stavů s vnějšími událostmi, toto spojení, často nevědomé, ústí ve vytvoření postoje k danému vnějšímu objektu, například člověk, který pociťuje nejistotu v osobních vztazích, bude vyjadřovat hlubokou skepsi k instituci manželství, jeho postoj mu dává možnost vyjádřit něco ze svého vnitřního konfliktu
3. sociální přizpůsobení - vyjádření názorů má mnoho sociální funkcí, například posilování sociální soudržnosti

• stručně řečeno, naše postoje určují referenční skupinu, jak v kladném tak
• záporném smyslu
• takto nahlížené funkce postojů nabízí porozumění tomu, proč je jejich změna natolik obtížná
• jestliže se skrze své postoje snažíme porozumět světu kolem nás, pak změna našeho "nástroje porozumění" bude vyvolávat velikou vnitřní úzkost
• ke změně musí být splněna alespoň jedna podmínka buď bude probíhat pozvolna,
• bude se dotýkat některého periferního postoje, nikoliv centrálního nebo daný jedinec neprožívá právě žádnou vnitřní úzkost