Gestaltismus: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
=== Berlínská škola === | === Berlínská škola === | ||
| − | + | * Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější. | |
* Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím. | * Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím. | ||
* Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence. | * Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence. | ||
Verze z 5. 2. 2015, 14:42
Gestaltismus (z něm. gestalt = tvar, forma, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus, který jako primární a základní prvky psychiky chápe celostní psychické útvary.[1] Hlavní výzkumnou metodou gestaltismus je fenomenologická introspekce. V oblasti přírodních věd se gestaltisté inspirovali především objevem elektromagnetického pole.[2]
- Někdy se též označuje jako celostní psychologie či tvarová psychologie.
- Gestalt terapie je psychoterapeutický přístup vycházející z gestaltismu.
Obsah
Historie
Myšlenkovým předchůdcem gestaltismu byl Christian von Ehrenfels (1859-1932), který pojem Gestalt vnesl do psychologie svým článek 'Über "Gestaltqualitäten"'[3] v roce 1890. V něm popsal tzv. transpozici - jejím typickým příkladem je melodie, která i po převedení do jiné tóniny nabývá stejných tvarových kvalit, které se liší od vlastností jednotlivých tónů.[4]
- Hnutí se dělí na dva směry: na berlínskou školu a lipskou celostní školu.
Lipská celostní škola
Berlínská škola
- Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
- Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
- Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
Tvarové zákony
- Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
- Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
- Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
- Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
- Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
- Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
- Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách
Zdroje
Nakonečný,M.,Hoskovec,J.,Sedláková,M.(2003)Psychologie XX. století. Praha: Nakladatelství Karolinum.
Reference
- ↑ Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
- ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- ↑ Ehrenfels, C. . (1890). Über "Gestaltqualitäten". Leipzig: Reisland.
- ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
