Nun: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Jméno == | == Jméno == | ||
| − | Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě '''Nu''' nebo '''Niu''', což doslova znamená '''"Vodnatý"'''. <ref name=":0">Janák | + | Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě '''Nu''' nebo '''Niu''', což doslova znamená '''"Vodnatý"'''. <ref name=":0">Janák 2005: 129 - 131.</ref> |
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Mýty a funkce == | == Mýty a funkce == | ||
| − | Nun bývá někdy označován za "otce bohů", jde nicméně pouze o odkaz na skutečnost, že toto pravodstvo existovalo na začátku světa, nikoli o to, že by sám byl stvořitelem.<ref>McBride | + | Nun bývá někdy označován za "otce bohů", jde nicméně pouze o odkaz na skutečnost, že toto pravodstvo existovalo na začátku světa, nikoli o to, že by sám byl stvořitelem.<ref>McBride 2001. </ref> Stvořitelské božstvo, ať už se jedná o kohokoliv, podle verze, vždy z Nunu povstává, ale posléze tvoří samo o sobě. |
| − | Ve vodách Nunu měl žít obrovský had [[Apop]], vykonavatel ne-řádu [[isfet]], který každou noc bojoval se slunečním bohem při jeho pouti podsvětím. V přeneseném významu mohlo být jako Nun označována téměř jakékoliv vodní těleso - záplavy, posvátná chrámové jezírka, podzemní vody nebo i samotný Nil. <ref name=":1">Wilkinson, | + | Ve vodách Nunu měl žít obrovský had [[Apop]], vykonavatel ne-řádu [[isfet]], který každou noc bojoval se slunečním bohem při jeho pouti podsvětím. V přeneseném významu mohlo být jako Nun označována téměř jakékoliv vodní těleso - záplavy, posvátná chrámové jezírka, podzemní vody nebo i samotný Nil. <ref name=":1">Wilkinson, 2003 : 224 - 225.</ref> |
V [[hermopolská kosmogonie|hermopolské kosmogonii]] je stav před začátkem světa, nacházející se v Nunu, personifikován čtyřmi jeho aspekty, zastoupenými páry hermopolského Osmera. V rámci této představy o stvoření světa vystupuje sám Nun se svou partnerkou Naunet jako personifikace nehybnosti. Naunet někdy zastupuje stvořitelská bohyně Mehetweret, někdy je ovšem s Nunem přímo ztotožňována. <ref name=":0" /> | V [[hermopolská kosmogonie|hermopolské kosmogonii]] je stav před začátkem světa, nacházející se v Nunu, personifikován čtyřmi jeho aspekty, zastoupenými páry hermopolského Osmera. V rámci této představy o stvoření světa vystupuje sám Nun se svou partnerkou Naunet jako personifikace nehybnosti. Naunet někdy zastupuje stvořitelská bohyně Mehetweret, někdy je ovšem s Nunem přímo ztotožňována. <ref name=":0" /> | ||
Verze z 23. 2. 2015, 13:08
Jméno
Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě Nu nebo Niu, což doslova znamená "Vodnatý". [1]
Ikonografie a sféry vlivu
Jedná se o temné, nehybné a chaotické uspořádání světa před jeho začátkem. Po stvoření světa Nun obklopuje stvořený svět, a projevuje se jako záplavy nebo deště.
Pokud je Nun zobrazen v antropomorfní podobě, jedná se většinou o mužskou postavu s božským vousem, která vyzdvihuje sluneční kotouč z prvotních vod. Pokud je Nun zobrazen v rámci Osmera, jedná se, stejně jako u všech mužských zástupců Osmera, o muže s žabí hlavou.[1]
V koptských textech je pak slovo Nun používáno jako označení pro temná místa a propasti pekla. Řekové ztotožňovali Nuna s prvopočátečním Chaosem.
Mýty a funkce
Nun bývá někdy označován za "otce bohů", jde nicméně pouze o odkaz na skutečnost, že toto pravodstvo existovalo na začátku světa, nikoli o to, že by sám byl stvořitelem.[2] Stvořitelské božstvo, ať už se jedná o kohokoliv, podle verze, vždy z Nunu povstává, ale posléze tvoří samo o sobě.
Ve vodách Nunu měl žít obrovský had Apop, vykonavatel ne-řádu isfet, který každou noc bojoval se slunečním bohem při jeho pouti podsvětím. V přeneseném významu mohlo být jako Nun označována téměř jakékoliv vodní těleso - záplavy, posvátná chrámové jezírka, podzemní vody nebo i samotný Nil. [3]
V hermopolské kosmogonii je stav před začátkem světa, nacházející se v Nunu, personifikován čtyřmi jeho aspekty, zastoupenými páry hermopolského Osmera. V rámci této představy o stvoření světa vystupuje sám Nun se svou partnerkou Naunet jako personifikace nehybnosti. Naunet někdy zastupuje stvořitelská bohyně Mehetweret, někdy je ovšem s Nunem přímo ztotožňována. [1]
V textech se většinou setkáme s odkazy na Nuna jako na místo a nikoliv na božstvo.
Kult
Nun neměl žádný vlastní kult, kněze nebo rituály. Jistý vztah k Nunu ovšem mohou mít různé očistné rituály, a pro egyptské náboženství má Nun důležitou roli v souvislosti se znovuzrozením.
Jelikož Nun ohraničoval svět, ohradní zdi kolem egyptských chrámů měly představovat Nuna, který odděloval stvořený a uspořádaný svět od chaosu. Proto tyto ohradní zdi bývají často záměrně zvlněné, aby připomínaly vodstvo.[3]
Reference
Literatura
Hornung, E. 1999 : The ancient Egyptian books of the afterlife. 1. publ. Ithaca: Cornell University Press.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
McBride, D.R. 2001 : "Nun", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Rotsch, Holger 2005. The primeval ocean Nun and the terminology of water in ancient Egypt. In Amenta, Alessia, Maria Michela Luiselli, and Maria Novella Sordi (eds), L'acqua nell'antico Egitto: vita, rigenerazione, incantesimo, medicamento; proceedings of the first International conference for young Egyptologists, Italy, Chianciano Terme, October 15-18, 2003, 229-239. Roma: "L'Erma" di Bretschneider.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
