Funkce ceny: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.<ref name="h…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.<ref name="holman">HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.</ref><br />
+
'''Cena''' má v tržním systému tři základní funkce: '''informační, motivační''' a '''alokační'''. Všechny spolu těsně souvisí.<ref name="holman">HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.</ref>
# '''Informační funkce ceny'''
+
 
 +
=== Informační funkce ceny ===
 
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je informačním signálem, který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.<ref name="holman" /> Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako signální. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí schématu zpětných vazeb, na nichž je založena tržní samoregulace.<ref name="jurecka">JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.</ref>
 
Cena je nositelem [[Informace|informací]] o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je informačním signálem, který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.<ref name="holman" /> Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako signální. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí schématu zpětných vazeb, na nichž je založena tržní samoregulace.<ref name="jurecka">JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.</ref>
  
# '''Motivační funkce ceny'''
+
=== Motivační funkce ceny ===
 
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost ušetření. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje podnět k [[Rozhodování|rozhodování]].<ref name="holman" />
 
Cena je [[Motivace|motivací]] pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost ušetření. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje podnět k [[Rozhodování|rozhodování]].<ref name="holman" />
  
# '''Alokační funkce ceny'''
+
=== Alokační funkce ceny ===
 
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu nástroje rozmístění disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.<ref name="jakubik">JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.</ref> Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je realokace (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.<ref name="holman" />
 
Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu nástroje rozmístění disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.<ref name="jakubik">JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.</ref> Napomáhá také kupujícím při [[Rozhodování|rozhodování]], jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je realokace (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.<ref name="holman" />
  
# '''Distribuční/rozdělovací funkce ceny'''
+
=== Distribuční/rozdělovací funkce ceny ===
 
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi nástrojem rozdělování. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové<ref name="jakubik" /> je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky funkce diferenciační.<ref name="jurecka" />
 
Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi nástrojem rozdělování. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové<ref name="jakubik" /> je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky funkce diferenciační.<ref name="jurecka" />
  
Dagmar Jakubíková<ref name="jakubik" /> ve své publikaci ''"Strategický marketing"'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice. <br />
+
Dagmar Jakubíková<ref name="jakubik" /> ve své publikaci ''"Strategický marketing"'' vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice: <br />
# '''Regulační funkce ceny'''
+
* regulační funkce ceny - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,
Cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky. Dle Jakubíkové se dokonce jedná o základní funkci ceny.
+
* kriteriární funkce ceny - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při [[Rozhodování|rozhodování]] o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační
 
+
* racionalizační funkce ceny - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,
# '''Kriteriární funkce ceny'''
+
* evidenční funkce ceny - cena je měřítkem ekonomické činnosti.  
Cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při [[Rozhodování|rozhodování]] o koupi. Charakteristika této funkce ceny je obdobná motivační.
 
 
 
# '''Racionalizační funkce ceny'''
 
Cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky.
 
 
 
# '''Evidenční funkce ceny'''
 
Ceny je měřítkem ekonomické činnosti.  
 
  
 
=== Funkce cenového systému ===
 
=== Funkce cenového systému ===

Verze z 26. 5. 2015, 15:03

Cena má v tržním systému tři základní funkce: informační, motivační a alokační. Všechny spolu těsně souvisí.[1]

Informační funkce ceny

Cena je nositelem informací o situaci na trhu, zejména o stavu nabídky a poptávky. Je informačním signálem, který se šíří ekonomikou. Informuje zákazníky o pozici produktu na trhu, ale též o jeho vztahu ke konkurenčním produktům. Pokud se kupříkladu některý výrobní zdroj stane vzácnějším, jsou o tom výrobci i zákazníci prostřednictvím informační funkce ceny informováni.[1] Ceny totiž svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trhu a signalizují výrobcům, aby snížili či zvýšili jejich produkci. Cena je důležitou informací též pro spotřebitele. Informační funkce ceny bývá někdy též označována jako signální. Tuto funkci je možné vyjádřit pomocí schématu zpětných vazeb, na nichž je založena tržní samoregulace.[2]

Motivační funkce ceny

Cena je motivací pro reakce výrobců a spotřebitelů. Motivací jim může být například perspektiva většího výdělku a zisku či možnost ušetření. Cena svou výší motivuje, ale též demotivuje využívání a spotřebu výrobních statků. Cena tak představuje podnět k rozhodování.[1]

Alokační funkce ceny

Cena alokuje (rozmisťuje) ekonomické zdroje mezi různá užití takovým způsobem, aby byly efektivně využívány. Plní tedy úlohu nástroje rozmístění disponibilních zdrojů ekonomických subjektů.[3] Napomáhá také kupujícím při rozhodování, jak vynaložit své peníze, jak je rozdělit, tj. alokovat svou kupní sílu, aby bylo dosaženo maximálního užitku. Konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je realokace (přemístění) výrobních zdrojů, tj. práce a kapitálu.[1]

Distribuční/rozdělovací funkce ceny

Cena rozděluje (distribuuje) zboží a služby, je jakýmsi nástrojem rozdělování. Zboží a služby se rozdělí mezi zákazníky podle jejich ochoty zaplatit. Tato funkce nebývá vždy samostatně vyčleněna. Dle Dagmar Jakubíkové[3] je v rozdělovací funkci cena základem pro rozdělování důchodů. Obdobné charakteristiky má u Václava Jurečky funkce diferenciační.[2]

Dagmar Jakubíková[3] ve své publikaci "Strategický marketing" vyčleňuje ještě další funkce ceny v tržní ekonomice:

  • regulační funkce ceny - cena vystupuje jako tržní regulátor dvou základních tržních sil, tedy nabídky a poptávky,
  • kriteriární funkce ceny - cena je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování o koupi, charakteristika této funkce je obdobná motivační,
  • racionalizační funkce ceny - cena vystupuje jako nástroj racionálního působení na stav poptávky,
  • evidenční funkce ceny - cena je měřítkem ekonomické činnosti.

Funkce cenového systému

Celkový cenový systém plní tyto hlavní funkce[4]:

  • přenáší informaci o koupěschopné poptávce a potřebách, zálibách, disponibilních zdrojích a výrobních možnostech,
  • vytváří podněty pro výrobce a spotřebitele, aby optimálně využívali vzácné ekonomické zdroje, používali co nejlepší výrobní metody, využívali disponibilní zdroje pro nejvýše oceňovaná užití,
  • rozděluje důchody.

Spotřebitelé se na základě cen rozhodují, co budou spotřebovávat, podnikatelé podle cen volí výrobní technologie a kombinují zdroje. Na základě cen se vypočítávají výnosy a náklady a zjišťuje se výše zisku. Cena též odráží hodnocení jednotlivých výrobků spotřebiteli, vyjadřuje jejich ochotu vynaložit určitou část svých příjmů na jejich získání. Prostřednictvím růstu ceny jsou též vytvářeny podněty pro výrobu nedostatkových a potřebných produktů.

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 HOLMAN ROBERT. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999, 726 s.
  2. 2,0 2,1 JUREČKA VÁCLAV. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s.
  3. 3,0 3,1 3,2 JAKUBÍKOVÁ DAGMAR. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s.
  4. LIŠKA VÁCLAV. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s.